Nejnovější X.Org X server 21.1.17 a Xwayland 24.1.7 řeší 6 bezpečnostních chyb: CVE-2025-49175, CVE-2025-49176, CVE-2025-49177, CVE-2025-49178, CVE-2025-49179 a CVE-2025-49180. Nils Emmerich je nalezl koncem března a dnes publikoval detaily.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.4 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
UN Open Source Week 2025 probíhá tento týden v sídle Organizace spojených národů v New Yorku. Středeční a čtvrteční jednání bude možné sledovat na UN Web TV.
Byla vydána nová verze 2.50.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 98 vývojářů, z toho 35 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Infrastrukturu pro chatovací aplikaci Telegram provozuje člověk s vazbami na ruské zpravodajské služby. Upozorňují na to investigativní novináři z redakce iStories. „Vedneev dodává služby ruskému státu včetně jeho jaderného institutu nebo zpravodajské službě FSB,“ říká v podcastu Antivirus novinář Jan Cibulka. Uživatelům, kteří si chtějí své informace chránit, doporučuje Telegram vůbec nepoužívat, a raději zvolit jednu z alternativ, WhatsApp nebo Signal.
The Trump Organization spustila ve Spojených státech mobilní síť Trump Mobile s neomezeným tarifem The 47 Plan za 47,45 dolarů měsíčně a představila vlastní značku telefonů The T1 Phone s Androidem za 499 dolarů.
Vývojáři KiCadu se na svém blogu rozepsali o problémech KiCadu v desktopových prostředích nad Waylandem. KiCad běží, ale s významnými omezeními a problémy, které podstatně zhoršují uživatelský komfort a vývojáři je nedokážou vyřešit na úrovni KiCadu. Pro profesionální používání doporučují desktopová prostředí nad X11.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
wget ftp://ftp.ruby-lang.org//pub/ruby/1.9/ruby-1.9.2-p0.tar.gz tar -xvzf ruby-1.9.2-p0.tar.gz cd ruby-1.9.2-p0/ ./configure --prefix=/usr/local/ruby make && sudo make installA jako vhodným doplňkem pro práci s Ruby se jeví přidání /usr/local/ruby/bin do PATH. Například úpravou /etc/environment . Po těchto několika oddechových minutkách přijde na řadu instalace důležitých gemů. (Pozn. Svou konfiguraci jsem rozjížděl na VPS u Virtualmaster a všiml jsem si, že 64MB RAM je jen pro instalaci pomocí gem nevyhovující konfigurace)
gem install sinatra
gem install thin
Pro otestování serveru nám postačí opravdu jednoduchá Sinatra aplikace, která zabere 5 řádků i s nastavením interpreteru (což vlastně netřeba dělat) a kódování.
#!/usr/local/ruby/bin/ruby # encoding: UTF-8 get '/' do "Ono to funguje!" endK samotné konfiguraci webového serveru thin - budeme potřebovat rackup soubor (.ru) a yml konfigurační soubor. Rackup soubor v podstatatě obsahuje jen:
# encoding: UTF-8 require 'sinatra' #.rb soubor s vaší aplikací, stejný adresář require 'app' run Sinatra::ApplicationYML soubor vypadá zhruba takto:
--- environment: production chdir: /cesta/k/aplikaci address: 127.0.0.1 user: root group: root port: 4567 pid: /cesta/k/aplikaci/thin.pid rackup: /cesta/k/aplikaci/config.ru log: /cesta/k/aplikaci/thin.log max_conns: 1024 timeout: 30 max_persistent_conns: 512 daemonize: trueNa řadu přichází samotné 'nahození' thin serveru. Když jsem poprvé spouštěl thin server, docela jsem koukal, že si můžu vybrat počet serverů, které budou spuštěny. Pro malý webový projekt to asi nemá smysl, ale u velkých projektů to asi nějaký smysl mít bude kvůli otázce dostupnosti. O možném řešení ale až za chvilku.
thin -s 1 -C config.yml -R config.ru startNa základě údajů v config yml se nám na pozadí rozběhne server na adrese 127.0.0.1 a portu 4567. Návštěvníky svého velkolepého projektu ale asi těžko budeme zvát na domena.tld:port, a proto potřebujeme nějakým způsobem donutit tento server, aby naslouchal na portu 80. Mohli by jsme v config.yml upravit port na 80, ale tím pádem by nám jeden fyzický webový server sloužil pouze pro jednu prezentaci. Nehospodárné. Jako výhodnější varianta se jeví použití takzvané reverzní proxy, v našem případě webový server nginx (stejně tak poslouží i lighttpd či Apache2). Konfiguraci serveru nginx upravíme tak, aby veškeré požadavky směrované na adresaserveru:80 směroval na 127.0.0.1:4567. Konfiguraci lze samozřejmě spojit s nastavením virtualhostů a podobných záležitostí, ale my pouze upravíme default virtual host, který by měl být po
apt-get install nginx
v adresáři /etc/nginx/sites-available/
.
Přirozeně nás bude zajímat jen location /
, takže můžeme s klidem v srdci celý konfigurační soubor pročistit a použít z něj nepatrnou část.
server { listen 80; server_name localhost; location / { error_page 502 504 = @fallback; proxy_pass http://localhost:4567; } location @fallback { proxy_pass http://localhost:4568; } }Poměrně zajímavá část začíná u @fallback. Pokud při spouštění thin použijeme
-s 2
- spustí se nám dva servery na portech 4567 a 4568. Pasáž error_page 502 504 = @fallback
; říká serveru, že pokud výchozí server (http://localhost:4567) vrací chybovou hlašku 502 nebo 504 - dojde k přesměrovaní na location @fallback. A fallback směřuje http://localhost:4568.
A nakonec - service nginx restartpošle náš server do hry. Hodně štěstí!
Tiskni
Sdílej:
Místo obyčejné kompilace ruby bych doporučil RVM. Pro každý projekt je potom možné používat gemsety a jinou verzi Ruby nebo testovat na ostatních implementacích (JRuby, REE, ...).