Jelikož vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM, Drew DeVault se rozhodl forknout Vim a vytvořil projekt Vim Classic. Vychází z Vimu 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování.
Byla vydána nová verze 0.56 open source počítačové hry Unvanquished (Wikipedie), forku počítačové hry Tremulous. Instalovat ji lze také z Flathubu.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, byl vydán ve verzi 1.1 (YouTube). Po roce a čtyřech měsících od předchozí verze 1.0. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání.
Společnost OpenAI oznámila [𝕏], že ukončí aplikaci Sora pro generování krátkých videí pomocí umělé inteligence. Podrobné informace a harmonogram pro aplikaci a API budou brzy zveřejněny.
Evropská směrnice NIS2 přináší nové požadavky v oblasti kybernetické bezpečnosti, které se promítají také do správy doménových jmen. Do českého právního řádu je směrnice implementována prostřednictvím nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Jedním z praktických důsledků této legislativní změny je posílení požadavků na dostupnost a správnost kontaktních údajů držitelů domén. Správce registru domény .cz, sdružení CZ.NIC, je v
… více »Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.5.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.1 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 8 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost prvního náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Ten ve funkci nahradil poslance Roberta Králíčka poté, co Králíček na tento post vládního zmocněnce rezignoval. Klučka chce do roka digitalizovat všechny státní služby tak, aby vyhověly zákonu o právu na digitální služby, přičemž dosavadní plán Fialovy vlády počítal s dokončením digitalizace až někdy v roce
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 149.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně, zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view) nebo možnost přidat poznámky k panelům (Firefox Labs). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 149 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly vydány nové verze 5.3.0 a 6.0.0 svobodného multiplatformního programu pro skicování, malování a úpravu obrázků Krita (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Obě verze vycházejí ze stejného zdrojového kódu – rozdíl je v použitých verzích Qt a KDE Frameworks. Krita 6.0.0 je první vydání postavené na Qt 6 a stále je považovaná za experimentální. Má lepší podporu Waylandu. Přináší podporu protokolu Wayland
… více »Fakt, diky ideologii toho moc nenaprogramuju a praci neudelam. A kdyz uz to chcete porovnavat, tak prosim alespon zkuste sve myslenky v praxi. Zjistite, ze svet neni cerny a bily. Ale nekde mezi tim.
Ano, jistě, makat a nepřemýšlet, a když někdo náhodou přemýšlí, tak ho onálepkujeme slovem „ideologie“, aby „nemohl škodit“...
(P.S. i věta „diky ideologii toho moc nenaprogramuju a praci neudelam“ by se dala zařadit do kategorie „ideologický vejžblebt“...)
A áno - sú tam len negatíva, ale práve na tie sa snažím pri neslobodnom softvéri poukázať.A smysl? Bud se snazte problematiku zmapovat objektivne, nebo nijak.
Netvrdím že len open source je to naj, ale je to rozhodne lepšia cesta akoProtirecite si, protoze je bud SW s otevrenym kodem, nebo SW s uzavrenym kodem. Pokud tvrdite, ze ten s otevrenym kodem neni NEJ a zaroven, ze je rozhodne lepsi, nez ten s uzavrenym kodem, pak to nedava smysl. Svet je plny dukazu toho, ze otevrenost kodu jeho kvalitu nezarucuje. Ta mapa je mj. silne diskutabilni... Zvlaste narazka na otevrene formaty, ktere s proprietarnosti SW vubec nesouvisi, je dost mimo. Take ta vase tucne psana nutnost aktualniho HW pri kazde nove verzi je naprosty nesmysl, nemluve o tom, jak se navazite do maximalizace zisku. Vy chcete mit SW zadarmo a jak se jeho autorum vrati naklady, to je vam celkem fuk, ze? Vase touha po minimalizaci nakladu je v podstate touha po maximalizaci zisku. (Ano, vim moc dobre o open-source business modelech, jenze ty nejsou samospasne a univerzalne aplikovatelne) Pripada mi, ze jste nastvany na jeden nejmenovany SW kolos a tak jste vytvoril mapu koncepce jeho SW a nzaval ji mapou koncepce proprietarniho SW.
uzavretosť systému a reštrikcie úprav a využívaní.
Ta mapa je mj. silne diskutabilni... Zvlaste narazka na otevrene formaty, ktere s proprietarnosti SW vubec nesouvisi, je dost mimo.Akoze mimo? Ved to suvisi, uvedomte si ze ked mate uzavrety format, co vam brani ho rozne zakodovat (nie svojvolne zadanim kodu ale priamo pri ukladani v neslobodnom softwari) a znemoznit tak ludom precitat tento format alebo tvorit v tomto formate o vytvoreni alternativneho slobodneho programu na tvorbu v takomto formate nehovoriac - nie je to nevyhoda? Nesuvisi to s otvorenostou?
Take ta vase tucne psana nutnost aktualniho HW pri kazde nove verzi je naprosty nesmysl, nemluve o tom, jak se navazite do maximalizace zisku.Ano u mnoha SW je to tak (nielen Windows) ale napr. aj uz spominany Winamp ktory od verzie 5 napr. na 633Mhz masine na ktorej 2,91 ide v pohode, rozumne nerozbehate (pomaly start, pomale reakcie a tak dalej).
Vase touha po minimalizaci nakladu je v podstate touha po maximalizaci zisku.S tym s vami suhlasim, a za nasetrene prachy kupim HW na slobodny software pre vsetkych!
Pripada mi, ze jste nastvany na jeden nejmenovany SW kolos a tak jste vytvoril mapu koncepce jeho SW a nzaval ji mapou koncepce proprietarniho SW.Niesom nastvany, aj ked by som mohol byt, ked sa mi napr. obcas stava ze nemozem kamosovi aktivovat ich system, koli prekroceniu poctu moznych aktivacii systemu (koli reinstalaciam). Taktiez si myslim ze ked napr. nechvalim socializmus alebo komunizmus tak nemusim byt nutne voci nim nastvany, ale skor mi je jedno ze existuju.
Akoze mimo? Ved to suvisi, uvedomte si ze ked mate uzavrety format, co vam brani ho rozne zakodovat (nie svojvolne zadanim kodu ale priamo pri ukladani v neslobodnom softwari) a znemoznit tak ludom precitat tento format alebo tvorit v tomto formate o vytvoreni alternativneho slobodneho programu na tvorbu v takomto formate nehovoriac - nie je to nevyhoda? Nesuvisi to s otvorenostou?S otevrenosti to urcite souvisi, ale ne s otevrenosti kodu SW. Priprietarni SW muze uplne s klidem pouzivat otevrene formaty, takze do mapy, ktera ma poukazat na koncepcni nevyhody uzavreneho SW, to nepatri. Je to otazka konkretniho pripadu.
Ano u mnoha SW je to tak (nielen Windows) ale napr. aj uz spominany Winamp ktory od verzie 5 napr. na 633Mhz masine na ktorej 2,91 ide v pohode, rozumne nerozbehate (pomaly start, pomale reakcie a tak dalej).A je to snad vlastnost vylucna pro uzavreny SW, ktera se open source z principu vyhyba? Opet tlacite konkretni pripad do koncepcni mapy.
S tym s vami suhlasim, a za nasetrene prachy kupim HW na slobodny software pre vsetkych!
Winamp ktory od verzie 5 napr. na 633Mhz masine na ktorej 2,91 ide v pohode, rozumne nerozbehate (pomaly start, pomale reakcie a tak dalej)Provozuju Winamp 5.24 na stroji s Celeronem na 366 MHz a tvrdím, že (v tomto konkrétním případě) bohuapustě lžete. Ono to, obecněji vzato, hezky ukazuje, jak ošidný je takt procesoru. V mnoha případech mi to přijde jako naprosto scestný údaj bez vypovídací hodnoty, kterou by například měla velikost paměti. Tolik jen moje off topic rozhořčenost
Provozuju Winamp 5.24 na stroji s Celeronem na 366 MHz a tvrdím, že (v tomto konkrétním případě) bohuapustě lžete.Neviem ale ja ma skusenost taku aku som popisal, na tom stroji je 64M RAM a Win2k (Kamosov komp) a winamp 5 tam ide otrasne. Zeby som klamal - tak to nesuhlasim.
Ono můžete mít procesor na 3 GHz, ale pokud mu dáte 64 MB paměti… Windows 2000 se s tím pod zátěží dokáží jakž takž vyrovnat (mnohem líp než třeba Windows 98), ale na používání to moc není.
Jak do toho grafu zaklínit takovou nesvobodnou Operu, nebo třeba PSpad skutečně netuším. Tak trochu mám pocit, že velké spousty freeware (ve smyslu software zdarma, ale bez zdrojáků) se tento graf prakticky netýká.Napr. Opera spĺňa min. pár položiek toho grafu, jej vývoj a hlavne sloboda vývoja sú brzdené, je nutné čakať na myšlienky, nápady a interpretácie návrhov komunity okolo Opery výhradne od tvorcov a vývojarov Opery. Momentálne je Opera freeware, ale pokiaľ viem tak pred časom to bol shareware, (čo sa týka nestálosti licencie, a dalšej položky v grafe -> [upravuje a mení podmienky použivania], aj keď pri Opere to bol prechod od reštriktivnej k reštriktivnej - ale lacnejšej licencii (shareware -> freeware)), freeware ako taký je neslobodný z pohľadu poskytovania zdrojákov a hlavne ich možnosti následnej úpravy a určite do tejto mapy možno zaradit veľký počet roznych freewarov, sharewarov o komerčných produktoch nehovoriac (viď. winamp -> freeware -> shareware -> free & commercial version a pod.).
je nutné čakať na myšlienky, nápady a interpretácie návrhov komunity okolo Opery výhradne od tvorcov a vývojarov Opery.No, já Operu nepoužívám, ale co vím, tak její vývojáři s komunitou uživatelů komunikují.
Momentálne je Opera freeware, ale pokiaľ viem tak pred časom to bol shareware, Jakpak se jmenoval (čo sa týka nestálosti licencie, ...Jenže to se stává i svobodnému software
Ona GPL vám autorská práva nevezme, pokud je to všechno můj kód (nebo mám souhlas autorů), mohu si vydávat další verze pod libovolnou licencí. Dalším příkladem je XFree86.
Ta otázka je prostě složitější. Svobodný software jako je třeba Gnome, nebo Linux není jen o licenci, ale o komunitě lidí, o systému správy verzí, o hlášení chyb, prostě o spolupráci. Pokud mi nějaká firma pouze každého půlroku vygeneruje půlmegový patch (MySQL), tak je mi to vcelku k ničemu, protože převzít a porozumět projektu takového rozsahu není jednoduché.
V případě OSS sice je tu sice možnost, že někdo udělá fork, ale zrovna Nessus dokazuje, že projekt s mizerným kódem nikdo cizí maintanovat nebude
lacnejšej licencii (shareware -> freeware))Takže tu máme nesvobodnou Operu, která jako uzavřený software uvolnila podmínky používání a svobodný Nessus, který je naopak uzavřel. Pořád si myslíš, že je paušální odsuzování software jen proto, že k němu nemáš zdrojáky v pořádku? Není lepší, místo hloupé generalizace jednoduše uznat, že i uzavřený software může mít svoje výhody, nebo prostě pracovat na tom, aby jim je ten otevřený všechny sebral?
Spravne to musi znit: prisupny zdrojovy kod umoznuje stourat se ve zdrojovem kodu, kopirovat jeho casti a nemuset se zamyslet nad rozhranimi. Tim, ze se nemusim zamyslet nad rozhranim poskozuji vyvoj software.Ak to bolo myslene ako vtip, tak vedzte ze sa nepodaril, ak nie tak vedzte ze ste vobec nepochopili myslienku OSS.
Tiskni
Sdílej: