Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Jejím největším nedostatkem z mého pohledu bylo, že fotografie tiskla pouze do formátu A4. To sice bohatě stačilo, když jsem tiskl fotografie do rodinného alba, nebo je rozdával rodině a známým. Čas od času mám ale možnost svoje kousky vystavovat na amatérských fotofestivalech nebo občas v nějaké kavárně. Tady už formát A4 většinou nestačí, tudíž jsem se začal poohlížet po tiskárně, se kterou bych své fotografie mohl tisknout i ve větším formátu (v mém případě A3). Druhým důvodem pak bylo, že má stará tiskárna příliš nezvládala tisk černobílých fotografií. Ať už jsem je upravoval jakkoliv, na papíře se výsledek vždycky zdál zoufale nekontrastní a zašedlý.
S těmito požadavky jsem začal prohledávat nabídku eshopů. Už od začátku jsem věděl, že hledám opět inkoustovou tiskárnu. Termosublimační tiskárny sice tisknou úžasně kvalitní a odolné fotografie (překvapivě i za celkem přijatelné ceny), nicméně zvládají pouze malé formáty. Kromě toho bych sem tam uvítal i možnost tisknout něco jiného než jen fotografie, což termosublimační tiskárny samozřejmě neumožňují. Při výběru jsem se snažil kromě již zmíněného formátu zohledňovat také počet, kapacitu a cenu cartridgí, protože vím, kolik jsem do catridgí už za život vrazil a že to není zanedbatelná částka.
Po dlouhém studování nabídky různých značek, zvažování všech pro a proti se do užšího výběru dostaly dvě tiskárny Canon. Tiskárna Canon Pixma PRO 100 S a Canon PIXMA iP 8750. Obě dvě splňovaly můj požadavek na tisk formátu A3 a obě také slibovaly fotografie v širokém spektru barev díky většímu počtu barevných inkoustů. Nakonec jsem se rozhodl pro dražší z nich - Canon Pixma PRO 100 s. Druhá z tiskáren měla totiž podle všech internetových diskuzí problém s věrnou reprodukcí barev, což z mého pohledu u fototiskárny představuje problém zásadní. Rozhodl jsem se raději nic neriskovat a z výběru ji vyřadit. Pár dní na to mi tedy domů dorazila Pixma PRO 100 s. Objednával jsem přes kamaráda, který pracuje v jednom nejmenovaném eshopu a dostal docela příjemnou slevu
Ale doporučovat raději nebudu, protože to byla moje první objednávka.
Už na první pohled mě mile překvapilo, jak bytelně a kvalitně působí narozdíl od mé staré Epsonky. První dojem se vzápětí potvrdil a zpětně mohu říci, že i když jsem za ni zaplatil přes 10 000 Kč, rozhodně nelituju. Z výsledků jsem naprosto nadšený. Fotografie jsou krásně ostré a hlavně úžasně barevné. Potěšilo mě, že software je plně kompatibilní s Photoshopem. Po dokončení úprav jednoduše zadám příkaz k tisku a nemusím dál nic řešit. To by zvládla i moje babička 
Co se týká věrnosti barev, nemůžu si stěžovat. Jak fotografii vidím na monitoru, tak vyjde z tiskárny. Skvělou vychytávkou (i když v dnešní době už spíš nutností) je možnost bezdrátového připojení tiskárny přes Wi-Fi a tisk z Cloudu. Fotografie také můžete tisknout přímo z tabletu nebo telefonu. Otázkou však je, na kolik je tato funkce užitečná právě pro fotografy, kteří zřídkakdy tisknou neupravené fotografie. Za sebe jen řeknu, že jsem to ještě nevyužil.
Canon pro tento model vyrábí taky řadu fotopapírů s různou povrchovou úpravou. Zatím jsem vyzkoušel pouze klasický lesklý, ale plánuji více experimentovat a vyzkoušet i některé speciální. Někdo zkušenosti? Do tohoto modelu patří dohromady osm barev inkoustů. Je tedy zřejmé, že nákup náplní nebude úplně levnou záležitostí. Ale beru to tak, že za kvalitu se prostě musí platit. Sadu všech osmi originálních cartridgí můžete koupit přibližně za 3 000 Kč. Faktem taky je, že čím více barev inkoustů v tiskárně je, tím pomaleji dochází. Předpokládám tedy, že je budu měnit méně často, než na své staré Epsonce, kde byly náplně pouze čtyři.
Tak to byly moje dojmy z tiskárny Canon Pixma PRO 100 s. Snad je to zajímavé čtení alespoň pro někoho tady 
Tiskni
Sdílej:
. Tak už raději s tím nehýbám.
To o čem mluvím je například HP DeskJet Ink Advantage 5075, což má podporu pod Linuxem zcela bezproblémovou a včetně skeneru to celé funguje po nainstalování pár balíčků. Vyměňuje se tam celá nádržka s inkoustem i s tiskovou hlavou. Cena za stránku sice je mizerná, ale při velmi malém objemu tisku to je jeden z nejspolehlivějších přístupů, neboť v případě potíží stačí koupit novou náplň a tiskne to "jako" nové.
pri svitu meaice.To je tvoje domovska hvezda? Tak k ni let a neotravuj tu, jestli te teda vezmou zpatky.