Open source webový aplikační framework Django slaví 20. narozeniny.
V Brestu dnes začala konference vývojářů a uživatelů linuxové distribuce Debian DebConf25. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze online.
Před 30 lety, tj. 14. července 1995, se začala používat přípona .mp3 pro soubory s hudbou komprimovanou pomocí MPEG-2 Audio Layer 3.
Výroba 8bitových domácích počítačů Commodore 64 byla ukončena v dubnu 1994. Po více než 30 letech byl představen nový oficiální Commodore 64 Ultimate (YouTube). S deskou postavenou na FPGA. Ve 3 edicích v ceně od 299 dolarů a plánovaným dodáním v říjnu a listopadu letošního roku.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila open source robota Reachy Mini (YouTube). Předobjednat lze lite verzi za 299 dolarů a wireless verzi s Raspberry Pi 5 za 449 dolarů.
Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Byla vydána (𝕏) červnová aktualizace aneb nová verze 1.102 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.102 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána nová verze 2.4.64 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 8 bezpečnostních chyb.
Společnost xAI na síti 𝕏 představila Grok 4, tj. novou verzi svého AI LLM modelu Grok.
Jejím největším nedostatkem z mého pohledu bylo, že fotografie tiskla pouze do formátu A4. To sice bohatě stačilo, když jsem tiskl fotografie do rodinného alba, nebo je rozdával rodině a známým. Čas od času mám ale možnost svoje kousky vystavovat na amatérských fotofestivalech nebo občas v nějaké kavárně. Tady už formát A4 většinou nestačí, tudíž jsem se začal poohlížet po tiskárně, se kterou bych své fotografie mohl tisknout i ve větším formátu (v mém případě A3). Druhým důvodem pak bylo, že má stará tiskárna příliš nezvládala tisk černobílých fotografií. Ať už jsem je upravoval jakkoliv, na papíře se výsledek vždycky zdál zoufale nekontrastní a zašedlý.
S těmito požadavky jsem začal prohledávat nabídku eshopů. Už od začátku jsem věděl, že hledám opět inkoustovou tiskárnu. Termosublimační tiskárny sice tisknou úžasně kvalitní a odolné fotografie (překvapivě i za celkem přijatelné ceny), nicméně zvládají pouze malé formáty. Kromě toho bych sem tam uvítal i možnost tisknout něco jiného než jen fotografie, což termosublimační tiskárny samozřejmě neumožňují. Při výběru jsem se snažil kromě již zmíněného formátu zohledňovat také počet, kapacitu a cenu cartridgí, protože vím, kolik jsem do catridgí už za život vrazil a že to není zanedbatelná částka.
Po dlouhém studování nabídky různých značek, zvažování všech pro a proti se do užšího výběru dostaly dvě tiskárny Canon. Tiskárna Canon Pixma PRO 100 S a Canon PIXMA iP 8750. Obě dvě splňovaly můj požadavek na tisk formátu A3 a obě také slibovaly fotografie v širokém spektru barev díky většímu počtu barevných inkoustů. Nakonec jsem se rozhodl pro dražší z nich - Canon Pixma PRO 100 s. Druhá z tiskáren měla totiž podle všech internetových diskuzí problém s věrnou reprodukcí barev, což z mého pohledu u fototiskárny představuje problém zásadní. Rozhodl jsem se raději nic neriskovat a z výběru ji vyřadit. Pár dní na to mi tedy domů dorazila Pixma PRO 100 s. Objednával jsem přes kamaráda, který pracuje v jednom nejmenovaném eshopu a dostal docela příjemnou slevu Ale doporučovat raději nebudu, protože to byla moje první objednávka.
Už na první pohled mě mile překvapilo, jak bytelně a kvalitně působí narozdíl od mé staré Epsonky. První dojem se vzápětí potvrdil a zpětně mohu říci, že i když jsem za ni zaplatil přes 10 000 Kč, rozhodně nelituju. Z výsledků jsem naprosto nadšený. Fotografie jsou krásně ostré a hlavně úžasně barevné. Potěšilo mě, že software je plně kompatibilní s Photoshopem. Po dokončení úprav jednoduše zadám příkaz k tisku a nemusím dál nic řešit. To by zvládla i moje babička
Co se týká věrnosti barev, nemůžu si stěžovat. Jak fotografii vidím na monitoru, tak vyjde z tiskárny. Skvělou vychytávkou (i když v dnešní době už spíš nutností) je možnost bezdrátového připojení tiskárny přes Wi-Fi a tisk z Cloudu. Fotografie také můžete tisknout přímo z tabletu nebo telefonu. Otázkou však je, na kolik je tato funkce užitečná právě pro fotografy, kteří zřídkakdy tisknou neupravené fotografie. Za sebe jen řeknu, že jsem to ještě nevyužil.
Canon pro tento model vyrábí taky řadu fotopapírů s různou povrchovou úpravou. Zatím jsem vyzkoušel pouze klasický lesklý, ale plánuji více experimentovat a vyzkoušet i některé speciální. Někdo zkušenosti? Do tohoto modelu patří dohromady osm barev inkoustů. Je tedy zřejmé, že nákup náplní nebude úplně levnou záležitostí. Ale beru to tak, že za kvalitu se prostě musí platit. Sadu všech osmi originálních cartridgí můžete koupit přibližně za 3 000 Kč. Faktem taky je, že čím více barev inkoustů v tiskárně je, tím pomaleji dochází. Předpokládám tedy, že je budu měnit méně často, než na své staré Epsonce, kde byly náplně pouze čtyři.
Tak to byly moje dojmy z tiskárny Canon Pixma PRO 100 s. Snad je to zajímavé čtení alespoň pro někoho tady
Tiskni
Sdílej:
pri svitu meaice.To je tvoje domovska hvezda? Tak k ni let a neotravuj tu, jestli te teda vezmou zpatky.