sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Jejím největším nedostatkem z mého pohledu bylo, že fotografie tiskla pouze do formátu A4. To sice bohatě stačilo, když jsem tiskl fotografie do rodinného alba, nebo je rozdával rodině a známým. Čas od času mám ale možnost svoje kousky vystavovat na amatérských fotofestivalech nebo občas v nějaké kavárně. Tady už formát A4 většinou nestačí, tudíž jsem se začal poohlížet po tiskárně, se kterou bych své fotografie mohl tisknout i ve větším formátu (v mém případě A3). Druhým důvodem pak bylo, že má stará tiskárna příliš nezvládala tisk černobílých fotografií. Ať už jsem je upravoval jakkoliv, na papíře se výsledek vždycky zdál zoufale nekontrastní a zašedlý.
S těmito požadavky jsem začal prohledávat nabídku eshopů. Už od začátku jsem věděl, že hledám opět inkoustovou tiskárnu. Termosublimační tiskárny sice tisknou úžasně kvalitní a odolné fotografie (překvapivě i za celkem přijatelné ceny), nicméně zvládají pouze malé formáty. Kromě toho bych sem tam uvítal i možnost tisknout něco jiného než jen fotografie, což termosublimační tiskárny samozřejmě neumožňují. Při výběru jsem se snažil kromě již zmíněného formátu zohledňovat také počet, kapacitu a cenu cartridgí, protože vím, kolik jsem do catridgí už za život vrazil a že to není zanedbatelná částka.
Po dlouhém studování nabídky různých značek, zvažování všech pro a proti se do užšího výběru dostaly dvě tiskárny Canon. Tiskárna Canon Pixma PRO 100 S a Canon PIXMA iP 8750. Obě dvě splňovaly můj požadavek na tisk formátu A3 a obě také slibovaly fotografie v širokém spektru barev díky většímu počtu barevných inkoustů. Nakonec jsem se rozhodl pro dražší z nich - Canon Pixma PRO 100 s. Druhá z tiskáren měla totiž podle všech internetových diskuzí problém s věrnou reprodukcí barev, což z mého pohledu u fototiskárny představuje problém zásadní. Rozhodl jsem se raději nic neriskovat a z výběru ji vyřadit. Pár dní na to mi tedy domů dorazila Pixma PRO 100 s. Objednával jsem přes kamaráda, který pracuje v jednom nejmenovaném eshopu a dostal docela příjemnou slevu Ale doporučovat raději nebudu, protože to byla moje první objednávka.
Už na první pohled mě mile překvapilo, jak bytelně a kvalitně působí narozdíl od mé staré Epsonky. První dojem se vzápětí potvrdil a zpětně mohu říci, že i když jsem za ni zaplatil přes 10 000 Kč, rozhodně nelituju. Z výsledků jsem naprosto nadšený. Fotografie jsou krásně ostré a hlavně úžasně barevné. Potěšilo mě, že software je plně kompatibilní s Photoshopem. Po dokončení úprav jednoduše zadám příkaz k tisku a nemusím dál nic řešit. To by zvládla i moje babička
Co se týká věrnosti barev, nemůžu si stěžovat. Jak fotografii vidím na monitoru, tak vyjde z tiskárny. Skvělou vychytávkou (i když v dnešní době už spíš nutností) je možnost bezdrátového připojení tiskárny přes Wi-Fi a tisk z Cloudu. Fotografie také můžete tisknout přímo z tabletu nebo telefonu. Otázkou však je, na kolik je tato funkce užitečná právě pro fotografy, kteří zřídkakdy tisknou neupravené fotografie. Za sebe jen řeknu, že jsem to ještě nevyužil.
Canon pro tento model vyrábí taky řadu fotopapírů s různou povrchovou úpravou. Zatím jsem vyzkoušel pouze klasický lesklý, ale plánuji více experimentovat a vyzkoušet i některé speciální. Někdo zkušenosti? Do tohoto modelu patří dohromady osm barev inkoustů. Je tedy zřejmé, že nákup náplní nebude úplně levnou záležitostí. Ale beru to tak, že za kvalitu se prostě musí platit. Sadu všech osmi originálních cartridgí můžete koupit přibližně za 3 000 Kč. Faktem taky je, že čím více barev inkoustů v tiskárně je, tím pomaleji dochází. Předpokládám tedy, že je budu měnit méně často, než na své staré Epsonce, kde byly náplně pouze čtyři.
Tak to byly moje dojmy z tiskárny Canon Pixma PRO 100 s. Snad je to zajímavé čtení alespoň pro někoho tady
Tiskni
Sdílej:
pri svitu meaice.To je tvoje domovska hvezda? Tak k ni let a neotravuj tu, jestli te teda vezmou zpatky.