Proč jsem odešel z korporátu do start-upu

19.2.2019 08:57 | Přečteno: 3615× | práce | poslední úprava: 19.2.2019 08:56

V poslední době řeším v kariéře téma, které můžou mnozí z oboru IT považovat za naprosto mimo mísu. Nedávné události v mém životě mě přiměly přemýšlet o tom, proč vlastně dělám to, co dělám.

Otázkou motivace v práci jsem se nikdy předtím příliš nezabýval, jelikož v současné době se většina firem předhání v tom, která nabídne svým IT zaměstnancům lákavější pracovní podmínky, plat a benefity. Co jiného by mě mělo motivovat než právě tohle? Postupem času jsem si ale uvědomil, že není motivace jako motivace. V době, kdy mám možnost širokého výběru společností, které by mě bez váhání přijaly, a různých projektů, do nichž bych se mohl zapojit, jsem se dostal do bodu, kdy pro mě největší motivaci nepředstavuje plat, luxusně vybavené pracoviště ani služební auto. Slušný plat mi mohou nabídnout leckde, ale možnost pracovat na projektech, které dávají smysl i z dlouhodobého hlediska, aby člověk pohledal.

Můj příběh je vlastně jednoduchý a věřím tomu, že i tady se najdou tací, kteří si přišli něčím podobným.

Vždycky jsem tíhnul k tvůrčím disciplínám a hlavně jsem si přál vytvářet něco, co má vyšší hodnotu. Nejprve jsem si vysnil, že ze mě bude profesionální fotograf. To mi ale dlouho nevydrželo a raději jsem se vrhnul na obor, který se mi tenkrát zdál perspektivnější. Začal jsem se živit jako grafický designér. Jenže ani to mi dlouho nevydrželo (ne vždycky jde koníček přetavit v práci na full time) a později jsem se přeorientoval na testování IT produktů a stal se ze mě plnohodnotný tester.

Zpočátku jsem byl naprosto ohromený prací pro velkou korporaci, kam jsem se dostal. Firma mi téměř ve všem vycházela vstříc – klouzavá pracovní doba a home office byly standardem poskytovaným všem zaměstnancům a to byl taky jen začátek v řadě různých benefitů. Na první pohled se mi zdálo vše v pořádku. Pracoval jsem na několika projektech, v rámci kterých jsem měl možnost vyjíždět na zajímavé pracovní cesty. Je fakt, že už tenkrát mi vadilo například velmi zdlouhavé schvalování všech procesů. Moje nespokojenost s celkovou filozofií firmy ale dostala konkrétní podobu až poté, co našemu týmu byla přidělena jedna velká zakázka. Od začátku mi ten projekt neseděl. Snažil jsem se s tím konfrontovat kolegy, ale ti jen krčili rameny. Problém byl to, že jsem viděl, že to byl špatně postavený produkt už od samého začátku a mě ubíjelo trávit na něm hodiny svého času, mnohdy kontraproduktivními činnostmi. Kolegům to ale bylo jedno. Moc se nezajímali o to, zda jejich práce vede k nějakému konkrétnímu vylepšení a výsledku. Korporace jim poskytovala výhody a oni nic jiného tenkrát neřešili.

Práce na tomhle projektu mi poskytla cennou lekci, jelikož vlastně ona mi pomohla přehodnotit životní priority. Věděl jsem, že už nechci být nucen pracovat na něčem, co nemá smysl a co nikomu v konečném důsledku nepřinese ani tak užitek, jako spíš řadu problémů. Dospěl jsem k názoru, že musím vyzkoušet něco diametrálně odlišného, jinak neskončím dobře.

Dostal jsem pracovní nabídku od start-upu, který se zaměřuje na vývoj moderních vzdělávacích aplikací, které distribuuje zejména do Severní Ameriky a zemí v JV Asii. Opustit pohodlí korporace bylo zpočátku složité, nicméně po dlouhé době mohu říci, že za svou prací vidím smysl a hlavně výsledky. Aplikace, na kterých pracuji, jsou vyvíjeny tak, aby napomáhaly učení a celkovému rozvoji žáků. Zároveň je pro nás prioritou, aby vzdělávání probíhalo zajímavější a záživnější formou.

Oproti neřízené honbě za ziskem je orientace na kvalitu a přínosnost výsledného produktu neuvěřitelnou a velice vítanou změnou v mojí kariéře. Největší motivaci pro mě v současné době představuje možnost vidět (ač zprostředkovaně) reálné studenty, kteří mají z našich aplikací prospěch, a pozorovat, jak se díky nim rozvíjí jejich schopnosti.

Člověku až postupem času začne docházet, že mít na pracovišti posilovnu, masáže nebo občerstvení, tedy veškeré pozlátko, kterým se korporáty snaží v současné době své zaměstnance motivovat, je sice příjemné, ale není to hlavní. Nepracuji teď sice v moderní, gigantické kanceláři v nejmodernějším office parku, zato se v práci cítím jako doma, protože náš kancl je doslova v rodinném domě (je to tedy spíše vila :D). Co je ale hlavní, a pro mě osobně daleko důležitější, je práce v týmu lidí se stejným přesvědčením, jako mám já sám, a možnost pracovat na projektech, ve kterých vidím potenciál a budoucnost.

PS: Tímto nechci nijak hanit všechny korporáty na světě ani lidi, kteří v nich pracují. Potkal jsem spousty kolegů, kterým taková práce vyhovuje a neměnili by. Určitě se najdou i korporáty, které vyvíjí funkční produkty, jen já jsem měl smůlu.

Omlouvám se za tak dlouhý text, ale muselo to ven :)        

Komentáře

[Fluttershy, yay!]

David Graeber: Práce na hovno

[sekacka]

tvé snaze, otevírat lidem oči všechna čest, přesto se obávám, že je to nadarmo. Platí samozřejmě i pro ostatní.

[xxx]

Mne ten clanek pobvail. Zejmena ten odstavec, kde autoruv kamarad zjistil, ze neumi zpivat, a musel jit radeji delat praci, za kterou mu zaplati.

[Aleš Kapica]

Slušný plat mi mohou nabídnout leckde, ale možnost pracovat na projektech, které dávají smysl i z dlouhodobého hlediska, aby člověk pohledal.

To je důvod, proč jsem, tam kde jsem.

[_]

[/dev/null]

ja by som zase chcel pracu z domu - home office ... doobeda hodinku a poobede hodinku... nejake tipy ?

[Josef Kufner]

Viz https://stackoverflow.com/jobs?r=true

[/dev/null]

ewwww..... nie, ja radšej niečo prestížnejšie...

[Peter Golis]

Tak si daj do okna červenú lampu, a získaš aj prax.

[Jendа]

https://www.upwork.com/, pokud to teda nebyl jenom trolling.

[Gilhad]

Taky jsem vystridal nekolik praci a vzdycky jsem odchazel za lepsim, ale zdaleka ne vzdycky to byl vyssi plat nebo benefity.

U jednoho startupu jsem odesel, kdyz byl prilis uspesny a zacal se preformovavat na velkou firmu (cimz uz ztratil vyhody startupu a jeste neziska vyhody velke firmy). Zacla bujet byrokracie a pocet sefu skoro dosahnul poctu ostatnich zamestnancu ... I kdyz ty zacatky byly uzasne, kolikrat jen prisel majitel s otazkou "Hele, kluci, myslite si, ze by vubec bylo mozne blabla?" "No, vyloucit se to neda, ale chtelo by to nejdriv o tom neco zjistit, proc?" "No, ja to zrovna prodal zakaznikovi, ze to uz delsi dobu pouzivame, zkusite to nejak napsat?"

[Marián Kyral]

"No, ja to zrovna prodal zakaznikovi, ze to uz delsi dobu pouzivame, zkusite to nejak napsat?"

Kde já to jen viděl?

[blabla]

Tak to se mas, celkem ti tohle zapaleni do prace zavidim.
Mas rodinu/hypoteku/zenu ma materske?

... a mezitim nam tady v korporatu bez nahrady vypnuli behem par tydnu monitoring sluzeb. Ten stary se uz nelibi a ten novy, ktery tu prgal jeden kolega 2 roky se zahodi.

[Hulta]

Nemám a naprosto chápu, že díky tomu mám ten luxus měnit práci, jak se mi bude chtít.

Na druhou stranu mám kolegu, který nastoupil spolu se mnou a který má rodinu a hypotéku, byl v podobné situaci jako já..A zatím si nestěžuje :) musel ale mít velké odhodlání, což naprosto obdivuju.

[Bystroushaak]

Gratuluji.

Já jsem to nedávno zkusil přesně naopak, tedy po X letech mrcasení se přes menší firmy a startupy teď zkouším půl roku velký korporát.

Jinak souhlasím s tím, že peníze nejsou všechno a například pocit ze smysluplné práce je ve výsledku hodnotnější, než peníze. Taky ti to třeba pomůže nevyhořet po pár letech.

Omlouvám se za tak dlouhý text, ale muselo to ven :)

Deset odstavců na cca stránku a čtvrt fakt není dlouhý text.

[Hulta]

Díky :) Přeju hodně štěstí v korporátu, snad jsi narazil na nějaký, kde to funguje lépe.

Mně se to zdálo dlouhý, ale ok :D Díky

[AALLBBXX]

Nevidím nejmenší důvod, proč bych za kvalifikovanější a náročnější práci měl dostávat méně peněz. Pokud budou informatici uvažovat takhle, naprosto si zkazí trh práce třeba v umělé inteligenci.

Dostávat o čtvrtinu větší měsíční mzdu znamená, že mohu do práce chodit 4 dny v týdnu, a ten pátý den si dělat co chci.

[AALLBBXX]

A nebo to znamená, že si každý pátý rok můžu hodit sabbatical.

[Käyttäjä 11133]

A nebo za 10 let dosáhnout finanční nezávislosti a retire early .

[GeorgeWH]

Nevidím nejmenší důvod, proč bych za kvalifikovanější a náročnější práci měl dostávat méně peněz.

Mas to zvyraznene hrubym pismom.

[Gilhad]

Hmm, takovy kocovny herec za tyden prostrida klidne deset roli, kazdou se spoustou dialogu, monologu, celou skalou emoci, ktere ma predvest a moc penez nedostane.

V pornoprumyslu ti (co se textu tyce) staci porad stridat "AAAH", "OOOH" a "Oh my GOD!" (na poradi nezalezi) a hrat (jakztakz uveritelne) jedinou emoci - ze te to hrozne bavi a vzrusuje a prachy se tam toci velke.

Ja ti nevim, proc si ti kocovni herci kazi trh prace, kdyz za ty prachy delaji co je skutecne bavi?

[AALLBBXX]

Důvod, proč lidé netočí porno je podle tebe ten, že ty lidi víc baví hrát, než mít sex?

[Gilhad]

Nez mit sex s kymkoli, kdykoli a jakymkoli zpusobem ti nekdo jiny naridi? Pricemz pokud jsi na volne noze, tak si to muzes zorganizovat po svem?

Ale spis by ses mel zamerit na to, proc lide hraji hure placene veci, pokud mohou hrat co je bavi, upravit si to po svem a dosahnout uznani za narocnou a skvele odvedenou praci.

Fakt je, ze se cast lidi rozhodne tocit porno (protoze je lip placene) a cast se rozhodne hrat zajimave veci (ackoli jsou hur placene a na plat prumerneho pornoherce dosahnou jen nekteri - cimz si dle tebe kazi trh prace - ale pro nekoho je zajimava a smysluplna prace vetsim benefitem, nez vic penez).

Pokud bude v oboru dost uchazecu, u kterych bude prevazovat zajem o zajimavou praci, tak budou zajimava mista rychle obsazena a cena pujde dolu. Pokud bude uchazecu malo a prevazovat bude zajem o penize, tak budou platy vysoke aby zamestnavatele meli aspon nekoho - pokud to ovsem obor nepolozi.

A kazdy se rozhoduje podle sebe.

Nevim, jaky je tvuj duvod netocit porno (pokud ho tedy netocis), pro me to neni prace, kterou bych chtel delat podle cizich prikazu a s celym ansamblem okolo, kdyz si misto toho se muz nechat platit za neco, co me bavi a kde si pravidla v podstate urcuju sam. S penezi vyjdu vic nez dobre, netlaci me tedy k ustupkum v oblastech pro me dulezitejsich a zajimavejsich. A sexu se muzu venovat kdy chci ja a v podminkach, ktere vyhovuji me a nekeca mi do toho nikdo jiny, nez partnerka, kterou jsem si sam vybral. Asi holt nejsem ten typ, kteremu by stacilo "dnes na tebe pripada X, Y a Z, budete delat A, B, C, sup sup sup, za tri minuty at jsi na place, prachy dostanes pri odchodu"

[Bherzet]

Trochu related (NSFW)

[odbornik na zensku dusu]

mat zenu je fajn... ale max. na kazdy druhy vikend...

[Frajer Luke Perry]

To je ten Slovák, který pod každý druhý článek/obrázek píše: "pohonil som"?

[ALLL]

Takže to není o tom, že je nebaví __hrát__ v pornu. Ono je nebaví mít sex na povel.... Kdyby mě v práci nutili mít sex na povel, taky bych je poslal do háje.

[Jendа]

No vidíš (pokud jsi tedy AALLBBXX ze začátku vlákna) - a úplně stejně někdo pošle do háje lidi, kteří ho nutí psát sračkové business reporty, pracovat na projektech které nemohou fungovat a jsou od začátku špatně navržené atd., i když by jim za to - stejně jako za sex na povel - zaplatili o něco víc než vedle.

[Gilhad]

Ono vlastne ta otazka neni tak jednoznacne postavena, jak jsem na ni odpovedel.

Je jasne, ze nekteri lide porno toci. Je jasne, ze nekteri ho netoci.

Duvod, pro ho ti tocici toci IMHO je, ze jim po celkovem zhodnoceni vyhod a nevyhod ty vyhody prevazily a zaroven se jim povedlo kvalifikovat se.

Duvody, proc ho netocici netoci jsou v podstate dva - bud jim prevazily nevyhody nad vyhodama, nebo se nekvalifikovali.

Jakou vahu kdo prisuzuje jakym vyhodam ci nevyhodam (a co do ktere kategorie radi) je znacne individualni.

Duvody, proc se nekdo nekvalifikuje v podstate spocivaji v tom, zda se vubec pokusi kvalifikovat, koho oslovi, zda osloveny zamestnavatel ma pro nej nejake uplatneni a zda se dohodnou na oboustranne prijatelnych podminkach.

Co tak slysim okolo, tak u vetsiny lidi nevyhody s tim spjate prevazi nabizene vyhody (at uz to jsou penize, sex, nebo benefity jako lubrikant zdarma). Na druhou stranu, protoze se porno prokazatelne toci v mire nemale, musi byt spousta lidi, u kterych ty vyhody nad nevyhodama prevazi.

[sekacka]

proč bych za kvalifikovanější a náročnější práci měl dostávat méně peněz

to snad nemyslíte obecně vážně?

To by jako truhláři, topenáři, zdravotní sestry a mnoho dalších měli dostat pořádně zaplaceno? Jste se asi zbláznil, ne? Kapitalismus stojí na vykořisťování pracujících. V roce 1948 podobným debilním úvahám propadla značná část populace. Mysleli si, že odstraní vykořisťování. A co bylo výsledkem? Jáchymovské doly a vražda Milady Horákové. Tu dobu nechceme zpět.

Vykořisťování jako základní pilíř kapitalismu musí být zachováno!!

mohu do práce chodit 4 dny v týdnu, a ten pátý den si dělat co chci

to je podobná hovadina. Nadhodnotu může kapitál tvořit jen tehdy, když někdo prodává svou práci. Vy ale chcete kapitalistovi 20 % své možné pracovní doby odepřít. To je vpodstatě antikapitalistický terorismus. Vy chcete podkopávat principy našeho systému. Styďte se.

[dyckyMOST!]

Vy ale chcete kapitalistovi 20 % své možné pracovní doby odepřít. To je vpodstatě antikapitalistický terorismus

Jako chápu, že je to vtip, ale je to taková kravina, že mi nedá nereagovat. Práce JE předmětem nabídky a poptávky, takže si ani jeden ze zúčastněných nemá co nárokovat. Chudák kapitalista se musí domluvit na odměně za určitý čas nebo jinou jednotku práce. Antikapitalistický terorismus by bylo těm tržním mechanismům bránit (kvóty a podobné kapicoviny).

[Aleš Kapica]

Antikapitalistický terorismus by bylo těm tržním mechanismům bránit (kvóty a podobné kapicoviny).

Vyprošuji si, abys pod vlastní trotloviny podsouval moje jméno!!!

[dyckyMOST!]

Promiň, já myslel, že pojem kapucovina (= pí*ovina) je všeobecně rozšířen, nechtěl jsem naznačovat, že podporuješ kvóty. Nebyla to narážka na tebe.

[A]

Pokud nechceš, aby tvoje děti učil někdo na úrovni prodavačky, musí být mzda učitelky vyšší, než mzda prodavačky.
I o tom je kapitalismus.

[JS1]

To neni pravda. Prece na pracovni pozici se take vybira podle kvalifikace. Pokud se bude na stejnou pozici hlasit prebytek uchazecu, vyberou se ti, kteri maji nejlepsi dovednosti (reference).

Takze i kdyby platy prodavacek a ucitelek byly stejne, ti, kteri jsou schopnejsi delat ucitele nez prodavace, budou mit vetsi sanci ziskat misto ucitelu.

[marbu]

Ta narážka byla spíš o tom, že ti co jsou schopní dobře učit nebudou mít o místa učitelů zájem, protože se svými dovednostmi seženou lepší místo jinde.

[JS1]

To ale prece nevyplyva z toho, ze maji ucitele a uklizecky stejne platy. To by se muselo spis formulovat tak, ze je zde jina trida lidi, ktera ma vyssi platy, a dovednostne je dostupna ucitelum. O uklizecky pak vubec nejde.

[A]

Ano, vysokoskolaci si obvykle najdou lepsi pozici, nez je uklizecka. Tak nejak jsem to povazoval za jasne.

[A]

Ja rikam, ze kdokoliv, kdo ma lepsi schopnosti nez uklizecka si dokaze najit lepe placenou praci, nez je pozice uklizecky. A tedy, pokud bere ucitel podobne penize jako uklizecka, bude bezna uroven schopnosti podobna jako u uklizecek. Az bude ucitel brat mene nez uklizecka, budou ucit jen ti, kdo nemaji ani na to aby uklizeli.

[A]

A jeste ohledne moznosti vyberu mezi uchazeci - ucitelka v Praze vyzije jen pokud ji zivi manzel. Proto je tam ucitelu nedostatek, a uchazec si vybira skolu, ne naopak.

[Aleš Kapica]

… ucitelka v Praze vyzije jen pokud ji zivi manzel.

Asi tak. A to ona má dvě VŠ + červený diplom a já nedouk.

[sekacka]

malé firmy sú naprd

řekl estébák ....

[Alex]

Stát někdy v historii dával zakázky malým firmám?
A kdepak nám ODSka zajistila progresivní zdanění?

[Luboš Doležel (Doli)]

Problém byl to, že jsem viděl, že to byl špatně postavený produkt už od samého začátku a mě ubíjelo trávit na něm hodiny svého času, mnohdy kontraproduktivními činnostmi.

Já si nemyslím, že by tohle bylo záležitostí výhradně korporací. Nesmyslně, životaneschopné projekty produkují i startupy, ale z nějakého důvodu se absolutní fail podobných projektů nebere jako chyba.

Znám jednoho Čecha (a jmenovat ho nebudu), co se chlubí tím, kolik toho rozjel v USA, ale když s ním dělají rozhovory, tak už se neptají na to, proč jeden startup zkrachoval (protože dělal kravinu, za kterou nikdo platit nebude), další byl sice odkoupen korporací, ale produkt byl následně zrušen jako shit atd.

[asd]

Podle mě tenhle šílený pohled plyne ze samé definice pojmu startup...

[xkucf03]

On je tam ten „úspěch“ vlastně definovaný úplně jinak – pokud se tu firmu podaří prodat investorovi, tak byl start-up úspěšný. A díky téhle mezivrstvě (neprodáváš koncovému zákazníkovi, ale investorovi) a tomu, že investoři na to jdou často stylem „koupíme deset firem a i když jen jedna z nich bude dobrá, tak nám to vydělá na ten zbytek a ještě budeme mít zisk“, to umožňuje rozjet i projekty, které se dost míjí s realitou (koncovými zákazníky) a jen vypadají dobře a nějakému investorovi přijde jako zajímavý nápad je koupit.

[Hulta]

Samozřejmě to není jen problém korporací a to jsem v tom článku ani říct nechtěl. Byl to problém korporace, kde jsem pracoval a to, jak to tam celé vnímali lidi v týmu, kterým to bylo v podstatě jedno, jen si tam přišli odsedět svých 8 hodin. To mě frustrovalo a proto jsem odešel.

Je mi jasný, že produkty na hov* jsou jak v korporátech, tak ve startupech, tak v menších firmách :D

[kralyk z abclinuxu]

Pracoval jsem ve firmách o velikosti řádově 100k, 1k, 100 a 10 a je mi to popravdě taknějak jedno. Osobně mi spíš záleží na charakteru projektu/ů a lidí, se kterými pracuju...

[Bedňa]

Ja si myslím, že mám dlhšie skúsenosti s korporátmi a jedno to nemôže byť z jedného jednoduchého faktu. To je, že nad určitú hranicu nedokáže jeden človek ustrážiť celú firmu a firma sa zákonite začne plniť úplne nekontrolovateľnými kokotmi. A keď sa niečo náhodu zatrasie a ty čakáš zmenu k lepšiemu, tak odídu aj tí poslední ktorí sa oboru rozumejú.

Korporát už nikdy viac. Robím externe pre korporát, ale to je úplne niečo iné, pretože sa netopím v tých ich sračkách.

[Fluttershy, yay!]

To je věc organizační struktury – potažmo odborů (btw kdy se konečně začnou ajťáci organizovat?).

Onehdá jsem odkazoval třeba tu aplikaci Dunbarova čísla na velikost skupin v Gore-Texu.

[Bystroushaak]

btw kdy se konečně začnou ajťáci organizovat?

Asi jako všichni ostatní - až k tomu budou mít důvod. Zatím by tím důvodem mohl být třeba nějaký hromadný protest proti openspace.

[Fluttershy, yay!]

Nebo téma přijímacích řízení, např. Calling Open Source Software Unpaid Labor and GitHub a Resume.

[Bystroushaak]

Nebo téma přijímacích řízení, např. Calling Open Source Software Unpaid Labor and GitHub a Resume.

Nevím. Osobně jsem to zažil z obou stran, tzn seděl jsem jako konzultant u náběrů cca desítky lidí a nemám na to jednoduchý názor. Není úplně triviální rozlišit schopného člověka od někoho, kdo má jen načtené novinky a zvlášť u menších firem může být testování ve zkušební době skoro nepřijatelné, protože na to prostě není rozpočet.

Osobně jsem za všeobecné uznávání githubu rád, protože tam toho mám docela hodně a o dost radši se pobavím o nějakém mém projektu a proč jsem ho dělal tak a tak, místo abych dělal nějaké vymyšlené úlohy. To samé naopak, vždycky mi přišlo lepší pro mě i pro kandidáta, když poslal svůj github a mohli jsme se o něm pobavit, než když neměl nic na ukázku a musel jsem vymýšlet různé umělé blbosti.

Samozřejmě že to nemusí být github, klidně to mohl být privátní projekt poslaný emailem.

Ten článek má sice pravdu, ale zažil jsem že nám přišel na pohovor uchazeč, který tvrdil že má jen cca pět let proprietárních zkušeností a co s ním pak? Jako člověk co ho má hodnotit nemáš vůbec představu, když nikdy nepoužíval nic opensource, sám doma nic nedělá a všechno co dělal je tajné a nemůže se o tom bavit. Dostal test na papíře, který neudělal, možná kvůli nervozitě, nebo čemu (test jsem nehodnotil já). Šlo tam o hledání chyb v kódu, ne o programování nového.

A jak ho máš teď hodnotit? Vzít ho na zkoušku, což tě bude stát pár set tisíc?

[Fluttershy, yay!]

Jiné obory nic jako GitHub nemají.

Kolektivním vyjednáváním jde dosáhnout standardizace (jako v řadě jiných oborů) nebo vytvoření prostoru pro tvorbu portfolia v rámci zaměstnání.

[Bystroushaak]

Jiné obory nic jako GitHub nemají.

Bývá ovšem poměrně běžné u kreativních profesí mít nějaké portfolio, jak sám zmiňuješ. Umělec pošle ukázky uměleckých děl, designer designů (web, produkty, auta, ..), architekt domů a řešení co navrhl, autor článek / úryvek, vědec referenci na paper, tatér tetování..

Programátor co nemá nic co by mohl ukázat je prostě podezřelý. Když vezmu sám sebe, tak já dělám ročně desítky vlastních projektů k tomu co dělám v práci a to nejsem nějak extra aktivní.

Kolektivním vyjednáváním jde dosáhnout standardizace (jako v řadě jiných oborů) nebo vytvoření prostoru pro tvorbu portfolia v rámci zaměstnání.

Jo, ale co by to mělo být za standardizaci? Tou je momentálně github a to se ti nelíbí. Pokud někdo nemá github, pošle repozitář v zipu (to je docela běžné, sám mám takhle pár ukázkových projektů pro zaměstnavatele co to chtěj). Těžko vymyslíš něco lepšího.

Co se týče prostoru pro tvorbu portfolia, tak je to prostě na tom jak si to zaměstnanec dohodne. Programátoři typicky nebývají moc ušlápnutí a ze všech oborů co znám mají skoro nejlepší podmínky, ať už platové, tak třeba právě co se týče možnosti práce z domova. Tady kde pracuju maj lidi třeba měsíční budget na sebevzdělávání, kde jim firma platí courseu a dává jim k tomu řádově dny každý měsíc.

[Fluttershy, yay!]

GitHub je zástupný (když pomineme konsolidaci trhu). Kruciální je ta část „unpaid labor“.

Problém analogický jako u neplacených stáží.

Co se týče prostoru pro tvorbu portfolia, tak je to prostě na tom jak si to zaměstnanec dohodne.

A přesně to je ten problém…

Programátoři typicky nebývají moc ušlápnutí a ze všech oborů co znám mají skoro nejlepší podmínky, ať už platové, tak třeba právě co se týče možnosti práce z domova

…a teď vylez mimo Prahu apod.

[Käyttäjä 11133]

…a teď vylez mimo Prahu apod.

Třeba do Ostravy, kde je ta Finsko/Švédská firma kde zaměstnanec nemusí dorazit jak je rok dlouhý? A když na to příjde, ani moc pracovat, jen nacvakat hodiny do systému a odepisovat že je busy? :D

[Michal Kubeček]

…třeba právě co se týče možnosti práce z domova

…a teď vylez mimo Prahu apod.

:-)

[xkucf03]

Kruciální je ta část „unpaid labor“.

Tak nemají dávat svoji práci pod necopyleftovou licencí. Když budou používat copyleft, tak budou sdílet svoje dílo s těmi, kdo rovněž chtějí sdílet a jsou ochotní dávat něco zpět, ne jenom zadarmo brát.

Problém analogický jako u neplacených stáží.

Svoji první práci (ještě při škole) jsem dělal za – z dnešního pohledu – za naprosto směšné peníze, almužnu, v podstatě to nemělo daleko od neplacené stáže (byť tehdy jsem byl i za ty peníze rád), ale přesto to byl oboustranně výhodný obchod a na rozdíl od většiny spolužáků jsem dělal práci v oboru a něco, co mě baví.

Za nemorální považuji třeba to, kdy nějaká firma nabere juniora/stážistu a prodá ho jinam jako seniora. Ale to nebyl ten případ (šlo o interní vývoj).

Ono dost záleží na podmínkách – pokud se tam stážista dost naučí, ale firmě moc užitku nepřinese, tak je bezplatná stáž naprosto adekvátní. Naopak, pokud by se tam nic moc nenaučil a jen dělal nějakou otrockou práci a firmě šetřil náklady tím, že nemusí najímat placeného brigádníka, tak je to podvod, protože tomu stážistovi naslibovali něco jiného.

[Fluttershy, yay!]

Copyleftu ani neplacené stáže se nenajíš, ani z toho nezaplatíš nájem.

[xkucf03]

Chození na vysokou (resp. obecně do školy) se taky nenajíš a přesto tam chodíš. Neplacenou stáž beru jako součást studia.

Co se týče copyleftu, tak k jídlu sice není a přístřešek si z něj taky nepostavíš, ale přesto je to obrovský užitek, který můžeš čerpat, aniž bys za něj platil – takže i jako „chudý student“ máš k dispozici plno užitečných nástrojů. Např. na svém počítači mám výhradně svobodný software (s výjimkou BIOSu a nějakých firmwarů, ale toho se snad už brzy zbavím) a je to pro mě hlavní nástroj, který používám každý den, jak pro práci, tak i jiné činnosti.

[JS1]

Chození na vysokou (resp. obecně do školy) se taky nenajíš a přesto tam chodíš.

Ve vyspelych spolecnostech (nektere skandinavske staty) lide dostavaji stipendium za studium na VS.

Ja jsem ostatne pro - studium by se melo brat jako zamestnani a melo by to cloveka zamestnat na plny uvazek.

[Eko-nom]

Ja jsem ostatne pro - studium by se melo brat jako zamestnani a melo by to cloveka zamestnat na plny uvazek.

Konečně rozumný názor, stejně to vidí i pan profesor:

Deprimuje mě, že současní studenti nemají na studium stejnou koncentraci, jakou jsme museli mít my. Dnes má skoro každý student vedle studia nějaké zaměstnání. Nedovedu si to představit,

[Fluttershy, yay!]

Chození na vysokou (resp. obecně do školy) se taky nenajíš a přesto tam chodíš.

Jsou lidé, typicky z chudších poměrů nebo marginalizovaných skupin, kteří s tím mají problém. Proto existují stipendia, určitá ekonomická zvýhodnění studentů – nebo placené stáže (jako třeba Google Summer of Code).

[xkucf03]

A na druhé straně zase existuje tlak na zavedení školného…

S JS1 jste extrémisti a komunisti :-D Mně bohatě stačí, když studium bude bezplatné a přístupné pro každého občana, který se kvalifikuje v přijímačkách nebo nějak jinak. Ale byt a stravu ať si zajistí sám. Jasně, může chodit do menzy a bydlet na kolejích, ale opravdu nevidím důvod, proč by mu za studium měl stát platit a proč by se to mělo považovat za zaměstnání. Ten člověk nic užitečného nevytváří, jen chodí na přednášky, čte knihy a dělá semestrálky. (doktorské studium je už něco jiného). A ve skutečnosti to neplatí stát, ale ostatní občané, kteří chodí do práce a vytvářejí nějaké hodnoty, užitek.

Když vystuduješ, tak ti to dává možnost dělat lepší práci a vydělávat víc peněz. Dostávat tedy plat už v době studia mi tedy nepřijde fér – v podstatě bys dostal zaplaceno dvakrát. Nebo si to představujete tak, že ten, kdo vystuduje, bude pak platit vyšší daně? A jak se chcete postavit třeba k tomu, kdy někdo vystuduje v jedné zemi (za peníze místních občanů) a pak odejde pracovat do jiné země? Neměl by pak ten plat, který bral během studia vrátit? A co kdyby raději zaplatil i školné? Vždyť do něj stát (potažmo daňoví poplatníci) investoval s tím, že získá kvalifikovaného člověka, který bude v budoucnu dané ekonomice užitečný.

[Fluttershy, yay!]

Ten člověk nic užitečného nevytváří, jen chodí na přednášky, čte knihy a dělá semestrálky. (doktorské studium je už něco jiného).

Záleží na tom, jak definuješ „užitek“. ^_^

stát, ale ostatní občané

Stát jsou ostatní občané.

Když vystuduješ, tak ti to dává možnost dělat lepší práci a vydělávat víc peněz.

Když vystuduješ, měl bys mít lepší kvalifikaci být platným členem společnosti.

[Jendа]

Mně bohatě stačí, když studium bude bezplatné a přístupné pro každého občana, který se kvalifikuje v přijímačkách nebo nějak jinak. Ale byt a stravu ať si zajistí sám. Jasně, může chodit do menzy a bydlet na kolejích, ale opravdu nevidím důvod, proč by mu za studium měl stát platit a proč by se to mělo považovat za zaměstnání. Ten člověk nic užitečného nevytváří, jen chodí na přednášky, čte knihy a dělá semestrálky.

IMHO je to spojité spektrum možností od soukromých škol kde platíš plné školné přes aktuální český model po to co prezentuje David a ten prostřední bod tam není nijak objektivně odlišný. Tj. stejně jako „neexistuje“ „důvod, proč by mu za studium měl stát platit“, tak „neexistuje“ důvod proč by měl stát platit náklady které škola se studentem má. Prostě se někdo rozhodl, že to bude zrovna takhle.

[xkucf03]

V zásadě máš pravdu… Ovšem pokud bys měl studentům dávat plat, tak bys musel dost striktně kontrolovat, že svoje zaměstnání (studium) berou dostatečně vážně a odvádějí kvalitní práci. A musel bys to kontrolovat minimálně na měsíční bázi, ne jednou za půl roku nebo za rok. Ono totiž i současné studentské výhody některým lidem stojí za to, aby byli „studenti“, i když vlastně ani vystudovat nechtějí a počítají s tím, že budou brzy vyhozeni. A co teprve, kdyby za to brali peníze? Další věc je, že spousta lidí vystuduje nějaký obor, který v praxi nevyužijí (ale daňoví poplatníci jim studium dotují).

Současný stav umožňuje mít na školách relativně neformální a pohodovou atmosféru, kde nemusíš pořád všechny kontrolovat – a to je umožněné mj. tím, že student na tom má „spoluúčast“ v tom smyslu, že do studia investuje vlastní čas a nic za to (bezprostředně) nedostává.

Pokud bude mít někde existenční problémy a přitom bude nadaný a byla by škoda, aby nevystudoval, tak můžou existovat nějaké fondy a sociální stipendia – ten člověk může dostat zadarmo ubytování a stravu. Dává mi to větší smysl než nějaké plošné dotování všech studentů (což je podobná blbost jako základní příjem).

Mimochodem, kdyby to chtěl někdo vážně řešit, tak v době VŠ studia už je pozdě – rozhoduje se mnohem dříve: na SŠ a z velké míry i na ZŠ. Pokud budeš bydlet v malém bytě, kde ostatní členové dělají bordel, tak ti moc nepůjde ani studium na základce. Následně se rozhodneš jít na střední takovou, ze které se typicky nechodí na VŠ, a tím je to už víceméně dané. Takže David nebo JS1 by museli zajistit, aby každý žák ZŠ měl doma vhodné podmínky (např. studijní místnost, kde ho nebude nikdo rušit). Obávám se, že na tohle naše společnost nemá – jak finančně, tak organizačně – pokud by se takový zásah pokoušeli organizovat, tak by se při tom pravděpodobně vyplýtvalo více, než kolik užitku by to přineslo. Když už dělat něco se vzděláním, tak na místě, kde je ten poměr náklady/užitek vyšší – zlepšit kvalitu výuky na ZŠ a SŠ. Což znamená, že by tam měli učit (z velké části) jiní lidé za jiné peníze.

[Fluttershy, yay!]

A co teprve, kdyby za to brali peníze?

Např. v Dánsku se tak děje. Co tam máš dál?

[Jendа]

Pokud bude mít někde existenční problémy a přitom bude nadaný a byla by škoda, aby nevystudoval, tak můžou existovat nějaké fondy a sociální stipendia – ten člověk může dostat zadarmo ubytování a stravu.

To nějak existuje (nezkoumal jsem to podrobně, protože jsem naštěstí nebyl v situaci, že bych to potřeboval), myslím, že Davidovi a JS jde ještě o ten nepoměr „sociálně slabý vystuduje jen když je nadaný“ vs. „kdo si to může dovolit tak vystuduje i když je podprůměrný“. Ale s tím asi fakt nejde dělat nic mimo ten univerzální základní příjem (a jak sám píšeš, ještě vůbec nějak řešit předpoklady ke studiu), na který nejspíš ještě zatím nemáme (což se může s technickým pokrokem změnit, i když vývoj poslední dobou mi přijde spíš „WTF“ a pesimistický).

[Fluttershy, yay!]

Univerzální programy mají řadu výhod:

• méně byrokracie
• absence rizika špatné heuristiky testování (která může situaci dokonce zhoršit)
• odolnost proti vykostění s nekalými záměry

na [univerzální základní příjem] nejspíš ještě zatím nemáme

Se zdejším modelem zdanění a orientací ekonomiky je UBI aktuálně neprůchozí. Ale ani jedno není věčné.

Kromě toho je UBI poslední záchranou pozdního kapitalistického systému, která se obejde bez explicitního násilí (v případě, že by se nižší vrstvy společnosti staly zbytečnými).

[xkucf03]

i když vývoj poslední dobou mi přijde spíš „WTF“ a pesimistický

Ono to má víc dimenzí, ale jedna z nich je, že roste komplexita a dnešní civilizace je z velké míry závislá na proprietárních technologiích/výrobcích. Takže, i když se může na první pohled zdát, že disponuješ nějakou technologií a znalostí, ve skutečnosti jí vůbec nedisponuješ, protože tu věc nedokážeš (jako firma nebo stát, nemyslím jednotlivec) postavit ze základních surovin/komodit a umíš jen obsluhovat jen cizí stroj nebo opracovat cizí komplexní materiál, které jsou pod kontrolou někoho jiného. A nejde jen o software nebo (počítačový) hardware, tohle se děje i v jiných oborech. Zrádné na tom je, že při takovém tom povrchním pohledu (politici, veřejnost, média) to vypadá, jako že dochází k technologickému pokroku a někam se posouváme, ale ve skutečnosti je to spíš úpadek a do budoucna hrozba.

[JS1]

na který nejspíš ještě zatím nemáme

Mne tedy prijde ze skoro jakakoli spolecnost si muze dovolit UBI ve forme prerozdeleni jisteho procenta HDP (treba 20%). (Je to trochu jako kdyz Klaus tvrdil, ze nemame na duchody, a proto je nemuzeme zvysit z nejakych 50 na 70 procent (nejsem si jisty presnymi cisly) platu jako v Nemecku.)

[JS1]

Ovšem pokud bys měl studentům dávat plat, tak bys musel dost striktně kontrolovat, že svoje zaměstnání (studium) berou dostatečně vážně a odvádějí kvalitní práci. A musel bys to kontrolovat minimálně na měsíční bázi, ne jednou za půl roku nebo za rok.

Nevim, co jsi studoval za skolu, ale prvni dva roky na FJFI skoro takove jsou (nebo byly). Pokud se clovek neuci v prubehu tak prakticky nema sanci udelat zkousky. Pokud to muzu srovnat, bylo to mnohem tvrdsi nez zamestnani.

Ono samozrejme dnes to nejde casto prave proto, ze nekteri studenti pri studiu pracuji. Je zde proste celospolecensky tlak na to, aby studium melo volitelne tempo.

[xkucf03]

Nejde o obtížnost jednotlivých zkoušek – jde o to, kdy tě definitivně vyhodí a ztratíš status studenta. A to se děje typicky na až konci semestru nebo ročníku.

Pokud ta pravidla nastavíš moc přísně, tak na tom zase budou tratit studenti, kteří měli třeba jen smůlu, nevyšlo jim pár zkoušek nebo jim trvalo déle, než zvládli ten mentální přechod ze SŠ režimu na VŠ režim. Taky si uvědom, že vysokou začínáš studovat typicky v 18-20 a zdaleka ne všichni mají v tu dobu všechno srovnané hlavě a jdou si tvrdě za svými studijními výsledky – přeci jen v tomhle věku si chceš užívat a dělat trochu i blbosti. Což ale neznamená, že na to nemáš, že z tebe nic nebude a že by ti mělo být odepřeno vzdělání.

Ono je dost těžké (resp. spíš nemožné) odlišit ty případy výše¹ od parazitů, kteří chtějí ze státní pokladny vytáhnout peníze tím, že budou předstírat studium. Oproti tomu ten současný systém funguje celkem dobře a bez zbytečné byrokracie – reguluje se to vlastně samo, protože těch studentských výhod není až tolik a zároveň té škole musíš obětovat nějaký čas (který si mohl trávit v práci a vydělat si nějaké peníze).

_{[1] což jsou v drtivé většině lidi, kteří nakonec vystudují a následně budou pracovat a dělat užitečnou kvalifikovanou práci}

[JS1]

Mne to neprijde az tak velky problem, vyhodit nekoho po pul roce nez za mesic. Videl jsi nekdy jak vyhazuje cloveka co nedela vubec nic vetsi korporace?

Kdyz jsem zacal studovat (pozdeji to zvolnili diky kreditum), tak to bylo nastavene jako prace na plny uvazek. Cviceni povinna (coz byla polovina doby), prednasky sice nepovinne, ale dohromady oboji dalo aspon 6 hodin za den, a to clovek musel jeste studovat doma. Pokud ne, tak po pul roce konec.

[xkucf03]

Pokud ne, tak po pul roce konec.

A spousta lidí bude právě ráda brát po tu dobu plat.

[JS1]

Jelikoz jsem priznivcem UBI tak mi to tolik nevadi.. a pak ze levicaci zavidi.

[Käyttäjä 11133]

Videl jsi nekdy jak vyhazuje cloveka co nedela vubec nic vetsi korporace?

Vůbec, protože si toho nevšimne? :D

[xkucf03]

Velké korporace se někdy přirovnávají ke komunistickým/socialistickým státům. Pokud to tak je, tak jsou neefektivní a předeženou je nové/menší firmy, které nejsou tak zkostnatělé a nepružné. Tohle ale JS1 slyšet nechce :-)

[Käyttäjä 11133]

Pokud to tak je, tak jsou neefektivní a předeženou je nové/menší firmy, které nejsou tak zkostnatělé a nepružné.

Nepředeženou, najmou si na to někoho z MBB, aby se to nestalo. Navíc v průběhu auditu jsme našli méně než promile mrtvých duší, kteří nepracovali a stejně každý měsíc fakturovali, to je naprosto zanedbatelná část lidských zdrojů.

[kralyk z abclinuxu]

Pokud to tak je, tak jsou neefektivní a předeženou je nové/menší firmy, které nejsou tak zkostnatělé a nepružné.

Vlhký sen neoliberálů.

Reálně to je tak, že nové/menší průžné firmy, pokud jsou úspěšné, jsou často odkoupeny velkými korporacemi, který mají velký kapitál a můžou si to dovolit. A korporace kupují menší firmy a slučují se a bobtnají a bobtnají... Tenhle postup obvykle dospěje do stádia, kdy firmy nabobtnají a naslučují se do momentu, kdy jich je na trhu několik málo a další slučování a bobtnání zarazí antimonopolní úřad (s různou mírou úspěšnosti).

To je stav, který je vidět dnes v mnoha oblastech. Všimni si, že v podstatě neexistuje trží řešení toho problému. To řešení obvykle přijde (pokud teda přijde) nějakým jiným způsobem - např. vytvoření nových sektorů a obsolence starých sektorů, změny technologií a podmínek, politické změny a další ne-tržní vlivy.

[Fluttershy, yay!]

Vlhký sen neoliberálů.

Jedna z užitečných definic neoliberalismu je, že stát aktivně jedná v zájmu soukromého sektoru.

naslučují se do momentu, kdy jich je na trhu několik málo a další slučování a bobtnání zarazí antimonopolní úřad (s různou mírou úspěšnosti)

Nebo si ty korporace koupí i antimonopolní úřad.

[xkucf03]

Reálně to je tak, že nové/menší průžné firmy, pokud jsou úspěšné, jsou často odkoupeny velkými korporacemi, který mají velký kapitál a můžou si to dovolit.

Odkoupit není totéž, co ukrást (okrást tě může např. socialista). Pokud se původní majitel-zakladatel rozhodne firmu prodat, tak je to jeho volba – a dostane za to zaplaceno, často sakra dobře zaplaceno. Což mu dává možnost dále podnikat a rozjet třeba další firmu.

např. vytvoření nových sektorů a obsolence starých sektorů, změny technologií a podmínek, politické změny a další ne-tržní vlivy.

Podnikání je ale o neustálých změnách a reakcích na ně. Pokud si někdo představuje, že když má velkou továrnu, je za vodou a může v ní vyrábět sto let to samé, tak úspěšný nebude – bez ohledu na to, kolik toho zdědil a jaká byla jeho výchozí pozice. Tohle je součást trhu resp. je ti přirozený stav věcí – že se mění a na ty změny je potřeba nějak reagovat.

[Fluttershy, yay!]

Existuje hostile takeover.

[xkucf03]

Ano, taky tě může někdo přepadnout v parku a okrást tě. Od toho existují zákony a i ten minimální stát se stará o to, aby si lidé/firmy navzájem neškodili.

[Fluttershy, yay!]

Zákony jsou fajn, když jsou napsané férově, vymahatelné a měří všem stejně. Takže teď ještě aby ten stát byl nezávislý na soukromém sektoru… nejen, že by tedy členové moci soudní neměli být podpláceni, ale ani zákonodárci by neměli být motivováni soukromými subjekty, aby psali zákony v jejich prospěch…

Jak toho jenom dosáhnout? 🤔

[xkucf03]

Pokud toho nedokážeš¹ dosáhnout, tak nebude fungovat ani ten tvůj systém, protože si ti „zlí bohatí“ vylobují např. financování „výzkumných“ nebo „sociálních“ projektů, skrze které vytunelují veřejné rozpočty.

_{[1] v nějaké přijatelné míře – úplně dokonalé to nebude nikdy}

[Fluttershy, yay!]

Mě by právě zajímalo, jak bys toho v praxi dosáhl, aniž by to zahrnovalo omezení koncentrace moci v soukromých rukou (čemuž říkáš „krádež“ apod.).

[xkucf03]

Čeho dosáhnout? Ty navrhuješ nějakou změnu oproti současnému stavu, tak ty bys ji měl obhájit a vyvrátit rizika.

[Fluttershy, yay!]

Chceš „minimální stát“, který definuje zákony a garantuje jejich dodržování. Proti tomu nic nemám. Tudíž jsem formuloval očekávání od takového státu:

Zákony jsou fajn, když jsou napsané férově, vymahatelné a měří všem stejně. Takže teď ještě aby ten stát byl nezávislý na soukromém sektoru… nejen, že by tedy členové moci soudní neměli být podpláceni, ale ani zákonodárci by neměli být motivováni soukromými subjekty, aby psali zákony v jejich prospěch…

Takže mě zajímá,

1. zda s takovou formulací souhlasíš
2. a pokud ano, jak takového stavu reálně dosáhnout.

[xkucf03]

Stát bude vždycky závislý na soukromém sektoru, protože stát sám o sobě neprodukuje žádný zisk, nemá jiné příjmy, jen spotřebovává a přerozděluje.

Otázka je, na jakých částech toho soukromého sektoru bude závislý. Pokud prosazuješ progresivní zdanění, tak ten tvůj stát bude více závislý právě na těch bohatých.

Je to jako kdybys vydával časopis. Buď ho můžeš prodávat třeba za dvacet korun a financovat ho z příjmů od několika málo inzerentů, nebo ho můžeš prodávat třeba za dvě stovky a financovat ho primárně z peněz vybraných od čtenářů. Co bude demokratičtější?

[Fluttershy, yay!]

Tak znovu, dokážeš odpovědět na otázku, jak učinit svůj minimální stát nezávislým, aby ho soukromé subjekty neovlivňovaly ve svůj prospěch?

[JS1]

Stát bude vždycky závislý na soukromém sektoru, protože stát sám o sobě neprodukuje žádný zisk, nemá jiné příjmy, jen spotřebovává a přerozděluje.

Coze? Za komunistu tu snad nebyl stat?

Mozna v tvoji predstave to tak je, ale v realnych ekonomikach stat vlastni i prostredky produkce a investuje.

[xkucf03]

Takže ty opravdu usiluješ o zavedení komunismu, kde stát bude mít tolik vlastních podniků, aby se z toho uživil sám a nebyl závislý na soukromém sektoru (který by tím pádem téměř/vůbec neexistoval)?

Všiml sis, že centrální plánování se v minulosti neosvědčilo?

[Käyttäjä 11133]

Všiml sis, že centrální plánování se v minulosti neosvědčilo?

Všiml sis že od té doby máme ranec nových technologií, které umožňují například JIT což bylo něco naprosto nemyslitelného v našich socialistických dobách?

[xkucf03]

Tohle je úloha, která nejde vyřešit žádným počítačem…

Jakýsi „kyberkomunismus“ není o nic menší nesmysl než běžný komunismus.

[Bystroushaak]

Všiml sis že od té doby máme ranec nových technologií, které umožňují například JIT což bylo něco naprosto nemyslitelného v našich socialistických dobách?

JITem asi nemyslíš Just In Time kompilátory. Co tím myslíš?

[Fluttershy, yay!]

Just In Time může být třeba výroba…

[Käyttäjä 11133]

Supply Chain Management.

[Fluttershy, yay!]

Pomohlo by ujasnit si, co je to komunismus.

Navíc, Keynes byl komunista?

[JS1]

Takže ty opravdu usiluješ o zavedení komunismu

Samozrejme! Jsem hrozny clovek a chci pripravit o majetek predevsim ty, co neprojdou elementarnim testem gramotnosti. Mas proste smulu..

[Käyttäjä 11133]

Očividně nevíš jak hostile takeover funguje... Jediný rozdíl oproti běžné akvizici je, že board of directors nechce podstoupit akvizici... tak si kupující koupí dost akcií aby si na board of directors dosadil koho potřebuje. Nehledě na to, že to lze jen s firmami obchodovanými na burze, což tak nějak není malá firma, která by se stala obětí velké zlé korporace.

[Fluttershy, yay!]

Nevidím spor.

[Käyttäjä 11133]

Nevidíš spor s tím, že malé firmy, které mají být obětí těch hostile takeoverů jimi být nemůžou, protože nejsou ve velkém obchodované na likvidním trhu? Ok.

[Fluttershy, yay!]

Předřečník psal „nové/menší“, nikoliv „malé“.

[xkucf03]

Jediný rozdíl oproti běžné akvizici je, že board of directors nechce podstoupit akvizici...

Ani tohle by se vlastně nemělo považovat za nepřátelské převzetí, protože firma patří vlastníkovi, nikoli managementu. Management je jen zástupcem vlastníka a měl by pracovat v jeho zájmu. Pokud je zájmem vlastníka prodej, tak management zřejmě jede podle neaktuálního zadání (nebo si svévolně vymyslel vlastní) a neplní správně vůli vlastníka, kterého by měl zastupovat.

S Davidem mluvíte každý o něčem jiném – ty o formální definici „hostile takeover“ – a on o situaci, kdy je vlastník (nikoli management, ten je celkem nepodstatný) donucen k prodeji své firmy. Na to jsem mu psal, že pokud je donucen vyhrožováním, podvodem nebo podobnými prostředky, tak je to nelegální a měl by zasáhnout stát (i ten minimální). Je to podobné, jako když tě přepadne někdo v parku a donutí tě, abys mu „daroval“ svoji peněženku. Ty to ale neděláš dobrovolně, protože tě k tomu donutil násilím.

[Käyttäjä 11133]

ty o formální definici „hostile takeover“ – a on o situaci, kdy je vlastník (nikoli management, ten je celkem nepodstatný) donucen k prodeji své firmy

Tak nemá mluvit o hostile takeoveru, který má jasnou definici, ale o kráděži. Theft, extortion,... mají na wikipedii určitě taky své stránky.

Ani tohle by se vlastně nemělo považovat za nepřátelské převzetí, protože firma patří vlastníkovi, nikoli managementu.

Vlastníkem je nějaký JPMC Nominee Ltd., a podobně, těm je to fakt ukradené. Zpravidla je to tak, že současný board tvrdí, že firma má větší růstový potenciál jako samostatná společnost, kdežto kupující tvrdí, že společně ty firmy porostou rychleji - proto se součástí těchto dealů, často stává equity swap.

[xkucf03]

JPMC Nominee Ltd., a podobně, těm je to fakt ukradené

Jedno jim to není, protože jde o jejich majetek – oni se musí nakonec rozhodnout, jestli prodají nebo ne. Ano, tenhle vlastník může být jen jakási „proxy“ ke skutečnému vlastníkovi, ale to na věci nic nemění. Tato „proxy“ by měla plnit zase zájmy svého majitele.

[Käyttäjä 11133]

Jedno jim to není, protože jde o jejich majetek – oni se musí nakonec rozhodnout, jestli prodají nebo ne. Ano, tenhle vlastník může být jen jakási „proxy“ ke skutečnému vlastníkovi, ale to na věci nic nemění. Tato „proxy“ by měla plnit zase zájmy svého majitele.

Jedno jim to je, protože vlastníkem té proxy je JPMC, kdežto beneficientem těch akcií, které ta proxy drží je nějaký retailový investor, který nemá domicil v dané zemi. K tomu aby mohl hlasovat na valné hromadě 1. musí zaplatit docela vysoký administrative fee, jinak jeho jménem hlasuje JPMC, 2. k tomu zpravidla nemá kvalifikaci, jinak by nedržel ty akcie přes proxy, ale přímo. Drží je přes proxy, protože se na řízení společnosti a jejím směřování nechce podílet - jedná se o pasivního investora.

[xkucf03]

Co na to říct? :-) Pokud ta firma patří někomu, komu nezáleží na osudu jeho majetku a nechce o něm rozhodovat, tak se s tou firmou může stát ledasco náhodného. Ale to už je osud a ten majitel si zaslouží, mít v tom bordel a časem třeba přijít o majetek – byla to jeho volba.

[Fluttershy, yay!]

Jako fajn, ale pořád jsi nevysvětlil jak zajistit, aby ten, kdo „vyhrožuje, podvádí apod.“, neaplikoval totéž na stát tak, aby tento stát poté rozhodoval v jeho prospěch.

[xkucf03]

Takže v tvém socialismu by nemohly existovat velké firmy? A co znamená „velká“ firma? Kolik to je?

Ty se pořád tváříš, jako kdyby problém korupce a lobby existoval jen v minimálním státě, ale to není pravda. Naopak v tom socialismu, kde se víc přerozděluje, dává daleko větší smysl vyvíjet tlak na stát, korumpovat a snažit se ukousnout si část z toho přerozdělovaného koláče.

Stát má být suverénní a má dostatek prostředků (policie, soudy, tajné služby, armáda…), aby takové útoky detekoval a odvrátil. Pak je to i na veřejnosti a soukromém sektoru – aby např. bojkotovali firmu, která se pokoušela korumpovat jejich politické zástupce.

[Fluttershy, yay!]

Takový ryze praktický příklad: jak se ti líbí Agrofert, vlastně ANOfert?

[Fluttershy, yay!]

by nemohly existovat velké firmy? A co znamená „velká“ firma? Kolik to je?

I řada zastánců kapitalismu souhlasí s agresivní antimonopolní politikou, např. Jonathan Tepper v The Myth of Capitalism.

socialismu

Ignoruješ demokratické mechanismy.

Stát má být suverénní a má dostatek prostředků (policie, soudy, tajné služby, armáda…), aby takové útoky detekoval a odvrátil.

A to konkrétně jak?

[kralyk z abclinuxu]

Odkoupit není totéž, co ukrást

Já nikde netvrdil, že to je krádež. Je to legálně zcela v pořádku. To ale neznamená, že to nemá negativní efekt.

Podnikání je ale o neustálých změnách a reakcích na ně. Pokud si někdo představuje, že když má velkou továrnu, je za vodou a může v ní vyrábět sto let to samé, tak úspěšný nebude – bez ohledu na to, kolik toho zdědil a jaká byla jeho výchozí pozice. Tohle je součást trhu resp. je ti přirozený stav věcí – že se mění a na ty změny je potřeba nějak reagovat.

Reaguje tohle nějak na můj komentář? Mně přijde, že ne...

[xkucf03]

To ale neznamená, že to nemá negativní efekt.

Pro toho zakladatele malé firmy musí převažovat pozitiva, jinak by to neprodával. Pokud se chceš bavit o nějakých celospolečenských efektech, tak bys teoreticky mohl dojít k tomu, že kdybys těsně před prodejem tu malou firmu znárodnil nebo nějak přiměl zakladatele, aby ji neprodával, že by to bylo lepší. Jenže to má dost podstatný háček v tom, že měníš pravidla v průběhu hry. Pokud by ten zakladatel totiž předem věděl, že mu tu firmu znárodníš nebo mu nedovolíš vydělat na jejím prodeji, tak by ji pravděpodobně nevybudoval. A ty (stát/socialista) bys pak neměl nic. Zatímco dneska 1) se ta malá firma začlení do nějaké velké a přenese tam něco dobrého, střetnou se dvě firemní kultury a ta korporace má šanci se někam posunout, zlepšit svoji efektivitu, poskytovat lepší službu, šetřit zdroje atd. 2) ten zakladatel dostane balík peněz, což mu umožní financovat další projekty.

Reaguje tohle nějak na můj komentář? Mně přijde, že ne...

Psal jsi, že to řešení způsobují jen „ne-tržní vlivy“. Co jsou to netržní vlivy? To, že se stav věcí mění, že se vyvíjí poptávka, dostupnost zdrojů, technologie atd. to je přirozený a trvalý stav světa. Stejně tak do tohoto přirozeného prostředí patří volný trh, na kterém lidé dobrovolně směňují.

[kralyk z abclinuxu]

Pokud se chceš bavit o nějakých celospolečenských efektech, tak bys teoreticky mohl dojít k tomu, že kdybys těsně před prodejem tu malou firmu znárodnil nebo nějak přiměl zakladatele, aby ji neprodával, že by to bylo lepší. Jenže to má dost podstatný háček v tom, že měníš pravidla v průběhu hry. Pokud by ten zakladatel totiž předem věděl, že mu tu firmu znárodníš nebo mu nedovolíš vydělat na jejím prodeji, tak by ji pravděpodobně nevybudoval. A ty (stát/socialista) bys pak neměl nic.

Já jsem nenavrhoval žádné hypotetické řešení toho problému, ať už socialistické nebo jiné, jen jsem popisoval, proč neplatí toto:

Velké korporace se někdy přirovnávají ke komunistickým/socialistickým státům. Pokud to tak je, tak jsou neefektivní a předeženou je nové/menší firmy, které nejsou tak zkostnatělé a nepružné.

--

Psal jsi, že to řešení způsobují jen „ne-tržní vlivy“. Co jsou to netržní vlivy? To, že se stav věcí mění, že se vyvíjí poptávka, dostupnost zdrojů, technologie atd. to je přirozený a trvalý stav světa. Stejně tak do tohoto přirozeného prostředí patří volný trh, na kterém lidé dobrovolně směňují.

Ano, ale obvykle trvá relativně dlouho než dostatečně významné změny přijdou, ie. ve stabilní společnosti velké firmy si udrží oligopol poměrně dlouho, třeba desítky let. A pak se třeba situace změní, ale stejně za nějakou dobu se opět vytvoří oligopolní situace. Tj. trh většinu času funguje špatně.

[Fluttershy, yay!]

To je samý parazit, škůdce a podobně… akorát nechápu, co tím chceš vyjádřit. Zřejmě nějaký morální soud o tom, že někdo nedodržuje pravidla, ale to se neliší od svědků Babišových a jejich „všetci kradnú!“

Když se někdo přihlásí ke studiu, pak tam nechodí – nevíš, jaké k tomu má důvody. Předpokládáš, že cíleně zneužívá systém, což nemusí být nutně pravda: může mít jiné problémy (zdravotní, rodinné), které se okamžitým vyhozením ze školy nevyřeší, spíš zhorší. Ale i kdyby šlo o zištné využívání systému, řeč je o lidech se střední školou, kteří začínají na trhu práce, potenciálně zakládají rodiny atd. U těch se nějaké ekonomické zvýhodnění neztratí a spíš jim pomůže etablovat se. Bylo by lepší systémovější řešení, to je však spíš detail.

Samozřejmě když někdo nechodí na cvičení, představuje to překážku pro školu, které může vzniknout suboptimální alokace učeben/vyučujících/…

A pak, i když někdo nestuduje na 100 % podle studijního plánu, pořád se může pohybovat v tom prostředí, které má potenciál kultivovat, inspirovat atd. pro další život. Vlastně při probíhajících společenských změnách je žádoucí pustit do vzdělávacího systému co nejvíc lidí, aby si co největší část z nich aspoň něco odnesla, co dále uplatní nikoliv nutně v bezprostředním zaměstnání (jelikož lze očekávat, že beztak se takřka libovolná profese výrazně promění, či dokonce zmizí).

[Michal Kubeček]

Dlouhodobě tvrdím, že smyslem vysoké školy není naládovat studenta konkrétními praktickými poznatky. Je to samozřejmě součástí studia, ale na VŠ by to nemělo být to hlavní. Spíš by mělo jít o to, aby získal přehled o oboru a pochopil principy toho, jak tam věci fungují. A především, aby se naučil samostatně řešit problémy, vzdělávat se a pracovat s informacemi, protože je málo věcí děsivějších než představa, že člověk dostuduje a dostane diplom jako potvrzení, že mu do hlavy nalili vše, s čím vystačí až do důchodu. Můj oblíbený citát říká, že vzdělání je to, co člověku zbyde, až zapomene všechno, co se naučil ve škole.

Z tohoto pohledu ani na tom, že student nakonec skončí u jiného oboru, než který vystudoval (což tu někdo včera kritizoval), není nic prinicpiálně špatného. Ruku na srdce, kdo má v osmnácti jasnou představu, co přesně práce v oboru obnáší? Skoro nikdo. Já měl třeba tu představu lepší než většina ostatních a stejně jsem o osm let později pochopil (samozřejmě ne ze dne na den), že mne to vlastně nebaví zdaleka tak, jak jsem si myslel, a že bych raději dělal něco jiného. Nemyslím si, že bych byl světu (nebo společnosti) prospěšnější, kdybych propadl nějakému pocitu zodpovědnosti, snažil se to překousnout a zbytek života dělal něco, co mne vlastně moc nebaví, jen proto, že jsem v osmnácti viděl věci jinak.

[JS1]

Spíš by mělo jít o to, aby získal přehled o oboru a pochopil principy toho, jak tam věci fungují.

Mne prijde, ze tohle by mela ucit spis stredni skola, misto systematiky, ktera se hodi prave az na VS.

A IMHO lide se uci zapominanim. Detaily zapomenes ale hlavni koncept (a intuice na tech detailech zalozena) ti zustane.

Z tohoto pohledu ani na tom, že student nakonec skončí u jiného oboru, než který vystudoval (což tu někdo včera kritizoval), není nic prinicpiálně špatného.

Pokud se clovek beztak musi vzdelavat cely zivot, proc i studium na VS nevzit jako soucast prace v ekonomickem smyslu?

mne to vlastně nebaví zdaleka tak, jak jsem si myslel, a že bych raději dělal něco jiného

Ze zvedavosti - co bylo to TO, co jsi puvodne chtel delat?

[Michal Kubeček]

Pokud se clovek beztak musi vzdelavat cely zivot, proc i studium na VS nevzit jako soucast prace v ekonomickem smyslu?

Z prvoplánového primitivně kapitalistického pohledu tam chybí ten přímý model "něco za něco", kromě výjimek typu že např. studenti vyšších ročníků si mohou přivydělávat vedením cvičení nebo spoluprací na grantových projektech.

Na druhou stranu se na to lze dívat podobně jako třeba na dopravní infrastrukturu, kterou stát buduje prostě proto, že je pro společnost potřebná. Západní civilizace IMHO směřuje k čím dál většímu nedostatku vysoce kvalifikované pracovní síly a klesající poptávce po nekvalifikované. Proto je IMHO v zájmu společnosti podpořit ekonomickou dostupnost vzdělání. (Ta druhá polovina je IMHO důvodem, proč v budoucnosti bude nějaká forma "zaručeného příjmu" nutností, jakkoli je dnes ta myšlenka pro většinu lidí těžko stravitelná.)

Ze zvedavosti - co bylo to TO, co jsi puvodne chtel delat?

Matematika, konkrétně matematická analýza (diferenciální rovnice).

[JS1]

Z prvoplánového primitivně kapitalistického pohledu tam chybí ten přímý model "něco za něco"

To neni jenom o tom.

Viz vys - nevadi, pokud zamestnanec pise neco ve volnych chvilich na Github, vyrabi portfolio, aniz by za to (realisticky) ocekaval to neco.

Ale kdyz totez dela stat prostrednictvim VS tak to najednou vadi.

Je to proste spis obhajoba kapitalistickeho modelu "neco za nic".

[Käyttäjä 11133]

Západní civilizace IMHO směřuje k čím dál většímu nedostatku vysoce kvalifikované pracovní síly

A teď prosím očistit o USA a znovy vyhodnotit zda-li je tvrzení pravdivé.

[Michal Kubeček]

IMHO ano. Navíc je otázka, jak moc má takové dělení ještě smysl. Když před pár lety Attachmate fúzoval s MFI, tak jsem najednou místo v US firmě pracoval v UK firmě, ale že by se v tomto ohledu něco změnilo, to jsem si nevšiml. Proč taky, když máme tak jako tak zákazníky i zaměstnance roztroušené po celém světě?

[Käyttäjä 11133]

tak jsem najednou místo v US firmě pracoval v UK firmě

Nic proti, ale AFAIK si stále pracoval v České firmě.

[Michal Kubeček]

Formálně ano, z jakéhokoli praktického hlediska ne. Třeba můj bezprostřední nadřízený je v Německu a jeho nadřízený v USA. Navíc i kdyby to tak bylo, tím spíš by to podporovalo tvrzení, že sehnat kvalifikované lidi je problém i po "očištění o USA".

[JS1]

Ono uprimne on to opravdu neni zase tak velky problem ty studenty zkontrolovat po mesici, po trech.. A pokud vydrzi rok, da se jim uz trochu verit. Ja treba dostal (nevyznamne) stipendium az rok zpetne.

Proste zase Franta resi pseudoproblem. Kdyby na tom predchazeni zneuzivani skutecne tak zalezelo, tak to samozrejme pujde snadno.

[kralyk z abclinuxu]

Proste zase Franta resi pseudoproblem. Kdyby na tom predchazeni zneuzivani skutecne tak zalezelo, tak to samozrejme pujde snadno.

Z mého pohledu to úplně pseudo-problém není. Někteří lidi toho skutečně zneužívají, ale pak taky - a to spíše - je velké množství studentů, kteří se v tom tak různě plácají. Tenhle fenomén je tak častý, že je podle studentů i pojmenován.

IMHO problém je v tom, že se s velkou pompou implementovaly kontrolní mechanismy, ale zapomnělo se u toho tak trochu na účel celé té instituce - tj. vzdělávat lidi, potažmo mít vzdělanou společnost. Jestliže kontrolní mechanismus zabrání zneužívání, ale zároveň značně zredukuje funkci, tak to je naprd, žejo. To je jako mít antivirus, který ti sežere 50% CPU.

Osobně jsem pro kontrolní mechanismy, ale pouze s tím, že ke každému kontrolnímu mechanismus by zároveň měl být i nějaký motivační mechanismus, který by člověka motivoval správně k tomu přistupovat. Jako člověk, který se ve studiu taky chvílema docela plácal, bych řekl, že třeba FOSS kontribuce a později zaměstnání pro mě v tomhle ohledu fungovaly většinou o dost lépe. Problém s různými testy a zkouškami je v tom, že často z nich neplyne žádná hodnota, narozdíl od FOSS příspěvků nebo práce. Tj. ze složené zkoušky plyne pouze celkem mlhavý nejasný benefit 'postupu ve studiu' a prakticky to znamená spíše absenci problémů. Takže vlastně se tím dostanu z mínusu na nulu*. Motivačně vzato, nic moc.

*) Kreditový systém vlastně funguje doslova takhle: Člověk začíná studium, příp. většinou i rok nebo semestr s nějakým záporným počtem kreditů, které je potřeba postupně dorovnat do nuly. Byť to není nikde AFAIK takhle explicitně vyjádřeno, realisticky vzato to takhle IMHO je.

Na druhou stranu ale zároveň nejsem pro integraci škol a korporací, to obvykle vede do pekel. Obecně je tohle asi dost těžké udělat správně.

[Michal Kubeček]

Na druhou stranu ale zároveň nejsem pro integraci škol a korporací, to obvykle vede do pekel.

Záleží na formě té integrace. Třeba tohle je IMHO velice dobrá myšlenka, stejně tak mohou velmi dobře fungovat různé projekty nebo stáže. A nebo taky ne, záleží na provedení.

[JS1]

Neco na tom je, to striktni oddeleni "uceni" a "prace" muze mit na cloveka negativni dopad. Ja jsem na tohle trochu dojel kdyz jsem (nedo)delal PhD.

Ale jinak na FJFI to fungovalo tak, ze clovek delal od tretaku kazdy rok nejakou rocnikovou praci (na konci diplomku), takze tim se to trochu potlacilo.

Dost zalezi na skoliteli, pokud nefunguje trochu jako tvuj sef v praci, tak to bude fiasko (to se mi stalo na PhD, prestoze muj skolitel byl jinak velmi fajn). Dneska uz se umim decentne motivovat sam ale jako student jsem s tim taky zapasil.

[Jendа]

Copyleftu se nenajíš

To všichni ti zaměstnanci pracující na svobodných projektech žijí z prány?

[Fluttershy, yay!]

Pokud se kontext vlákna týká pohovorů, těžko argumentovat situací až po pohovoru.

[Jendа]

Kontext vlákna se týká člověka který už někde pracoval (a problém je v tom že to byl tajný projekt, který teď nemůže použít jako referenci) a snaží se dostat někam jinam.

[Fluttershy, yay!]

GOTO #50

Přijímací řízení se týká nejen těch pod NDA, ale i každého, kdo dosud zaměstnancem (či kontraktorem) nebyl.

[Jendа]

Tak teď už fakt nechápu, o co ti jde - problémem tedy je, že někdo, kdo ještě nic nedělal a nemá tedy žádné zkušenosti, má problém projít přes pohovor, kde shánějí někoho pokročilého se zkušenostmi? A jak by sis představoval řešení takové situace?

[Fluttershy, yay!]

Tato záležitost se týká konvergence do patologického stavu trhu práce, kdy pro vstup na placenou entry-level pozici je potřeba odvést práci zdarma, což diskriminuje [jinak znevýhodněné] části populace, které si práci zdarma nemohou dovolit.

Řešení: kompenzace znevýhodnění (např. abychom tu neměli část populace v chudobě nebo na její hranici), poskytnutí příležitostí k odvedení práce nikoliv zdarma, standardizace jiných kritérií pro přijímání uchazečů. Vše z toho vyžaduje nějakou formu kolektivního vyjednávání.

[xkucf03]

Tahle snaha všechno kompenzovat se mi zdá poněkud chorobná…

[Jendа]

Ale tak on má v jistém smyslu pravdu a dokážu si představit, že kdybych musel během prváku na matfyzu generovat nějakých 6k měsíčně na přežití, tak by mě možná fakt vyhodili. A podle mě neexistuje objektivní důvod, proč jsme se rozhodli studium dotovat zrovna tak jak se to teď děje a ne víc a ne míň (USA).

[Jendа]

kdy pro vstup na placenou entry-level pozici

Ten článek odkazovaný v #50 explicitně mluví o ne-entry-level pozicích, proto mi nedocvaklo, že mluvíš o tomhle.

což diskriminuje [jinak znevýhodněné] části populace, které si práci zdarma nemohou dovolit.

Řešení: kompenzace znevýhodnění (např. abychom tu neměli část populace v chudobě nebo na její hranici), poskytnutí příležitostí k odvedení práce nikoliv zdarma, standardizace jiných kritérií pro přijímání uchazečů.

OK, jenom mi přijde, že to není problém specifický jen pro vývoj software.

[Fluttershy, yay!]

Ten článek odkazovaný v #50 explicitně mluví o ne-entry-level pozicích, proto mi nedocvaklo, že mluvíš o tomhle.

Explicitně nikoliv, ačkoliv několik odstavců je věnováno nerovnosti, kdy někdo pracuje na plný úvazek na svém portfoliu a někdo nikoliv. Ostatně i institucionalizované vzdělávání se lze považovat za práci (a různé průchody studiem se liší v tom, jaké příležitosti pro tvoření portfolia poskytují).

Jinak, zrovna ten článek jsem odkazoval proto, že se na samém začátku odkazuje na několik dalších, abych je nemusel vyjmenovávat sám.

OK, jenom mi přijde, že to není problém specifický jen pro vývoj software.

Ano, ale řada jiných oborů je jistým způsobem zavedená a nějakým způsobem situaci řeší.

Např. v medicíně se vyžaduje atestace, což je pochopitelné, ale historicky zde vznikl stav, kdy začínající lékaři byli tlačeni do uzavírání nevýhodných úvazků, takže pokud chtěli atestaci, museli pracovat za velmi mrzký peníz – což se od té doby podařilo do jisté míry korigovat.

[Bherzet]

Od čeho je studium? Z dobrých (nejenom) IT škol lidi s těmi referencemi lezou. V oborech, kde je těžší reference získat, se jim zase nepřikládá taková váha. Pokud někdo vyleze ze školy s horšími referencemi než člověk, který místo toho pracoval a studoval sám, vypovídá to něco spíš o kvalitě té školy než situaci na trhu práce. A to je opravdu častý případ.

[Gilhad]

Copyleftu se nenajíš, ale služby s tím spojené už ti můžou zajistit docela solidní životní úroveň. Léta jsem slušně placený za udržování, rozšiřování funkcí a jejich úpravu na míru u projektu, který je celý pod GPL. Jenom prostě někomu stojí za to si zaplatit, že to bude umět ještě tohleto a támhleto a každá nalezená chyba bude opravena a celé se to bude chovat podle jeho potřeb.

[Bedňa]

Mám kopec kámošov strojárov a každý ma nafotené čo zaujímavé robil, či už v práci, alebo sám doma.

Ješterky sú na tom rovnako atď., každý má možnosť sa nejak prezentovať. Teraz som si spomenul na fotky upratovačky ktorá pred tým upratovala v hotely.

Skôr mám problém teraz na rýchlo nájsť profesiu, kde by sa nedalo prezentovať tým čo som robil. Aj porno herci majú PornHub.

[Dfcc]

No, teď pozor. To trochu zavání tím, že je pro tebe jednodušší, když ten zaměstnanec něco udělá ve svém volném čase, a tedy investuje nevydělané desítky, či klidně stovku tisíc do toho, aby měl co ukazovat na pohovorech... Osobně nemám čas ani na všechen zajímavý vývoj, za který by mi někdo byl ochoten platit...

[Bystroushaak]

No, teď pozor. To trochu zavání tím, že je pro tebe jednodušší, když ten zaměstnanec něco udělá ve svém volném čase, a tedy investuje nevydělané desítky, či klidně stovku tisíc do toho, aby měl co ukazovat na pohovorech... Osobně nemám čas ani na všechen zajímavý vývoj, za který by mi někdo byl ochoten platit...

Tak samozřejmě že to pro mě jednodušší je. Vždycky je jednodušší když přijde někdo kdo má co ukázat, než když přijde někdo kdo nemá. Ten hold pak musí přesvědčovat jinak a o to víc.

Představ si, že by sis najal třeba malíře na rodinný portrét a on by nebyl schopný ukázat co kdy nakreslil. „No to víte, já rád kreslím už od malička, ale nic vám neukážu, protože je to tajné“. Nebo třeba architekta, to je takové relativně blízké. Školu nemá, místo toho má patnáct let praxe. Prý toho navrhl a postavil už hodně, ale nic ti o tom nepoví a nemůže ukázat, protože je to proprietární. A stojí sto tisíc na měsíc. A první dva měsíce ho budeš zaškolovat do projektu a dá se čekat, že i relativně schopný člověk bude tápat.

Samozřejmě se můžeš s malířem bavit o malování, nebo s architektem o návrzích domů, nebo třeba o výpočtu pevnosti, ale asi bys nebyl úplně potěšený. Tohle je podobné.

Já takový nejsem, ale znám lidi, kteří když přijde programátor a je jediný z uchazečů kdo nemá github a ještě řekne, že do toho nebude investovat čas, tak se zeptají ve stylu „A my máme investovat čas do vás? A proč jako?“ A pak na to odpovídej.

[afdsfbd]

Odpovědí se nabízí celá řada. Záleží, kolik dalších pohovorů mám naplánováno.
Nabízí se:
- "Zeptejte se minulých zaměstnavatelů, jak jsou se mnou spokojeni."
- "V předchozích firmách jsem v každé pracoval tak a tak dlouho. Nikdo z nich mě ve zkušebce nepropustil."
A nebo je taky můžu odpálit s:
- "Vadilo by vám, kdybych na Github pověsil věci, které naprogramuji u vás?"
- "A Vaše firma má nějaké zdrojové kódy na Githubu, abych se mohl přesvědčit, jak dobře je udělaný SW, který vyvíjíte?"

[Josef Kufner]

Na druhou stranu, pokud se programování někdo dlouhodobě věnuje, tak je téměř jisté, že bude mít nějaký malý osobní projekt/nástroj, který může ukázat.

[afdsfbd]

A ještě mě k tomu napadá jedna věc... ...existuje nějaký github pro manažery, kam by lidé nahrávali ukázku svých manažerských schopností?

Důvodem, proč firma chce vidět github není, že je to nezbytně nutné pro rozhodování, ale je to jenom a pouze o tom, že něco takového existuje a zmírní to nejistotu v rozhodování. Já to vnímám jako naprosto klasické "Já chci co nejlepší a nejloajálnější zaměstnance za co nejmíň peněz, a chci o nich vědět co možná nejvíc, i když to pro ně bude znamenat zásah do soukromí (assessment centra), nebo finanční náklady (ten github).". Z mého pohledu je to jen o zvyšování asymetrie vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, a je to třeba bojkotovat.

Pokud někdo chce vidět moje projekty, ať mi ukáže zdrojáky, které vyvíjí jeho oddělení. Pokud někdo chce mít můj psychologický profil, ať mi napřed pošle svůj, ať vím, s kým mám tu čest a zda tam vůbec chci jít. Já taky jdu do nejistoty, a může se mi stát, že promrhám pár měsíců v naprosto neperspektivní firmě, obklopen neschopnými lidmi. Přitom kdybych jako uchazeč vznesl tyhle požadavky, tak na mě koukají jako na blázna.

[Bystroushaak]

A ještě mě k tomu napadá jedna věc... ...existuje nějaký github pro manažery, kam by lidé nahrávali ukázku svých manažerských schopností?

Kromě linkedinu asi ne. Spíš by to chtělo něco jako takové ty hodnotící stránky doktorů, kde si můžeš od pacientů přečíst jejich názory. Smysl to ale dává hlavně když přemýšlíš jakého managera nabrat, tam by se ti něco takového fakt hodilo.

Důvodem, proč firma chce vidět github není, že je to nezbytně nutné pro rozhodování, ale je to jenom a pouze o tom, že něco takového existuje a zmírní to nejistotu v rozhodování. Já to vnímám jako naprosto klasické "Já chci co nejlepší a nejloajálnější zaměstnance za co nejmíň peněz, a chci o nich vědět co možná nejvíc, i když to pro ně bude znamenat zásah do soukromí (assessment centra), nebo finanční náklady (ten github).".

Já mluvím za sebe, ne za firmu. Sám to chci vidět, protože prostě vidím code style, vidím jestli ten člověk umí používat testy, dokumentaci, jestli někdy vytvářel balíček a tak podobně (mluvím o pythonu). Vidím jakou zvolil architekturu, jak rozdělil kód. Můžu se s ním o tom pobavit - místo abych mu dával na pohovoru nějaké pitomé testy, tak se ho prostě zeptám proč udělal tohle takhle a on na to rád odpoví (ještě se mi nestalo, že ne). Takový uchazeč má automatickou výhodu, protože vím, že ho tohle nebudu muset učit. Samozřejmě v praxi musíš jednat i s lidma co github nemají, ale pak prostě musím složitěji testovat vnitřní stav uchazeče.

Z mého pohledu je to jen o zvyšování asymetrie vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, a je to třeba bojkotovat.

Hele, pokud ti nevadí, že tím zároveň bojkotuješ sám sebe, tak super, za mě „more power to you!“ Za sebe jsem rád, že mi můj github jako portfolio šetří námahu a stres. Házím tam i odkaz sem na blog, kde se občas bavíme třeba o nějakém blogu, což je pro mě o dost lepší, než když po mě třeba naposledy chtělo Spaceknow řešit nějaké optimizace algoritmu do O(n log(n)) a potil jsem se u toho asi hodinu na papíře bez možnosti si to pustit.

Přitom kdybych jako uchazeč vznesl tyhle požadavky, tak na mě koukají jako na blázna.

Já bych ti ty zdrojáky třeba klidně ukázal, když podepíšeš patřičné NDA. V současné pozici bych na to neměl postavení, ale dělal jsem ve firmách, kde bych to asi dohodnout mohl. Je to o domluvě a o očekáváních. Kdybych si myslel že je kandidát kvalitní, tak bych se to pro ně asi snažil udělat.

[deda.jabko]

řešit nějaké optimizace algoritmu do O(n log(n)) a potil jsem se u toho asi hodinu na papíře bez možnosti si to pustit.

Muzes trochu rozvinout, jak spusteni kodu dokaze pomoci k vymysleni algoritmu s lepsi asymptotickou slozitosti?

[Bystroushaak]

Muzes trochu rozvinout, jak spusteni kodu dokaze pomoci k vymysleni algoritmu s lepsi asymptotickou slozitosti?

Osobně je pro mě velká výhoda už jen mít editor a moct si u toho ten algoritmus upravovat. Programování na papíře končí tak že mám spoustu přílepek a šipek a škrtání a tak. V počítači si můžu líp vizualizovat co se v programu děje a lépe se mi nad tím přemýšlí. Ideálně používám oboje - papír na diagramy, myšlenkové mapy a hypotézy, program potom na zdrojový kód.

[Josef Kufner]

A proč bys měl programovat na papíře k tomu, abys sestavil algoritmus s lepší asymptotickou složitostí? Však stačí načrtnout datové struktury a co se s nimi zhruba bude dít. Psaní kódu je až docela podružná záležitost, kterou se u takových diskusí není třeba zdržovat.

[Bystroushaak]

Protože zadání bylo na papíře a doslova byl očekávaný výstup jako funkční program. Od protistrany jsem na to dostal hodinu a zatímco člověk co mě nabíral šel pryč.

Však stačí načrtnout datové struktury a co se s nimi zhruba bude dít.

Už si přesně nevzpomínám o co tam šlo, vstupem snad bylo pole čísel a páry čísla a písmena. Každopádně datové struktury byly hodně jednoduché a nebylo tam moc co vymýšlet.

[Aleš Kapica]

Připomělo mi to jeden "pohovor", který jsem absolvoval před nějakým časem. Zcela pomíjím fakt, že jim absolutně nedocházelo, že v pozici toho kdo si vybírá nejsem já, ale oni. Měl jsem neodbytný pocit, že se osoba, která mě "zkoušela" z technických znalostí ze mě pokouší za každou cenu vydolovat řešení vlastního problému, protože ji zajímalo, jak bych obnovil nabourané LVM. Jenže těžko popsat co udělat, když nevíte nic bližšího kolem toho.

[Käyttäjä 11133]

ji zajímalo, jak bych obnovil nabourané LVM. Jenže těžko popsat co udělat, když nevíte nic bližšího kolem toho.

Ty si fakt vtipálek, nebo v soukromém sektoru orientovaném na výkon naprosto nepoužitelný, protstě popíšeš proces, od diagnostiky root cause, přes jednotlivé repair stepy pro nějakou zvolenou hypotetickou root cause.

[Aleš Kapica]

Jsem zvyklý problémy řešit, ne okecávat. A to co popisuješ, slyšet nechtěl. Chtěl konkrétní odpověď na nekonkrétní zadání.

[Käyttäjä 11133]

Tak pokud si měl konrétní zadání včetně informace proč se LVM rozpadlo, měl by si být schopen takovou otázku zodpovědět.

[Aleš Kapica]

Neumíš číst? Chtěl konkrétní odpověď, na nekonkrétní zadání. Zkrátka řešil asi konkrétní problém, zajímalo ho, jak bych ho řešil já. Ale nic bližšího k tomu neřekl. No zkrátka tajuplní jak hrad v Karpatech.

Z informací, které jsem posbíral i z jiných zdrojů, jsem usoudil, že hledali admina pro jeden server, na kterém jim běží databáze ulovených duší. Ale tvářili se, jako by šlo o firmu s x pobočkama. Takže bych je poslal k šípku tak jako tak - nesnáším ty, co staví byznys na balamutění.

[kralyk z abclinuxu]

Nezlob se, ale tvoje komentáře ohledně pohovorů mi přijdou jako celkem velmi slušný bizár.

Chtěl konkrétní odpověď, na nekonkrétní zadání. Zkrátka řešil asi konkrétní problém, zajímalo ho, jak bych ho řešil já. Ale nic bližšího k tomu neřekl. No zkrátka tajuplní jak hrad v Karpatech.

Tohle mi nepřijde nijak zvlášť nenormální. Občas člověk dostane velmi konkrétní zadání, občas zadání méně konkrétní s tím, že se doptává/zjišťuje. Konkretizace zadání může být součást úkolu. To, že firma řeší konkrétní problém je taky celkem normální (to firmy taknějak všeobecně dělaj ) a zeptat se uchazeče na konkrétní problém, který ty lidi řešej, je celkem normální, zejména u měnší firmy. Samozřejmě jsou i mamlasové, co se neuměj zeptat nebo zneužívají interview apod. Ale nepřijde mi jednoznačné, že to byl tenhle případ, spíš to na mě dělá dojem nějakého nepochopení na tvé straně nebo vzájemného nepochopení.

Z informací, které jsem posbíral i z jiných zdrojů, jsem usoudil, že hledali admina pro jeden server, na kterém jim běží databáze ulovených duší. Ale tvářili se, jako by šlo o firmu s x pobočkama.

Wtf. Než jdu na pohovor, tak si tohle zjistim, nejlíp tak, že se jich přímo zeptám a když nechtějí říct, tak se ptám proč atd. A když se to nedovim, tak přece nemá smysl chodit na pohovor.

V minulé diskuse jsi se strašlivě pohoršoval nad lidma, co chodí na pohovory, i když jsou zaměstnáni. Teď tohle. Celkově z toho mám dojem, že se v tom moc neorientuješ. Nebo spíš vůbec. Doporučoval bych před příštím pohovorem požádat někoho, kdo trochu ví a orientuje se, aby ti trochu poradil. Nechci se tě tím nějak dotknout, nemá to být úrážka nebo něco a sám se taky nepovažuju se za nějakého matadora s obrovským množstvím zkušeností. Nicméně právě z toho důvodu se občas radši někoho zkušenějšího na něco zeptám než někam jdu něco domlouvat.

[Aleš Kapica]

V minulé diskuse jsi se strašlivě pohoršoval nad lidma, co chodí na pohovory, i když jsou zaměstnáni.

Co takhle to podložit odkazem? Řekl bych, že jsi spíš nepochopil o čem jsem psal.

Na tenhle pohovor jsem šel víceméně ze zvědavosti. Nadšení většiny headhunterů ihned zchladne když jim na rovinu sdělím za jakých podmínek bych uvažoval o změně. Tohle mělo být na part-time, poměrně nedaleko, zajímavý obor podnikání a chlapík co mě oslovil působil sympaticky.

Ovšem při tom pohovoru se ukázalo, že jde ve skutečnosti o vyloženě obchodní firmu, která nic neprodukuje, pouze přeprodává. Za svůj život jsem byl na několika pohovorech, na své intuci si zakládám a myslím, že mám s čím srovnávat.

Tady bylo jednoznačně vidět, že hledají náhradu za někoho kdo jim utekl. Pokud chce někdo někoho získat tak se nemůže chovat tak, jako by čekal, že mu z vděku za to že s tebou ztratil čas začneš lízat boty.

[Duduhehs]

Sabotuji sám sebe tím, že nehraji to, co bych měl, v tragedy of commons.

[Agent]

Osobně nemám čas ani na všechen zajímavý vývoj, za který by mi někdo byl ochoten platit...

Evidentně máš práce dost a v tom případě nemáš co řešit. Zase někdo kdo práci nemá a shání, tak by byla škoda, aby jen tak zahálel a nedělal nic. Když už nic jiného, tak aspoň aby se měl čim prezentovat. A ty nevydělané desítky či stovky tisíc beru jako investici do sebe. Ale samozřejmě když má někdo práce, za kterou mz platí, dost, tak bych to vůbec neřešil.

[wdegsr]

No... Pak je z toho ale čistě akademická debata, ne? Ani student bez praxe, a bez čehokoliv nemá problém si něco sehnat.

A pokud chceš víc, než studentské peníze, tak za sebou zase máš nějakou historii...

[karel]

Mě nepřijde, že by github byl ve většině případů výrazně lepší než krátký test. Github profil totiž většinou poskytuje jenom hodně omezený profil. Vidíš, že ten člověk něco naprogramoval, ale nevíš nic o tom, jak je ten člověk spolehlivý, jestli umí jednat s lidma nebo jestli dokáže projevit vlastní iniciativu. Pokud scháníš bušiče kódu do korporace, tak to samozřejmě stačí, ale do menších firem nebo na kreativnější činnosti potřebuješ, aby ty lidi měli trošku rozhled a vlastní iniciativu a to stejně poznáš až ve zkušební době.

[Bystroushaak]

Vidíš, že ten člověk něco naprogramoval, ale nevíš nic o tom, jak je ten člověk spolehlivý, jestli umí jednat s lidma nebo jestli dokáže projevit vlastní iniciativu.

Github profil není náhrada, je to doplněk. To jestli je spolehlivý, jestli umí jednat s lidma, či projevit iniciativu nevidíš ani z toho testu. Můžeš to omezeně poznat z rozhovoru samotnému, ale i tam se často lidi chovají dost jinak, než potom reálně v práci. Kdybych si to měl nakreslit jako graf s osami, tak ti to může hodně napovědět, kolik budeš muset investovat a kolik toho umí na té technické ose. Ty osobnostní ti trochu napoví jak reaguje, jak se chová, jak vypadá a jak odpovídá. Ty zbylé osy pak vyřeší skutečně asi jen zkušebka.

[Marek]

Ja jsem naposledy dal uchazecum obecne zadani s tim, aby svoje zpracovani dali na github nebo nekam podobne. Vlastni portfolio me nezajimalo, protoze jsem nemel ani cas a ani naladu snazit se pochopit nejake cizi projekty.

Pote, co zadani splnili, dal jsem jim za ukol projit reseni ostatnich (navzajem se nepotkali, ani o sobe nic nevedeli, kazdej z jinyho svetadilu) a okomentovat je ve srovnani se svym resenim.

To mi dalo docela dobry obrazek o tom: 1) jak kvalitne a rychle jsou schopni zpracovat zadani 2) jaky kladou sami za sebe duraz pri navrhu a zpracovani (rychlost kodu/pametova narocnost/dokumentace/...) 3) jak objektivne jsou schopni se divat na svuj i cizi kod a jake reseni nakonec budou preferovat

Zaroven to dava prostor pro dalsi vyberka, protoze kazde reseni muze byt uplne jine. Nekdy me az prekvapilo, co nekdo vymysli. Nebo kolik variant je kdo schopen dodat.

Trochu sem tim simuloval praci tymu, zkousel samostatnost, simuloval code-review)) a tak. Kazdemu to zabralo nekolik hodin, behem celeho procesu bylo docela znat jak kdo komunikuje, pro me to bylo v podstate snadne a zaroven dostacujici k vytvoreni nejake predstavy o tech lidech. Jinak ja vedu tym ve firme, kde drtiva vetsina lidi pracuje trvale z domova. To je trochu rozdil oproti osobnimu setkani, kdy clovek nema na testovani cloveka nekolik dni.

[Michal Kubeček]

protoze jsem nemel ani cas a ani naladu snazit se pochopit nejake cizi projekty

…

jak objektivne jsou schopni se divat na svuj i cizi kod a jake reseni nakonec budou preferovat

Takže vlastně na uchazeče kladete větší nároky než na sebe. :-)

Jinak je zajímavé sledovat, jak je to tu podle diskuse samý manažer nebo aspoň team lead. Že by to byl ten skutečný důvod úpadku ABCLinuxu? :-)

[Bystroushaak]

Jinak je zajímavé sledovat, jak je to tu podle diskuse samý manažer nebo aspoň team lead. Že by to byl ten skutečný důvod úpadku ABCLinuxu?

Já bych rád zdůraznil, že nejsem, i když mi to už několikrát nabízeli. Byl jsem tam jako přísedící za technickou stránku, proto se taky zaměřuji primárně na tu technickou stránku a řeším tu githuby, místo osobnostních stránek.

[Jendа]

Já to nevidím jako neplacenou práci pro tu firmu co dělá ten pohovor, ale jako neplacenou práci pro firmy co dělají uzavřený nebo nedejbože ještě tajný software. Je to skrytý náklad který ti práce v takové firmě přináší, a proto při vyjednávání odměny za uzavřený SW musíš toto započítat (což ti pak pokryje ten vývoj OSS kvůli referencím). Tím současně bude vývoj uzavřeného SW pro firmy dražší, což je přesně tak jak by to mělo být. Oproti tomu tlačit někoho aby zaměstnal chudáčky kteří šli pod cenou dělat uzavřený (a tedy např. pro „ekosystém“ škodlivý) SW nepřímo uzavřený SW podporuje.

Osobně tomu říkám technické a morální kompromisy a když to někdo chce, tak to holt má dražší. Naštěstí trh práce v IT je aktuálně takový, že si vybírá zaměstnanec, nikoli zaměstnavatel.

[Bedňa]

Súhlas, môžem sa pod to podpísať.

[xsubway]

Nesouhlasím. Sice vím asi jak to myslíš, poměr poptávky a nabídky je teď jasný, ale nakonec je to oboustranné. Vybírají si oba.

Nicméně mě nejvíce vadí, že někdy má vedení má pocit, když se nestíhá, že stačí nabrat více lidí, outsourcing, atd. V některých případech to je velmi kontraproduktivní.

[Bystroushaak]

Nicméně mě nejvíce vadí, že někdy má vedení má pocit, když se nestíhá, že stačí nabrat více lidí, outsourcing, atd. V některých případech to je velmi kontraproduktivní.

Jo, to je ta oblíbená poučka, že když se nestíhá porodit dítě za devět měsíců, tak se najme devět žen a porodí se za měsíc. Na tohle téma je Mythical man-month; jednak musíš lidi zaučit, pak taky jim nějak rozdělovat práci a koordinovat komunikaci a ve výsledku tak často hodně nových lidí hodně práce přidělá na příštích několik měsíců až let, než naopak.

[Bedňa]

Ono to ešte v tých korporáciach funguje tak, že vysvetlíš manažérovi ako sa to s tými novými nedá spraviť a že mi len odoberajú energiu, tak to zoberie (teda na dnes). Mno zajtra sa spýta a čo dnes to už ide, už na tom vedia pracovať? Vrchnosť sa rovnakú otázku pýta aj jeho. Mal som to nešťastie, že sa mi dostávali správy priamo zhora, takže som vedel aké sračky sa miešajú vo vrcholovom manažmente. Na toto liek neexistuje, len tú nekonečnú slučku opustiť.

[Peter Golis]

U vás v korporáte nebol dostupný školiteľ ktorý by tých mladých zaškolil? Tak to ste potom neboli korporát, ale len malá firmička.

[Bedňa]

Teraz som sa fakt zasmial, ale úprimne. A to ešte netuším ako úplne si to myslel :)

[Peter Golis]

Myslel som to vážne. Tie problémy so zaúčaním mladých na dočasnú výpomoc sú len kvôli tomu, že pridelený školiteľ nebol upovedomený o úkole. Alebo že delegoval jeho prácu na vyhorených zamestnancov ktorým chce vrchnosť pomôcť aj za cenu zvýšených nákladov za madých dočasne pridelených na výpomoc. Alebo ako to bolo v tvojom prípade, nejednalo sa o korporát ale len o maličkú garážovku ktorá nemá školiteľa. V maličkých firmičkách sa školiteľ neuživí.

[Käyttäjä 11133]

A nebo garážovka bez zdokumentovaných procesů, ze kterých se new hire může zaučit sám, převzít ty zdokumentované procesy a uvolnit tak ruce seniornějším zaměstnancům k tomu, aby mohli zdokumentovat ty procesy složitější.

[Peter Golis]

Áno, školiteľ predsa nevytvára produktovú dokumentáciu.

[Bedňa]

Takže školitel z nejakej inej dimenzie zaškolí človeka ktorého nepozná do procesu o ktorom vie kulové? To by sa nám garážistom zišlo.

[Peter Golis]

Z produktovej dokumentácie. Teda z toho, čo sa v garážovkách nespĺňajúcich kadejaké zbytočné ISO certifikáty nerobí.

[kralyk z abclinuxu]

The corporate is strong with this one ...

[Käyttäjä 11133]

With documentation, you bet it is. 75% documenting, 25% doing.

[Peter Golis]

Keď tá dokumentácia umožní rýchlejší vývoj ako by bol bez nej, tak prečo nie.

[Michal Kubeček]

Chybí vám tam slovo "čtyřikrát". :-)

[Käyttäjä 11133]

Ne nechybí, protože vývoj software není jen o rychlosti, ale také o kvalitě, udržitelnosti, ověřitelnosti, škálovatelnosti, a spoustě dalších parametrů, které kvalitní dokumentace podporuje.

[Michal Kubeček]

:-( To byl vtip…

[Käyttäjä 11133]

Sorry od chvíle co jsem se začal vyskytovat na Redditu jsem zvyklej na /s flag .

[Martin Tůma]

Asi jsem málo "korporátně vzdělaný", ale stále mi uniká funkce toho školitele. Pokuď existuje dokumentace a onen školitel nemá žádné jiné informace než tuto dokumentaci, tak proč si jí nemůže "nováček" přečíst sám? Leda by se k vám do korporátu brali lidi, co neumí ani číst (což by, pravda, vysvětlovalo spoustu SW co z korporátu leze...).

[Michal Kubeček]

Představa školitele, který sám na projektu nepracuje a veškeré své znalosti čerpá výhradně z dokumentace, mi také moc smyslu nedává. V praxi bude spíš obvyklejší varianta, kdy se školitel nevěnuje výhradně zaškolování nových lidí (to by musel být opravdu velký projekt, aby měli takový "průtok"), ale většinu času sám na projektu pracuje. Takový školitel se pak může soustředit na takové ty "real life" zkušenosti, které z dokumentace člověk nenačte.

IMHO největší problém celé téhle diskuse je v tom, že většina účastníků má tendenci zobecňovat zkušenosti ze svých týmů a projektů a vydávat je za univerzální. Přitom různé firmy a dokonce i různé týmy ve stejné firmě fungují každá/-ý trochu jinak a zkušenosti, byť sebelepší, z jednoho týmu nelze automaticky aplikovat na druhý. Ať už se to týká workflow, komunikace nebo třeba toho onboardingu.

[JS1]

A ruzne veci se jmenuji stejne.. treba ruzne role.

[Peter Golis]

Ten nováčik veľa krát nevie kde má začať alebo aké má priority. Môže síce permanentne zdržovať starších kolegov od práce, ale to nie je moc efektívne. Školiteľ funguje ako osoba medzi manažérom a starším kolegom. Dokáže odbremeniť obidvoch, a upísať novú dušu.

[Ifjfjfj]

Aby mohla firma zaměstnanci toto vyčítat, musí jít zároveň sama s kůží na trh. Zároveň si můžu být jist, že mou firmu a projekty bude uchazeč popisovat dalšímu zaměstnavateli stejně podrobně, jak mně popisuje tu předchozí.

Každý by chtěl, aby jemu říkali všechno, a o něm nic. Většině ale naštěstí dojde že je to nesmysl.

[xkucf03]

+1, tohle je rozumný přístup

[Käyttäjä 11133]

Zatím by tím důvodem mohl být třeba nějaký hromadný protest proti openspace.

Tobě něco brání si na začátku vyjednat, že v OS pracovat nechceš a nebudeš?

[Bystroushaak]

Tobě něco brání si na začátku vyjednat, že v OS pracovat nechceš a nebudeš?

Například v tomhle korporátu kde teď jsem jsem kvůli tomu tu práci přímo natvrdo odmítl a šel hledat jinam. Tam mi CTO řekl že mě bere, ale pak kvůli nějakým dotacím a dohánění nebo čemu neměl člověk se kterým jsem měl dělat na produktu čas na zaškolování, tak to chtěli odložit o měsíc (či dva nebo tři, cituji HRistu). Takže jsem použil fallback a vzal tuhle práci. Plat byl stejný a práce podobná.

Lidi tu openspace nesnáší, dokonce tu kvůli tomu byly nějaké petice a studie dané šéfovi, ten se ale rozhodl, že bude podporovat "atmosféru otevřených dvěří" a tak prostě několik set lidí sedí v openspace, zatímco on sám má kancelář.

Abych se dostal k té původní otázce, asi mi v tom nic nebrání, ale ne vždy to vyjde dle představ. Příště rozhodně zase budu usilovat o práci v kanceláři, což se mi cca někdy od 2014-2018/9 dařilo. V téhle současné to vyjednat nejde, protože tu prostě nic kromě openspace a pár zasedaček není a práce z domova je přijatelná jen pár dní v měsíci (týden by se asi ještě dal).

[Käyttäjä 11133]

pár zasedaček

Tomu s oblibou říkám soukromá kancelář.

[Bystroushaak]

To by bylo super, kdyby sis je nemusel rezervovat týden předem a nebyl na ně permanentní přetlak.

[xkucf03]

Lidi tu openspace nesnáší

Ono dost záleží, jak se v něm lidi chovají. Jestli je tam zvykem vést hlasité rozhovory, telefonovat nebo mlátit věcmi o stůl, tak to dobré pracovní prostředí není a produktivita dost klesá (což by tedy mělo primárně zajímat tu firmu). Ale pokud je tam atmosféra spíš jako ve studovně¹ někde v knihovně nebo ve škole, tak bych s tím neměl problém.

Osobně vidím velký rozdíl v tom, jestli jsi v místnosti sám nebo ne. Ale jestli je tam jeden člověk, dva nebo dvacet, to už takový rozdíl není – tam záleží spíš na tom, jaký hluk produkují a jak často otravují, než kolik jich je.

_{[1] akorát tohle jsem nikde nezažil – všude to bylo více či méně špatné – ale za to nemůže openspace nebo manažer, ale ti lidi, co tam sedí a dělají bordel}

[Michal Kubeček]

Ten počet je důležitý. Pokud někdo ruší pořád, je to samozřejmě problém při libovolném počtu (větším než jedna). Ale nikdo (nebo skoro nikdo) nedokáže být dokonale zticha celou pracovní dobu. Nemusí to být bezohlednost, každému občas něco upadne, zazvoní telefon, který si zapomněl přepnout na tichý režim atd. Když budu předpokládat, že takový rušivý zvuk způsobí jednou za hodinu, v kanceláři o čtyřech lidech to bude průměrně jedno vyrušení za čtvrt hodiny, zatímco v openspace, kde bude v doslechu šedesát lidí, jednou za minutu. A to je hodně velký rozdíl.

[Josef Kufner]

Ale pokud je tam atmosféra spíš jako ve studovně1 někde v knihovně nebo ve škole, tak bych s tím neměl problém.

Nedávno jsem četl, že při nějakém výzkumu se zjistilo, že openspace zhoršuje komunikaci mezi kolegy, neboť nechtějí rušit ostatní. Což jaksi jde proti celé myšlence openspace, kde se předpokládalo, že odstraněním zdí se ta komunikace zlepší a zjednoduší.

[Käyttäjä 11133]

Což jaksi jde proti celé myšlence openspace, kde se předpokládalo, že odstraněním zdí se ta komunikace zlepší a zjednoduší.

To se možná tak dalo na PPTčko pro zaměstnance, primary driver je vždycky cost saving.

[JS1]

Coz je zvlastni, protoze nova kancelar v ktere jsem zabira zhruba stejne mista jako stara, prostor pro jednotlivce je mensi (je to vic "open"), ale podstatne vetsi cast prostoru zabiraji prazdne designove zasedacky, ktere urcite staly nemaly peniz. A taky je dulezite, ze je kam dat pingpongovy stul.

A pokud nekoho trapi cena, proc ho netrapi pokles produktivity?

[Käyttäjä 11133]

A pokud nekoho trapi cena, proc ho netrapi pokles produktivity?

Protože se špatně měří, a navíc tam ten pokles je zanedbatelný, protože i v soukromých kanclech se zaměstnanci bežně flákají .

[JS1]

Protože se špatně měří

Proc ty klice hledate pod lampou, a ne tam, kde jste je ztratil? No protoze tady je svetlo!

[Käyttäjä 11133]

Asi ze stejného důvodu, proč tvůj odkaz v patičce mluví o fosilních palivech a ne o eminentovi skleníkových plynů číslo 1 - 2; není to populární.

[JS1]

a ne o eminentovi skleníkových plynů číslo 1 - 2

A tim je?

[Käyttäjä 11133]

Agriculture.

[JS1]

Asi jsi spatne cetl, jasne se tam pise:

Musíme všichni ihned začít spolupracovat na snižování množství skleníkových plynů, odpadů a zapojit se společně do ochrany a obnovy lesů a zemědělské půdy.

Mne to prijde jako strawman. Greta o tom taky mluvi. Mozna by bylo vhodne, kdybys byl to trochu vic konkretni.

[Käyttäjä 11133]

8. října 2018 zveřejnila vědecká obec alarmující stanovisko. Varování Mezivládního panelu OSN pro klimatickou změnu zní jasně: máme jen dvanáct let na transformaci společnosti a odklon od fosilních paliv, abychom globální oteplování udrželi na hranici 1,5 stupně Celsia.

Nonsense. CO2 je malo potentni, a ma dlouhou trvanlivost, i kdybysme dneska prestali spalovat veskera fosilni paliva a zbytek by se nezmenil, tak to ten problem nevyresi.

[JS1]

Myslel jsem to tak, abys byl konkretnejsi, ze kterych zdroju cerpas svoji informaci. Protoze jsem takovehle reci slysel uz mockrat a vzdycky se to ukazalo jako prinejmensim zavadejici.

[JS1]

Viz treba tady nebo tady.

Realita je, ze bychom potrebovali omezit oboji, CO2 i metan. (Klidne si dej omezeni spotreby masa do paticky.)

Ale CO2 je dulezitejsi, uz proto, ze potrebujeme prejit na plne obnovitelnou produkci energie, abychom mohli v budoucnu uvazovat o zpetnem vychytavani CO2 z atmosfery (zpetne konverzi na uhlik) a ochlazovat tak planetu.

[Käyttäjä 11133]

Mozna bych si byt tebou na tom prvnim linkovanem webu precetl i diskusi... Ja ti to hledat nebudu, ty clanky vychazeji minimalne jednou mesicne a jedna se o peer-reviewed magaziny, ne skeptik skeptik weby, projdi si ResearchGate jestli mas pristup.

[Rezza]

On hlavně není open space jako open space... Asi by se mě blbě pracovalo ve skutečném open space, který ale čekám neni v oboru úplně bežný, ale v rozumném s tím nemám vůbec žádný problém. Když jsou dobře udělané kubikly, tak je to lepší než špatný kancl. Náš současný kanclspace jsme si navrhovali tak, že paní seděla u CADu a hýbala stoly tak, jak jsme chtěli. A ano, vyseděli jsme si to na kupě schůzek, ale za to máme místo přesně podle našich představ.

[Bedňa]

Pamätám si keď Džordenky boli vo svojej najlepšej ére a vyzeralo, že im to roky vydrží. Eddie Jordan postavil presklannenú halu aby na každého videl. To bol ich posledný ročník. Naozaj náhoda?

[Ddd]

Tomu se myslím říká Panopticon, a něco takového připomínají i kancly na CIIRC ČVUT. Každá kancelář má prosklenou stěnu směřující na chodbu, aby si dozorce s bičem mohl snadno kontrolovat ovečky.

[Bedňa]

Keď ti niekto začne merať (aj keby nie, stačí že to vidí), koľko si bol na WC, tak sa proste na o vykašleš.

[Ddd]

Ono by to hlavně chtělo odborovou organizaci pro doktorandy, protože lidi, kteří se do tohohle upíšou prakticky nemají možnost měnit.

[Peter Golis]

Pokiaľ chodíš vykašľať na WC v práci, tak je to nápadné aj keby si v tichosti na tej toalete kašľal na prácu.

[xxx]

Vidim to podobne. Mnohem vic jde o usporadani a to kolik m^2 vychazi na cloveka.

[Käyttäjä 11133]

Dělal jsem měření u service providera v Indii, moc dobře vím jak může vypadat peklo na zemi v oblasti open-space . Ale kluci ty tikety nakonec zvládli odbavit o pár vteřin rychleji...

[asdfgfhg]

Pokud je tento postup legální a levnější, nelze se firmám divit, že ho aplikují.

[JS1]

Ted si treba v Google vynutili zruseni arbitrazi pro zamestnance. A prave diky kolektivni akci. IMHO lide v IT maji vetsi moc nez si mysli, ono vubec to asi plati obecne pro vsechny lidi, akorat se cloveku nechce. Takze si radeji rekne, jeste to snesu..

Chci tim rict, ze duvod by se urcite nasel, co chybi spis je odvaha. (Ale to neni kritika, pracuju v korporaci a vim moc dobre jak je to pohodlne.)

[Bystroushaak]

Chci tim rict, ze duvod by se urcite nasel, co chybi spis je odvaha. (Ale to neni kritika, pracuju v korporaci a vim moc dobre jak je to pohodlne.)

To není o odvaze, imho to spíš prostě nejsou žádné extra palčivé problémy. Rozhodně já nevím o ničem, co by mě stálo za to jít zítra třeba protestovat.

[Aleš Kapica]

Počti si. Tohle téma jsem nadhodil už před 12 lety. Podle mě nejspíš nikdy.

[Bedňa]

Dunbarova čísla

To číslo podľa mojej skúsenosti sedí.

To je věc organizační struktury

Toto je samozrejme také obľúbené klišé, že sa to nejak dá. Jako existujú výnimky (promile), aby to pravidlo platilo. Existuje model Open Firmy, či ako sa to volá a tam viem o pár prápadoch, že to nejak funguje. To som častejšie videl ako sa niekoľko tisícová korporácia začína zmrskávať a ešte pár rokov dokážu dokonca z Excelu liezť zisky a tie sa ukazujú akcionárom.

Veľká firmy majú ďalšie magické kúzlo a to, že keď je recesia, tak straty uhradí štát. Kto je to ten štát?

[xxx]

Chystas se dostudovat? Odkroutit tri roky v odborove organizaci. Pak 7 let predsedou odborove organizace, mezitim vstoupit do strany. Pak nejake ty politicke funkce. Zbyva jedina otazka. Budes tweetovat z bazenku?

[Peter Golis]

velikost skupin v Gore-Texu

Predstavil som si zaujímavý animecon. Gore, poníky a titulky vysádzané v TeX.

[Rezza]

Asi tak. Začínal jsem při škole brigádničit ve firmě o pěti lidech, která se časem rozrostla cca na tu stovku (a dnes je to víc). Teď dělám v korporátu, kde když jsem začínal, měla lokální pobočka kolem stovky lidí a jen ta teď má tisíc plus a ano, věci se mění. Něco k lepšímu, něco k horšímu. Já se měním taky. I lidi kolem.

[3bit]

az pride skutocne AI budu programatori a ludia okolo IT vdacni za programovanie/pracovanie za jedlo...

[kralyk z abclinuxu]

A kdo ne?

[Fluttershy, yay!]

Ten komentář nedává žádný smysl. Nevím, co má být na AI skutečného, ale pokud tím myslí obecnou/superinteligenci, nerozumím, proč se pak zabývat něčím jako lidská práce (ve smyslu kapitalistického narativu) a vůbec, co s lidmi?

[Jendа]

Až přijde skutečná AI, tak budou všichni buď v ráji nebo v pekle, nezávisle na povolání.

[Bystroushaak]

Mezicesta bude merge, viz oficiální cíl Neuralinku (a taky původní děj mangy GITS a prvního filmu).

[Bystroushaak]

Což mi připomíná, že kdyby měl někdo chuť na brutálně dystopickou sci-fi plnou neurálních implantátů a polo-AI, tak nemůžu jinak než doporučit Owner trilogii od Ashera. Zhltnul jsem to kdysi jedním dechem.

[/dev/null]

odhadujem ze staci 10 - 15 rokov... to sa vylucuje s tvojim vyrokom...

[Bystroushaak]

Jo, jo, lidi odhadují že strong AI přijde za 10-15 let už asi tak 70 let.

[/dev/null]

pred 70timy rokmi nemali ludia predstavu o pocitacoch (akurat chvilu na to vraj boli uz na mesiaci - 6x )

[Bystroushaak]

Ono se hlavně ukázalo, že to s počítačema nemá nic moc společného.

[/dev/null]

Jak to ze nie ? Nodes, silicon-neurons, clusters, clouds... Vedel si napr. ze Tesla auta maju vlastny cloud a spolocne sa ucia a zdielaju svoje skusenosti ?

[Sddf]

Tipni si jak stará je statistika. A už tenkrát byly cloudy - kartotéky a paní s kalkulačkama.

[Bystroushaak]

Ano, tohle všechno jsem věděl. S počítači to nemá nic moc společného, dokonce to na tom běží pomaleji než na grafikách / speciálních ASIC čipech (které mimochodem ta Tesla momentálně vyrábí).

Samozřejmě výkon v tom hraje roli, ale stějně pořád nikdy netuší jak udělat cokoliv co by jen připomínalo strong ai, všechno je to zatím jen pokročilý pattern matching. Z poslední doby mi přišlo zajímavé třeba tohle Biologické čtvrtky ve Viničné; J. Romportl: Umělá inteligence v přirozeném světě; přednáška.

Tím netvrdím, že machine learning (AI, haha) je neužitečný, naopak. Ale nečekal bych od toho zázraky a je jen malá šance že to bude fungovat stylem „hodíme na to toli výkonu, až z toho najednou bude strong AI“.

[elenril]

∀n>0 ∃ člověk č: č tvrdí, že strong AI přijde za n let

A možnáskoro jistě jsou i lidé, kteří tvrdí že strong AI už přišla a vládne světu skrze židozednáře.

[Bherzet]

Protože počet lidí je konečný, lze jednoduše ukázat, že váš výrok neplatí.

[afd]

Tvrdím, že AI přijde za dva roky, za tři roky, za čtyři roky,.... Vždycky ji někdo vyrobí, a ona ho zabije a spáchá sebevraždu.

[Bherzet]

Heh, to je docela dobrý. Strávil jsem na tom chvíli, ale takhle to už vyvrátit nedokážu. :]

[JS1]

Myslim, ze jenom ukazal tolik, ze existuje aspon jeden logicky nekonzistentni clovek. Coz muze byt asi pravda, ale pak to znamena, ze vubec i cely ten vyrok nema takovou hodnotu jak sis mohl myslet, protoze co kdyz je nekonzistentni zrovna on?

[Jendа]

Asi jsme se nepochopili, to nebyla metafora na to že to bude za dlouho a už všichni budeme dávno mrtví, ale na to, že výsledek bude buď pro všechny úžasný, nastane post-scarcity society a nebudeme řešit že by někdo měl „pracovat za jídlo“, nebo výsledek bude příšerný a opět bude jedno kdo co dělal za zaměstnání.