Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Nikomu z vás jistojistě neuniklo sociální vření posledních dní. Učitelé stávkují, železničáři stávkují, lékaři stávkují,.. Prostě všechny tyhle profesní skupiny mají své nátlakové skupiny. A my?
Nevím o ničem. Vím jen, že řada počítačových expertů se prodává pod cenu jen aby sehnali nějaký kšeft. Vím, že tabulkové zařazení IT pracovníků se všelijak šolíchá, protože pokud by jejich plat měl skutečně odpovídat tomu co dělají, tak by to nemuseli někteří jejich nadřízení psychicky unést. Vím, že čím víc toho člověk ví, tím má větší přehled o tom co neví a víc se podceňuje.
Padnul tady takový dotaz, kolik má brát administrátor.. Je to smutné. Ale existuje tady nějaká profesní komora, která by sdružovala IT administrátory? Na kterou by se mohli obracet o pomoc a kde by mohli nalézt srovnání? Která by mohla v případě potřeby tlačit na zaměstnavatele aby odpovídajícím způsobem platil?
Můj neodbytný dojem je, že v naší branži vládne tuhý kapitalismus 19. století. Soudě teda podle toho s čím se setkávám kolem sebe.
Tiskni
Sdílej:
Strahovský terminátory co fungujou na čerstvej vzduch a čínský nudle....Jsem si poprskal monitor
. Cinskejma nudlema.
P.S.: Nic proti ucetnim, cenim si jich i jejich vzdelani a schopnosti, jenom proste celou existenci tehle profese povazuju za omyl, vedlejsi efekt hojeni vredu, kterym je naprosto nesmyslne slozity a komplikovany danovy system.
místo mě najmou nějakého studentíka co to uděláTi samí lidé si pak stěžují, že absolventi nemají zkušenosti. Jenže jak by mohli nějaké nabrat, když by se jim to neumožnilo. Mimochodem, právě stesky na "cenový dumping" byly důvodem, proč se v řadě oborů dosáhlo lobbyingem toho, že byla příslušná živnost převedena do omezeného režimu. Typickým případem jsou fotografické služby. Bývala to volná živnost, dnes není (i když podle návrhu novely živnostenského zákona se to má vrátit zpět). Prosadili si to zástupci staré školy, kteří se báli, že někdo za pár korun pořídí vcelku slušný foťák a přes nízkou cenu je připraví o kšefty. Jenže oni si ve své zaslepenosti ani neuvědomili, že fotografická díla lze zhotovovat i na základě autorského zákona, takže zabránili maximálně tomu, aby někdo někomu vyvolal film a udělal z něj fotky. A leckoho určitě zahnali do šedé ekonomiky, takže ve výsledku na tom skrz neodvedené daně proděláme všichni.
Podívejte se třeba na doktory. Dokud nemá atestaci, dělá za docela směšné peníze tu nejhorší práci a nezáleží na tom, jak je dobrý.Tohle bych nesměšoval. Jedna věc je komora a druhá pak atestace. I když se lékařská komora zruší (resp. členství nebude povinné), atestace tu zůstanou. Problém totiž je, že když lékař vyjde ze školy, nemá prakticky žádné zkušenosti. Takže je žádoucí, aby po určitou dobu na jeho práci dohlížel někdo, kdo tyto zkušenosti má. To se ale týká opravdu jen lékařů, stomatologů, a dejme tomu, ještě lékárníků a veterinářů. Tam jde o zdraví a život. Není ale důvod, proč by to mělo být u jiných profesí, zcela bezpečných, třeba u daňových poradců (na to jsou už tak potřeba speciální přísné zkoušky). A už vůbec není důvod, aby v tom figurovalo nějaké profesní sdružení, které má monopol na určování, kdo smí dělat nějakou profesi (kdo ví např. o tom, jak probíhá autorizační řízení u ČKAIT nebo ČKA, jistě mi dá za pravdu).
Myslím si ale, že tady spíš než IT vědomosti rozhodují "soft skills" a schopnost prodat se.
Cokoliv, co si koupíme v normálním obchodě, musí splňovat nějaké normy, jídlo, hračky, auta...Omyl, normy jsou obecně nezávazné. Jediné, co je závazné, jsou podmínky bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti. Pak samozřejmě existují ještě speciální pravidla, například pro uzeniny nebo pro víno - ale ta se vztahují ke konkrétnímu označení (např. "Špekáček" nebo "Jakostní víno") a mohou se v některých případech týkat jen tuzemských výrobců.
stačilo by, kdyby zákazníci prostě věděli, jak to má správně vypadat a na co mají nárokA definovalo by se co? Třeba jak má vypadat webová stránka? Že má být validní podle nějakého standardu? Že má vypadat stejně v x různých prohlížečích? Že má splňovat podmínky přístupnosti? Nebo dokonce něco ještě podrobnějšího? Ale zákazníka to většinou nezajímá - ten řekne: "Chci, aby to vypadalo takhle a stálo co nejméně peněz." Nějaká validita nebo dokonce přístupnost jsou věci, které určitě nepovedou k tomu, aby zaplatil pětinásobek ceny.