Fedora je od 10. února dostupná v Sýrii. Sýrie vypadla ze seznamu embargovaných zemí a Fedora Infrastructure Team mohl odblokovat syrské IP adresy.
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických vyvíjí online portál Freedom.gov, který umožní nejenom uživatelům v Evropě přístup k obsahu blokovanému jejich vládami. Portál bude patrně obsahovat VPN funkci maskující uživatelský provoz tak, aby se jevil jako pocházející z USA. Projekt měl být původně představen již na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, ale jeho spuštění bylo odloženo.
Byla vydána pro lidi zdarma ke stažení kniha The Book of Remind věnovaná sofistikovanému kalendáři a připomínači Remind.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.5.0. Oznámení připomíná 30. výročí vzniku projektu. Novinky zahrnují mj. vylepšení referencí nebo použití barev napříč aplikací, od rozhraní editoru po výstupní dokument.
F-Droid bannerem na svých stránkách a také v aplikacích F-Droid a F-Droid Basic upozorňuje na iniciativu Keep Android Open. Od září 2026 bude Android vyžadovat, aby všechny aplikace byly registrovány ověřenými vývojáři, aby mohly být nainstalovány na certifikovaných zařízeních Android. To ohrožuje alternativní obchody s aplikacemi jako F-Droid a možnost instalace aplikací mimo oficiální obchod (sideloading).
Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Nikomu z vás jistojistě neuniklo sociální vření posledních dní. Učitelé stávkují, železničáři stávkují, lékaři stávkují,.. Prostě všechny tyhle profesní skupiny mají své nátlakové skupiny. A my?
Nevím o ničem. Vím jen, že řada počítačových expertů se prodává pod cenu jen aby sehnali nějaký kšeft. Vím, že tabulkové zařazení IT pracovníků se všelijak šolíchá, protože pokud by jejich plat měl skutečně odpovídat tomu co dělají, tak by to nemuseli někteří jejich nadřízení psychicky unést. Vím, že čím víc toho člověk ví, tím má větší přehled o tom co neví a víc se podceňuje.
Padnul tady takový dotaz, kolik má brát administrátor.. Je to smutné. Ale existuje tady nějaká profesní komora, která by sdružovala IT administrátory? Na kterou by se mohli obracet o pomoc a kde by mohli nalézt srovnání? Která by mohla v případě potřeby tlačit na zaměstnavatele aby odpovídajícím způsobem platil?
Můj neodbytný dojem je, že v naší branži vládne tuhý kapitalismus 19. století. Soudě teda podle toho s čím se setkávám kolem sebe.
Tiskni
Sdílej:
Strahovský terminátory co fungujou na čerstvej vzduch a čínský nudle....Jsem si poprskal monitor
. Cinskejma nudlema.
P.S.: Nic proti ucetnim, cenim si jich i jejich vzdelani a schopnosti, jenom proste celou existenci tehle profese povazuju za omyl, vedlejsi efekt hojeni vredu, kterym je naprosto nesmyslne slozity a komplikovany danovy system.
místo mě najmou nějakého studentíka co to uděláTi samí lidé si pak stěžují, že absolventi nemají zkušenosti. Jenže jak by mohli nějaké nabrat, když by se jim to neumožnilo. Mimochodem, právě stesky na "cenový dumping" byly důvodem, proč se v řadě oborů dosáhlo lobbyingem toho, že byla příslušná živnost převedena do omezeného režimu. Typickým případem jsou fotografické služby. Bývala to volná živnost, dnes není (i když podle návrhu novely živnostenského zákona se to má vrátit zpět). Prosadili si to zástupci staré školy, kteří se báli, že někdo za pár korun pořídí vcelku slušný foťák a přes nízkou cenu je připraví o kšefty. Jenže oni si ve své zaslepenosti ani neuvědomili, že fotografická díla lze zhotovovat i na základě autorského zákona, takže zabránili maximálně tomu, aby někdo někomu vyvolal film a udělal z něj fotky. A leckoho určitě zahnali do šedé ekonomiky, takže ve výsledku na tom skrz neodvedené daně proděláme všichni.
Podívejte se třeba na doktory. Dokud nemá atestaci, dělá za docela směšné peníze tu nejhorší práci a nezáleží na tom, jak je dobrý.Tohle bych nesměšoval. Jedna věc je komora a druhá pak atestace. I když se lékařská komora zruší (resp. členství nebude povinné), atestace tu zůstanou. Problém totiž je, že když lékař vyjde ze školy, nemá prakticky žádné zkušenosti. Takže je žádoucí, aby po určitou dobu na jeho práci dohlížel někdo, kdo tyto zkušenosti má. To se ale týká opravdu jen lékařů, stomatologů, a dejme tomu, ještě lékárníků a veterinářů. Tam jde o zdraví a život. Není ale důvod, proč by to mělo být u jiných profesí, zcela bezpečných, třeba u daňových poradců (na to jsou už tak potřeba speciální přísné zkoušky). A už vůbec není důvod, aby v tom figurovalo nějaké profesní sdružení, které má monopol na určování, kdo smí dělat nějakou profesi (kdo ví např. o tom, jak probíhá autorizační řízení u ČKAIT nebo ČKA, jistě mi dá za pravdu).
Myslím si ale, že tady spíš než IT vědomosti rozhodují "soft skills" a schopnost prodat se.
Cokoliv, co si koupíme v normálním obchodě, musí splňovat nějaké normy, jídlo, hračky, auta...Omyl, normy jsou obecně nezávazné. Jediné, co je závazné, jsou podmínky bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti. Pak samozřejmě existují ještě speciální pravidla, například pro uzeniny nebo pro víno - ale ta se vztahují ke konkrétnímu označení (např. "Špekáček" nebo "Jakostní víno") a mohou se v některých případech týkat jen tuzemských výrobců.
stačilo by, kdyby zákazníci prostě věděli, jak to má správně vypadat a na co mají nárokA definovalo by se co? Třeba jak má vypadat webová stránka? Že má být validní podle nějakého standardu? Že má vypadat stejně v x různých prohlížečích? Že má splňovat podmínky přístupnosti? Nebo dokonce něco ještě podrobnějšího? Ale zákazníka to většinou nezajímá - ten řekne: "Chci, aby to vypadalo takhle a stálo co nejméně peněz." Nějaká validita nebo dokonce přístupnost jsou věci, které určitě nepovedou k tomu, aby zaplatil pětinásobek ceny.