Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Nikomu z vás jistojistě neuniklo sociální vření posledních dní. Učitelé stávkují, železničáři stávkují, lékaři stávkují,.. Prostě všechny tyhle profesní skupiny mají své nátlakové skupiny. A my?
Nevím o ničem. Vím jen, že řada počítačových expertů se prodává pod cenu jen aby sehnali nějaký kšeft. Vím, že tabulkové zařazení IT pracovníků se všelijak šolíchá, protože pokud by jejich plat měl skutečně odpovídat tomu co dělají, tak by to nemuseli někteří jejich nadřízení psychicky unést. Vím, že čím víc toho člověk ví, tím má větší přehled o tom co neví a víc se podceňuje.
Padnul tady takový dotaz, kolik má brát administrátor.. Je to smutné. Ale existuje tady nějaká profesní komora, která by sdružovala IT administrátory? Na kterou by se mohli obracet o pomoc a kde by mohli nalézt srovnání? Která by mohla v případě potřeby tlačit na zaměstnavatele aby odpovídajícím způsobem platil?
Můj neodbytný dojem je, že v naší branži vládne tuhý kapitalismus 19. století. Soudě teda podle toho s čím se setkávám kolem sebe.
Tiskni
Sdílej:
Strahovský terminátory co fungujou na čerstvej vzduch a čínský nudle....Jsem si poprskal monitor
místo mě najmou nějakého studentíka co to uděláTi samí lidé si pak stěžují, že absolventi nemají zkušenosti. Jenže jak by mohli nějaké nabrat, když by se jim to neumožnilo. Mimochodem, právě stesky na "cenový dumping" byly důvodem, proč se v řadě oborů dosáhlo lobbyingem toho, že byla příslušná živnost převedena do omezeného režimu. Typickým případem jsou fotografické služby. Bývala to volná živnost, dnes není (i když podle návrhu novely živnostenského zákona se to má vrátit zpět). Prosadili si to zástupci staré školy, kteří se báli, že někdo za pár korun pořídí vcelku slušný foťák a přes nízkou cenu je připraví o kšefty. Jenže oni si ve své zaslepenosti ani neuvědomili, že fotografická díla lze zhotovovat i na základě autorského zákona, takže zabránili maximálně tomu, aby někdo někomu vyvolal film a udělal z něj fotky. A leckoho určitě zahnali do šedé ekonomiky, takže ve výsledku na tom skrz neodvedené daně proděláme všichni.
Podívejte se třeba na doktory. Dokud nemá atestaci, dělá za docela směšné peníze tu nejhorší práci a nezáleží na tom, jak je dobrý.Tohle bych nesměšoval. Jedna věc je komora a druhá pak atestace. I když se lékařská komora zruší (resp. členství nebude povinné), atestace tu zůstanou. Problém totiž je, že když lékař vyjde ze školy, nemá prakticky žádné zkušenosti. Takže je žádoucí, aby po určitou dobu na jeho práci dohlížel někdo, kdo tyto zkušenosti má. To se ale týká opravdu jen lékařů, stomatologů, a dejme tomu, ještě lékárníků a veterinářů. Tam jde o zdraví a život. Není ale důvod, proč by to mělo být u jiných profesí, zcela bezpečných, třeba u daňových poradců (na to jsou už tak potřeba speciální přísné zkoušky). A už vůbec není důvod, aby v tom figurovalo nějaké profesní sdružení, které má monopol na určování, kdo smí dělat nějakou profesi (kdo ví např. o tom, jak probíhá autorizační řízení u ČKAIT nebo ČKA, jistě mi dá za pravdu).
Cokoliv, co si koupíme v normálním obchodě, musí splňovat nějaké normy, jídlo, hračky, auta...Omyl, normy jsou obecně nezávazné. Jediné, co je závazné, jsou podmínky bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti. Pak samozřejmě existují ještě speciální pravidla, například pro uzeniny nebo pro víno - ale ta se vztahují ke konkrétnímu označení (např. "Špekáček" nebo "Jakostní víno") a mohou se v některých případech týkat jen tuzemských výrobců.
stačilo by, kdyby zákazníci prostě věděli, jak to má správně vypadat a na co mají nárokA definovalo by se co? Třeba jak má vypadat webová stránka? Že má být validní podle nějakého standardu? Že má vypadat stejně v x různých prohlížečích? Že má splňovat podmínky přístupnosti? Nebo dokonce něco ještě podrobnějšího? Ale zákazníka to většinou nezajímá - ten řekne: "Chci, aby to vypadalo takhle a stálo co nejméně peněz." Nějaká validita nebo dokonce přístupnost jsou věci, které určitě nepovedou k tomu, aby zaplatil pětinásobek ceny.