Historie esperanta v Čechách a na Slovensku

16.6.2007 09:41 | Přečteno: 1210× | Esperanto

Nedávno jsem četl článek o nadšení českých průkopníků esperanta a přivedlo mě to na myšlenku, že Esperanto v určitém smyslu hodně připomíná internet. Pokladnice myšlenek, která patří rovným dílem celému světu, do které každý může snadno přispívat a ze které může snadno i čerpat. Kdyby na tomhle základě byl řešen problém jazykové nejednoty Evropy a ještě lépe celého světa, jistě by nám za to budoucí generace blahořečily. Pokud má někdo zájem se také poučit, uvádím dále stručný výtah...

------------------------------------------------------------
Dr.L.L.Zamenhof vydal svou první učebnici mezinárodního jazyka r. 1887 a již po třech letech vyšla první učebnice esperanta v českém jazyce. Napsal ji a vydal vlastním nákladem v Pardubicích Fr.V.Lorenc (dělník a socialista). V jeho 28 stránkové učebnici jsou k nalezení první esperantské překlady tří básní: naše hymna Kde domov můj, Kniha přírody od Boleslava Jablonského a Kollárova Pravda.
Tehdy, před první světovou válkou, byl český národ za hranicemi velmi málo znám a tak stáli první čeští esperantisté před úkolem sice záslužným, ale velmi těžkým: seznamovat cizinu s naším národem. Činili to nejen v dopisech svým zahraničním přátelům-esperantistům, ale i ukázkami z naší literatury. Své překlady uveřejňovali v domácích i zahraničních esp.časopisech.
Poměrně brzy vyšla první česká díla i knižně. Byla to 4 romaneta od Arbesa a Macharův Benedek. Jako příloha Časopisu českých esperantistů začala v r.1909 vycházet Babička od B.Němcové.
Za první světové války esp.život ustal téměř v celé Evropě a pokračoval jen v několika neutrálních evropských zemích a v Americe. Zato se po válce začalo esperanto šířit v celé Evropě silou nebývalou a nečekanou, což se u nás projevilo i velmi početnými esp.překlady.
Chloubou každého esperantisty na celém světě byla Ĉeĥoslovaka Antalogio, jaká do té doby(1935) nebyla vydána v žádném národním jazyce. Je to výbor z české a slovenské literatury, na jehož překladu pracoval kolektiv 28 předních českých a slovenských esperantistů.
V propagaci naší literatury, a zvláště hudby esperantem zaujímal náš rozhlas zvlášť čelné místo. Verda stacio, jak zahraniční esperantisté nazývali brněnskou stanici, vykonala velkou propagační práci esperantskými přednáškami o Československu. Z nich nejvýznamnější byl cyklus přednášek předních vědců naší republiky nazvaný Co dal český národ světu. Z vysílaných her měla největší ohlas dramata Karla Čapka a to Bílá nemoc (La Blanka Malsano). Ohlas Prodané nevěsty v esperantských kruzích byl překvapující, došlo přes 300 děkovných a pochvalných přípisů ze všech států Evropy, ba i ze Severní Afriky. Naše esperantské programy se v cizině uznávaly za nejhodnotnější a dávaly se rozhlasovým stanicím v ostatních zemích za vzor.
O přátelské spolupráci esperantistů celého světa si neesperantista dovede udělat jen stěží správný obrázek. Pěkným dokladem této spolupráce je Němá barikáda od J.Drdy, která sice esperantsky tiskem ještě nevyšla, byla však z esperantského rukopisného překladu přeložena a vydána nejprve v japonštině a pak i v čínštině. V r.1950 vyšly dvě čínské knihy: Vybrané novely z Československa a Vybrané básně z Československa přeložené z výše zmíněné Ĉeĥoslovaka Antalogio, studie o P.Bezručovi s překladem šesti básní z jeho Slezských písní, sbírka básní M.Pujmanové Čínský úsměv, studie o Svatopluku Čechovi... Uvedené příklady nejsou ojedinělé. Máme zprávy o překladech českých a slovenských děl prostřednictvím esperanta do řady jiných jazyků.
V slavné tradici brněnské Verda Stacio pokračovala po druhé světové válce rozhlasová stanice v Praze. Z programů, které byly svátkem pro esperantisty všude tam, kam až sahala slyšitelnost pražské stanice, uvádíme jen tři opery: Blodkovo V studni, Smetanovu Prodanou nevěstu a Dvořákovu Rusalku. Zajímavý osud měla Aisbergova populárně odborná kniha Teď už vím, co je to rádio. Vyšla totiž nejprve v českém překladu a pak teprve v esperantském originálu, z něhož byla postupně přeložena do 13 jazyků.
Pro poznání naší literatury, a tím i našeho lidu vykonalo esperanto ve světě velký kus práce, která je tím záslužnější, že byla konána radostně, dobrovolně a z vlastních prostředků.
Čerpáno z článku ESPERANTISTÉ PROPAGUJÍ ČESKOU A SLOVENSKOU KULTURU ze cvičebnice od Theodora Kiliana.
------------------------------------------------------        

Komentáře

[xkesh]

Problém tzv. "pomocných jazyků" číslo jedna je, že se ponejvíce komunikuje o nich a nikoliv jejich pomocí... Kdybyste to myslel opravdu vážně, asi byste své články musel psát rovnou v esperantu

[Michal Vyskočil]

Proč mě najednou esperanto tolik připomíná Linux na desktopu?

[jalinh]

Esperantisté mezi sebou komunikují velice rádi právě pomocí svého oblíbeného jazyka. Pokud ale chtějí oslovit okolní svět, který je zatím jejich jazykem nedotčený, asi by od nich nebylo moc moudré používat jazyk, pro posluchače zatím ne moc srozumitelný, nemyslíte? ;)
"Opravdu vážně to myslím" a moc mě těší, že jsem pro myšlenku esperanta na tomto serveru nadchnul nemalé množství lidí - viz."kapky esperanta". Těším se, že až dojdeme společně na určitou úroveň, tak možná uveřejnit zde na abíčku střípky blogu v esperantu nebude úplně od věci... vše chce svůj čas, zatím musí stačit občasné "kapky" z gramatiky a občas nějaký ten článeček (zatím v češtině) jako motivace.

[xkesh]

Esperantisté mezi sebou komunikují velice rádi právě pomocí svého oblíbeného jazyka. Pokud ale chtějí oslovit okolní svět

No právě (už jsem to psal do prvních diskusí zde) - esperantisté namísto komunikačního mezinárodního a opravdu pomocného jazyka vytvářejí svůj vlastní další "národ esperantistů", tzn. další jazyk do babylónu. A pak už to jede podle principu: Staň se esperantistou a můžeme se spolu mezi námi esperantisty bavit v esperantu. Pokud ale chceme oslovit okolní svět, uděláme to nějakým skutečně efektivním komunikačním jazykem, tj. univerzálně angličtinou a pak každému národu tím jeho národním

[jalinh]

No právě (už jsem to psal do prvních diskusí zde) - esperantisté namísto komunikačního mezinárodního a opravdu pomocného jazyka vytvářejí svůj vlastní další "národ esperantistů", tzn. další jazyk do babylónu.

Kdyby šlo jen o "další jazyk do babylónu", měl by opravdu smysl jen pro tu hrstku nadšenců, kteří by ho momentálně používali. Tento jazyk má ale pár zajímavých atributů, pro které je víc než ostatní jazyky vhodný pro určitý účel. (extrémně snadný pro učení jako druhý jazyk, nesvázaný s kulturou jednoho národa, díky jeho "fundamentu" nehrozí rozpad na nějaká nářečí) Pro tyto jeho vlastnosti stojí za to na něj upozorňovat jako na v současné době nejvhodnějšího kandidáta pro mezinárodní jazyk.

A pak už to jede podle principu: Staň se esperantistou a můžeme se spolu mezi námi esperantisty bavit v esperantu. Pokud ale chceme oslovit okolní svět, uděláme to nějakým skutečně efektivním komunikačním jazykem, tj. univerzálně angličtinou a pak každému národu tím jeho národním

Ano, v současné době se angličtina snaží plnit úlohu, pro kterou by bylo esperanto daleko víc vhodné a to jen z toho titulu, že je dočasně daleko víc rozšířená. Pokud chceme pro esperanto něco udělat, musíme oslovit lidi, kteří o něm zatím nic neví a proto je logické používat jazyky, které jsou k tomu v současnosti nejvhodnější. Nezdá se mi na tom nic k smíchu. Je to, jako bychom si pomocí protokolu TCP/IP povídali o nějakém jiném a lepším, který by ho měl nahradit.

[b*d]

EU ma oficialne snad 32 jazyku

[jalinh]

Ne 32 ale 23 a jistě se to bude s přijímáním dalších členů ještě rozšiřovat. Hlavní směr, který se razí je...

EU encourages all its citizens to be multilingual; specifically, it encourages them to be able to speak two languages in addition to their mother tongue.

ale zatím se to příliš nedaří, protože...

56% of citizens in the EU Member States are able to hold a conversation in one language apart from their mother tongue. This is 9 points more than was perceived in 2001 among the 15 Member States at the time [20]. 28% of the respondents state that they speak two foreign languages well enough to have a conversation. Still, almost half of the respondents, 44%, admit not knowing any other language than their mother tongue. Approximately 1 in 5 Europeans can be described as an active language learner, i.e. someone who has recently improved his/her language skills or intends to do so over the following 12 months.

Nechápu, jak může do budoucna být Evropa konkurentem Americe, když by měl průměrný Evropan studovat vedle jiných věcí ještě 2 jazyky a jeho protějšek v USA maximálně jeden a ušetřený čas věnoval nějaké exaktní vědě.