11.kapka esperanta

7.9.2008 17:31 | Přečteno: 1252× | Esperanto | poslední úprava: 7.9.2008 17:31

Proč jsou kapky esperanta spíš mrholením než deštěm, jsem už vysvětloval svým nacpaným rozvrhem. Když ale člověk patří k soudržné komunitě, jako je třeba ta esperantská, tak sehnat více rukou pro dobrou věc nebývá takový problém. Díky za 11.kapku tedy nepatří mně, ale Katce s nickem Katjo. Věřím, že si ji vychutnáte, stejně jako já... (tedy tu kapku:).

Vítam vás, karaj samideanoj, pri dnešnej kvapke esperanta. Dúfam, že mi odpustíte, že tu nekomolím češtinu (čo sa pri jazykových kurzoch rozhodne nevypláca) a radšej píšem rečou môjho kmeňa. Keďže vám Jirka v minulej kvapke uviedol podrobný zoznam predpôn a prípon, prejdem s vami pomocou cvičení tie najdôležitejšie z nich. Vážne nemá zmysel učiť sa ich všetky naraz, stačí sa ich na začiatok naučiť používať zopár a uvidíte, že časom vám vlezú do hlavy aj ostatné, ani nebudete vedieť ako.

Dodržím tradíciu - najskôr pokračujeme v príbehu Toma a Lindy. Počúvnuť si ho môžete tu.

Tom:   Vi pravas. Io stranga okazas. 
       Dum ŝi ne rigardas al li -
       -ŝi nun rigardas al la granda spegulo- 
       - lia mano iom post iom, tre tre malrapide,
       proksimiĝas al ŝia taso...
Linda: Estas io en lia mano.
Tom:   Mi ne vidas. 
       Li estas tro malproksima. Diable! 
       Tiu alta forta knabo nun staras inter ili kaj mi. 
       Mi ne plu vidas.
Linda: Sed mi vidas. Mi vidas bone. Mi vidas tre bone.
       Mi vidas tute bone. Ej!
       Kio okazas?
Linda: Ŝi rigardas al li nun, kaj lia mano haltas.
Tom:   Kaj kio plu? Diru al mi!
Linda: Nun li parolas al ŝi. Li montras al la pordo.
Tom:   Eble li volas, ke ŝi rigardu al alia direkto,
       ke ŝi ne plu rigardu al li.
Linda: Prave, tute prave. Jen ŝi rigardas al la pordo. 
       Li plu parolas kaj parolas. 
       Dum ŝi ne rigardas al lia direkto, 
       lia mano plu proksimiĝas al la taso. Ej!
Tom:   Kio? Kio okazas?
Linda: Lia mano revenas, tute diskrete, 
       kvazaŭ tute nature.
Tom:   Ĉu estas io en lia mano?
Linda: Nenio plu. 
       Sed tute certe nun estas io en ŝia taso.

Nové slovíčka (ak ich už poznáte, tak sa ospravedlňujem):
alia - iný; certe - isto; direkto - smer; dum - počas; forta - silný; haltas - stojí (=nejde); inter - medzi; iom post iom - kúsok po kúsku, postupne; ke - že; kvazaŭ - akoby; mano - ruka; montras - ukazuje; ne plu - už nie; parolas - hovorí; pordo - dvere; post - po (potom); prava - pravdivý (má pravdu); proksima - blízky; revenas - vracia sa; staras - stojí; taso - šálka;

Dej teda začína byť konečne zaujímavý. Tom s Lindou zistia, že blonďák, ktorého celú dobu pozorujú, sa snaží tajne dať dievčaťu niečo do kávy. Obráťme ale na chvíľu pozornosť od obsahu k forme a všimnime si vetnej konštrukcie:
(Li volas,) ke ŝi rigardu al alia direkto (ABY sa pozerala iným smerom) ke ŝi ne plu rigardu al li (ABY sa už nepozerala na neho)

V tomto prípade je použitá spojka "ke" spolu s rozkazovacím spôsobom, napr. "ke venu" (aby prišiel), čo zodpovedá našej spojke "aby", príp. nemeckej "dass". Na vedľajšiu vetu sa v tomto prípade pýtame otázkou Čo? (Čo chcel? To, aby sa pozerala iným smerom.) Spojkou "aby" ale odpovedáme aj na otázku Prečo? Napr. vo vete:

Učím sa používať Linux, aby som už nemusel rozčuľovať nad Windowsom.
Mi lernas uzi Linukson, ke / por ke mi ne plu koleru pro Vindozo.
Prečo sa učím používať Linux? ABY bla bla bla

Vidíme, že v tomto prípade môžme použiť buď zasa "ke" + rozkazovací spôsob, alebo "por ke" (nemecké "damit") + rozkazovací spôsob. Oboje je správne.
ZHRNUTIE:
Ak teda potrebujete vytvoriť vetu s "aby", použite jednoducho spojku "ke" a sloveso dajte do rozkazovacieho spôsobu.

Ekzerco: Skúste preložiť tieto jednoduché vety:

Chceli, aby odišiel.
Otec povedal, aby Oto študoval esperanto.
Prišiel som, aby som vám vrátil knihu.

Prejdime si teraz niektoré predpony a prípony. V minulej kvapke máte ich perfektný prehľad, takže vám stačí juknúť do neho a tieto vety by vám nemali robiť problém. Máte v nich zároveň zopár užitočných slovíčok.

___felicxe mi forgesis mian pasvorton. 
Nanešťastie som zabudol moje heslo.

Vi drink__o, cxu vi denove estis en drink__o? 
Ty ožran, zasa si bol v krčme?

Bonvolu ne ___sendi spamon. 
Prosím, nespamujte. (=nerozosielajte spam)

Lia parol__o estas tro longa kaj enua. 
Jeho rozprávanie je príliš dlhé a nudné.

Nia klub___o organizas renkontigxon. 
Predseda (=vedúci) nášho klubu organizuje stretnutie.

Kiu timas, ne iru en arb__on. 
Kto sa bojí, nesmie do lesa.

Anglaj frazoj estas ofte malfacile traduk___aj. 
Anglické vety sú často ťažko preložiteľné.

En lernejo oni ne kapablas kuiri ion mangx___an. 
V škole nie sú schopní uvariť niečo jedlé.

Li estas linuksemulo. 
Má rád Linux. (=je človek, ktorý má rád Linux)

Li estas traduk___o de komputilaj programoj. 
Je prekladateľ počítačových programov.

La dosier__o estas malplena. 
Zložka je prázdna.

Guglo estas tre bona sercx__o. 
Google je veľmi dobrý vyhľadávač (=nástroj pre vyhľadávanie).

___fermu novan fenestron. 
Otvor nové okno.

Mi __elsxutas la filmon. 
Začínam sťahovať film.

Mi ___amas Vindozon. 
Neznášam Windows.

Mi elsxutis kelkajn util__ojn. 
Stiahol som zopár užitočných vecí.

Cxi tiu vort__o estas __a. 
Tento slovník (=súbor slov) je strašný. (=zlej kvality)

Maksimum__u / minimum__u la fenestron. 
Maximalizuj / minimalizuj okno.

La fenestro maksimum__is / minimum__is. 
Okno sa maximalizovalo / minimalizovalo.

Ďalšie užitočné slovíčka, aby ste sa nesťažovali na nedostatočnú slovnú zásobu:

foliumilo - prehliadač; klavaro - klávesnica; tajpi - písať na klávesnici; muso - myš, monitoro - monitor (fakt neuveriteľné); servilo - server, retpagxo, pagxaro - webová stránka, sídlo, bito - bit; bitoko - byte; distingivo - rozlíšenie; durdisko - pevný disk; ekrano - obrazovka; hardvaro - hardvér; interreto - internet; KD-ingo - CD-mechanika; KD, kompaktdisko, lumdisko - CD-čko; labormemoro - operačná pamäť; laŭtparoliloj - reproduktory; mastrumsistemo - operačný systém; printi - tlačiť; printilo - tlačiareň; programaro, softvaro - softvér; programi - programovať; rapideco - rýchlosť; retumi - surfovať po nete; skani - skenovať; skanilo - skener;

Tak, karaj gelinuksemuloj, by bolo na dnes asi všetko, vlastne bolo nové len použitie spojky "ke / por ke" a zopár slovíčok. Ostatné bolo len precvičovanie z minulých kvapiek. Tak teda gxis a možno sa ešte uvidíme pri niektorej z ďalších kvapiek esperanta. Katjo        

Komentáře

[Michal Fecko]

Kvapka ku kvapke a bude kvapavka

[Matlas]

Taky jsem znal pár esperantistů. Přišli mi takoví zvláštní.

O normálních všedních věcech se nedokázali bavit. Byli takoví divní pavouci. Jejich nejlepší vtip byl tuším "Franto, Franto, uč se esperanto." Smáli se mu jen oni dva. O co méně to bylo vtipné, o to častěji a s větším zaujetím tím každého krmili.

Možná jsem jen narazil na nesprávné lidi, ale od té doby mám esperantistu zařazeného do krabičky podivín.

[insider]

Franto, Franto, uč se esperanto.

[ghibulo]

Možná jsem jen narazil na nesprávné lidi...

Přesně tak ;)

...ale od té doby mám esperantistu zařazeného do krabičky podivín.

to není moudré :(

[katjo]

ludi s IQ plesniveho chleba stretnes vela a obycajne to esperantisti ani nie su

[insider]

z toho popisu nekde na zacatku sem mel pocit ze esperanto se musi naucit kazdy za nekolik hodin...

tak co tady proboha dela uz 11 kapka ???

se nam ten jazyk asi zacina nejak komplikovat

[skywaker]

Saluton.

No ono to je skor o tom ze aj Esperanto nie je na jeden harok papiera alebo na jednu stranku ale je to cela kniha plna pre niekoho samych nezmyslov.. ale ak clovek zacne sa ssustavne aspon 1 hod. denne ucit (co nie je moj pripad aj ked mam doma knihu lebo som lenivy) tak do 6 mesiacov podla skusenosti by sa mal naucit rozpravat tymto jazykom..

za hlavny problem esperanta je ze je malo hovoriacich ludi na druhej strane esperantska wikipedia ma cez 100000 zapiskov je vela inych zdrojov v esperante a to roby najviac rozsireny vykonstruovany jazyk medzi constructes jazykov. tusim esperantom hovori celosvetovo len 2miliony ludi. takze nie je to vela..

esperanto by skludom mohol byt 2 pomocny medzinarodny jazyk.. podla mna nikto tu nema chut a ani by to nebolo ekonomicke esperanto pchat ako hlavny medzinarodny jazyk. inac linux uz má podporu esperantskej klavesnici a vdaka mne aj operacny system Syllable ma keymap

[insider]

imho, pokud bys tomu daval poctive hodinu dene, tak za pul roku se naucis klidne cisnky... teda pokud nejses nejakej extremni antitalent...

[skywaker]

činsky? to pochybujem.... ale japončinu skôr.. hlavne kôli anime... :)

[ghibulo]

Asi podle toho, co si představuješ pod pojmem umět. Oblíbené úsloví našeho učitele angličtiny je, že těch cca 12000 hodin aktivního používání jazyka, které má za sebou 6-leté dítě v USA, žádným kursem 2xtýdně nedoženem. Já osobně jsem už věnoval angličtině daleko víc, než to co tu uvádíš a když na mě Angličan začne chrlit ty svoje frázová slovesa a idiomy, tak jsem totálně ztracen. I má kámoška, která učí angličtinu na SŠ a má za sebou už haldy zkušeností tvrdí, že i po státnicích vlastně anglicky neumí - a zřejmě nikdy umět nebude;) Anglicky paradoxně "umí" nejlíp lidé, kteří se dohrabou s bídou někam k intermediate;) - ti totiž ještě neví, že nic neví:)
Esperantu jsem věnoval několikrát méně a jsem si v něm již teď jistější.

[insider]

> Já osobně jsem už věnoval angličtině daleko víc, než to co tu uvádíš a když na mě Angličan začne chrlit ty svoje frázová slovesa a idiomy, tak jsem totálně ztracen.

V tom pripade je ale neco HODNE spatne. Muj odhad je, ze se neumis ucit... (divil by ses kolik lidi ma problemy jenom proto ze se neumi ucit...)

[ghibulo]

Používám supermemo, anglicky namluvené knihy, pravidelně si čtu anglické texty na netu, pravidelná setkání s angličtináři. Mám za sebou jednu vysokou školu a úspěšně dělám druhou. Zkušení angličtináři mě na rozdíl od tebe hodnotí jako nadprůměrného studenta a poukazují přitom na celkovou obtížnost tohoto jazyka.

[anicka]

Nemůžu si pomoct, ale jak tak sleduju místní esperantisty a jejich vztah k angličtině, pořád mě napadají parafráze jistého otřepaného vtipu o tom, co znamená staré africké slovo ubuntu. Ale esperantisti by se mu asi nesmáli

Kdo chce kam... já tedy radši budu lámat svou ne až tak skvělou angličtinu, užívat si cizí nádherné angličtiny v literatuře a celkem snadno se domlouvat s dost podstatnou částí světa. Ani nevím, k čemu by mi vlastně bylo dokonale umět jazyk, který není ani hezký (jasně, o to se dají vést spory, lidi mají různý vkus), ani se s ním nedá snadno domluvit na ulici.

Než se tu objevily kapky, tak mi to celé nic moc neříkalo (náhodou jsem si pamatovala, jak se utvoří a řekne jabloň). Četla jsem je poměrně poctivě a s každou další kapkou se plnil sud s touhou nějak vyjádřit své estetické znechucení. Právě přetekl

[ghibulo]

To všechno co děláš se svojí angličtinou, dělám já s tou svojí také a esperanto mi v tom nijak nebrání, naopak mi to zpříjemňuje. Narážíš nějakým způsobem na můj vztah k angličtině a nejsem si zcela jist, jak a z čeho jsi si ho vyložila. Jestli ho mohu sám charakterizovat: krásný, melodický, užitečný a poměrně obtížný jazyk.
Cítila jsi potřebu nám sdělit, že se ti esperanto nezdá hezké - ok, bereme to na vědomí. Mně se zase krásné zdá a navíc prakticky použitelné (byť ne volně na ulici, jak správně říkáš). Každý z nás je jiný, každý můžeme studovat co uznáme za vhodné a nemusíme druhému vysvětlovat své důvody, zvlášť když se přitom nemůžeme vyhnout výrazům typu "estetické znechucení". Kdybych věděl, že se ti něco moc líbí, asi bych se snažil se před tebou o tom takto nevyjadřovat :(

[end]

Mila anicko, zjavne si nepochopila filozofiu tohto jazyka. A tou je hlavne spravodlivost (rovnopravnost) a jednoduchost jazyka. Nikto ta nenuti ucit sa esperanto. Nikto ta nenuti neucit sa anglictinu.

Podla mna je esperanto skvele. Vsetko pises presne tak ako aj vyslovujes. Prizvuk je pravidelny a slovicka su "lego-idne". A ja ked pocujem esperanto, pripada mi v hovorenej reci istotne krajsie ako nemcina, ci madarcina. Asi som prilis jednoduchy. Bohuzial (alebo radsej bohudik) nikto ma nemoze nutit neucit sa esperanto a nikto ma nemoze nutit ucit sa anglictinu. To jest moj osobny nazor. Je mozne, ze ako muz mam horsie esteticke citenie. Ale povedal by som ze v anglictine toho estetickeho tiez moc nie je. To skor v slovencine a v inych flektivnych jazykoch.

Neviem preco, ale tvoj prispevok mi pripadal skor ako rypnutie si.

PS: mohol by som prosim pocut ten vtip o starom africkom slove - ubuntu?

[anicka]

Ale kdepak, já nikomu nechci kazit radost Jen jsem prostě pocítila potřebu sdělit, že jsem se pokoušela naučit se ji sdílet, ale přes veškerou snahu jsem od toho daleko vzdálenější než na začátku a ani za mák tomu nerozumím, to je celé Cílem nebylo ani nikoho otrávit, ani nikoho přesvědčit, že mám pravdu

A ten vtip? Inu... ubuntu je staré africké slovo, které znamená "neumím nainstalovat Debian"

[skywaker]

no anička debian sa inštaluje ľahšie než ubuntu :) len treba chcieť.. ale keď si človek otvorí nejaký linuksový portál všadu cpú len reklamy na ubuntu..a tie krásne obrázky, no? nenainštaluj si to?

[anicka]

Debian se instaluje jenom jednou...

...a Ubuntu? No, vlastně taky

[ghibulo]

S ubuntu nemám moc zkušenosti - používám spíš Debian, ale stejně myslím, že v tom vtipu špatně překládáte ten zápor - ve skutečnosti nejde o zápor, ale o vsuvku "víc než jen" - častá chyba začátečníků, úzce orientovaných pouze na anglosaské jazyky

[Matlas]

Vsetko pises presne tak ako aj vyslovujes.

A jak se intuitivně vyslovuje __ ? :)

[ghibulo]

Saluton. ...tusim esperantom hovori celosvetovo len 2miliony ludi. takze nie je to vela..

Ti lidé jsou ale sqěle rozmístění po celém světě a tvoří super komunitu. Umět esperanto, znamená mít k těmto lidem dveře otevřené. Když někam jedu, vždy se nejdřív podívám, kde je nejbližší esp.klub, nebo aspoň aktivní jednotlivec - hned mám koho navštívit, s kým pokecat, u koho přespat...

esperanto by skludom mohol byt 2 pomocny medzinarodny jazyk.. podla mna nikto tu nema chut a ani by to nebolo ekonomicke esperanto pchat ako hlavny medzinarodny jazyk.

Mě naopak přijde, že by to ekonomické bylo - ta počáteční investice by se v poměrně krátkém časovém horizontu vrátila.

[ghibulo]

Ještě pár kapek a bude pokryta převážně celá gramatika. To by možná za těch "několik hodin" zvládnout šlo. Zkuste to srovnat s běžným jazykem, kde téměř u každého gramatického pravidla najdete spoustu výjimek, způsobů použití (třeba časy v angl.)... tam to rozhodně za pár hodin nemáte šanci stihnout.
Slovní zásoba je druhá věc - ale i tady je díky pravidelnosti v tvoření odvozených slov ovládnutí esperanta tipuju 3x-5x rychlejší.

[skywaker]

Počuj ghibulo: nevieš či sa da odniekiaľ stiahnúť esperantske titulky k normalnym filmom? a tasktiež tu môžeš dať linku ak poznáš nejake stranky s esperantskou hudbou. priamo tu do fora.

a este tu je nieco pre tych ktory to myslia vazne http://www.cursodeesperanto.com.br/bazo/elshuto.php?sk

Jedna sa o aplikaciu.. bezi to pod windows a je tu aj linuxova verzia. je to fakt dobre spravene

mi danki

[katjo]

http://kinejo.blogsome.com - filmy s esperantskymi titulkami. videla som tam prevazne ruske, hadam to nevadi.

http://thepiratebay.org/search/esperanto/0/99/0

http://olivierweb.ifrance.com/index.php?wiki=Esperantaj%20filmoj - tu najdes aj Simpsonovcov

http://esperanto-panorama.net/subtitoloj/

http://eo.wikipedia.org/wiki/Esperanto-filmo#Filmoj_en_Esperanto

a tu je origos esperantska televizia: http://esperanto-tv.com

a este esperantska hudba: http://www.musicexpress.com.br/Genero.asp?Genero=36 - celkom pekna zbierka mp3 zdarma, najdes tam aj od Teamu pesnicky - ved povodne spievali v esperante

[skywaker]

ďakujem. veľmi dobré linky.

[katjo]

objavila sa dalsia stranka s esperantkymi videami (prevazne hudba)
http://kanzonamikaro.worsten.org/eo-kanzonoj/videofilmetoj.htm

[skywaker]

Radiove vysielanie v esperante (nove aj starsie relacie) http://www.radioarkivo.org/http://www.radioarkivo.org/

[katjo]

skriptik pre esperantsku diakritiku:
http://teo.esperanto.sk/?q=node/19