Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před několika dny se na serveru http://www.archlinux.org objevila informace o dostupnosti testovacích ISO obrazů verze 0.8 s kódovým označením Voodoo. Obrazy jsou dostupné pro procesory i686 a x86_64 kompatibilní.
Do této doby jsem nevěděl o verzi pro 64 bitové procesory. Chvilku jsem si rozmýšlel můj čin a pak jsem si řekl ano, chci využít plnou výpočetní sílu mého PC.
V pátek jsme se školou měli jít na vánoční koncert. Ve čtvrtek večer mi napsal jeden kamarád, jestli bych mu nepůjčil nejmenovaný film. Protože mám strašně pomalé připojení k internetu, rozhodl jsem se s ním uzavřít obchod. Půjčím, ale jen když mi stáhněs jeden obraz CD. Souhlasil. V pátek jsme si tedy na koncertě "vyměnily" placky. Koncert byl strašně nudný a já se nemohl dočkat, až přijdu domů a nainstaluji si onu 64 bitovou verzi mé oblíbené distribuce.
V PC mám dva disky. Na jednom se nachází boot oddíl, swap a oddíl s kořenovým adresářem. Na druhém se nacházel oddíl s adresářem home. Takže jsem smazal z domovského adresáře nějaká ta nepotřebná data, aby se jeho obsah vešel na ten první disk a patřičně upravil fstab. Zajistil jsem si tak, že se tak budu moci kdykoli vrátit k 32 bitové verzi, kdyby se něco nepovedlo při instalaci té 64 bitové.
Po restartu jsem chvilku mačkal F8, aby na mě vyskočila nabídka BIOSu s výběrem zařízení, z kterého bootovat (ti, kteří nemají toto podporující BIOS si musí nastavit boot z mechaniky v SETUPu). Vybral jsem svou DVD-RW mechaniku a ťuknul do klávesy Enter.
Přivítala mě nabídka GRUBu. Možnosti byly nabootovat z instalačního CD nebo spustit nainstalovaný systém z disku. Jelikož CD obsahuje jádro 2.6.19, jsou IDE disky pojmenovány stejně jako SATA disky. Tedy /dev/sda, /dev/sdb, ... CD mechaniky mají zase názvy /dev/sr0, /dev/sr2, atd. Jádro 2.6.19 už jsem nějakou tu dobu používal, takže mě to nerozhodilo.
Po docela rychlém bootu jsem spustil cfdisk a přerozdělil svůj disk. 50 MB oddíl pro boot (ext2), 600 MB pro swap a zbytek pro kořenový oddíl (JFS). Následovalo spuštění instalace příkazem /arch/setup. Instalace se od předchozí verze příliš neliší. Snad jedinou změnou, kterou jsem zaregistroval je nabídka pro změnu hesla superuživatele v poinstalačním nastavení a možnost úpravy souborů /etc/mkinitcpio.conf a /etc/rc.conf nějakou automatickou utilitou, což jsem raději odmítl a nastavil si všechno sám.
Jestli se ptáte, proč jsem vytvářel nový boot a swap oddíl, když už ho mám na prvním disku, je to z důvodu, že první disk jsem měl v úmyslu "pročistit", pokud bude vše správně fungovat.
Po restartu jsem jsem netrpělivě odentroval Arch64 v GRUBu a ... i když jsem čekal nějaký zádrhel, systém naběhl bez jediného. Rychlost bootu jsem zatím neporovnával s 32 bitovou verzí, protože v té se spouštělo mnohem více služeb. Nastavil jsem wvdial pro připojení k internetu a stáhnul KDE. Ano, trvalo to hodně dlouho, ale já jsem si už zvykl čekat. Ze starého systému jsem si zkopíroval nějaké to nastavení a všechny ostatní důležité soubory, nastavil X server, upravil seznam spouštěných služeb v /etc/rc.conf a restartoval.
Po restartu na mě po chvilce koukala plocha s KDE, které vypadalo téměř shodně s tím, co jsem v pátek opouštěl. Teď už bylo jasně vidět, že je systém o něco svižnější. Není to sice rozdíl nějak extra veliký, ale i při běžné práci si ho všimnete. Hlavně se to pozná u OpenOffice, které startuje o poznání rychleji.
V novém systému mi zatím funguje vše, co fungovalo ve starém. Až na flash (který se mi v konqueroru ale snad podaří rozchodit pomocí nsplugin). Dokonce se mi zkompilují i mé vlastní prográmky. Zatím tedy spokojenost. Pokuď se vše bude dařit, "pročistím" svůj první disk, což možná ani nebude potřeba. Pod vánočním stromečkem by na mě měl čekat nový 400GB SATA disk. Možná ho spíše než pročistím schovám do krabice, abych ten nový nemusel dám mezi ty dva stávající a trochu ho neusmažil z důvodu né moc dobrého větrání mé skříně (té na oblečení nemyslím).
Tiskni
Sdílej: