Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Před několika dny se na serveru http://www.archlinux.org objevila informace o dostupnosti testovacích ISO obrazů verze 0.8 s kódovým označením Voodoo. Obrazy jsou dostupné pro procesory i686 a x86_64 kompatibilní.
Do této doby jsem nevěděl o verzi pro 64 bitové procesory. Chvilku jsem si rozmýšlel můj čin a pak jsem si řekl ano, chci využít plnou výpočetní sílu mého PC.
V pátek jsme se školou měli jít na vánoční koncert. Ve čtvrtek večer mi napsal jeden kamarád, jestli bych mu nepůjčil nejmenovaný film. Protože mám strašně pomalé připojení k internetu, rozhodl jsem se s ním uzavřít obchod. Půjčím, ale jen když mi stáhněs jeden obraz CD. Souhlasil. V pátek jsme si tedy na koncertě "vyměnily" placky. Koncert byl strašně nudný a já se nemohl dočkat, až přijdu domů a nainstaluji si onu 64 bitovou verzi mé oblíbené distribuce.
V PC mám dva disky. Na jednom se nachází boot oddíl, swap a oddíl s kořenovým adresářem. Na druhém se nacházel oddíl s adresářem home. Takže jsem smazal z domovského adresáře nějaká ta nepotřebná data, aby se jeho obsah vešel na ten první disk a patřičně upravil fstab. Zajistil jsem si tak, že se tak budu moci kdykoli vrátit k 32 bitové verzi, kdyby se něco nepovedlo při instalaci té 64 bitové.
Po restartu jsem chvilku mačkal F8, aby na mě vyskočila nabídka BIOSu s výběrem zařízení, z kterého bootovat (ti, kteří nemají toto podporující BIOS si musí nastavit boot z mechaniky v SETUPu). Vybral jsem svou DVD-RW mechaniku a ťuknul do klávesy Enter.
Přivítala mě nabídka GRUBu. Možnosti byly nabootovat z instalačního CD nebo spustit nainstalovaný systém z disku. Jelikož CD obsahuje jádro 2.6.19, jsou IDE disky pojmenovány stejně jako SATA disky. Tedy /dev/sda, /dev/sdb, ... CD mechaniky mají zase názvy /dev/sr0, /dev/sr2, atd. Jádro 2.6.19 už jsem nějakou tu dobu používal, takže mě to nerozhodilo.
Po docela rychlém bootu jsem spustil cfdisk a přerozdělil svůj disk. 50 MB oddíl pro boot (ext2), 600 MB pro swap a zbytek pro kořenový oddíl (JFS). Následovalo spuštění instalace příkazem /arch/setup. Instalace se od předchozí verze příliš neliší. Snad jedinou změnou, kterou jsem zaregistroval je nabídka pro změnu hesla superuživatele v poinstalačním nastavení a možnost úpravy souborů /etc/mkinitcpio.conf a /etc/rc.conf nějakou automatickou utilitou, což jsem raději odmítl a nastavil si všechno sám.
Jestli se ptáte, proč jsem vytvářel nový boot a swap oddíl, když už ho mám na prvním disku, je to z důvodu, že první disk jsem měl v úmyslu "pročistit", pokud bude vše správně fungovat.
Po restartu jsem jsem netrpělivě odentroval Arch64 v GRUBu a ... i když jsem čekal nějaký zádrhel, systém naběhl bez jediného. Rychlost bootu jsem zatím neporovnával s 32 bitovou verzí, protože v té se spouštělo mnohem více služeb. Nastavil jsem wvdial pro připojení k internetu a stáhnul KDE. Ano, trvalo to hodně dlouho, ale já jsem si už zvykl čekat. Ze starého systému jsem si zkopíroval nějaké to nastavení a všechny ostatní důležité soubory, nastavil X server, upravil seznam spouštěných služeb v /etc/rc.conf a restartoval.
Po restartu na mě po chvilce koukala plocha s KDE, které vypadalo téměř shodně s tím, co jsem v pátek opouštěl. Teď už bylo jasně vidět, že je systém o něco svižnější. Není to sice rozdíl nějak extra veliký, ale i při běžné práci si ho všimnete. Hlavně se to pozná u OpenOffice, které startuje o poznání rychleji.
V novém systému mi zatím funguje vše, co fungovalo ve starém. Až na flash (který se mi v konqueroru ale snad podaří rozchodit pomocí nsplugin). Dokonce se mi zkompilují i mé vlastní prográmky. Zatím tedy spokojenost. Pokuď se vše bude dařit, "pročistím" svůj první disk, což možná ani nebude potřeba. Pod vánočním stromečkem by na mě měl čekat nový 400GB SATA disk. Možná ho spíše než pročistím schovám do krabice, abych ten nový nemusel dám mezi ty dva stávající a trochu ho neusmažil z důvodu né moc dobrého větrání mé skříně (té na oblečení nemyslím).
Tiskni
Sdílej: