Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Už je to déle, co jsme měli na filosofii napsat úvahu na jeden Platónův citát. Nepamatuji si přesně jeho znění, ale bylo ta asi nějak takto:
Člověk se bojí smrti, jakoby to mělo být největší zlo. Co když je to ale největší dobro?
A já, né moc úvahový tip, žádnou nemohl vymyslet. Tak jsem si prostě začal psát jakési smyšlené vyprávění na toto téma s tím, že úvahu přinesu na příští hodinu filosofie. Tak tady je.
Včera jsem jel tramvají a tam jsem ji zahlédl. Ji, tu dívku mých snů. Byla nádherná, avšak trochu smutná. Rozhodl jsem se ji oslovit. Přistoupím k ní blíže a spustím: "Ahoj krásko, co to, že si tak smutná?", nejprve se zdráhala odpovědět a tvářila se, jako když mi do toho nic není, ale nakonec jsem ji přemohl a svěřila se mi, že se včera večer rozešla se svým přítelem. Inu, nabídl jsem jí pozvání do pizzerie, kde by se mi mohla podrobně svěřit se svým příběhem. Souhlasila.
V pizzerii jsme si objednali pizzu a čaj, popovídali si, občas se zasmáli a nastal čas jít domů. Při loučení mi věnovala své telefonní číslo.
Druhý den jsem jel stejnou tramvají, ve stejný čas, ze stejného místa v domnění, že ji opět potkám. Nepotkal. Chvíli na to jsem sáhl do kapsy, vytáhl své PDA, připojil se k místní WiFi síti a poslal jí z internetu zprávu, abych ušetřil nějaké kačky za kredit. Čekal jsem na odpověď. Ta se však nedostavovala. Z druhé kapsy tedy vyndám mobilní telefon a vytočím číslo, co mi dala. Mezi tím si uvědomuji, že neznám ani její jméno. "Volané číslo neexistuje." Pln zklamání jsem se rozhodl nejít na tělesnou výchovu a zajít si do místní hospůdky.
Vejdu do hospůdky, rozhlížím se a nikde nikdo. Jen dveře do kuchyně byly mírně pootevřené a ozývali se z ní divné zvuky. Nemohl jsem odolat své zvědavosti a nakoukl jsem dovnitř.
A tam jsem ji spatřil. Ji, tu dívku mých snů. Ležela na kuchyňském stole s podříznutým hrdlem a kuchař se nad ní skláněl s rezavou ruční pilou na železo zaříznutou do jejího levého, středně velkého ňadra. Pln hysterie jsem se ho dotázal, co to provedl, jak to jen mohl udělat. On s úsměvem odvětil, že dostal strašnou chuť na hovězí guláš s kolínkama, a v tu ránu proti mně vystartoval. Chtěl mě jistě zabít a umlčet mě tak. Neváhal jsem, popadl židli a praštil ho s ní po hlavě silou takovou, že se mu hlava rozletěla a kousíčky jeho mozku ještě dlouho poté pomalu sklouzávaly ze zdi. Nebyl to zrovna příjemný pohled, chtělo se mi zvracet, ale na to nebyl čas.
Do kuchyně vstoupil hospodský a ptal se, jestli už bude to jídlo. Pak spatřil kuchaře na zemi a také mě. Vytáhl pistoli. Já jsem popadl nerezovou poklici potaženou polykarbonátem. Vystřelil. Kulka se však o poklici odrazila do nádrže s plynem. Ta se protrhla a plyn začal utíkat. Spatřil jsem hořící sporák a okamžitě se dal na útěk. Než jsem však stačil doběhnout ke dveřím, uslyšel jsem obrovskou ránu a začal cítit příšerné pálení v zádech, kam se mi zarazil kus plechu z nádrže. Vše začalo hořet. I já. Bylo mi strašné horko, strašně to pálilo a můj obličej už nebyl obličejem. Věděl jsem, že je konec. Smrt mi už klepala na rameno a v tu ránu jsem se probudil.
Pokryt potem jsem se rozhlížel, nic jsem nechápal, nevěděl jsem, kde sem. Teprve po chvíli mi došlo, že to celé byl jen zlý sen.
Z legrace jsem sáhl po telefonu a zkusil vytočit to číslo ze snu. "Volané číslo neexistuje." Vypravil jsem se tedy do školy, nastoupím do tramvaje a tam jsem ji zahlédl. Ji, tu dívku mých snů. Byla nádherná, avšak trochu smutná. Vstříc svému osudu a čekaje, až se znovu probudím, jsem se ji rozhodl oslovit ...
Tiskni
Sdílej:

ze začátku ty vypadalo jako slibnej pornáč.. a pak tohle...+1, ROFL
Člověk se bojí smrti, jakoby to mělo být největší zlo. Co když je to ale největší dobro?Úvahu na tohle téma bych asi nevyplodil, jen postesknutí nad tím, že ke mně ještě nikdo nebyl tak hodný…
Hm, sci-fi, průměrný chlap z ulice rozbije jednou ranou hlavu průměrnému kuchaři. No dobrý.
Cože ten druhý pokus? Něco jako Na Hromnice o den více? Jak koukam, byl bych sám případ těch, co všemu rozumějí a mluví o tom 
Vim jenom to, že nevim.
Tak mne napadá ... dobře je těm, co jsou mladí duchem 