MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Dnes objevil sem zajímavý programovací jazyk jménem Vala. Je trochu podobný C# a má vcelku jednu zajímavou vlastnost - umí generovat C kód (sice je místy trošku ošklivější) a ten pak ptohání gcc. Výsledný program je pak, narozdíl od C#, rychlý. A jelikož jsem nedávno dělal buttonek, přepsal jsem ho do tohoto jazyka.
Šlo to docela dobře, až na špatné "vapi" pro Gtk.Container.forall, takže je v souboru gtk+-2.0.vapi (obvykle v /usr/share/vala/vapi) nutno upravit argumenty z "Gtk.Callback callback" na "bool include_internals, Gtk.Callback callback" (někdo může nahlásit bug jestli není, mně se nechce). Kvůli téhle chybě mi to pořád padalo na SIGSEGV a když jsem tu metodu nepřekryl, tak mi to nechtělo kreslit buttonek a já se s tím tak dlouho trápil ...
MenuButton.vala:
using Gtk;
public class Controls.MenuButton: Gtk.Container
{
weak Gtk.Widget _button_widget;
Gtk.Menu? _menu;
Gtk.HBox box;
Gtk.Arrow? arrow;
Gtk.Alignment? alignment;
Gtk.ToggleButton toggle_button;
weak Gtk.Widget size_widget;
construct
{
set_flags (WidgetFlags.NO_WINDOW);
_button_widget = null;
_menu = null;
arrow = null;
alignment = null;
toggle_button = new ToggleButton ();
box = new HBox (false, 0);
toggle_button.set_parent (this);
box.set_parent (this);
toggle_button.set_focus_on_click (false);
toggle_button.set_relief (ReliefStyle.NONE);
toggle_button.activate += on_toggle_activated;
toggle_button.button_press_event += on_toggle_press_event;
toggle_button.show ();
box.show ();
size_widget = toggle_button;
}
public MenuButton ()
{
show_arrow = true;
}
public void remove_button_widget ()
{
if (_button_widget == null) return;
if (arrow != null)
{
box.remove (_button_widget);
}
else
{
toggle_button.remove (_button_widget);
}
_button_widget = null;
}
public Widget? button_widget
{
get { return _button_widget; }
set {
remove_button_widget ();
if (value != null)
{
_button_widget = value;
if (arrow != null)
{
box.pack_start (_button_widget, true, true, 0);
}
else
{
toggle_button.add (_button_widget);
}
}
}
}
public bool show_arrow
{
get { return (arrow != null); }
set {
if (value)
{
if (arrow == null)
{
arrow = new Arrow (ArrowType.DOWN, ShadowType.NONE);
alignment = new Alignment (0.0f, 0.5f, 0.0f, 0.0f);
alignment.add (arrow);
arrow.show ();
alignment.show ();
box.pack_end (alignment, false, false, 5);
if (_button_widget != null)
{
_button_widget.ref ();
toggle_button.remove (_button_widget);
box.pack_start (_button_widget, true, true, 0);
_button_widget.unref ();
}
size_widget = box;
}
}
else if (arrow != null)
{
box.remove (alignment);
arrow = null;
alignment = null;
if (_button_widget != null)
{
_button_widget.ref ();
box.remove (_button_widget);
toggle_button.add (_button_widget);
_button_widget.unref ();
}
size_widget = toggle_button;
}
}
}
private void menu_position_func (Menu menu, out int x, out int y, out bool push_in)
{
Requisition menu_req = Requisition ();
menu.size_request (out menu_req);
Gdk.Screen screen;
screen = get_screen ();
int monitor_num = screen.get_monitor_at_window (window);
Gdk.Rectangle monitor = Gdk.Rectangle ();
screen.get_monitor_geometry (monitor_num < 0 ? 0 : monitor_num, out monitor);
window.get_origin (out x, out y);
y += allocation.y;
x += allocation.x + int.max (allocation.width - menu_req.width, 0);
if (y + allocation.height + menu_req.height <= monitor.y + monitor.height)
{
y += allocation.height;
}
else if (y - menu_req.height >= monitor.y)
{
y -= menu_req.height;
}
else if (monitor.y + monitor.height - (y + allocation.height) > y)
{
y += allocation.height;
}
else
{
y -= menu_req.height;
}
push_in = false;
}
private void show_menu ()
{
_menu.popup (null, null, menu_position_func, 0, get_current_event_time ());
}
private bool on_toggle_press_event (ToggleButton? toggle, Gdk.EventButton? but)
{
if (but.button == 1)
{
if (_menu != null)
{
show_menu ();
toggle_button.set_active (true);
}
return true;
}
else return false;
}
private void on_toggle_activated (ToggleButton? toggle)
{
show_menu ();
}
private void on_menu_deactivate (Menu? menu)
{
toggle_button.set_active (false);
}
public Menu? menu
{
get { return _menu; }
set {
remove_menu ();
if (value != null)
{
_menu = value;
_menu.deactivate += on_menu_deactivate;
}
}
}
public void remove_menu ()
{
if (_menu != null)
{
_menu.deactivate -= on_menu_deactivate;
_menu = null;
}
}
public override void size_allocate (Gdk.Rectangle allocation)
{
box.size_allocate (allocation);
toggle_button.size_allocate (allocation);
base.size_allocate (allocation);
}
public override void size_request (out Gtk.Requisition req)
{
size_widget.size_request (out req);
}
public override void add (Widget w)
{
}
public override void remove (Widget w)
{
}
public override void forall (bool include_internals, Gtk.Callback cb)
{
cb (toggle_button);
cb (box);
}
}
Tiskni
Sdílej:
Výsledný program je pak, narozdíl od C#, rychlý.IMHO spis naopak, objektovy kod v C nemuze byt o moc rychlejsi nez v C# (oboji je runtime), zato treba C++ uz rychly je.
Právě že předpokládá, že jsou dobřít řádově stejně. g++ je nástroj na statickou analýzu objektového kódu a generování efektivního strojáku. Znásilnit k něčemu takovému překladač plain C není možné.
Ale zase když v C++ budete používat virtuální metody a výjimky, tak to taky bude "runtime", takže ono to vyjde celkem na stejno.