Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Dnes objevil sem zajímavý programovací jazyk jménem Vala. Je trochu podobný C# a má vcelku jednu zajímavou vlastnost - umí generovat C kód (sice je místy trošku ošklivější) a ten pak ptohání gcc. Výsledný program je pak, narozdíl od C#, rychlý. A jelikož jsem nedávno dělal buttonek, přepsal jsem ho do tohoto jazyka.
Šlo to docela dobře, až na špatné "vapi" pro Gtk.Container.forall, takže je v souboru gtk+-2.0.vapi (obvykle v /usr/share/vala/vapi) nutno upravit argumenty z "Gtk.Callback callback" na "bool include_internals, Gtk.Callback callback" (někdo může nahlásit bug jestli není, mně se nechce). Kvůli téhle chybě mi to pořád padalo na SIGSEGV a když jsem tu metodu nepřekryl, tak mi to nechtělo kreslit buttonek a já se s tím tak dlouho trápil ...
MenuButton.vala:
using Gtk; public class Controls.MenuButton: Gtk.Container { weak Gtk.Widget _button_widget; Gtk.Menu? _menu; Gtk.HBox box; Gtk.Arrow? arrow; Gtk.Alignment? alignment; Gtk.ToggleButton toggle_button; weak Gtk.Widget size_widget; construct { set_flags (WidgetFlags.NO_WINDOW); _button_widget = null; _menu = null; arrow = null; alignment = null; toggle_button = new ToggleButton (); box = new HBox (false, 0); toggle_button.set_parent (this); box.set_parent (this); toggle_button.set_focus_on_click (false); toggle_button.set_relief (ReliefStyle.NONE); toggle_button.activate += on_toggle_activated; toggle_button.button_press_event += on_toggle_press_event; toggle_button.show (); box.show (); size_widget = toggle_button; } public MenuButton () { show_arrow = true; } public void remove_button_widget () { if (_button_widget == null) return; if (arrow != null) { box.remove (_button_widget); } else { toggle_button.remove (_button_widget); } _button_widget = null; } public Widget? button_widget { get { return _button_widget; } set { remove_button_widget (); if (value != null) { _button_widget = value; if (arrow != null) { box.pack_start (_button_widget, true, true, 0); } else { toggle_button.add (_button_widget); } } } } public bool show_arrow { get { return (arrow != null); } set { if (value) { if (arrow == null) { arrow = new Arrow (ArrowType.DOWN, ShadowType.NONE); alignment = new Alignment (0.0f, 0.5f, 0.0f, 0.0f); alignment.add (arrow); arrow.show (); alignment.show (); box.pack_end (alignment, false, false, 5); if (_button_widget != null) { _button_widget.ref (); toggle_button.remove (_button_widget); box.pack_start (_button_widget, true, true, 0); _button_widget.unref (); } size_widget = box; } } else if (arrow != null) { box.remove (alignment); arrow = null; alignment = null; if (_button_widget != null) { _button_widget.ref (); box.remove (_button_widget); toggle_button.add (_button_widget); _button_widget.unref (); } size_widget = toggle_button; } } } private void menu_position_func (Menu menu, out int x, out int y, out bool push_in) { Requisition menu_req = Requisition (); menu.size_request (out menu_req); Gdk.Screen screen; screen = get_screen (); int monitor_num = screen.get_monitor_at_window (window); Gdk.Rectangle monitor = Gdk.Rectangle (); screen.get_monitor_geometry (monitor_num < 0 ? 0 : monitor_num, out monitor); window.get_origin (out x, out y); y += allocation.y; x += allocation.x + int.max (allocation.width - menu_req.width, 0); if (y + allocation.height + menu_req.height <= monitor.y + monitor.height) { y += allocation.height; } else if (y - menu_req.height >= monitor.y) { y -= menu_req.height; } else if (monitor.y + monitor.height - (y + allocation.height) > y) { y += allocation.height; } else { y -= menu_req.height; } push_in = false; } private void show_menu () { _menu.popup (null, null, menu_position_func, 0, get_current_event_time ()); } private bool on_toggle_press_event (ToggleButton? toggle, Gdk.EventButton? but) { if (but.button == 1) { if (_menu != null) { show_menu (); toggle_button.set_active (true); } return true; } else return false; } private void on_toggle_activated (ToggleButton? toggle) { show_menu (); } private void on_menu_deactivate (Menu? menu) { toggle_button.set_active (false); } public Menu? menu { get { return _menu; } set { remove_menu (); if (value != null) { _menu = value; _menu.deactivate += on_menu_deactivate; } } } public void remove_menu () { if (_menu != null) { _menu.deactivate -= on_menu_deactivate; _menu = null; } } public override void size_allocate (Gdk.Rectangle allocation) { box.size_allocate (allocation); toggle_button.size_allocate (allocation); base.size_allocate (allocation); } public override void size_request (out Gtk.Requisition req) { size_widget.size_request (out req); } public override void add (Widget w) { } public override void remove (Widget w) { } public override void forall (bool include_internals, Gtk.Callback cb) { cb (toggle_button); cb (box); } }
Tiskni
Sdílej:
Výsledný program je pak, narozdíl od C#, rychlý.IMHO spis naopak, objektovy kod v C nemuze byt o moc rychlejsi nez v C# (oboji je runtime), zato treba C++ uz rychly je.
Právě že předpokládá, že jsou dobřít řádově stejně. g++ je nástroj na statickou analýzu objektového kódu a generování efektivního strojáku. Znásilnit k něčemu takovému překladač plain C není možné.
Ale zase když v C++ budete používat virtuální metody a výjimky, tak to taky bude "runtime", takže ono to vyjde celkem na stejno.