O víkendu (15:00 až 23:00) probíha EmacsConf 2025, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedia jedná s velkými technologickými firmami o uzavření dohod podobných té, kterou má s Googlem. Snaží se tak zpeněžit rostoucí závislost firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) na svém obsahu. Firmy využívají volně dostupná data z Wikipedie k trénování jazykových modelů, což zvyšuje náklady, které musí nezisková organizace provozující Wikipedii sama nést. Automatické programy
… více »Evropská komise obvinila síť 𝕏 z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Vyměřila jí za to pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy Kč). Pokuta je podle názoru amerického ministra zahraničí útokem zahraničních vlád na americký lid. K pokutě se vyjádřil i americký viceprezident: „EU by měla podporovat svobodu projevu, a ne útočit na americké společnosti kvůli nesmyslům“.
Společnost Jolla spustila kampaň na podporu svého nového telefonu Jolla Phone se Sailfish OS. Dodání je plánováno na první polovinu příštího roku. Pokud bude alespoň 2 000 zájemců. Záloha na telefon je 99 €. Cena telefonu v rámci kampaně je 499 €.
Netflix kupuje Warner Bros. včetně jejích filmových a televizních studií HBO Max a HBO. Za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun).
V Las Vegas dnes končí pětidenní konference AWS re:Invent 2025. Společnost Amazon Web Services (AWS) na ní představila celou řadu novinek. Vypíchnout lze 192jádrový CPU Graviton5 nebo AI chip Trainium3.
Firma Proxmox vydala novou serverovou distribuci Datacenter Manager ve verzi 1.0 (poznámky k vydání). Podobně jako Virtual Environment, Mail Gateway či Backup Server je založená na Debianu, k němuž přidává integraci ZFS, webové administrační rozhraní a další. Datacenter Manager je určený ke správě instalací právě ostatních distribucí Proxmox.
Byla vydána nová verze 2.4.66 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 5 bezpečnostních chyb.
Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Nějak se mi nezdá to, jak uděláš z 10b 1kb...
Tím bychom mohli vyjádřit každým prstem 1 bit, t.j. měli bychom k dispozici 10 bitů, čili 2^10 hodnot, neboli 1 kbit.2^10 by to bylo kdyby ta kombinace měla vybrat nějakou hodnotu 1 z X. Zajímavější by bylo využít vícestavosti prstů
. A nebo to vyřešit jako v prvním filmu Ghost in the shell
. No a pak už zbývá jen Matrix.
proto jsem psal o té "tabelatuře"
[jinak "drobnou" logickou chybku ponechávám v textu dál pro procvičení myšlení ostatních, byla už u Slováků
]
A knihu převést do binární podoby. Asi nejjednodušší by bylo mít napsanou "tabelaturu" jakou používají například kytaristi a z ní "opisovat".Ale tu tabelaturu musi nekdo napsat!
Pěkné, ale zapomněl jsi, že by sis v hlavě mohl text převádět do např. 7z – díky kompresi bys běžný text změnšil na cca 36% původního, takže bys celou knihu napsal za necelých sedm a půl minuty 
.
Docela by mě zajímalo, jaký je průměrný kompresní poměr u různých autorů nebo různých druhů knih (detektivky, romány, encyklopedie, odborná literatura, sci-fi atd.).
.
A některé bychom mohli ukládat do /dev/null a číst si je pomocí hexcat /dev/urandom, bylo by to přinejmenším stejně informačně výživné, jako číst ty knihy v originále (to se týká i některých novin) 
Základní úvaha je tato: máme deset prstů a pokud bychom se nevázali na zpětnou kompatibilitu s psacím strojem, který má jednobitovou sběrnici na rozhraní klávesnice-papír (není možné současně psát dvě písmenka),, mohli bychom zcela využít naše možnosti tak, jako například při hře na klavír. Při hře na klavír totiž může být stištěno současně 0-10 prstů. V případě zápisu by tak bylo možné mít prsty položené na snímači (hodnota false) nebo na snímač tlačit (hodnota true). Tím bychom mohli vyjádřit každým prstem 1 bit, t.j. měli bychom k dispozici 10 bitů, čili 2^10 hodnot, neboli 1 kbit.
Tento odstavec by potřeboval přepsat. Původně jsem přemýšlel co má jedna klávesa společného s jednobitovou sběrnicí a jestli to chceš posílat obdobou PWM nebo co a chvíli mi to trvalo než mi to došlo. No na druhou stranu; zkoušeli si někdy odhadnout čas při pohledu na binární hodiny? A 8bitů na jeden znak nepotřebuješ. Písmen abecedy je 26, jeden bit pro rozlišení velikosti, ± pár bitů pro nějaké to formální smetí jako diakritika. Pokud by se to nevlezlo do čtyř bitů, tak do pěti určitě.
A 8bitů na jeden znak nepotřebuješ. Písmen abecedy je 26, jeden bit pro rozlišení velikosti, ± pár bitů pro nějaké to formální smetí jako diakritika. Pokud by se to nevlezlo do čtyř bitů, tak do pěti určitě.Jako že bys pro SHIFT měl samostatný znak a písmeno po něm by bylo velké? Jo a chybí ti čísla. Otázkou je, jestli by se něco ušetřilo, kdyby se každý znak zkrátil o jeden bit a čísla by se jednou za čas psala neúsporně slovem.
Jako že bys pro SHIFT měl samostatný znak a písmeno po něm by bylo velké?
No původně jsem myslel jeden bit z celého množství, který by určoval jestli jde o velké či malé písmeno(zvyk z TCP/IP), ale znak je nápad ještě lepší.
Jo a chybí ti čísla. Otázkou je, jestli by se něco ušetřilo, kdyby se každý znak zkrátil o jeden bit a čísla by se jednou za čas psala neúsporně slovem.
Na ty jsem úplně zapomněl, protože je moc nepoužívám. To by šlo v zájmu úspornosti vyřešit dalším znakem, který by celou množinu přepnul alternativní reprezentaci s málo používanými znaky(vč. čísla).
Takže by z toho nakonec bylo něco jako UTF-8, ale hodně omezené.
Nebo znaky kódovat pomocí Huffmanova kódování. Znaky, které se nejčastěji vyskytují, dávat na začátek stromu, ty méně často dávat hlouběji. Takhle myslím kóduje znaky colorForth.
e a t) ty nejkratší kódy.
Pokud by se to nevlezlo do čtyř bitů, tak do pěti určitě.Tak 5 bitů používá třeba kdysi oblíbený Baudotův kód
Obávám se, zda nepřicházíš s křížkem po funuse. Tak 180 let po funuse. Jistá skupina lidí už dávno binární psaní i čtení používá. Dokonce existuje docela dlouho i ta klávesnice pro binární psaní (1 prst - 1 bit). Doporučuju klíčová slova Braillova abeceda a Pichtův psací stroj popř. Braille typewriiter...
http://cs.wikipedia.org/wiki/Braillovo_p%C3%ADsmo
Té komprimaci písma při psaní se říká těsnopis (stenogram).
Jinak klávesnice pro "binární" zápis se jmenuje stenografovací stroj
Používá se to třeba u soudu, nebo v parlamentu už mnoho let
Tiskni
Sdílej: