Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Nějak se mi nezdá to, jak uděláš z 10b 1kb...
Tím bychom mohli vyjádřit každým prstem 1 bit, t.j. měli bychom k dispozici 10 bitů, čili 2^10 hodnot, neboli 1 kbit.2^10 by to bylo kdyby ta kombinace měla vybrat nějakou hodnotu 1 z X. Zajímavější by bylo využít vícestavosti prstů
proto jsem psal o té "tabelatuře" [jinak "drobnou" logickou chybku ponechávám v textu dál pro procvičení myšlení ostatních, byla už u Slováků
]
A knihu převést do binární podoby. Asi nejjednodušší by bylo mít napsanou "tabelaturu" jakou používají například kytaristi a z ní "opisovat".Ale tu tabelaturu musi nekdo napsat!
Pěkné, ale zapomněl jsi, že by sis v hlavě mohl text převádět do např. 7z – díky kompresi bys běžný text změnšil na cca 36% původního, takže bys celou knihu napsal za necelých sedm a půl minuty
Docela by mě zajímalo, jaký je průměrný kompresní poměr u různých autorů nebo různých druhů knih (detektivky, romány, encyklopedie, odborná literatura, sci-fi atd.).
A některé bychom mohli ukládat do /dev/null
a číst si je pomocí hexcat /dev/urandom
, bylo by to přinejmenším stejně informačně výživné, jako číst ty knihy v originále (to se týká i některých novin)
Základní úvaha je tato: máme deset prstů a pokud bychom se nevázali na zpětnou kompatibilitu s psacím strojem, který má jednobitovou sběrnici na rozhraní klávesnice-papír (není možné současně psát dvě písmenka),, mohli bychom zcela využít naše možnosti tak, jako například při hře na klavír. Při hře na klavír totiž může být stištěno současně 0-10 prstů. V případě zápisu by tak bylo možné mít prsty položené na snímači (hodnota false) nebo na snímač tlačit (hodnota true). Tím bychom mohli vyjádřit každým prstem 1 bit, t.j. měli bychom k dispozici 10 bitů, čili 2^10 hodnot, neboli 1 kbit.
Tento odstavec by potřeboval přepsat. Původně jsem přemýšlel co má jedna klávesa společného s jednobitovou sběrnicí a jestli to chceš posílat obdobou PWM nebo co a chvíli mi to trvalo než mi to došlo. No na druhou stranu; zkoušeli si někdy odhadnout čas při pohledu na binární hodiny? A 8bitů na jeden znak nepotřebuješ. Písmen abecedy je 26, jeden bit pro rozlišení velikosti, ± pár bitů pro nějaké to formální smetí jako diakritika. Pokud by se to nevlezlo do čtyř bitů, tak do pěti určitě.
A 8bitů na jeden znak nepotřebuješ. Písmen abecedy je 26, jeden bit pro rozlišení velikosti, ± pár bitů pro nějaké to formální smetí jako diakritika. Pokud by se to nevlezlo do čtyř bitů, tak do pěti určitě.Jako že bys pro SHIFT měl samostatný znak a písmeno po něm by bylo velké? Jo a chybí ti čísla. Otázkou je, jestli by se něco ušetřilo, kdyby se každý znak zkrátil o jeden bit a čísla by se jednou za čas psala neúsporně slovem.
Jako že bys pro SHIFT měl samostatný znak a písmeno po něm by bylo velké?
No původně jsem myslel jeden bit z celého množství, který by určoval jestli jde o velké či malé písmeno(zvyk z TCP/IP), ale znak je nápad ještě lepší.
Jo a chybí ti čísla. Otázkou je, jestli by se něco ušetřilo, kdyby se každý znak zkrátil o jeden bit a čísla by se jednou za čas psala neúsporně slovem.
Na ty jsem úplně zapomněl, protože je moc nepoužívám. To by šlo v zájmu úspornosti vyřešit dalším znakem, který by celou množinu přepnul alternativní reprezentaci s málo používanými znaky(vč. čísla).
Takže by z toho nakonec bylo něco jako UTF-8, ale hodně omezené.
Nebo znaky kódovat pomocí Huffmanova kódování. Znaky, které se nejčastěji vyskytují, dávat na začátek stromu, ty méně často dávat hlouběji. Takhle myslím kóduje znaky colorForth.
e
a t
) ty nejkratší kódy.
Pokud by se to nevlezlo do čtyř bitů, tak do pěti určitě.Tak 5 bitů používá třeba kdysi oblíbený Baudotův kód
Obávám se, zda nepřicházíš s křížkem po funuse. Tak 180 let po funuse. Jistá skupina lidí už dávno binární psaní i čtení používá. Dokonce existuje docela dlouho i ta klávesnice pro binární psaní (1 prst - 1 bit). Doporučuju klíčová slova Braillova abeceda a Pichtův psací stroj popř. Braille typewriiter...
http://cs.wikipedia.org/wiki/Braillovo_p%C3%ADsmo
Tiskni
Sdílej: