Organizace Video Games Europe reprezentující vydavatele počítačových her publikovala prohlášení k občanské iniciativě Stop Destroying Videogames.
Společnost Raspberry Pi nově nabzí Raspberry Pi Camera Module 3 Sensor Assembly, tj. samostatné senzorové moduly z Raspberry Pi Camera Module 3.
Cathode Ray Dude v novém videu ukazuje autorádio Empeg Car (později Rio Car) z let 1999–2001. Šlo o jeden z prvních přehrávačů MP3 do auta. Běží na něm Linux. Vyrobeno bylo jen asi pět tisíc kusů, ale zůstala kolem nich živá komunita, viz např. web riocar.org.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.7.
Wayland byl vydán ve verzi 1.24.0. Jde o menší vydání po více než roce. Více funkcionality bývá přidáváno v průběžných vydáních Wayland Protocols.
Textový editor Geany byl vydán ve verzi 2.1. Jde o udržovací vydání po bezmála dvou letech. Obsahuje drobná vylepšení vyhledávání, aktualizace podpory zvýrazňování syntaxe a dále převážně opravy chyb.
Byly zveřejněny videozáznamy, dostupné také s prezentacemi přímo z programu, a také fotogalerie z open source komunitní konference DevConf.CZ 2025 konané od 12. do 14. června v Brně.
Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap je nově k dispozici v Google Play, App Store i F-Droid. Jedná se o komunitní fork aplikace Organic Maps.
Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.49.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Článek na blackhole.sk rozebírající skutečnost, že psaní "všemi deseti" v klasické podobě využívá jen zlomek našich schopností mne inspiroval ke krátké úvaze a výpočtu s překvapivým závěrem: teoreticky je možné napsat za dvacet minut knihu !
Základní úvaha je tato: máme deset prstů a pokud bychom se nevázali na zpětnou kompatibilitu s psacím strojem, který má jednobitovou sběrnici na rozhraní klávesnice-papír (není možné současně psát dvě písmenka),, mohli bychom zcela využít naše možnosti tak, jako například při hře na klavír. Při hře na klavír totiž může být stištěno současně 0-10 prstů. V případě zápisu by tak bylo možné mít prsty položené na snímači (hodnota false) nebo na snímač tlačit (hodnota true). Tím bychom mohli vyjádřit každým prstem 1 bit, t.j. měli bychom k dispozici 10 bitů, čili 2^10 hodnot, neboli 1 kbit.
Přitradičním psaní na klávesnici je "pohodová" rychlost někde kolem 160 úhozů (při dlouhodobém psaní), špičková podle jednotlivce mezi 250-350 úhozy, extrémisti zvládnou více. Při psaní ale zdržuje nutnost mechanicky přemisťovat prsty (i když při správném stylu jen nepatrně). Toto zdržení by se při "binárním" psaní eliminovalo, takže "mechanický" limit by se tím zvýšil a"pohodovou" rychlostí by bylo řekněme 200 úhozů za minutu.
Výpočet: 200 úhozů za minutu, 1 úhoz vyjádří jeden kilobit informace. Přenosová rychlost je tedy 200 kilobitů za minutu. Pokud nepoužijeme UTF (psaní azbukou a latinkou najednou, například), stačí nám 8 bitů na písmenko. Tudíž za minutu vyprodukujeme 25,6 kilobajtů textu. Normostrana má 80 sloupců a 30 řádků neboli max 2,4 kilobajtů. Za minutu tedy napíšeme nejméně 10 normostran textu. Běžná knížka má řádově 200 normostran (s odchylkami na obě strany), takže za 20 minut jí máme napsanou .
Závěr a výzva:
Věc má samozřejmě háček, a to konkrétně tři:
Tiskni
Sdílej:
Nějak se mi nezdá to, jak uděláš z 10b 1kb...
Tím bychom mohli vyjádřit každým prstem 1 bit, t.j. měli bychom k dispozici 10 bitů, čili 2^10 hodnot, neboli 1 kbit.2^10 by to bylo kdyby ta kombinace měla vybrat nějakou hodnotu 1 z X. Zajímavější by bylo využít vícestavosti prstů
proto jsem psal o té "tabelatuře" [jinak "drobnou" logickou chybku ponechávám v textu dál pro procvičení myšlení ostatních, byla už u Slováků
]
A knihu převést do binární podoby. Asi nejjednodušší by bylo mít napsanou "tabelaturu" jakou používají například kytaristi a z ní "opisovat".Ale tu tabelaturu musi nekdo napsat!
Pěkné, ale zapomněl jsi, že by sis v hlavě mohl text převádět do např. 7z – díky kompresi bys běžný text změnšil na cca 36% původního, takže bys celou knihu napsal za necelých sedm a půl minuty
Docela by mě zajímalo, jaký je průměrný kompresní poměr u různých autorů nebo různých druhů knih (detektivky, romány, encyklopedie, odborná literatura, sci-fi atd.).
A některé bychom mohli ukládat do /dev/null
a číst si je pomocí hexcat /dev/urandom
, bylo by to přinejmenším stejně informačně výživné, jako číst ty knihy v originále (to se týká i některých novin)
Základní úvaha je tato: máme deset prstů a pokud bychom se nevázali na zpětnou kompatibilitu s psacím strojem, který má jednobitovou sběrnici na rozhraní klávesnice-papír (není možné současně psát dvě písmenka),, mohli bychom zcela využít naše možnosti tak, jako například při hře na klavír. Při hře na klavír totiž může být stištěno současně 0-10 prstů. V případě zápisu by tak bylo možné mít prsty položené na snímači (hodnota false) nebo na snímač tlačit (hodnota true). Tím bychom mohli vyjádřit každým prstem 1 bit, t.j. měli bychom k dispozici 10 bitů, čili 2^10 hodnot, neboli 1 kbit.
Tento odstavec by potřeboval přepsat. Původně jsem přemýšlel co má jedna klávesa společného s jednobitovou sběrnicí a jestli to chceš posílat obdobou PWM nebo co a chvíli mi to trvalo než mi to došlo. No na druhou stranu; zkoušeli si někdy odhadnout čas při pohledu na binární hodiny? A 8bitů na jeden znak nepotřebuješ. Písmen abecedy je 26, jeden bit pro rozlišení velikosti, ± pár bitů pro nějaké to formální smetí jako diakritika. Pokud by se to nevlezlo do čtyř bitů, tak do pěti určitě.
A 8bitů na jeden znak nepotřebuješ. Písmen abecedy je 26, jeden bit pro rozlišení velikosti, ± pár bitů pro nějaké to formální smetí jako diakritika. Pokud by se to nevlezlo do čtyř bitů, tak do pěti určitě.Jako že bys pro SHIFT měl samostatný znak a písmeno po něm by bylo velké? Jo a chybí ti čísla. Otázkou je, jestli by se něco ušetřilo, kdyby se každý znak zkrátil o jeden bit a čísla by se jednou za čas psala neúsporně slovem.
Jako že bys pro SHIFT měl samostatný znak a písmeno po něm by bylo velké?
No původně jsem myslel jeden bit z celého množství, který by určoval jestli jde o velké či malé písmeno(zvyk z TCP/IP), ale znak je nápad ještě lepší.
Jo a chybí ti čísla. Otázkou je, jestli by se něco ušetřilo, kdyby se každý znak zkrátil o jeden bit a čísla by se jednou za čas psala neúsporně slovem.
Na ty jsem úplně zapomněl, protože je moc nepoužívám. To by šlo v zájmu úspornosti vyřešit dalším znakem, který by celou množinu přepnul alternativní reprezentaci s málo používanými znaky(vč. čísla).
Takže by z toho nakonec bylo něco jako UTF-8, ale hodně omezené.
Nebo znaky kódovat pomocí Huffmanova kódování. Znaky, které se nejčastěji vyskytují, dávat na začátek stromu, ty méně často dávat hlouběji. Takhle myslím kóduje znaky colorForth.
e
a t
) ty nejkratší kódy.
Pokud by se to nevlezlo do čtyř bitů, tak do pěti určitě.Tak 5 bitů používá třeba kdysi oblíbený Baudotův kód
Obávám se, zda nepřicházíš s křížkem po funuse. Tak 180 let po funuse. Jistá skupina lidí už dávno binární psaní i čtení používá. Dokonce existuje docela dlouho i ta klávesnice pro binární psaní (1 prst - 1 bit). Doporučuju klíčová slova Braillova abeceda a Pichtův psací stroj popř. Braille typewriiter...
http://cs.wikipedia.org/wiki/Braillovo_p%C3%ADsmo