Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Byl představen ICT Supply Chain Security Toolbox, společný nezávazný rámec EU pro posuzování a snižování kybernetických bezpečnostních rizik v ICT dodavatelských řetězcích. Toolbox identifikuje možné rizikové scénáře ovlivňující ICT dodavatelské řetězce a na jejich podkladě nabízí koordinovaná doporučení k hodnocení a mitigaci rizik. Doporučení se dotýkají mj. podpory multi-vendor strategií a snižování závislostí na vysoce
… více »Nizozemský ministr obrany Gijs Tuinman prohlásil, že je možné stíhací letouny F-35 'jailbreaknout stejně jako iPhony', tedy upravit jejich software bez souhlasu USA nebo spolupráce s výrobcem Lockheed Martin. Tento výrok zazněl v rozhovoru na BNR Nieuwsradio, kde Tuinman naznačil, že evropské země by mohly potřebovat větší nezávislost na americké technologii. Jak by bylo jailbreak možné technicky provést pan ministr nijak nespecifikoval, nicméně je známé, že izraelské letectvo ve svých modifikovaných stíhačkách F-35 používá vlastní software.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 162 (pdf).
Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, zveřejnilo Domain Report za rok 2025 s klíčovými daty o vývoji domény .CZ. Na konci roku 2025 bylo v registru české národní domény celkem 1 515 860 s koncovkou .CZ. Průměrně bylo měsíčně zaregistrováno 16 222 domén, přičemž nejvíce registrací proběhlo v lednu (18 722) a nejméně pak v červnu (14 559). Podíl domén zabezpečených pomocí technologie DNSSEC se po několika letech stagnace výrazně
… více »Google představil telefon Pixel 10a. S funkci Satelitní SOS, která vás spojí se záchrannými složkami i v místech bez signálu Wi-Fi nebo mobilní sítě. Cena telefonu je od 13 290 Kč.
Článek na blackhole.sk rozebírající skutečnost, že psaní "všemi deseti" v klasické podobě využívá jen zlomek našich schopností mne inspiroval ke krátké úvaze a výpočtu s překvapivým závěrem: teoreticky je možné napsat za dvacet minut knihu !
Základní úvaha je tato: máme deset prstů a pokud bychom se nevázali na zpětnou kompatibilitu s psacím strojem, který má jednobitovou sběrnici na rozhraní klávesnice-papír (není možné současně psát dvě písmenka),, mohli bychom zcela využít naše možnosti tak, jako například při hře na klavír. Při hře na klavír totiž může být stištěno současně 0-10 prstů. V případě zápisu by tak bylo možné mít prsty položené na snímači (hodnota false) nebo na snímač tlačit (hodnota true). Tím bychom mohli vyjádřit každým prstem 1 bit, t.j. měli bychom k dispozici 10 bitů, čili 2^10 hodnot, neboli 1 kbit.
Přitradičním psaní na klávesnici je "pohodová" rychlost někde kolem 160 úhozů (při dlouhodobém psaní), špičková podle jednotlivce mezi 250-350 úhozy, extrémisti zvládnou více. Při psaní ale zdržuje nutnost mechanicky přemisťovat prsty (i když při správném stylu jen nepatrně). Toto zdržení by se při "binárním" psaní eliminovalo, takže "mechanický" limit by se tím zvýšil a"pohodovou" rychlostí by bylo řekněme 200 úhozů za minutu.
Výpočet: 200 úhozů za minutu, 1 úhoz vyjádří jeden kilobit informace. Přenosová rychlost je tedy 200 kilobitů za minutu. Pokud nepoužijeme UTF (psaní azbukou a latinkou najednou, například), stačí nám 8 bitů na písmenko. Tudíž za minutu vyprodukujeme 25,6 kilobajtů textu. Normostrana má 80 sloupců a 30 řádků neboli max 2,4 kilobajtů. Za minutu tedy napíšeme nejméně 10 normostran textu. Běžná knížka má řádově 200 normostran (s odchylkami na obě strany), takže za 20 minut jí máme napsanou 
.
Závěr a výzva:
Věc má samozřejmě háček, a to konkrétně tři:
Tiskni
Sdílej:
24.5.2009 11:16
grubber | skóre: 6
| blog: grubber
| Břeclav / Brno
Nějak se mi nezdá to, jak uděláš z 10b 1kb...
Tím bychom mohli vyjádřit každým prstem 1 bit, t.j. měli bychom k dispozici 10 bitů, čili 2^10 hodnot, neboli 1 kbit.2^10 by to bylo kdyby ta kombinace měla vybrat nějakou hodnotu 1 z X. Zajímavější by bylo využít vícestavosti prstů
. A nebo to vyřešit jako v prvním filmu Ghost in the shell . No a pak už zbývá jen Matrix.
24.5.2009 11:25
vlastikroot | skóre: 24
| blog: vlastikovo
| Milevsko
proto jsem psal o té "tabelatuře" [jinak "drobnou" logickou chybku ponechávám v textu dál pro procvičení myšlení ostatních, byla už u Slováků ]
A knihu převést do binární podoby. Asi nejjednodušší by bylo mít napsanou "tabelaturu" jakou používají například kytaristi a z ní "opisovat".Ale tu tabelaturu musi nekdo napsat!
Pěkné, ale zapomněl jsi, že by sis v hlavě mohl text převádět do např. 7z – díky kompresi bys běžný text změnšil na cca 36% původního, takže bys celou knihu napsal za necelých sedm a půl minuty
.
Docela by mě zajímalo, jaký je průměrný kompresní poměr u různých autorů nebo různých druhů knih (detektivky, romány, encyklopedie, odborná literatura, sci-fi atd.).
.
A některé bychom mohli ukládat do /dev/null a číst si je pomocí hexcat /dev/urandom, bylo by to přinejmenším stejně informačně výživné, jako číst ty knihy v originále (to se týká i některých novin)
24.5.2009 18:07
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Základní úvaha je tato: máme deset prstů a pokud bychom se nevázali na zpětnou kompatibilitu s psacím strojem, který má jednobitovou sběrnici na rozhraní klávesnice-papír (není možné současně psát dvě písmenka),, mohli bychom zcela využít naše možnosti tak, jako například při hře na klavír. Při hře na klavír totiž může být stištěno současně 0-10 prstů. V případě zápisu by tak bylo možné mít prsty položené na snímači (hodnota false) nebo na snímač tlačit (hodnota true). Tím bychom mohli vyjádřit každým prstem 1 bit, t.j. měli bychom k dispozici 10 bitů, čili 2^10 hodnot, neboli 1 kbit.
Tento odstavec by potřeboval přepsat. Původně jsem přemýšlel co má jedna klávesa společného s jednobitovou sběrnicí a jestli to chceš posílat obdobou PWM nebo co a chvíli mi to trvalo než mi to došlo. No na druhou stranu; zkoušeli si někdy odhadnout čas při pohledu na binární hodiny? A 8bitů na jeden znak nepotřebuješ. Písmen abecedy je 26, jeden bit pro rozlišení velikosti, ± pár bitů pro nějaké to formální smetí jako diakritika. Pokud by se to nevlezlo do čtyř bitů, tak do pěti určitě.
24.5.2009 20:59
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
A 8bitů na jeden znak nepotřebuješ. Písmen abecedy je 26, jeden bit pro rozlišení velikosti, ± pár bitů pro nějaké to formální smetí jako diakritika. Pokud by se to nevlezlo do čtyř bitů, tak do pěti určitě.Jako že bys pro SHIFT měl samostatný znak a písmeno po něm by bylo velké? Jo a chybí ti čísla. Otázkou je, jestli by se něco ušetřilo, kdyby se každý znak zkrátil o jeden bit a čísla by se jednou za čas psala neúsporně slovem.
24.5.2009 21:22
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Jako že bys pro SHIFT měl samostatný znak a písmeno po něm by bylo velké?
No původně jsem myslel jeden bit z celého množství, který by určoval jestli jde o velké či malé písmeno(zvyk z TCP/IP), ale znak je nápad ještě lepší.
Jo a chybí ti čísla. Otázkou je, jestli by se něco ušetřilo, kdyby se každý znak zkrátil o jeden bit a čísla by se jednou za čas psala neúsporně slovem.
Na ty jsem úplně zapomněl, protože je moc nepoužívám. To by šlo v zájmu úspornosti vyřešit dalším znakem, který by celou množinu přepnul alternativní reprezentaci s málo používanými znaky(vč. čísla).
24.5.2009 21:26
xkucf03 | skóre: 50
| blog: xkucf03
Takže by z toho nakonec bylo něco jako UTF-8, ale hodně omezené.
Nebo znaky kódovat pomocí Huffmanova kódování. Znaky, které se nejčastěji vyskytují, dávat na začátek stromu, ty méně často dávat hlouběji. Takhle myslím kóduje znaky colorForth.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
24.5.2009 20:18
e a t) ty nejkratší kódy.
Pokud by se to nevlezlo do čtyř bitů, tak do pěti určitě.Tak 5 bitů používá třeba kdysi oblíbený Baudotův kód
24.5.2009 19:14
Petr Bravenec | skóre: 43
| blog: Bravenec
Obávám se, zda nepřicházíš s křížkem po funuse. Tak 180 let po funuse. Jistá skupina lidí už dávno binární psaní i čtení používá. Dokonce existuje docela dlouho i ta klávesnice pro binární psaní (1 prst - 1 bit). Doporučuju klíčová slova Braillova abeceda a Pichtův psací stroj popř. Braille typewriiter...
http://cs.wikipedia.org/wiki/Braillovo_p%C3%ADsmo
Té komprimaci písma při psaní se říká těsnopis (stenogram).
Jinak klávesnice pro "binární" zápis se jmenuje stenografovací stroj
Používá se to třeba u soudu, nebo v parlamentu už mnoho let
16.1.2011 07:44
