Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Dneska jsem se rozhodl, že si nainstaluju a vyzkouším novou Fedoru. Ztroskotal jsem však na kravině, o kterou bych se s vámi chtěl podělit.
Takže vzhůru do instalace. Redhat/Fedoru už jsem párkrát instaloval, takže jsem neočekával žádné problémy. Ale až dnes jsem poznal, co je ten redhatí instalátor za křáp.
Z CD totiž nešel přečíst jeden balíček - Mozilla. To by nebylo nic divného, stane se, blbé CD - může být. Myslel jsem si, že se prostě ten soubor přeskočí a instalace bude pokračovat. Ale instalační program mi nabídl možnosti Zkusit znovu
a Restartovat počítač
. Chvíli jsem na to nevěřícně zíral, pak zvolil asi 3x za sebou Zkusit znovu
, no a nakonec nezbylo nic jiného, než restartovat. To je nějaká Mozilla 1.7.8-2 tak důležitá, že by to bez ní nefungovalo, nebo co? Byl by velký problém umožnit mi pokračovat v instalaci, jako je to třeba u Slackwaru, ba i u těch WindowsXP ?? Tahle hláška mě opravdu dostala.
Tupější už je snad jen instalátor Mandrake 10.0, kam se milostpáni neobtěžovali implementovat tlačítko zpět, takže když spácháte nějaký překlep, máte smůlu a můžete instalovat znova.
Další věc, která mi připadá, že je špatně, (nebo možná není, jen já tomu nerozumím) je logika, podle které jsou balíčky Fedory rozmístěné na čtyřech CD. Pokud totiž zvolím instalaci jen s minimem věcí (bez KDE, Gnome, zdrojáků, OO), jsou potřeba všechny 4 CD. Třeba Slackwaru stačí na základní systém 1 CD
Je to prostě celé nějaké divné, nedotažené. A moc se mi to nelíbí. A jsem nas**n.
PS: V komentářích očekávám vaše nadávky na to, jaká jsem lama a že si to tedy mohu naprogramovat sám, když se mi to nelíbí. :)
Tiskni
Sdílej:
FAIL
, jde CD přečíst bez problémů a naopak, někdy proběhne kontrola v pořádku a pak se to na jednom souboru zasekne. Takže už žádné kontroly médií nedělám, neboť jim nevěřím.
pri dnesnich cenach cd nebo dvd bych nejakou instalaci ze spatneho media opravdu neresil...A kdyby to třeba byly originálky s Redhat Enterprise Linuxem, za několik tisíc a (předpokládám) s tím samým instalátorem, tak byste to také neřešil? Nejde přeci o to, že je CD vadné, ale o to, jaké možnosti mi (ne)dává instalátor.
-devel
nebo -doc
balíčku stopnout celou instalaci by mi připadalo trochu hloupé…