Šmírácká vyhláška

27.12.2005 14:26 | Přečteno: 2033× | Ze života

V tomto zápisu nebudu na vyhlášku nadávat (i když se mi její znění, ale i samotná povinnost záznamu, hrubě nelíbí), ale spíš se pokusím nějak stručně vyjádřit, co její existence znamená. Není toho totiž málo, a přitom odevšad slyším množství zmatených výkladů, jdoucích ode zdi ke zdi.

Vyhláška 485/2005 Sb. provádí ustanovení § 97 odst. 3 zákona 127/2005 Sb. (zákon o elektronických komunikacích). Určuje rozsah povinného uchovávání informací o elektronických komunikacích. Nebudu se tu věnovat věcem, které souvisejí s telefonními službami - zaměřím se jen na ty datové.

V první řadě je třeba zdůraznit, že povinnost je týká jen těch, kdo poskytují veřejně dostupné služby. Pokud tedy někdo pro sebe nebo pro svoji firmu, přátele atd. provozuje nějaké komunikační služby, nic uchovávat nemusí. Tím reaguji na obavy, že data budou muset zaznamenávat všichni. Na druhou stranu ale není důležité, zda se služby poskytují výdělečně či nikoli, takže i nezisková sdružení (pokud poskytují služby veřejně, jako např. CZFree.Net) se budou muset podřídit.

ISP budou muset uchovávat údaje o tom, jak se přes ně kdo připojoval. Tedy kdy, odkud (tel. číslo nebo jiné určení místa), na jak dlouho, kolik dat proteklo, jakou měl IP adresu. Logují se i neúspěšné pokusy o připojení. Naopak se nemusí logovat veškeré TCP relace nebo UDP pakety, jak to občas někoho napadá (ale upřímně řečeno, záhadná zmínka o čísle portu v příslušném odstavci vyhlášky na klidu nepřidá).

Co se týká elektronické pošty, tam je to jasné - loguje se prakticky všechno (kromě samotné zprávy). Tedy jak samotný přenos, tak i přístup ke schránce. Vyhláška ovšem zjevně nepočítá s tím, že by ke schránce mohl někdo přistupovat jinak, než obvyklými protokoly, jako POP3 nebo IMAP. Tím lépe - jen by to záležitost ještě více komplikovalo.

Nyní přituhuje. Zaznamenávat se mají i veškeré serverové služby. Protože to není nijak upřesněno, týká se to naprosto všech takových služeb, tedy např. i DNS, časových serverů, kalendářových serverů a mnoha dalších (samozřejmě jen těch, které někdo poskytuje jako veřejně dostupnou službu). Zde se opět logují všemožné údaje. Hlavně u těch DNS to bude zajímavé...

Ještě zbývá kategorie "ostatní služby". Ty většinou spadají do kategorie peer-to-peer s tím, že provozovatel služby často jen zajistí, aby se komunikující strany o sobě dozvěděly - jinak se komunikace neúčastní. Tady vidím poměrně velké nebezpečí, protože vyhláška požaduje opět záznam velkého množství údajů. Ty provozovatel samozřejmě není schopen získat, protože jsou mimo jeho dosah. Proto mám důvodné obavy, aby brzy nebylo všeobecné oprávnění upraveno tak, že bude povoleno poskytovat pouze služby s použitím prostředků umožňujících záznam. Tím by se fakticky znemožnilo použití free/open-source SW pro takové účely, protože by z něj mohl příslušné vlastnosti kdokoli vypárat. Raději to ani nechci domýšlet.

Shrnu-li to, dopady vyhlášky jsou velice nepříjemné, i když ne až takové, jak si někteří myslí. Máme pořádně nakročeno ke všeobecnému sledování. Zbývá tedy jen pár doporučení - v maximální možné míře šifrovat komunikaci, vyhýbat se veřejně poskytovaným službám (zejména těm P2P), a při volbách si dávat pořádný pozor, čí lístek spadne do urny.

       

Komentáře

[Ctirad Feřtr]

Czfree.Net není žádné sdružení a už vůbec neposkytuje jakékoliv služby, natož veřejné.

[Luk]

Abych pravdu řekl, nevím, jestli to je nebo není sdružení registrované na MVČR. Některá taková sdružení registrovaná jsou, a fungují přesně podle zákona a podle stanov odpovídajících zákonu.

Také nevím, jestli CZFree.Net v současné době poskytuje nějaké (veřejné či nikoli) služby. V minulosti ale služby poskytovalo - veřejný přístup k Internetu rychlostí 32 Kb/s. Pokud by bylo zaregistrované a poskytovalo tyto služby, muselo by se podřídit zákonu - stejně jako mnohá jiná taková sdružení, pokud poskytují tyto služby. A stejně tak třeba MČ Praha 5, protože takové služby poskytuje.

[Ctirad Feřtr]

Abych pravdu řekl, nevím, jestli to je nebo není sdružení registrované na MVČR.

Samozřejmě, že není.

Některá taková sdružení registrovaná jsou, a fungují přesně podle zákona a podle stanov odpovídajících zákonu.

Z jiného pohledu by se dalo říct, že jde defacto o ISP, kteří obcházejí zákon tím, že služby poskytují akorát svým členům a tím se vyhýbají mnohým povinnostem, které normální ISP mají.

Také nevím, jestli CZFree.Net v současné době poskytuje nějaké (veřejné či nikoli) služby.

Czfree.net žádné služby neposkytuje ani je poskytovat nemůže, stejně jako žádné služby neposkytuje Internet nebo třeba uživatelé portálu abclinuxu.cz.

V minulosti ale služby poskytovalo - veřejný přístup k Internetu rychlostí 32 Kb/s.

Czfree.net neposkytovalo žádné takové služby ani v minulosti ani teď. Zmíněnou službu poskytovaly zcela konkrétní subjekty, které na to samozřejmě všechny zákonné náležitosti měly (alespoň tedy doufám).

[Luk]

Z jiného pohledu by se dalo říct, že jde defacto o ISP, kteří obcházejí zákon tím, že služby poskytují akorát svým členům a tím se vyhýbají mnohým povinnostem, které normální ISP mají.

Někde to může být pravda, jinde nikoliv. Pár takových sdružení znám (resp. jejich členy osobně), a rozhodně to není tak, že by chtěl někdo něco obcházet. Prostě se dohodli, že si (kvůli snížení nákladů) pořídí společně hardware a připojení. A že něco nabízejí veřejně, to už s tím příliš nesouvisí - nabízejí většinou jen nevyužitou část pásma.

Czfree.net neposkytovalo žádné takové služby ani v minulosti ani teď. Zmíněnou službu poskytovaly zcela konkrétní subjekty, které na to samozřejmě všechny zákonné náležitosti měly (alespoň tedy doufám).

Těžko říct. O CZFree.Net nemám zase tolik informací, abych se k tomu mohl přesně vyjádřit. Ale vzhledem k tomu, že donedávna bylo poskytování připojení koncesovanou živností, docela pochybuji, že bylo všechno v pořádku. Nicméně to tu nebudeme řešit, o tom nebyl ani původní zápis.

[D-Evil]

Těžko říct. O CZFree.Net nemám zase tolik informací, abych se k tomu mohl přesně vyjádřit. Ale vzhledem k tomu, že donedávna bylo poskytování připojení koncesovanou živností, docela pochybuji, že bylo všechno v pořádku. Nicméně to tu nebudeme řešit, o tom nebyl ani původní zápis.

Je to tak, jak řiká Ctirad, veřejný připojení fungovalo jen v některejch lokalitách (některý to zrušily, některý další naopak zavedly) a stejně jako připojení stálejch členů to měly a pořád mají na starost konkrétní subjekty.

CZFree.Net je jen síť, navíc neveřejná a poskytování připojení k internetu přes společnou infrastrukturu bylo původně chápaný jen jako něco navíc, primárním cílem byla bezplatná a pokud možno i rychlá komunikace členů mezi sebou. To, že je to teď přesně naopak, na věci moc nemění.

[Zdeněk Štěpánek]

Zdravim

CZFree.NET je jen "neregistrovana obchodni znamka" nebo tak nejak, proste jen nazev, nic vic, nic min.

Termin "poskytovani verejnych telekomunikacnich sluzeb" znamena, ze dotycny subjekt je u ministerstva neceho registrovany jako poskytovatel verejnych telekomunikacnich sluzeb. To jest firmy jako telecom, worldonline atd, proste ISP. Ze zakona tam proste patri ISP. A ISP je ten kdo na to ma bud zivnost (ve starem zakone bylo ISP koncesovana zivnost) nebo podal ohlasku (v novem zakone je ISP jen na ohlasku). Tyto subjekty jsou cilem nove spehovaci vyhlasky.

Pokud je nejaka czfree sit sdruzenim, tak to jeste neznamena, ze je ISP, sdruzeni je jen forma pravnicke osoby, ale neni presne definovano za jakym ucelem. To je az ve stanovach, ale jak bude ministerstvo rozeznavat czfree sdruzeni od spolku rybaru? Bude jim cist stanovy. To tezko. Takze pokud je czfree sit sdruzeni nebo neni je v tomto pripade uplne jedno.

Je potreba rozlisovat verejnou a neverejnou sluzbu. Verejna je ta s papirem (viz vyse) a neverejna je ta bez papiru. Prekvapive se to rozlisuje pouze existenci nebo neexistenci onoho papiru.

Takze valna vetsina czfree a komunitnichg siti zadny papir nema, tudiz jsou sluzbou neverejnou a tudiz se na ne nova vyhlaska nevztahuje. Je absolutne jedno, zda je to domaci sitka nejakeho manika co sousedovi nasdili ADSL nebo je to street acess nejake czfree site ktery nabizi 32kbps zdarma. Podle zakona je to neverejna sluzba.

Jina vec je komercni subjekt, ktery do nejake czfree site prodava internet na komercni bazi. Pokud tedy ma s klienty papirovou smlouvu kde je uvedeno ze predavaci misto je klidne bod u onoho ISP a ze prenos internetu bude pres sit treti strany (skrz czfree sit), tak na takoveho ISP se vyhlaska vztahuje.

Pokud ovsem nejaka fyzicka nebo pravnicka osoba nakupuje internet na svuj ucet u komercniho ISP a ten pak dal bez jakehokoliv papiru preprodava clenum site (pripad valne vetsiny mensich czfree siti) tak se nejedna o ISP a opet se na nej nova vyhlaska nevztahuje. Vztahuje se ale na toho nadrazeneho ISP od ktereho je brana konektivita pro celou sit.

Snad je to takhle jasne.

Zdenek

[Luk]

Je potreba rozlisovat verejnou a neverejnou sluzbu. Verejna je ta s papirem (viz vyse) a neverejna je ta bez papiru. Prekvapive se to rozlisuje pouze existenci nebo neexistenci onoho papiru.

To je právě omyl. I neveřejná služba může být "s papírem", o to tu vůbec nejde. Veřejnou službou se myslí taková služba, která je z právního (nikoli technického) pohledu každému stejně dostupná. Příklad: veřejná telefonní síť.

Naopak neveřejnou službou bude např. zvláštní telefonní síť zřízená mezi několika firmami nebo třeba síť propojující úřady.

Pokud ovsem nejaka fyzicka nebo pravnicka osoba nakupuje internet na svuj ucet u komercniho ISP a ten pak dal bez jakehokoliv papiru preprodava clenum site (pripad valne vetsiny mensich czfree siti) tak se nejedna o ISP a opet se na nej nova vyhlaska nevztahuje. Vztahuje se ale na toho nadrazeneho ISP od ktereho je brana konektivita pro celou sit.

Osoba, která tohle dělá, se dopouští neoprávněného podnikání, protože poskytuje telekomunikační služby (byť třeba neveřejné). Pokud by byly (samozřejmě za předpokladu legality, tedy ohlášení ČTÚ) veřejné, vyhláška by se na to vztahovala, jinak ne.

[Zdeněk Štěpánek]

Je potreba rozlisovat verejnou a neverejnou sluzbu. Verejna je ta s papirem (viz vyse) a neverejna je ta bez papiru. Prekvapive se to rozlisuje pouze existenci nebo neexistenci onoho papiru.

To je právě omyl. I neveřejná služba může být "s papírem", o to tu vůbec nejde. Veřejnou službou se myslí taková služba, která je z právního (nikoli technického) pohledu každému stejně dostupná. Příklad: veřejná telefonní síť.

Naopak neveřejnou službou bude např. zvláštní telefonní síť zřízená mezi několika firmami nebo třeba síť propojující úřady.

Dobre, ale ja to beru tak ze verejna sit je treba sit ceskeho telekomu, proste pro vsechny lidi bez rozdilu a na tuto "verejnost" ma papir. Ja na svoji sit zadny papir nemam a v zadnem pripade se k nam nemuze pripojit kdokoliv, jen ten koho si odsouhlasime, tudiz jsme neverejna sit a basta. Ze je tento souhlas u street accesu czfree vydan vsem lidem treba prostrednictvim verejneho prohlaseni na webu z toho street accessu jeste nedela verejnou sit.

Pokud ovsem nejaka fyzicka nebo pravnicka osoba nakupuje internet na svuj ucet u komercniho ISP a ten pak dal bez jakehokoliv papiru preprodava clenum site (pripad valne vetsiny mensich czfree siti) tak se nejedna o ISP a opet se na nej nova vyhlaska nevztahuje. Vztahuje se ale na toho nadrazeneho ISP od ktereho je brana konektivita pro celou sit.

Osoba, která tohle dělá, se dopouští neoprávněného podnikání, protože poskytuje telekomunikační služby (byť třeba neveřejné). Pokud by byly (samozřejmě za předpokladu legality, tedy ohlášení ČTÚ) veřejné, vyhláška by se na to vztahovala, jinak ne.

To si nemyslim, protoze to je uplne to same jako kdyz si firma koupi internet a prostrednictvim sve site ho rozvede po pobockach. Jak urednici poznaj ze ta provozovatel site neni ta osoba co nakupuje internet? Pokud by byla provozovatelem, je to jeji soukroma sit a zadnou ohlasku davat nemusi, jenze o pojmu "provozovatel site" se nikde nepise. Nehlede na to, ze podnikani je cinnost _za ucelem zisku_. Samozrejme s tebou souhlasim, ze je to neopravnene podnikani, pokud je to cineno za ucelem zisku, ale zrejme jhsem zapomel dodat ze jsem mluvil jen o preprodavani bez zadneho zisku. Je prece nesmysl aby si kazdy clen treba te nasi site udelal smlouvu s nasim providerem na 64/64 za 300 a provider nam to predaval na jednom bode v rychlosti 1024/1024 celkove, takhle to u nas nefunguje. Tento model funguje treba v praze kde ale jsou ISP ktere funguji presne na tomto modelu (o tom jsem psal vyse), ale normalni provider to takhle nedela.

Zdenek

[Luk]

Ze je tento souhlas u street accesu czfree vydan vsem lidem treba prostrednictvim verejneho prohlaseni na webu z toho street accessu jeste nedela verejnou sit.

Mám obavy, že na ČTÚ by si to nemysleli.

Nehlede na to, ze podnikani je cinnost _za ucelem zisku_. Samozrejme s tebou souhlasim, ze je to neopravnene podnikani, pokud je to cineno za ucelem zisku, ale zrejme jhsem zapomel dodat ze jsem mluvil jen o preprodavani bez zadneho zisku. Je prece nesmysl aby si kazdy clen treba te nasi site udelal smlouvu s nasim providerem na 64/64 za 300 a provider nam to predaval na jednom bode v rychlosti 1024/1024 celkove, takhle to u nas nefunguje. Tento model funguje treba v praze kde ale jsou ISP ktere funguji presne na tomto modelu (o tom jsem psal vyse), ale normalni provider to takhle nedela.

Můj názor je ten, že by se úřady do takových věcí vůbec neměly míchat. Prostě, kdo chce síť/přípojení/jánevímco..., ať si to vybuduje, provozuje, a ať mu do toho nikdo nekecá. Kdo na tom chce vydělávat, ať to ohlásí (pro daňové účely - jako jinou výdělečnou činnost), toť vše. Současný stav není dobrý, i když je to pořád nesrovnatelně lepší než ještě nedávno, kdy bylo na kdeco potřeba "požehnání vrchnosti" (= koncesní listina + tel. licence).

[0]

Jake jsou sankce za nedodrzeni vyhlasky? Nebude vyhodnejsi na vsechno kaslat a platit jen pripadne pokuty? Logovani vseho mozneho stoji penize, cas, systemove prostredky ...

[Luk]

Je to správní delikt uvedený v § 118 odst. 1 písm. l zákona, hrozí pokuta až do výše 10 % výnosů provozovatele (max. 10 milionů).

[Hrabosh]

Takže když to dělá zadarmo, tak mu pokuta nehrozí ?

Z.H.

[0]

Neznamena verejne, ze to je cizim pravnim subjektum (fyz. a prav. osobam). A co treba zamestancum?

[Luk]

Ne. Veřejné v tomto případě znamená, že je může využívat kdokoliv. Že si někdo natáhne dráty z jedné kanceláře do druhé, není veřejná služba. Totéž ani třeba firemní pobočková telefonní ústředna (nebo - obdobně - poštovní server pro účely firmy).

[D.]

Smerodatne jsou udaje, ktere osoba podnikajici v elektronickych komunikacich uvede ve svem oznameni u CTU. A spousta subjektu, vc. ISP tam uvadi sve sluzby jako neverejne.

[Luk]

Pokud uvádí služby jako neveřejné a jsou přitom poskytovány jako veřejné (tedy každému bez rozdílu), pak je to stíhatelné jako neoprávněné podnikání (jak jako správní delikt, tak případně i jako trestný čin).

[Ctirad Feřtr]

Ona je otázka, jestli obecný ISP je provozovatel veřejné telkosítě nebo není. Výklady jsou totiž dost nejednoznačné a většina z nich se spíš přiklání k tomu, že není. A co znám různé lidi co do toho dělají, tak všichni mají pouze koncesi (z doby, kdy to ještě bylo potřeba) a ŽL. Ono to hlavně není jenom o statutu, ale taky o financích. Provozovatel veřejné telko sítě musí za příslušnou registraci složit nemalou částku (tuším 100kKč).

[Luk]

Dnes není (kromě zmíněného povinného záznamu) nutné se bránit označení poskytovaných služeb za veřejné. Zákon o elektronických komunikacích, schválený na jaře, ruší dosavadní licence i koncesovanou živnost, a nahrazuje je jednotným ohlášením na ČTÚ (podniká se na základě všeobecného oprávnění vydaného tímto úřadem).

Provozovatel veřejné telko sítě musí za příslušnou registraci složit nemalou částku (tuším 100kKč).

A tohle už právě také neplatí. Nový zákon stanovuje poplatek za registraci na pouhých 1000 Kč (stejně jako za ŽL).

[Luk]

To bych neřekl. Pokud by to dělala zadarmo nepodnikající fyzická osoba, tak asi nehrozí. Jinak nejspíš ano, protože zákon nehovoří o výnosech z této činnosti, ale o výnosech obecně (i když kdo nevede - a ani není povinnen vést - účetnictví, nepracuje s pojmem výnosy). Takže zřejmě by mohli tu pokutu vyměřit i z jiných výnosů (třeba z reklamy), pokud by nějaké byly.

[0]

Takze ISP si zvednou poplatky a jinak receno to povede k tomu, ze si budeme platit za to, ze nas budou smirovat. Ach jo, proc jsou lidi tak silene paranoidni.

[Luk]

Bohužel. Všudypřítomné kamery také platíme.

[t]

Az na zaklade nich zjisti toho, kdo te prepad budes jiste mluvit uplne jinak.

[Ruža Becelin]

Tohle nemá s paranoiou nic společného. není to nic nez obyčejná buzerace a šmírování státu. ISP z toho radost mít určitě nebudou, protože to znamená další náklady k uchovávání údajů.

IMHO odsud už není daleko k tomu, že se začne šmírovat i obsah mailů a další chuťárny...

Ať žije Orwell!

[Luk]

Šifrovat, šifrovat, šifrovat. A pokud nám bude někdo chtít toto právo vzít, vzpomeňme na čl. 23 Listiny základních práv a svobod. V nouzi nejvyšší by bylo nutno toto ustanovení použít.

[0]

A plosne smirovani bez povoleni neni protiustavni?

Problem, se sifrovanim je, ze vetsina lidi neni schopna icq pres sifrovany kanal nebo prijmout zasifrovany email..

[Luk]

ICQ poskytuje subjekt mimo území ČR, dokonce mimo EU. Proto se na něj místní opatření nevztahují (i když USA mají samozřejmě podobné "vynálezy" také).

Je mi jasné, že zavádění šifrování půjde ztuha. Ale nedá se nic dělat - je to jediná cesta.

[Luboš Doležel (Doli)]

vetsina lidi neni schopna icq pres sifrovany kanal

Není schopna? Ono to vůbec nějak jde? Každopádně proč asi jedu na Jabberu - TLS + GPG je nepřekonatelná kombinace

[Käyttäjä 11133]

Přesně mi víme proč si mezi sebou píšeme.

[deleted]

OK, ale všechno tohle (a mnohem víc) mohl dělat třeba můj ISP už dříve. Otázka tedy zní: Komu musí a komu naopak nesmí poskytovatel tato data poskytnout? Pokud by to bylo jen na základě soudního rozhodnutí a nikdy jindy, pak bych s takovýmto zákonem neměl sebemenší problém.

[Luk]

V tuto chvíli jsou tato data poskytována na úrovni běžného odposlechu. Tedy pouze státním orgánům určeným zákonem, a to vždy se souhlasem soudu (ten je samozřejmě fakticky jen formální). Ale v jiných státech EU (hlavně Británie, Francie) jsou tlaky na to, aby v některých případech nebyl souhlas soudu nutný (ostatně v USA už něco takového platí nyní).

Nejde o to, že ISP data shromažďovat může (nějaká data se samozřejmě shromažďují vždy, už jen z provozně-technických důvodů), ale že to dělat musí, a že se tato data musejí uchovávat po stanovenou dobu.

[bhy]

No, s tím možným povinným využíváním určitého konkrétního, státem dodaného, logovacícho softwaru v budoucnu, neviděl bych to zase úplně zcela tragicky. Autoři a uživatelé free softwaru jsou sice možná většinou líní lidé, nemyslím si ale, že by si nechali líbit úplně naprosto cokoliv, co napadne kdejaké zákonodárce a lobbisty. Snad nejsem naivní, když se domnívám, že tato společnost, ač jsem k ní velmi kritický, jakkoliv je nedostatečně občansky rozvinutá, poskytuje přesto relativní dostatek mechanismů, kterými by nějaká narychlo zformovaná občanská iniciativa obhájců free softwaru zabránila právnímu vynucování používání non-free softwaru (nebo zkrátka jakéhokoliv, který by neměli pod kontrolou, který by místo toho měla pod kontrolou státní správa) k tomuto nebo jinému účelu.

[Luk]

Jsem v tomto docela skeptický - hlavně při pohledu na současné volební preference