V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Během schvalování zákona o elektronických komunikacích zanikla v bouři emotivních diskusí jedna relativně drobná změna, která však přináší zcela zásadní průlom - a to v pozitivním slova smyslu.
I když se většina diskusí ohledně zákona točila okolo univerzální služby, zpřístupnění sítě a digitálních masmédií, došlo schválením zákona také ke změně možností poskytování telekomunikačních služeb obecně. V čem změna spočívá?
Je to naprosto zásadní změna. Doposud to vypadalo tak, že kdo chtěl poskytovat libovolné služby komunikace na dálku (ať už hlasové nebo třeba datové), musel nejdřív získat živnostenský list, pak si požádat o povolení ("licenci") a (v případě kladného rozhodnutí) zaplatit vysoký správní poplatek. Je jasné, že to byl stav, který rozvoji telekomunikací příliš neprospíval.
Nyní je to mnohem jednodušší. Chci poskytovat telekomunikační služby - ohlásím to na ČTÚ, zaplatím malý poplatek a je hotovo. Příjemná změna, že? Tento druh podnikání navíc není živností, takže dalších 1000 Kč za živnostenský list (a další papírování) už není třeba.
Někdo by se mohl ptát: "A v čem je to tak zásadní?" Zásadní je to hlavně v tom, že to výrazně pomůže vzniku a rozvoji (nejen) lokálních ISP. Dosud totiž museli usilovat o povolení; pokud už ho dostali, zaplatili vysoký poplatek - takže si to každý desetkrát rozmyslel, než se do něčeho pustil. Měli jsme tu řadu občanských sdružení poskytujících svým členům internetové připojení, ale na komerční bázi se do toho nikdo nehrnul. Nyní zbytečné bariéry padly a otevírají se nové obzory.
Změna zákona tedy přinesla mnohem lepší podmínky pro rozvoj Internetu, zejména tzv. poslední míle. Zda se to projeví v praxi, teprve uvidíme. Ale možnosti tu jsou, takže už jich stačí jen využít.
Oživeno: Koho by to zajímalo, celý zákon najde například tady.
Tiskni
Sdílej:
s/státních orgánů/státními orgány/Ano, tak je to správně