Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Termín schvalování softwarových patentů v EP se blíží, a bohužel to vypadá, že návrh projde. Šance něco zvrátit není velká, ale bylo by chybou rezignovat na veškeré aktivity v této oblasti. Učinit se dá leccos, já jsem zvolil cestu oslovení poslanců, kteří byli v ČR do EP zvoleni.
I když se může zdát zbytečné pokoušet se o zvrácení vývoje v EP právě touto cestou, myslím si, že to zcela od věci není. Jak se totiž ukázalo při různých rozhovorech s poslanci, někteří z nich si příliš neuvědomují, jaké následky by schválení směrnice mělo. Nelze se tomu ani příliš divit, je to záležitost poměrně specifická, takže je chyba spíš u oborových poradců, ať už stranický či poradců jednotlivých politiků - ti by měli mít větší přehled.
Proto jsem rozhodl, že všem poslancům a poslankyním pošlu mail, ve kterém stručně vysvětlím hrozící následky schválení dokumentu. Snažil jsem se o maximální srozumitelnost argumentů, a současně o co nejslušnější formu celého textu. Dopis vypadal takto:
Vážený pane poslanče,
dne 5. července 2005 bude Evropský parlament hlasovat o "Směrnici o patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem" (Computer Implemented Inventions Directive, CIID) v podobě navržené Radou ministrů. Jako člen profesní skupiny, jíž se tato směrnice velmi dotýká, a jako občan České republiky a Evropské unie, se na Vás obracím s žádostí o velmi pečlivý a zodpovědný přístup ke schvalování této směrnice.
Její schválení v navržené podobě by mělo velmi negativní dopady na vývoj a používání počítačových programů v České republice i v dalších zemích EU. Mělo by za následek výrazné zhoršení konkurenceschopnosti zejména malých a středních firem, které v oblasti vývoje počítačových programů podnikají. Razantní zpomalení inovací, způsobené jak výrazně vyššími náklady na vývoj softwaru, tak omezením zavádění moderních technologií, by se pak projevilo na celé ekonomice. Snížila by se produktivita práce, konkurenční pozice evropských firem by se (na evropském i světovém trhu) zhoršila, zvýšila by se nezaměstnanost.
S ohledem na výše uvedené, Vás žádám o důkladné zvážení důsledků schválení CIID. Zaujmete-li názor, že by schválení nebylo prospěšné, pokuste se prosím přesvědčit o tomtéž i poslance z jiných zemí ve Vaší politické frakci. Za projevené úsilí při zastupování zájmů občanů České republiky Vám děkuji.
S pozdravem
Lukáš Jelínek
softwarový inženýr a programátor
Pro všechny poslance byl text stejný (poslankyně dostaly samozřejmě nepatrně jinou verzi), pouze v případě Zuzany Roithové, jejíž postoje k SW patentům jsou obecně známé, jsem text tomuto faktu poněkud přizpůsobil.
Pochopitelně neočekávám, že by na základě této snahy všichni poslanci hlasovali proti směrnici, ale třeba to nějaký efekt, byť je nepatrný, mít bude. Doufejme...
Ihned po odeslání mailu mi přišla odpověď od Jolany Mungengové, asistentky Vladimíra Železného, že se většina politické frakce Nezávislost/demokracie (včetně V. Železného) chystá hlasovat proti návrhu, a naopak podpořit pozměňovací návrhy, které mají za cíl SW patenty ze směrnice vypustit. Aspoň jedna pozitivní zpráva.
Tiskni
Sdílej:
.
To není pěkně zformulováno.
Souhlasím s obsahem, respektive, souhlasím s tím, co se autor dopisu snaží prosadit. Ale formulace stojí, s prominutím, za hovno. Ten prostřední odstavec je zoufalý - "mělo by to negativní dopady; výrazné zhoršení; razantní zpomalení; vyšší náklady; snížení produktivity; blablabla". To je čistě demagogická argumentace bez jediného zdůvodnění, nikde tam není řečeno proč, co je příčina, co je důsledek. Celý ten odstavec (obsahově velmi pěkně) jenom říká, že něco je blbost, ale není tam ani čtvrt slova o tom, proč je to blbost. To je prostě demagogie.
Sorry, s takovým dopisem nemůžu souhlasit. Souhlasím s jeho "myšlenkou", ale nesouhlasím s "provedením". Podle mě to působí pouze dojmem dalšího výkřiku nějakého hysterického zeleného nebo jiného fanatika - zabij bobra, zachráníš strom.
Tohle není styl argumentace, za který bych byl ochoten se postavit.
Z'LI0(%:`&/NRU`Y0"@8.L%.%PG(%!D>"<!@C(4&'?`UO!/$"K\2)+!1K',R'
2V,*3$D-EG4PC!<*(%%I"<*$`
`Prvý krát som im písal už začiatkom marca. A vtedy som dostal len neurčitú odpoveď od Moniky Beňovej. Vtedy som ich mailové adresy bral z tejto stránky - a tam ju má uvedenú len polovicka z nich. Ale minulý týžden som si povedal, že čas, kedy ich hlas naozaj nieco zaváži, sa blíži a opýtal som sa p. Lubora Illeka zo Slovenskej Informacnej Spoločnosti (, ktora bojuje na tomto poli už dlho) ako sa veci majú. Ten odpovedal, že Ústav Priemyselného Vlastníctva (, co je štátny orgán, do ktorého kompetencií táto oblasť spadá) prijal 90% požiadaviek SISp a stavia sa "proti". Každopádne, ale SISp odporúča všetkým, ktorým na zákaze patentov záleží, kontaktovať europoslancov aj individuálne.
Ja sám som tak urobil v sobotu. Podarilo sa mi nájst stránku, podľa ktorej mailová adresa každého z nich je prvé písmeno krstného mena plus priezvisko v doméne @europarl.eu.int. Poslal som 14 mailov a zatiaľ som nedostal žiadnu odpoveď. Ale vtedy v marci to trvalo 12 dní, než som dostal odpoveď od p. Beňovej. Tak hádam to k niečomu bolo. Napíšte aj vy.
europarl.eu.int má každý poslanec EP (a uživatelské jméno je první písmeno z křestního jména + celé příjmení).