Moje vize eGovernmentu I. - úvod

14.7.2005 17:48 | Přečteno: 908× | Rouhání největší | poslední úprava: 14.7.2005 18:22

Ve svých předchozích příspěvcích jsem často kritizoval chování státní správy a samosprávy. Často se to týkalo praktické realizace eGovernmentu - elektronická státní správa je podle mě realizována špatně a neefektivně. Protože kritizovat umí každý, chtěl bych nastínit, jaká je moje představa v této oblasti. Pod slovem eGovernment budu (stejně jako česká vláda ve svých prohlášeních) mít na mysli státní správu nejen elektronickou, ale také efektivní.

Ať už jsem tu kritizoval systém výměny řidičských průkazů, praktiky na ministerstvu zemědělství či akce typu INDOŠ, vždycky to byly neklamné známky špatné realizace eGovernmentu. Toto slovo naše současná vláda používá ve významu "efektivní státní správa", proto se toho budu také držet - z hlediska terminologie to bude jen výhodné. Nekritizoval jsem však planě. Svoji vizi eGovernmentu mám, a chtěl bych ji zde tedy přednést. Dnes uvedu pouze "základní pilíře", později se budu věnovat jednotlivým oblastem.

Kvalitní eGovernment není rozhodně jednoduchá věc. Jednoduchý není návrh celého systému, natož pak jeho realizace v praxi. V cestě stojí hlavně lenost, úplatnost a neochota něco zlepšovat.

Moje vize eGovermentu stojí na následujících pilířích, které musejí být přítomny všechny najednou, jinak systém ztrácí integritu a nemůže být efektivně realizován:

• Středem pozornosti je občan.
  Cílem veškerého snažení je spokojenost občana. Veřejná správa (všechny úrovně od obcí nebo částí obcí, přes kraje, stát až k větším celkům typu EU) musí být služba občanovi, nikoli vrchnost, která mu poroučí. Občan si tuto službu platí ze svých daní, proto má právo na jejím plnění v maximálním rozsahu.
• Minimalizace rozsahu oblastí.
  Co nemusí řešit veřejná správa, ať je v soukromých rukou. Veřejné služby ať se naopak zaměří na to, co je vhodnější řešit touto cestou, a ať to dělají s maximálním nasazením.
• Dobrá strukturalizace.
  Každá věc by se měla řešit na té úrovni, na které je to nejvhodnější. Nadměrná centralizace, nebo naopak zbytečné rozmělňování jsou kontraproduktivní.
• Minimalizace rozhodnutí závislých na libovůli úředníka.
  Pro každé rozhodnutí, u kterého je to možné, nechť existují předem daná kritéria, aby nezáleželo jen na tom, co si rozhodující člověk myslí. Je to důležité protikorupční opatření.
• Transparentnost.
  Každé rozhodnutí orgánu veřejné správy musí být veřejné (samozřejmě v souladu se zásadami ochrany osobních údajů), ke všemu by měl mít občan přístup. Veřejné by měly být i veškeré smlouvy, které veřejná správa uzavírá (tedy žádné vymlouvání na obchodní tajemství). Jedinou výjimkou z tohoto pravidla jsou utajované skutečnosti, i u nich by měly být velice striktní mantinely.
• Minimalizace výjimek.
  Jakékoli výjimky z obecně platných pravidel (např. pro zadávání zakázek) by se měly týkat pouze nouzových situací, stavu ohrožení apod., jinak dochází ke zneužívání a vytváří se prostor ke korupci.
• Technologická neutralita.
  Všechny způsoby komunikace občana s veřejnou správou musejí být rovnocenné. U elektronické komunikace nesmí být zvýhodňovány produkty určitých firem. Pokud se používají jednotné formáty, pak přístup k nim a jejich používání nesmí být nijak omezeny (licenčně, patentově apod.). Jakákoli technologie používaná veřejnou správou musí být přizpůsobena potřebám občanů - nesmí nastat případ, že se občan bude přizpůsobovat použitým technologiím.
• Plná odpovědnost za rozhodnutí.
  Orgán veřejné správy musí nést stoprocentní odpovědnost za každé rozhodnutí. Pokud způsobí občanovi škodu, musí ji plně nahradit. Každý úředník pak musí mít odpovědnost vůči orgánu, a také odpovědnost trestněprávní. Překročení zákonných lhůt musí být považováno za hrubé pochybení.
• Ochrana osobních údajů, jejich výměna mezi orgány.
  Veřejná správa nesmí vyžadovat, ukládat a zpracovávat víc osobních údajů, než nezbytně potřebuje. Tyto údaje smí použít jen k účelu, ke kterému byly získány, pokud občan nedá souhlas k jinému použití. Naopak, pokud občan souhlasí, různé orgány (i na různých úrovních) by si tyto údaje měly předávat, místo aby je musel přenášet občan.
• Účinný výkon rozhodnutí.
  Pokud úřad v souladu s právními normami rozhodne, musí se rozhodnutí účinně vykonat. Orgán musí maximálně využít možnosti dané zákonem, a musí konat neprodleně. Týká se to jak vymáhání pohledávek, tak i jiných rozhodnutí ze všech oblastí veřejné správy.
• Placené nadstandardní služby.
  Existuje řada služeb, které mohou mít nadstandardní charakter (přidělení speciální registrační značky auta, vyřízení něčeho v expresní lhůtě apod.). Tyto služby by měly být oficiálně dostupné v maximální možné míře, a to za poplatek. Tím se výrazně omezí uplácení, a současně se zajistí pokrytí případných vyšších nákladů na služby.

Je toho poměrně hodně, i když jsem to uvedl jen ve stručnosti a velmi obecně. Tohle je moje základní představa, jak by to mělo vypadat. Další příspěvky na toto téma se již budou týkat jednotlivých uvedených pravidel.

       

Komentáře

[Michal Vyskočil]

Nedá mi to, ale musím odpovědět Jistě, pane ministře! Skutečně to vypadá moc krásně, ale co se týká možné realizace, tam jsem bohužel skeptický .

U nás se spíše budou zavádět protiteroristická opatření, než aby se dělalo něco užitečného.

[Pmx]

Já si doteď myslel, že eGovernment znamená zavádění ICT do státní správy, její "modernizaci" po technické stránce, přístupnost informací pro občana. Nikoli reforma všeobecná :)

Co se ICT týče - smlouva s nějakým objektem státní správy musí být zlatý důl. Cena softwaru je pomalu taková, jako kdyby se sw tvořil na zakázku pro každý jednotlivý např. městský úřad samostatně. Úředníky ani nenapadne, že by se mohli podívat po levnější (nebo dokonce open-source) alternativě...

Mimochodem, nemám rád super hyper cool pojmenování ("eGovernment") jinak obyčejných věcí - odpoutává to pozornost od samotného důležitějšího obsahu. Pravda, tento výraz přišel z ciziny (pokud vím), ale i tak...

[Luk]

S tím termínem eGovernment operuji proto, že se s ním vláda ohání - a používám ho ve stejném významu jako vláda. Původní a hlavní význam je samozřejmě zavádění ICT, ale to stejně nelze úspěšně provádět bez splnění těch ostatních pravidel, která jsem uvedl.

[Pmx]

Ono by to možná šlo, nejvíce důležitý je pro tuto věc bod Technologická neutralita. Jistou aktivitu bych očekával od OSS Aliance (neboli Společnost pro výzkum a podporu Open Source aneb není nad chaos už v názvu), jejíž dosavadní činnost (kromě vybírání členských poplatků?) je pro mne záhadná.

[petr_p]

Paradoxem je, ze se zavedenim vypocetni techniky urady produkuji vice dokumentu, nez drive. Zaroven, urednici nemaji poneti o kompetetnosti jednotlivych uradu, takze napr. obecni urady jsou zavaleny nesmlyslnym papirovanim, ktere preakticky nema zadny smysl, nebo urceno pro nekoho jineho.

Dam priklad ze zivota:

Soud zasle na obecni urad dotaz, zda konkretni parcela je skutecne vyuzivana jako orna puda. K tomu prilozi tri krat kopirovany letecky snimek s prumetem katastralni mapy kreslene velmi tenkou carou. Za prve citelnost mapovych podkladu se blizi nule, za druhe urednik nemuze mit poneni, kde se parcela nachazi, protoze obecni urad nema on-line pristup do systemu katastralniho uradu, za treti skutecneho vymezeni parcely v realu je schopen jen zememeric. A nakonec, co s tim vsim ma vlastne spolecneho obecni urad? Snad jen to, ze dana parcela lezi v jeho katastru.

Nebo odbor zivotniho prostredi krajskeho uradu zasle nekolikastrankovy dotaznik ohledne "nazoru" obecniho uradu na vyuziti energetickych zdroju a tepelne izolace budov. Aby tento dotaznik mohl byt fundovane vyplnen, musel by urednik mit minimalne VS v oboru architektura nebo si nechat zpracovat posudek.

A podobnymi nesmysly se obtezuji urady navzajem. Proste system ma sam o sobe neskutecnou rezii.

[Luk]

A podobnymi nesmysly se obtezuji urady navzajem.

Je to tak. Případ Jindřichovic pod Smrkem byl neúspěšným pokusem tomu vzdorovat.

Jedním z orgánů "sám pro sebe" je třeba ÚZIS (organizační složka ministerstva zdravotnictví). Ten shromažďuje obrovská kvanta informací z nemocnic, ordinací a dalších zdravotnických zařízení (což znamená hlavně nekonečné vyplňování dotazníků a tabulek). Většina získaných dat je prakticky k ničemu, nikomu a ničemu nepomohou.

[Jáchym Čepický]

Pokud (orgán) způsobí občanovi škodu, musí ji plně nahradit.

Tím doufám není myšleno např. to, že by policie musela hradit ušlý zisk, zkontroluje-li řidičovu hladinu alkoholu a prokáže-li se, že tento před jízdou nepožil...

S "ideou" nelze než souhlasit. Mno, s praxí už to bývá horší...

[Luk]

To s tím alkoholem je už hodně na pováženou, tak daleko by asi nemělo smysl jít. Ale obecně není možné, aby třeba policisté někoho zcela beztrestně drželi 48 hodin v cele předběžného zadržení, aniž by se mu něco prokázalo - tam k újmě (nejen majetkové) zcela jednoznačně dochází.

Nebo jiný příklad: Úřad zabordelí nějaký dokument a člověk se musí vydat na ten úřad, a tam něco prokazovat. Tam by měl úřad jednoznačně zaplatit náklady na dopravu i ušlý zisk.