Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ koordinovaný sdružením CZ.NIC přichází se službou Strážci internetu, která má sjednotit způsob hlášení doménových jmen zneužívaných k páchání trestné činnosti. Službu mohou uživatelé využívat také prostřednictvím rozšíření do prohlížeče. Nový nástroj podporuje jak hlášení vyžadující autorizaci, tak anonymní reporting, u kterého však nebude možné zapojit takovou míru automatizace jako u
… více »Firefox pro iOS přichází s integrovaným blokováním reklam. Funkce je ve výchozím nastavení vypnutá a lze ji aktivovat v Settings > Browsing > Ad Blocker.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila (𝕏) open-source robota Microduck. Předobjednat jej lze za 340 eur.
Open-source autonomní AI agent OpenClaw (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2026.8.1 aneb 2.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
No vono nejhorsi je, ze USA mely bombu jako prvni na svete, jako prvni (a zatim jedini) ji pouzili a ted chteji narizovat ostatnim co muzou a co ne.
Osobne si myslim, ze atomovy vyzkum by se omezovat nemel (no podle me by se zadny vyzkum omezovat nemel). Za par let to muze byt jediny zdroj paliva a bylo by dobre mit kvalitni reaktory a palivo -- k tomu je potreba jeste spousty let vyzkumu (soucastne reaktory palivem doslova plytvaji).
Holt se hoši trošku přepočítali
Navíc ty idioti to dělali jako pozemní test, takže výbuch nasál hromadu prachu, písku a zeminy a vyflusl to do vzduchu ve formě mnohem většího jaderného spadu (všechny ostatní státy se nikdy takový podobný test neodvážily udělat, protože věděli jaké zamoření by to způsobilo... i nejsilnější jaderný test v historii - ruská termonukleární bomba Tsar o síle 55 megatun TNT odpálená na Novaje Zemlje - byl proti tomu krásně čisťoučkej).
). Kdyby to neudelali, podle predpokladu by celosvetove stouplo jaderne znecisteni v atmosfere o 25% (v porovnani s veskerym znecistenim ktere se kdy od vynalezu atomove bomby do vzduchu dostalo). Nicmene nedelam si iluze, vic jim urcite vadilo ze by spad zasahl cast ruska a staty Warsavské smlouvy
Jinak ty zmíněné země určitě nemají nějak přímou podporu ve věci svých jaderných programů. Určitě by v USA byli raději, kdyby ty země ty zbraně neměly.
Pan autor by se před tím než se pustí do rozborů zahraniční politiky měl zamyslet nad tím co dělá. Je jasné, že USA a NATO musí mít jiný přístup k Íránu a Severní Koreji, když jsou tam podmínky tak odlišné! Zatímco odstranění případných problémů v Íránu vojensky je ještě v teoretických možnostech, Severní Korea je jiný případ a vyžaduje jiné řešení. Občas by mě zajímalo, kde lidi nechávají hlavu když píší o takových věcech.
Určitě by v USA byli raději, kdyby ty země ty zbraně neměly.Ano, nejlépe by bylo, kdyby ty zbraně byly jen v USA. To by Američané měli klidné spaní
Je jasné, že USA a NATO musí mít jiný přístup k Íránu a Severní Koreji, když jsou tam podmínky tak odlišné!Jsou tam odlišné podmínky, ale hrozba je to srovnatelná. A navíc, co třeba ten Pákistán? Sice to není "přímá podpora", ale nepřímá (poskytnutí know-how a některé techniky) ano. A co se týká Izraele, tam je to bez diskuze...
Severní Korea je jiný případ a vyžaduje jiné řešení.V Koreji již Američané válčili. A myslím, že by se tam nechtěli vrátit. Stejně jako do Vietnamu, i když ten jaderné ambice nemá a trnem v oku může (nejen) Američanům být jen porušováním práv k ochranným známkám apod.
Co je na Izraeli bez diskuse? Ti také nedostali jaderné zbraně od USA, museli vyvinout své vlastní. A když se to ve Washingtonu dozvěděli, asi také nadšením nešíleli. Izrael je sice spojenec USA, ale to ještě neznamená, že si můžou jen tak říct o tři balení atomovek po pěti kusech
Pákistán se teď zdá se tváří jako spojenec, no, aby to nedopadlo jako s šáhem v té zemi vedle, o které je shodou okolností tenhle příspěvek (Írán taky dostával slušnou podporu USA, pokud jde o zbraně) :-/
V Koreji se válčilo a už tehdy to po ,,vstupu`` Číny do bojů vypadalo dost všelijak. Jak by to vypadalo dnes (plus to co má sama Severní Korea), to nevím… Vietnam je zase jiný případ, ale tam se ani nikdy válčit nemuselo.
) tak vlastně měřím dvojím metrem.
Samozřejmě, nemusíš to brát v úvahu, ale pak je otázka jak dlouho tu pak s námi ještě budeš
Zajímalo by mě prostě, kde vidíš ten dvojí metr.
Tiskni
Sdílej: