Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
No vono nejhorsi je, ze USA mely bombu jako prvni na svete, jako prvni (a zatim jedini) ji pouzili a ted chteji narizovat ostatnim co muzou a co ne.
Osobne si myslim, ze atomovy vyzkum by se omezovat nemel (no podle me by se zadny vyzkum omezovat nemel). Za par let to muze byt jediny zdroj paliva a bylo by dobre mit kvalitni reaktory a palivo -- k tomu je potreba jeste spousty let vyzkumu (soucastne reaktory palivem doslova plytvaji).
Holt se hoši trošku přepočítali
Navíc ty idioti to dělali jako pozemní test, takže výbuch nasál hromadu prachu, písku a zeminy a vyflusl to do vzduchu ve formě mnohem většího jaderného spadu (všechny ostatní státy se nikdy takový podobný test neodvážily udělat, protože věděli jaké zamoření by to způsobilo... i nejsilnější jaderný test v historii - ruská termonukleární bomba Tsar o síle 55 megatun TNT odpálená na Novaje Zemlje - byl proti tomu krásně čisťoučkej).
). Kdyby to neudelali, podle predpokladu by celosvetove stouplo jaderne znecisteni v atmosfere o 25% (v porovnani s veskerym znecistenim ktere se kdy od vynalezu atomove bomby do vzduchu dostalo). Nicmene nedelam si iluze, vic jim urcite vadilo ze by spad zasahl cast ruska a staty Warsavské smlouvy
Jinak ty zmíněné země určitě nemají nějak přímou podporu ve věci svých jaderných programů. Určitě by v USA byli raději, kdyby ty země ty zbraně neměly.
Pan autor by se před tím než se pustí do rozborů zahraniční politiky měl zamyslet nad tím co dělá. Je jasné, že USA a NATO musí mít jiný přístup k Íránu a Severní Koreji, když jsou tam podmínky tak odlišné! Zatímco odstranění případných problémů v Íránu vojensky je ještě v teoretických možnostech, Severní Korea je jiný případ a vyžaduje jiné řešení. Občas by mě zajímalo, kde lidi nechávají hlavu když píší o takových věcech.
Určitě by v USA byli raději, kdyby ty země ty zbraně neměly.Ano, nejlépe by bylo, kdyby ty zbraně byly jen v USA. To by Američané měli klidné spaní
Je jasné, že USA a NATO musí mít jiný přístup k Íránu a Severní Koreji, když jsou tam podmínky tak odlišné!Jsou tam odlišné podmínky, ale hrozba je to srovnatelná. A navíc, co třeba ten Pákistán? Sice to není "přímá podpora", ale nepřímá (poskytnutí know-how a některé techniky) ano. A co se týká Izraele, tam je to bez diskuze...
Severní Korea je jiný případ a vyžaduje jiné řešení.V Koreji již Američané válčili. A myslím, že by se tam nechtěli vrátit. Stejně jako do Vietnamu, i když ten jaderné ambice nemá a trnem v oku může (nejen) Američanům být jen porušováním práv k ochranným známkám apod.
Co je na Izraeli bez diskuse? Ti také nedostali jaderné zbraně od USA, museli vyvinout své vlastní. A když se to ve Washingtonu dozvěděli, asi také nadšením nešíleli. Izrael je sice spojenec USA, ale to ještě neznamená, že si můžou jen tak říct o tři balení atomovek po pěti kusech
Pákistán se teď zdá se tváří jako spojenec, no, aby to nedopadlo jako s šáhem v té zemi vedle, o které je shodou okolností tenhle příspěvek (Írán taky dostával slušnou podporu USA, pokud jde o zbraně) :-/
V Koreji se válčilo a už tehdy to po ,,vstupu`` Číny do bojů vypadalo dost všelijak. Jak by to vypadalo dnes (plus to co má sama Severní Korea), to nevím… Vietnam je zase jiný případ, ale tam se ani nikdy válčit nemuselo.
) tak vlastně měřím dvojím metrem.
Samozřejmě, nemusíš to brát v úvahu, ale pak je otázka jak dlouho tu pak s námi ještě budeš
Zajímalo by mě prostě, kde vidíš ten dvojí metr.
Tiskni
Sdílej: