Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.5.0. Oznámení připomíná 30. výročí vzniku projektu. Novinky zahrnují mj. vylepšení referencí nebo použití barev napříč aplikací, od rozhraní editoru po výstupní dokument.
F-Droid bannerem na svých stránkách a také v aplikacích F-Droid a F-Droid Basic upozorňuje na iniciativu Keep Android Open. Od září 2026 bude Android vyžadovat, aby všechny aplikace byly registrovány ověřenými vývojáři, aby mohly být nainstalovány na certifikovaných zařízeních Android. To ohrožuje alternativní obchody s aplikacemi jako F-Droid a možnost instalace aplikací mimo oficiální obchod (sideloading).
Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Byl představen ICT Supply Chain Security Toolbox, společný nezávazný rámec EU pro posuzování a snižování kybernetických bezpečnostních rizik v ICT dodavatelských řetězcích. Toolbox identifikuje možné rizikové scénáře ovlivňující ICT dodavatelské řetězce a na jejich podkladě nabízí koordinovaná doporučení k hodnocení a mitigaci rizik. Doporučení se dotýkají mj. podpory multi-vendor strategií a snižování závislostí na vysoce
… více »Nizozemský ministr obrany Gijs Tuinman prohlásil, že je možné stíhací letouny F-35 'jailbreaknout stejně jako iPhony', tedy upravit jejich software bez souhlasu USA nebo spolupráce s výrobcem Lockheed Martin. Tento výrok zazněl v rozhovoru na BNR Nieuwsradio, kde Tuinman naznačil, že evropské země by mohly potřebovat větší nezávislost na americké technologii. Jak by bylo jailbreak možné technicky provést pan ministr nijak nespecifikoval, nicméně je známé, že izraelské letectvo ve svých modifikovaných stíhačkách F-35 používá vlastní software.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 162 (pdf).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Spojeným státům se nelíbí, že Írán obnovuje svůj jaderný program, a připouštějí i možnost vojenského zásahu. Ano, kdyby Írán získal jaderné zbraně, nebyla by to pozitivní informace. Jenže problém je v něčem jiném - jaderný výzkum provozují (a jaderné zbraně vlastní) nejen samotné USA, ale i řada "přátelských" států, na které se bere jiný metr.
Byly uzavřeny dohody o nešíření jaderných zbraní, ratifikovala je řada států. Ovšem tzv. jaderné mocnosti (tedy státy, které již před uzavíráním dohody vlastnily nukleární zbraně) se svých "hraček" nechtějí vzdát. Některé státy se k dohodám nepřipojily a k získání jaderných zbraní směřují, nebo je již mají. Taková je současná situace ve světě.
Nyní Írán, po období "zakonzervování" svého jaderného programu, tento opět spouští. To se leckomu (včetně mě) nelíbí, protože to za současné politické situace v Íránu představuje nebezpečí, že budou případně získané zbraně skutečně použity, a to třeba i teroristy. Jenže Írán není sám. Podobně postupuje např. Pákistán, Indie (mezi těmito dvěma státy navíc panuje napětí, které se může stát záminkou k nasazení jaderných zbraní do ostrého použití), Izrael, Ćína a Severní Korea.
Postoj USA k těmto státům je však zásadně odlišný. Zejména Izrael a Pákistán mají dokonce přímou podporu USA, přestože v i jejich případě jsou rizika nemalá. Do žádného z těchto států se zasahovat nebude, a už vůbec ne vojensky. A opět musím připomenout, že USA vlastní obrovské množství jaderných zbraní a plánuje se jejich další vývoj.
Ze současné situace lze tedy vyvodit následující spekulativní závěry:
I když toto jsou opravdu jen spekulace, je různost postojů USA vůči jednotlivým státům v každém případě zarážející. Je jednoznačně vidět, že hrozba jaderných zbraní může nabývat různých podob, podle toho, jaké nesouvisející věci jsou ve hře.
Tiskni
Sdílej:
No vono nejhorsi je, ze USA mely bombu jako prvni na svete, jako prvni (a zatim jedini) ji pouzili a ted chteji narizovat ostatnim co muzou a co ne.
Osobne si myslim, ze atomovy vyzkum by se omezovat nemel (no podle me by se zadny vyzkum omezovat nemel). Za par let to muze byt jediny zdroj paliva a bylo by dobre mit kvalitni reaktory a palivo -- k tomu je potreba jeste spousty let vyzkumu (soucastne reaktory palivem doslova plytvaji).
Holt se hoši trošku přepočítali
Navíc ty idioti to dělali jako pozemní test, takže výbuch nasál hromadu prachu, písku a zeminy a vyflusl to do vzduchu ve formě mnohem většího jaderného spadu (všechny ostatní státy se nikdy takový podobný test neodvážily udělat, protože věděli jaké zamoření by to způsobilo... i nejsilnější jaderný test v historii - ruská termonukleární bomba Tsar o síle 55 megatun TNT odpálená na Novaje Zemlje - byl proti tomu krásně čisťoučkej).
). Kdyby to neudelali, podle predpokladu by celosvetove stouplo jaderne znecisteni v atmosfere o 25% (v porovnani s veskerym znecistenim ktere se kdy od vynalezu atomove bomby do vzduchu dostalo). Nicmene nedelam si iluze, vic jim urcite vadilo ze by spad zasahl cast ruska a staty Warsavské smlouvy
Jinak ty zmíněné země určitě nemají nějak přímou podporu ve věci svých jaderných programů. Určitě by v USA byli raději, kdyby ty země ty zbraně neměly.
Pan autor by se před tím než se pustí do rozborů zahraniční politiky měl zamyslet nad tím co dělá. Je jasné, že USA a NATO musí mít jiný přístup k Íránu a Severní Koreji, když jsou tam podmínky tak odlišné! Zatímco odstranění případných problémů v Íránu vojensky je ještě v teoretických možnostech, Severní Korea je jiný případ a vyžaduje jiné řešení. Občas by mě zajímalo, kde lidi nechávají hlavu když píší o takových věcech.
Určitě by v USA byli raději, kdyby ty země ty zbraně neměly.Ano, nejlépe by bylo, kdyby ty zbraně byly jen v USA. To by Američané měli klidné spaní
Je jasné, že USA a NATO musí mít jiný přístup k Íránu a Severní Koreji, když jsou tam podmínky tak odlišné!Jsou tam odlišné podmínky, ale hrozba je to srovnatelná. A navíc, co třeba ten Pákistán? Sice to není "přímá podpora", ale nepřímá (poskytnutí know-how a některé techniky) ano. A co se týká Izraele, tam je to bez diskuze...
Severní Korea je jiný případ a vyžaduje jiné řešení.V Koreji již Američané válčili. A myslím, že by se tam nechtěli vrátit. Stejně jako do Vietnamu, i když ten jaderné ambice nemá a trnem v oku může (nejen) Američanům být jen porušováním práv k ochranným známkám apod.
Co je na Izraeli bez diskuse? Ti také nedostali jaderné zbraně od USA, museli vyvinout své vlastní. A když se to ve Washingtonu dozvěděli, asi také nadšením nešíleli. Izrael je sice spojenec USA, ale to ještě neznamená, že si můžou jen tak říct o tři balení atomovek po pěti kusech
Pákistán se teď zdá se tváří jako spojenec, no, aby to nedopadlo jako s šáhem v té zemi vedle, o které je shodou okolností tenhle příspěvek (Írán taky dostával slušnou podporu USA, pokud jde o zbraně) :-/
V Koreji se válčilo a už tehdy to po ,,vstupu`` Číny do bojů vypadalo dost všelijak. Jak by to vypadalo dnes (plus to co má sama Severní Korea), to nevím… Vietnam je zase jiný případ, ale tam se ani nikdy válčit nemuselo.
) tak vlastně měřím dvojím metrem.
Samozřejmě, nemusíš to brát v úvahu, ale pak je otázka jak dlouho tu pak s námi ještě budeš
Zajímalo by mě prostě, kde vidíš ten dvojí metr.