Byla vydána nová verze 5.12 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi a zpracování digitálních fotografií primárně ve formátů RAW RawTherapee (Wikipedie). Vedle zdrojových kódů je k dispozici také balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Byly publikovány informace (txt) o zranitelnostech CVE-2025-5054 v Apport a CVE-2025-4598 v systemd-coredump. Lokální uživatel se může dostat k výpisu paměti programu (core dump) s SUID a přečíst si tak například /etc/shadow.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,69 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 30,95 %. Procesor AMD používá 68,77 % hráčů na Linuxu.
Byla vydána verze 4.0 open source programu na kreslení grafů Veusz (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Proběhla portace na Qt 6.
Dibuja je jednoduchý kreslící program inspirovaný programy Paintbrush pro macOS a Malování pro Windows. Vydána byla verze 0.26.0.
Byla vydána nová verze 9.13 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána nová stabilní verze 3.22.0, tj. první z nové řady 3.22, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FEL ČVUT vyvinula robotickou stavebnici pro mladé programátory. Stavebnice Brian byla navržená speciálně pro potřeby populární Robosoutěže. Jde ale také o samostatný produkt, který si může koupit každý fanoušek robotiky a programování od 10 let, ideální je i pro střední školy jako výuková pomůcka. Jádro stavebnice tvoří programovatelná řídicí jednotka, kterou vyvinul tým z FEL ČVUT ve spolupráci s průmyslovými partnery. Stavebnici
… více »Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Spojeným státům se nelíbí, že Írán obnovuje svůj jaderný program, a připouštějí i možnost vojenského zásahu. Ano, kdyby Írán získal jaderné zbraně, nebyla by to pozitivní informace. Jenže problém je v něčem jiném - jaderný výzkum provozují (a jaderné zbraně vlastní) nejen samotné USA, ale i řada "přátelských" států, na které se bere jiný metr.
Byly uzavřeny dohody o nešíření jaderných zbraní, ratifikovala je řada států. Ovšem tzv. jaderné mocnosti (tedy státy, které již před uzavíráním dohody vlastnily nukleární zbraně) se svých "hraček" nechtějí vzdát. Některé státy se k dohodám nepřipojily a k získání jaderných zbraní směřují, nebo je již mají. Taková je současná situace ve světě.
Nyní Írán, po období "zakonzervování" svého jaderného programu, tento opět spouští. To se leckomu (včetně mě) nelíbí, protože to za současné politické situace v Íránu představuje nebezpečí, že budou případně získané zbraně skutečně použity, a to třeba i teroristy. Jenže Írán není sám. Podobně postupuje např. Pákistán, Indie (mezi těmito dvěma státy navíc panuje napětí, které se může stát záminkou k nasazení jaderných zbraní do ostrého použití), Izrael, Ćína a Severní Korea.
Postoj USA k těmto státům je však zásadně odlišný. Zejména Izrael a Pákistán mají dokonce přímou podporu USA, přestože v i jejich případě jsou rizika nemalá. Do žádného z těchto států se zasahovat nebude, a už vůbec ne vojensky. A opět musím připomenout, že USA vlastní obrovské množství jaderných zbraní a plánuje se jejich další vývoj.
Ze současné situace lze tedy vyvodit následující spekulativní závěry:
I když toto jsou opravdu jen spekulace, je různost postojů USA vůči jednotlivým státům v každém případě zarážející. Je jednoznačně vidět, že hrozba jaderných zbraní může nabývat různých podob, podle toho, jaké nesouvisející věci jsou ve hře.
Tiskni
Sdílej:
No vono nejhorsi je, ze USA mely bombu jako prvni na svete, jako prvni (a zatim jedini) ji pouzili a ted chteji narizovat ostatnim co muzou a co ne.
Osobne si myslim, ze atomovy vyzkum by se omezovat nemel (no podle me by se zadny vyzkum omezovat nemel). Za par let to muze byt jediny zdroj paliva a bylo by dobre mit kvalitni reaktory a palivo -- k tomu je potreba jeste spousty let vyzkumu (soucastne reaktory palivem doslova plytvaji).
Určitě by v USA byli raději, kdyby ty země ty zbraně neměly.Ano, nejlépe by bylo, kdyby ty zbraně byly jen v USA. To by Američané měli klidné spaní
Je jasné, že USA a NATO musí mít jiný přístup k Íránu a Severní Koreji, když jsou tam podmínky tak odlišné!Jsou tam odlišné podmínky, ale hrozba je to srovnatelná. A navíc, co třeba ten Pákistán? Sice to není "přímá podpora", ale nepřímá (poskytnutí know-how a některé techniky) ano. A co se týká Izraele, tam je to bez diskuze...
Severní Korea je jiný případ a vyžaduje jiné řešení.V Koreji již Američané válčili. A myslím, že by se tam nechtěli vrátit. Stejně jako do Vietnamu, i když ten jaderné ambice nemá a trnem v oku může (nejen) Američanům být jen porušováním práv k ochranným známkám apod.