O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Spojeným státům se nelíbí, že Írán obnovuje svůj jaderný program, a připouštějí i možnost vojenského zásahu. Ano, kdyby Írán získal jaderné zbraně, nebyla by to pozitivní informace. Jenže problém je v něčem jiném - jaderný výzkum provozují (a jaderné zbraně vlastní) nejen samotné USA, ale i řada "přátelských" států, na které se bere jiný metr.
Byly uzavřeny dohody o nešíření jaderných zbraní, ratifikovala je řada států. Ovšem tzv. jaderné mocnosti (tedy státy, které již před uzavíráním dohody vlastnily nukleární zbraně) se svých "hraček" nechtějí vzdát. Některé státy se k dohodám nepřipojily a k získání jaderných zbraní směřují, nebo je již mají. Taková je současná situace ve světě.
Nyní Írán, po období "zakonzervování" svého jaderného programu, tento opět spouští. To se leckomu (včetně mě) nelíbí, protože to za současné politické situace v Íránu představuje nebezpečí, že budou případně získané zbraně skutečně použity, a to třeba i teroristy. Jenže Írán není sám. Podobně postupuje např. Pákistán, Indie (mezi těmito dvěma státy navíc panuje napětí, které se může stát záminkou k nasazení jaderných zbraní do ostrého použití), Izrael, Ćína a Severní Korea.
Postoj USA k těmto státům je však zásadně odlišný. Zejména Izrael a Pákistán mají dokonce přímou podporu USA, přestože v i jejich případě jsou rizika nemalá. Do žádného z těchto států se zasahovat nebude, a už vůbec ne vojensky. A opět musím připomenout, že USA vlastní obrovské množství jaderných zbraní a plánuje se jejich další vývoj.
Ze současné situace lze tedy vyvodit následující spekulativní závěry:
I když toto jsou opravdu jen spekulace, je různost postojů USA vůči jednotlivým státům v každém případě zarážející. Je jednoznačně vidět, že hrozba jaderných zbraní může nabývat různých podob, podle toho, jaké nesouvisející věci jsou ve hře.
Tiskni
Sdílej:
No vono nejhorsi je, ze USA mely bombu jako prvni na svete, jako prvni (a zatim jedini) ji pouzili a ted chteji narizovat ostatnim co muzou a co ne.
Osobne si myslim, ze atomovy vyzkum by se omezovat nemel (no podle me by se zadny vyzkum omezovat nemel). Za par let to muze byt jediny zdroj paliva a bylo by dobre mit kvalitni reaktory a palivo -- k tomu je potreba jeste spousty let vyzkumu (soucastne reaktory palivem doslova plytvaji).
Holt se hoši trošku přepočítali
Navíc ty idioti to dělali jako pozemní test, takže výbuch nasál hromadu prachu, písku a zeminy a vyflusl to do vzduchu ve formě mnohem většího jaderného spadu (všechny ostatní státy se nikdy takový podobný test neodvážily udělat, protože věděli jaké zamoření by to způsobilo... i nejsilnější jaderný test v historii - ruská termonukleární bomba Tsar o síle 55 megatun TNT odpálená na Novaje Zemlje - byl proti tomu krásně čisťoučkej).
). Kdyby to neudelali, podle predpokladu by celosvetove stouplo jaderne znecisteni v atmosfere o 25% (v porovnani s veskerym znecistenim ktere se kdy od vynalezu atomove bomby do vzduchu dostalo). Nicmene nedelam si iluze, vic jim urcite vadilo ze by spad zasahl cast ruska a staty Warsavské smlouvy
Jinak ty zmíněné země určitě nemají nějak přímou podporu ve věci svých jaderných programů. Určitě by v USA byli raději, kdyby ty země ty zbraně neměly.
Pan autor by se před tím než se pustí do rozborů zahraniční politiky měl zamyslet nad tím co dělá. Je jasné, že USA a NATO musí mít jiný přístup k Íránu a Severní Koreji, když jsou tam podmínky tak odlišné! Zatímco odstranění případných problémů v Íránu vojensky je ještě v teoretických možnostech, Severní Korea je jiný případ a vyžaduje jiné řešení. Občas by mě zajímalo, kde lidi nechávají hlavu když píší o takových věcech.
Určitě by v USA byli raději, kdyby ty země ty zbraně neměly.Ano, nejlépe by bylo, kdyby ty zbraně byly jen v USA. To by Američané měli klidné spaní
Je jasné, že USA a NATO musí mít jiný přístup k Íránu a Severní Koreji, když jsou tam podmínky tak odlišné!Jsou tam odlišné podmínky, ale hrozba je to srovnatelná. A navíc, co třeba ten Pákistán? Sice to není "přímá podpora", ale nepřímá (poskytnutí know-how a některé techniky) ano. A co se týká Izraele, tam je to bez diskuze...
Severní Korea je jiný případ a vyžaduje jiné řešení.V Koreji již Američané válčili. A myslím, že by se tam nechtěli vrátit. Stejně jako do Vietnamu, i když ten jaderné ambice nemá a trnem v oku může (nejen) Američanům být jen porušováním práv k ochranným známkám apod.
Co je na Izraeli bez diskuse? Ti také nedostali jaderné zbraně od USA, museli vyvinout své vlastní. A když se to ve Washingtonu dozvěděli, asi také nadšením nešíleli. Izrael je sice spojenec USA, ale to ještě neznamená, že si můžou jen tak říct o tři balení atomovek po pěti kusech
Pákistán se teď zdá se tváří jako spojenec, no, aby to nedopadlo jako s šáhem v té zemi vedle, o které je shodou okolností tenhle příspěvek (Írán taky dostával slušnou podporu USA, pokud jde o zbraně) :-/
V Koreji se válčilo a už tehdy to po ,,vstupu`` Číny do bojů vypadalo dost všelijak. Jak by to vypadalo dnes (plus to co má sama Severní Korea), to nevím… Vietnam je zase jiný případ, ale tam se ani nikdy válčit nemuselo.
) tak vlastně měřím dvojím metrem.
Samozřejmě, nemusíš to brát v úvahu, ale pak je otázka jak dlouho tu pak s námi ještě budeš
Zajímalo by mě prostě, kde vidíš ten dvojí metr.