Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Spojeným státům se nelíbí, že Írán obnovuje svůj jaderný program, a připouštějí i možnost vojenského zásahu. Ano, kdyby Írán získal jaderné zbraně, nebyla by to pozitivní informace. Jenže problém je v něčem jiném - jaderný výzkum provozují (a jaderné zbraně vlastní) nejen samotné USA, ale i řada "přátelských" států, na které se bere jiný metr.
Byly uzavřeny dohody o nešíření jaderných zbraní, ratifikovala je řada států. Ovšem tzv. jaderné mocnosti (tedy státy, které již před uzavíráním dohody vlastnily nukleární zbraně) se svých "hraček" nechtějí vzdát. Některé státy se k dohodám nepřipojily a k získání jaderných zbraní směřují, nebo je již mají. Taková je současná situace ve světě.
Nyní Írán, po období "zakonzervování" svého jaderného programu, tento opět spouští. To se leckomu (včetně mě) nelíbí, protože to za současné politické situace v Íránu představuje nebezpečí, že budou případně získané zbraně skutečně použity, a to třeba i teroristy. Jenže Írán není sám. Podobně postupuje např. Pákistán, Indie (mezi těmito dvěma státy navíc panuje napětí, které se může stát záminkou k nasazení jaderných zbraní do ostrého použití), Izrael, Ćína a Severní Korea.
Postoj USA k těmto státům je však zásadně odlišný. Zejména Izrael a Pákistán mají dokonce přímou podporu USA, přestože v i jejich případě jsou rizika nemalá. Do žádného z těchto států se zasahovat nebude, a už vůbec ne vojensky. A opět musím připomenout, že USA vlastní obrovské množství jaderných zbraní a plánuje se jejich další vývoj.
Ze současné situace lze tedy vyvodit následující spekulativní závěry:
I když toto jsou opravdu jen spekulace, je různost postojů USA vůči jednotlivým státům v každém případě zarážející. Je jednoznačně vidět, že hrozba jaderných zbraní může nabývat různých podob, podle toho, jaké nesouvisející věci jsou ve hře.
Tiskni
Sdílej:
No vono nejhorsi je, ze USA mely bombu jako prvni na svete, jako prvni (a zatim jedini) ji pouzili a ted chteji narizovat ostatnim co muzou a co ne.
Osobne si myslim, ze atomovy vyzkum by se omezovat nemel (no podle me by se zadny vyzkum omezovat nemel). Za par let to muze byt jediny zdroj paliva a bylo by dobre mit kvalitni reaktory a palivo -- k tomu je potreba jeste spousty let vyzkumu (soucastne reaktory palivem doslova plytvaji).
Určitě by v USA byli raději, kdyby ty země ty zbraně neměly.Ano, nejlépe by bylo, kdyby ty zbraně byly jen v USA. To by Američané měli klidné spaní
Je jasné, že USA a NATO musí mít jiný přístup k Íránu a Severní Koreji, když jsou tam podmínky tak odlišné!Jsou tam odlišné podmínky, ale hrozba je to srovnatelná. A navíc, co třeba ten Pákistán? Sice to není "přímá podpora", ale nepřímá (poskytnutí know-how a některé techniky) ano. A co se týká Izraele, tam je to bez diskuze...
Severní Korea je jiný případ a vyžaduje jiné řešení.V Koreji již Američané válčili. A myslím, že by se tam nechtěli vrátit. Stejně jako do Vietnamu, i když ten jaderné ambice nemá a trnem v oku může (nejen) Američanům být jen porušováním práv k ochranným známkám apod.