OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Spojeným státům se nelíbí, že Írán obnovuje svůj jaderný program, a připouštějí i možnost vojenského zásahu. Ano, kdyby Írán získal jaderné zbraně, nebyla by to pozitivní informace. Jenže problém je v něčem jiném - jaderný výzkum provozují (a jaderné zbraně vlastní) nejen samotné USA, ale i řada "přátelských" států, na které se bere jiný metr.
Byly uzavřeny dohody o nešíření jaderných zbraní, ratifikovala je řada států. Ovšem tzv. jaderné mocnosti (tedy státy, které již před uzavíráním dohody vlastnily nukleární zbraně) se svých "hraček" nechtějí vzdát. Některé státy se k dohodám nepřipojily a k získání jaderných zbraní směřují, nebo je již mají. Taková je současná situace ve světě.
Nyní Írán, po období "zakonzervování" svého jaderného programu, tento opět spouští. To se leckomu (včetně mě) nelíbí, protože to za současné politické situace v Íránu představuje nebezpečí, že budou případně získané zbraně skutečně použity, a to třeba i teroristy. Jenže Írán není sám. Podobně postupuje např. Pákistán, Indie (mezi těmito dvěma státy navíc panuje napětí, které se může stát záminkou k nasazení jaderných zbraní do ostrého použití), Izrael, Ćína a Severní Korea.
Postoj USA k těmto státům je však zásadně odlišný. Zejména Izrael a Pákistán mají dokonce přímou podporu USA, přestože v i jejich případě jsou rizika nemalá. Do žádného z těchto států se zasahovat nebude, a už vůbec ne vojensky. A opět musím připomenout, že USA vlastní obrovské množství jaderných zbraní a plánuje se jejich další vývoj.
Ze současné situace lze tedy vyvodit následující spekulativní závěry:
I když toto jsou opravdu jen spekulace, je různost postojů USA vůči jednotlivým státům v každém případě zarážející. Je jednoznačně vidět, že hrozba jaderných zbraní může nabývat různých podob, podle toho, jaké nesouvisející věci jsou ve hře.
Tiskni
Sdílej:
No vono nejhorsi je, ze USA mely bombu jako prvni na svete, jako prvni (a zatim jedini) ji pouzili a ted chteji narizovat ostatnim co muzou a co ne.
Osobne si myslim, ze atomovy vyzkum by se omezovat nemel (no podle me by se zadny vyzkum omezovat nemel). Za par let to muze byt jediny zdroj paliva a bylo by dobre mit kvalitni reaktory a palivo -- k tomu je potreba jeste spousty let vyzkumu (soucastne reaktory palivem doslova plytvaji).
Holt se hoši trošku přepočítali
Navíc ty idioti to dělali jako pozemní test, takže výbuch nasál hromadu prachu, písku a zeminy a vyflusl to do vzduchu ve formě mnohem většího jaderného spadu (všechny ostatní státy se nikdy takový podobný test neodvážily udělat, protože věděli jaké zamoření by to způsobilo... i nejsilnější jaderný test v historii - ruská termonukleární bomba Tsar o síle 55 megatun TNT odpálená na Novaje Zemlje - byl proti tomu krásně čisťoučkej).
). Kdyby to neudelali, podle predpokladu by celosvetove stouplo jaderne znecisteni v atmosfere o 25% (v porovnani s veskerym znecistenim ktere se kdy od vynalezu atomove bomby do vzduchu dostalo). Nicmene nedelam si iluze, vic jim urcite vadilo ze by spad zasahl cast ruska a staty Warsavské smlouvy
Jinak ty zmíněné země určitě nemají nějak přímou podporu ve věci svých jaderných programů. Určitě by v USA byli raději, kdyby ty země ty zbraně neměly.
Pan autor by se před tím než se pustí do rozborů zahraniční politiky měl zamyslet nad tím co dělá. Je jasné, že USA a NATO musí mít jiný přístup k Íránu a Severní Koreji, když jsou tam podmínky tak odlišné! Zatímco odstranění případných problémů v Íránu vojensky je ještě v teoretických možnostech, Severní Korea je jiný případ a vyžaduje jiné řešení. Občas by mě zajímalo, kde lidi nechávají hlavu když píší o takových věcech.
Určitě by v USA byli raději, kdyby ty země ty zbraně neměly.Ano, nejlépe by bylo, kdyby ty zbraně byly jen v USA. To by Američané měli klidné spaní
Je jasné, že USA a NATO musí mít jiný přístup k Íránu a Severní Koreji, když jsou tam podmínky tak odlišné!Jsou tam odlišné podmínky, ale hrozba je to srovnatelná. A navíc, co třeba ten Pákistán? Sice to není "přímá podpora", ale nepřímá (poskytnutí know-how a některé techniky) ano. A co se týká Izraele, tam je to bez diskuze...
Severní Korea je jiný případ a vyžaduje jiné řešení.V Koreji již Američané válčili. A myslím, že by se tam nechtěli vrátit. Stejně jako do Vietnamu, i když ten jaderné ambice nemá a trnem v oku může (nejen) Američanům být jen porušováním práv k ochranným známkám apod.
Co je na Izraeli bez diskuse? Ti také nedostali jaderné zbraně od USA, museli vyvinout své vlastní. A když se to ve Washingtonu dozvěděli, asi také nadšením nešíleli. Izrael je sice spojenec USA, ale to ještě neznamená, že si můžou jen tak říct o tři balení atomovek po pěti kusech
Pákistán se teď zdá se tváří jako spojenec, no, aby to nedopadlo jako s šáhem v té zemi vedle, o které je shodou okolností tenhle příspěvek (Írán taky dostával slušnou podporu USA, pokud jde o zbraně) :-/
V Koreji se válčilo a už tehdy to po ,,vstupu`` Číny do bojů vypadalo dost všelijak. Jak by to vypadalo dnes (plus to co má sama Severní Korea), to nevím… Vietnam je zase jiný případ, ale tam se ani nikdy válčit nemuselo.
) tak vlastně měřím dvojím metrem.
Samozřejmě, nemusíš to brát v úvahu, ale pak je otázka jak dlouho tu pak s námi ještě budeš
Zajímalo by mě prostě, kde vidíš ten dvojí metr.