Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
0K!AS
PS: samozřejmě, že CZF za nic neručí, když si stahneš program pod GPL, autor taky za nic neručí a máš ho zadarmo
ale když si zaplatíš podporu, nebo koupíš komerční produkt tak je to jiné. Ovšem to neznamená, že takový nekomerční nemůže být lepší než placený produkt
když si stahneš program pod GPL, autor taky za nic neručí a máš ho zadarmoJenže když nefunguje ten program, tak ho může kdokoliv opravit. Když nepojede připojení, jde s tím dělat leda h...., protože příslušný router má třeba ve správě (a ve svém domě) někdo, kdo zrovna vyspává opici a nefungující připojení ho naprosto netrápí. Tohle je obecně problém všech komunitních sítí. Je hezké mít připojení za pár korun, ale pak když to klekne, má člověk jednoduše smůlu, protože obvykle není nijak zaručeno, kdy to někdo dá do pořádku.
Mimochodem - neznáme se? Jsi opravdu z KH? ludvik (at) khnet (dot) infoMáš to v mailu
Jenže nejde jenom o vlastní internet - většina škol (menších, včetně školek a družin) nemá nikoho jako správce sítě. Potřebují také servis těch kompů. To indoš zajišťoval ... byť za nehorázné peníze. A žádné sdružení to na sebe vzít nemůže. To musí soukromý sektor.Tohle INDOŠ nikdy dělat neměl (on neměl vzniknout vůbec, ale to je jiná věc). Právě proto, že se to dělalo de facto centrálně a muselo to tedy být drahé (už jen ta doprava...).
To je vtip? CZF je dobre tak na hrani a uceni se, to je tak vsechno. Vem si, ze skola ma treba 2x20 PC v pocitacovych ucebnach, 20 PC kabinety. Takze to mame dohromady 60 PC. Pokud budeme hodni, tak bychom treba chteli garantovat kazdemu alespon 64kbps, takze clekem temer 4mbps. Tak pak treba mailservr skoly by se nam tam hodil + nejake stranky pro podporu vyuky, coz musi byt pristupne zvenku, takze alespon jedna verejna IP.
Tak a ted mi rekni kdo ti tohle v CZF doda. Navic pokud ti to nekdo doda, tak budes muset stejne platit. Pak se tedy CZF stava tak trochu zbytecnym prvkem.
PS: Samazrejme existuji i vhodnejsi metodiky pro vypocet pozadovane rychlosti pripojeni.
Jsou komunitní CZF sítě, pro které 4 Mbps jsou jen drobný zlomek jejich konektivity viz NFX . Jinak garance je samozřejmě u CZF problém a tedy kdo jí chce, musí se poohlédnout jinde a také si za ní adekvátně zaplatit.
... copak je nutné hned kopat optiku?
... copak je nutné hned kopat optiku?Jistěže ne. Zrovna jakékoli výkopové práce jsou velmi drahé. Bezdrátově to lze zajistit mnohem levněji.
Chacha, za dvě tisícovky (natož za jednu) se žádné slušnější ADSL nepořídí, pokud nejde o místa, kde lze použít LLU. Např. nejrychlejší verze ADSL Extreme 8192, která stojí 1800 Kč/měs., má rychlosti 8192/512 a agregaci 1:50.A to je málo? Vždyť mnohé menší firmy nemají ani to. Že by to nestačilo školám k výuce? A pro extrémně chudé "dvojtřídky" někde na samotě je tu dvoumegabit od kyslíků za tisícovku. To je pořád několikanásobek rychlosti indoše za zalomek jeho ceny. Prostě celé je to uměle vyvolaný problém, kde se pár křiklounů snaží pumpovat stát.
Zase to ale nemusí brát jednim hopem?
A je to 2,4GHz? Neni to jiné pásmo, 10, 13, 18 GHz?
Taky mam pocit, že rozhoduje poslední míle.
U nás se ve škole internet používá jen k napovídání u písemek z mikroprocesorové techniky. Připojení k netu mám doma i na mobilu. Ve škole ho vážně nepotřebuju a když jo, tak vytáhnu z batohu notebook.
Ten internet ve škole nepoužívá snad nikdo.
Tiskni
Sdílej: