Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
0K!AS
PS: samozřejmě, že CZF za nic neručí, když si stahneš program pod GPL, autor taky za nic neručí a máš ho zadarmo
ale když si zaplatíš podporu, nebo koupíš komerční produkt tak je to jiné. Ovšem to neznamená, že takový nekomerční nemůže být lepší než placený produkt
když si stahneš program pod GPL, autor taky za nic neručí a máš ho zadarmoJenže když nefunguje ten program, tak ho může kdokoliv opravit. Když nepojede připojení, jde s tím dělat leda h...., protože příslušný router má třeba ve správě (a ve svém domě) někdo, kdo zrovna vyspává opici a nefungující připojení ho naprosto netrápí. Tohle je obecně problém všech komunitních sítí. Je hezké mít připojení za pár korun, ale pak když to klekne, má člověk jednoduše smůlu, protože obvykle není nijak zaručeno, kdy to někdo dá do pořádku.
Mimochodem - neznáme se? Jsi opravdu z KH? ludvik (at) khnet (dot) infoMáš to v mailu
Jenže nejde jenom o vlastní internet - většina škol (menších, včetně školek a družin) nemá nikoho jako správce sítě. Potřebují také servis těch kompů. To indoš zajišťoval ... byť za nehorázné peníze. A žádné sdružení to na sebe vzít nemůže. To musí soukromý sektor.Tohle INDOŠ nikdy dělat neměl (on neměl vzniknout vůbec, ale to je jiná věc). Právě proto, že se to dělalo de facto centrálně a muselo to tedy být drahé (už jen ta doprava...).
To je vtip? CZF je dobre tak na hrani a uceni se, to je tak vsechno. Vem si, ze skola ma treba 2x20 PC v pocitacovych ucebnach, 20 PC kabinety. Takze to mame dohromady 60 PC. Pokud budeme hodni, tak bychom treba chteli garantovat kazdemu alespon 64kbps, takze clekem temer 4mbps. Tak pak treba mailservr skoly by se nam tam hodil + nejake stranky pro podporu vyuky, coz musi byt pristupne zvenku, takze alespon jedna verejna IP.
Tak a ted mi rekni kdo ti tohle v CZF doda. Navic pokud ti to nekdo doda, tak budes muset stejne platit. Pak se tedy CZF stava tak trochu zbytecnym prvkem.
PS: Samazrejme existuji i vhodnejsi metodiky pro vypocet pozadovane rychlosti pripojeni.
Jsou komunitní CZF sítě, pro které 4 Mbps jsou jen drobný zlomek jejich konektivity viz NFX . Jinak garance je samozřejmě u CZF problém a tedy kdo jí chce, musí se poohlédnout jinde a také si za ní adekvátně zaplatit.
... copak je nutné hned kopat optiku?
... copak je nutné hned kopat optiku?Jistěže ne. Zrovna jakékoli výkopové práce jsou velmi drahé. Bezdrátově to lze zajistit mnohem levněji.
Chacha, za dvě tisícovky (natož za jednu) se žádné slušnější ADSL nepořídí, pokud nejde o místa, kde lze použít LLU. Např. nejrychlejší verze ADSL Extreme 8192, která stojí 1800 Kč/měs., má rychlosti 8192/512 a agregaci 1:50.A to je málo? Vždyť mnohé menší firmy nemají ani to. Že by to nestačilo školám k výuce? A pro extrémně chudé "dvojtřídky" někde na samotě je tu dvoumegabit od kyslíků za tisícovku. To je pořád několikanásobek rychlosti indoše za zalomek jeho ceny. Prostě celé je to uměle vyvolaný problém, kde se pár křiklounů snaží pumpovat stát.
Zase to ale nemusí brát jednim hopem?
A je to 2,4GHz? Neni to jiné pásmo, 10, 13, 18 GHz?
Taky mam pocit, že rozhoduje poslední míle.
U nás se ve škole internet používá jen k napovídání u písemek z mikroprocesorové techniky. Připojení k netu mám doma i na mobilu. Ve škole ho vážně nepotřebuju a když jo, tak vytáhnu z batohu notebook.
Ten internet ve škole nepoužívá snad nikdo.
Tiskni
Sdílej: