O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
V posledních dnech se hodně hovoří o tom, že firma Telefónica O2 odmítá nadále poskytovat internetové připojení školám, aniž by za to dostala zaplaceno. Mnoho škol, které získaly připojení v "supervýhodném" INDOŠi, o něj nyní přijde. Hledá se řešení - proč ale nikdo nehovoří o velkém projektu, který je financován z veřejných prostředků a který by v řadě případů mohl znamenat dobrou volbu - o síti CESNET2?
Akademická síť CESNET2 je druhá generace vysokorychlostní datové sítě zřízené za účelem vzájemného propojení vědeckovýzkumných a vzdělávacích pracovišť, jejich propojení s podobnými pracovišti v zahraničí a v neposlední řadě též připojení do Internetu. Může ji využívat každý subjekt, který má ve své náplni vědu, výzkum (včetně aplikovaného) a vzdělávání - na právní formě nezáleží, využívat síť mohou i subjekty v soukromém vlastnictví. V některých případech lze připojovat i jiné organizace (např. z veřejné správy nebo zdravotnictví, i bez výzkumné složky), i když za finančně méně výhodných podmínek.
CESNET2 toho nabízí velmi mnoho - jak přímo, tak prostřednictvím svých členů, což jsou různá vědecká pracoviště a školy. Kromě připojení k Internetu (o které tu nejvíc jde) se zde nabízí podpora při nasazování moderních informačních technologií, zázemí pro výměnu informací (metropolitní datové sítě a servery), možnost realizace speciálních experimentů apod.
Co se týká rychlosti připojení, ta začíná na 8 megabitech, za které se platí 3000 Kč měsíčně. Lze se připojovat i výrazně vyššími rychlostmi (s degresivně stoupající cenou), v závislosti na místních technických podmínkách. Uvedená cena nezahrnuje náklady na "poslední míli" (kabely, resp. transceivery a antény při bezdrátovém připojení).
Při debatách okolo současné situace ve školách nepadlo ani slovo o síti CESNET2. Přitom právě tato síť by v mnoha případech mohl problémy řešit. Zejména tam, kde ve městě už existuje nějaký přípojný bod, není problém připojit například bezdrátovým spojem další školy. Ty za velmi slušné peníze získají rychlé připojení - symetrické, bez agregace, bez limitu, často s možností snadného navyšování rychlosti podle potřeby a finančních možností.
Mnoho škol toho využilo již v době, kdy se jinam valil miliardový INDOŠ, který za velké peníze nabízel naprosto tragické přístupové rychlosti (něco jako 64 Kb za 8000 Kč versus 1 Mb za 3000 Kč) a navíc ještě omezení ve využití připojení. Právě tam, kde tehdy zvolili CESNET2, si dnes mnou ruce a vidí, jak dobrý tah to byl.
Ale nic ještě není ztraceno. A to dokonce ani tam, kde ve městě přípojka není - dá se totiž snadno zřídit. Například v Kutné Hoře svého času žádné připojení nebylo, vzhledem k zájmu dvou škol (gymnázia a SPŠ) byl zřízen vysokorychlostní bezdrátový spoj z Pardubic, vybudovány místní přístupové body a následně toho mohly využít další školy.
Stejně by to šlo udělat i jinde. Stačilo by, aby zřizovatel (většinou kraj) oslovil sdružení CESNET2, zjistil aktuální situaci ohledně možnosti připojení a požádal o účast svých škol v síti, případně o zřízení dálkového spoje, je-li to potřeba. Aktivita by mohla vzejít i z druhé strany, tedy od CESNETu. Není potřeba, aby školství zůstávalo v područí soukromé firmy, která se k těmto obchodům navíc dostala pochybným způsobem. Tím spíš, že tu je síť, do které už veřejné prostředky tečou a bylo by chybou ji nechat nevyužitou.
Tiskni
Sdílej:
0K!AS
PS: samozřejmě, že CZF za nic neručí, když si stahneš program pod GPL, autor taky za nic neručí a máš ho zadarmo
ale když si zaplatíš podporu, nebo koupíš komerční produkt tak je to jiné. Ovšem to neznamená, že takový nekomerční nemůže být lepší než placený produkt
když si stahneš program pod GPL, autor taky za nic neručí a máš ho zadarmoJenže když nefunguje ten program, tak ho může kdokoliv opravit. Když nepojede připojení, jde s tím dělat leda h...., protože příslušný router má třeba ve správě (a ve svém domě) někdo, kdo zrovna vyspává opici a nefungující připojení ho naprosto netrápí. Tohle je obecně problém všech komunitních sítí. Je hezké mít připojení za pár korun, ale pak když to klekne, má člověk jednoduše smůlu, protože obvykle není nijak zaručeno, kdy to někdo dá do pořádku.
Mimochodem - neznáme se? Jsi opravdu z KH? ludvik (at) khnet (dot) infoMáš to v mailu
Jenže nejde jenom o vlastní internet - většina škol (menších, včetně školek a družin) nemá nikoho jako správce sítě. Potřebují také servis těch kompů. To indoš zajišťoval ... byť za nehorázné peníze. A žádné sdružení to na sebe vzít nemůže. To musí soukromý sektor.Tohle INDOŠ nikdy dělat neměl (on neměl vzniknout vůbec, ale to je jiná věc). Právě proto, že se to dělalo de facto centrálně a muselo to tedy být drahé (už jen ta doprava...).
To je vtip? CZF je dobre tak na hrani a uceni se, to je tak vsechno. Vem si, ze skola ma treba 2x20 PC v pocitacovych ucebnach, 20 PC kabinety. Takze to mame dohromady 60 PC. Pokud budeme hodni, tak bychom treba chteli garantovat kazdemu alespon 64kbps, takze clekem temer 4mbps. Tak pak treba mailservr skoly by se nam tam hodil + nejake stranky pro podporu vyuky, coz musi byt pristupne zvenku, takze alespon jedna verejna IP.
Tak a ted mi rekni kdo ti tohle v CZF doda. Navic pokud ti to nekdo doda, tak budes muset stejne platit. Pak se tedy CZF stava tak trochu zbytecnym prvkem.
PS: Samazrejme existuji i vhodnejsi metodiky pro vypocet pozadovane rychlosti pripojeni.
Jsou komunitní CZF sítě, pro které 4 Mbps jsou jen drobný zlomek jejich konektivity viz NFX . Jinak garance je samozřejmě u CZF problém a tedy kdo jí chce, musí se poohlédnout jinde a také si za ní adekvátně zaplatit.
... copak je nutné hned kopat optiku?
... copak je nutné hned kopat optiku?Jistěže ne. Zrovna jakékoli výkopové práce jsou velmi drahé. Bezdrátově to lze zajistit mnohem levněji.
Chacha, za dvě tisícovky (natož za jednu) se žádné slušnější ADSL nepořídí, pokud nejde o místa, kde lze použít LLU. Např. nejrychlejší verze ADSL Extreme 8192, která stojí 1800 Kč/měs., má rychlosti 8192/512 a agregaci 1:50.A to je málo? Vždyť mnohé menší firmy nemají ani to. Že by to nestačilo školám k výuce? A pro extrémně chudé "dvojtřídky" někde na samotě je tu dvoumegabit od kyslíků za tisícovku. To je pořád několikanásobek rychlosti indoše za zalomek jeho ceny. Prostě celé je to uměle vyvolaný problém, kde se pár křiklounů snaží pumpovat stát.
Zase to ale nemusí brát jednim hopem?
A je to 2,4GHz? Neni to jiné pásmo, 10, 13, 18 GHz?
Taky mam pocit, že rozhoduje poslední míle.
U nás se ve škole internet používá jen k napovídání u písemek z mikroprocesorové techniky. Připojení k netu mám doma i na mobilu. Ve škole ho vážně nepotřebuju a když jo, tak vytáhnu z batohu notebook.
Ten internet ve škole nepoužívá snad nikdo.