Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
V posledních dnech se hodně hovoří o tom, že firma Telefónica O2 odmítá nadále poskytovat internetové připojení školám, aniž by za to dostala zaplaceno. Mnoho škol, které získaly připojení v "supervýhodném" INDOŠi, o něj nyní přijde. Hledá se řešení - proč ale nikdo nehovoří o velkém projektu, který je financován z veřejných prostředků a který by v řadě případů mohl znamenat dobrou volbu - o síti CESNET2?
Akademická síť CESNET2 je druhá generace vysokorychlostní datové sítě zřízené za účelem vzájemného propojení vědeckovýzkumných a vzdělávacích pracovišť, jejich propojení s podobnými pracovišti v zahraničí a v neposlední řadě též připojení do Internetu. Může ji využívat každý subjekt, který má ve své náplni vědu, výzkum (včetně aplikovaného) a vzdělávání - na právní formě nezáleží, využívat síť mohou i subjekty v soukromém vlastnictví. V některých případech lze připojovat i jiné organizace (např. z veřejné správy nebo zdravotnictví, i bez výzkumné složky), i když za finančně méně výhodných podmínek.
CESNET2 toho nabízí velmi mnoho - jak přímo, tak prostřednictvím svých členů, což jsou různá vědecká pracoviště a školy. Kromě připojení k Internetu (o které tu nejvíc jde) se zde nabízí podpora při nasazování moderních informačních technologií, zázemí pro výměnu informací (metropolitní datové sítě a servery), možnost realizace speciálních experimentů apod.
Co se týká rychlosti připojení, ta začíná na 8 megabitech, za které se platí 3000 Kč měsíčně. Lze se připojovat i výrazně vyššími rychlostmi (s degresivně stoupající cenou), v závislosti na místních technických podmínkách. Uvedená cena nezahrnuje náklady na "poslední míli" (kabely, resp. transceivery a antény při bezdrátovém připojení).
Při debatách okolo současné situace ve školách nepadlo ani slovo o síti CESNET2. Přitom právě tato síť by v mnoha případech mohl problémy řešit. Zejména tam, kde ve městě už existuje nějaký přípojný bod, není problém připojit například bezdrátovým spojem další školy. Ty za velmi slušné peníze získají rychlé připojení - symetrické, bez agregace, bez limitu, často s možností snadného navyšování rychlosti podle potřeby a finančních možností.
Mnoho škol toho využilo již v době, kdy se jinam valil miliardový INDOŠ, který za velké peníze nabízel naprosto tragické přístupové rychlosti (něco jako 64 Kb za 8000 Kč versus 1 Mb za 3000 Kč) a navíc ještě omezení ve využití připojení. Právě tam, kde tehdy zvolili CESNET2, si dnes mnou ruce a vidí, jak dobrý tah to byl.
Ale nic ještě není ztraceno. A to dokonce ani tam, kde ve městě přípojka není - dá se totiž snadno zřídit. Například v Kutné Hoře svého času žádné připojení nebylo, vzhledem k zájmu dvou škol (gymnázia a SPŠ) byl zřízen vysokorychlostní bezdrátový spoj z Pardubic, vybudovány místní přístupové body a následně toho mohly využít další školy.
Stejně by to šlo udělat i jinde. Stačilo by, aby zřizovatel (většinou kraj) oslovil sdružení CESNET2, zjistil aktuální situaci ohledně možnosti připojení a požádal o účast svých škol v síti, případně o zřízení dálkového spoje, je-li to potřeba. Aktivita by mohla vzejít i z druhé strany, tedy od CESNETu. Není potřeba, aby školství zůstávalo v područí soukromé firmy, která se k těmto obchodům navíc dostala pochybným způsobem. Tím spíš, že tu je síť, do které už veřejné prostředky tečou a bylo by chybou ji nechat nevyužitou.
Tiskni
Sdílej:
0K!AS
PS: samozřejmě, že CZF za nic neručí, když si stahneš program pod GPL, autor taky za nic neručí a máš ho zadarmo
ale když si zaplatíš podporu, nebo koupíš komerční produkt tak je to jiné. Ovšem to neznamená, že takový nekomerční nemůže být lepší než placený produkt
když si stahneš program pod GPL, autor taky za nic neručí a máš ho zadarmoJenže když nefunguje ten program, tak ho může kdokoliv opravit. Když nepojede připojení, jde s tím dělat leda h...., protože příslušný router má třeba ve správě (a ve svém domě) někdo, kdo zrovna vyspává opici a nefungující připojení ho naprosto netrápí. Tohle je obecně problém všech komunitních sítí. Je hezké mít připojení za pár korun, ale pak když to klekne, má člověk jednoduše smůlu, protože obvykle není nijak zaručeno, kdy to někdo dá do pořádku.
Mimochodem - neznáme se? Jsi opravdu z KH? ludvik (at) khnet (dot) infoMáš to v mailu
Jenže nejde jenom o vlastní internet - většina škol (menších, včetně školek a družin) nemá nikoho jako správce sítě. Potřebují také servis těch kompů. To indoš zajišťoval ... byť za nehorázné peníze. A žádné sdružení to na sebe vzít nemůže. To musí soukromý sektor.Tohle INDOŠ nikdy dělat neměl (on neměl vzniknout vůbec, ale to je jiná věc). Právě proto, že se to dělalo de facto centrálně a muselo to tedy být drahé (už jen ta doprava...).
To je vtip? CZF je dobre tak na hrani a uceni se, to je tak vsechno. Vem si, ze skola ma treba 2x20 PC v pocitacovych ucebnach, 20 PC kabinety. Takze to mame dohromady 60 PC. Pokud budeme hodni, tak bychom treba chteli garantovat kazdemu alespon 64kbps, takze clekem temer 4mbps. Tak pak treba mailservr skoly by se nam tam hodil + nejake stranky pro podporu vyuky, coz musi byt pristupne zvenku, takze alespon jedna verejna IP.
Tak a ted mi rekni kdo ti tohle v CZF doda. Navic pokud ti to nekdo doda, tak budes muset stejne platit. Pak se tedy CZF stava tak trochu zbytecnym prvkem.
PS: Samazrejme existuji i vhodnejsi metodiky pro vypocet pozadovane rychlosti pripojeni.
Jsou komunitní CZF sítě, pro které 4 Mbps jsou jen drobný zlomek jejich konektivity viz NFX . Jinak garance je samozřejmě u CZF problém a tedy kdo jí chce, musí se poohlédnout jinde a také si za ní adekvátně zaplatit.
... copak je nutné hned kopat optiku?
... copak je nutné hned kopat optiku?Jistěže ne. Zrovna jakékoli výkopové práce jsou velmi drahé. Bezdrátově to lze zajistit mnohem levněji.
Chacha, za dvě tisícovky (natož za jednu) se žádné slušnější ADSL nepořídí, pokud nejde o místa, kde lze použít LLU. Např. nejrychlejší verze ADSL Extreme 8192, která stojí 1800 Kč/měs., má rychlosti 8192/512 a agregaci 1:50.A to je málo? Vždyť mnohé menší firmy nemají ani to. Že by to nestačilo školám k výuce? A pro extrémně chudé "dvojtřídky" někde na samotě je tu dvoumegabit od kyslíků za tisícovku. To je pořád několikanásobek rychlosti indoše za zalomek jeho ceny. Prostě celé je to uměle vyvolaný problém, kde se pár křiklounů snaží pumpovat stát.
Zase to ale nemusí brát jednim hopem?
A je to 2,4GHz? Neni to jiné pásmo, 10, 13, 18 GHz?
Taky mam pocit, že rozhoduje poslední míle.
U nás se ve škole internet používá jen k napovídání u písemek z mikroprocesorové techniky. Připojení k netu mám doma i na mobilu. Ve škole ho vážně nepotřebuju a když jo, tak vytáhnu z batohu notebook.
Ten internet ve škole nepoužívá snad nikdo.