BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
V posledních dnech se hodně hovoří o tom, že firma Telefónica O2 odmítá nadále poskytovat internetové připojení školám, aniž by za to dostala zaplaceno. Mnoho škol, které získaly připojení v "supervýhodném" INDOŠi, o něj nyní přijde. Hledá se řešení - proč ale nikdo nehovoří o velkém projektu, který je financován z veřejných prostředků a který by v řadě případů mohl znamenat dobrou volbu - o síti CESNET2?
Akademická síť CESNET2 je druhá generace vysokorychlostní datové sítě zřízené za účelem vzájemného propojení vědeckovýzkumných a vzdělávacích pracovišť, jejich propojení s podobnými pracovišti v zahraničí a v neposlední řadě též připojení do Internetu. Může ji využívat každý subjekt, který má ve své náplni vědu, výzkum (včetně aplikovaného) a vzdělávání - na právní formě nezáleží, využívat síť mohou i subjekty v soukromém vlastnictví. V některých případech lze připojovat i jiné organizace (např. z veřejné správy nebo zdravotnictví, i bez výzkumné složky), i když za finančně méně výhodných podmínek.
CESNET2 toho nabízí velmi mnoho - jak přímo, tak prostřednictvím svých členů, což jsou různá vědecká pracoviště a školy. Kromě připojení k Internetu (o které tu nejvíc jde) se zde nabízí podpora při nasazování moderních informačních technologií, zázemí pro výměnu informací (metropolitní datové sítě a servery), možnost realizace speciálních experimentů apod.
Co se týká rychlosti připojení, ta začíná na 8 megabitech, za které se platí 3000 Kč měsíčně. Lze se připojovat i výrazně vyššími rychlostmi (s degresivně stoupající cenou), v závislosti na místních technických podmínkách. Uvedená cena nezahrnuje náklady na "poslední míli" (kabely, resp. transceivery a antény při bezdrátovém připojení).
Při debatách okolo současné situace ve školách nepadlo ani slovo o síti CESNET2. Přitom právě tato síť by v mnoha případech mohl problémy řešit. Zejména tam, kde ve městě už existuje nějaký přípojný bod, není problém připojit například bezdrátovým spojem další školy. Ty za velmi slušné peníze získají rychlé připojení - symetrické, bez agregace, bez limitu, často s možností snadného navyšování rychlosti podle potřeby a finančních možností.
Mnoho škol toho využilo již v době, kdy se jinam valil miliardový INDOŠ, který za velké peníze nabízel naprosto tragické přístupové rychlosti (něco jako 64 Kb za 8000 Kč versus 1 Mb za 3000 Kč) a navíc ještě omezení ve využití připojení. Právě tam, kde tehdy zvolili CESNET2, si dnes mnou ruce a vidí, jak dobrý tah to byl.
Ale nic ještě není ztraceno. A to dokonce ani tam, kde ve městě přípojka není - dá se totiž snadno zřídit. Například v Kutné Hoře svého času žádné připojení nebylo, vzhledem k zájmu dvou škol (gymnázia a SPŠ) byl zřízen vysokorychlostní bezdrátový spoj z Pardubic, vybudovány místní přístupové body a následně toho mohly využít další školy.
Stejně by to šlo udělat i jinde. Stačilo by, aby zřizovatel (většinou kraj) oslovil sdružení CESNET2, zjistil aktuální situaci ohledně možnosti připojení a požádal o účast svých škol v síti, případně o zřízení dálkového spoje, je-li to potřeba. Aktivita by mohla vzejít i z druhé strany, tedy od CESNETu. Není potřeba, aby školství zůstávalo v područí soukromé firmy, která se k těmto obchodům navíc dostala pochybným způsobem. Tím spíš, že tu je síť, do které už veřejné prostředky tečou a bylo by chybou ji nechat nevyužitou.
Tiskni
Sdílej:
0K!AS
PS: samozřejmě, že CZF za nic neručí, když si stahneš program pod GPL, autor taky za nic neručí a máš ho zadarmo
ale když si zaplatíš podporu, nebo koupíš komerční produkt tak je to jiné. Ovšem to neznamená, že takový nekomerční nemůže být lepší než placený produkt
když si stahneš program pod GPL, autor taky za nic neručí a máš ho zadarmoJenže když nefunguje ten program, tak ho může kdokoliv opravit. Když nepojede připojení, jde s tím dělat leda h...., protože příslušný router má třeba ve správě (a ve svém domě) někdo, kdo zrovna vyspává opici a nefungující připojení ho naprosto netrápí. Tohle je obecně problém všech komunitních sítí. Je hezké mít připojení za pár korun, ale pak když to klekne, má člověk jednoduše smůlu, protože obvykle není nijak zaručeno, kdy to někdo dá do pořádku.
Mimochodem - neznáme se? Jsi opravdu z KH? ludvik (at) khnet (dot) infoMáš to v mailu
Jenže nejde jenom o vlastní internet - většina škol (menších, včetně školek a družin) nemá nikoho jako správce sítě. Potřebují také servis těch kompů. To indoš zajišťoval ... byť za nehorázné peníze. A žádné sdružení to na sebe vzít nemůže. To musí soukromý sektor.Tohle INDOŠ nikdy dělat neměl (on neměl vzniknout vůbec, ale to je jiná věc). Právě proto, že se to dělalo de facto centrálně a muselo to tedy být drahé (už jen ta doprava...).
To je vtip? CZF je dobre tak na hrani a uceni se, to je tak vsechno. Vem si, ze skola ma treba 2x20 PC v pocitacovych ucebnach, 20 PC kabinety. Takze to mame dohromady 60 PC. Pokud budeme hodni, tak bychom treba chteli garantovat kazdemu alespon 64kbps, takze clekem temer 4mbps. Tak pak treba mailservr skoly by se nam tam hodil + nejake stranky pro podporu vyuky, coz musi byt pristupne zvenku, takze alespon jedna verejna IP.
Tak a ted mi rekni kdo ti tohle v CZF doda. Navic pokud ti to nekdo doda, tak budes muset stejne platit. Pak se tedy CZF stava tak trochu zbytecnym prvkem.
PS: Samazrejme existuji i vhodnejsi metodiky pro vypocet pozadovane rychlosti pripojeni.
Jsou komunitní CZF sítě, pro které 4 Mbps jsou jen drobný zlomek jejich konektivity viz NFX . Jinak garance je samozřejmě u CZF problém a tedy kdo jí chce, musí se poohlédnout jinde a také si za ní adekvátně zaplatit.
... copak je nutné hned kopat optiku?
... copak je nutné hned kopat optiku?Jistěže ne. Zrovna jakékoli výkopové práce jsou velmi drahé. Bezdrátově to lze zajistit mnohem levněji.
Chacha, za dvě tisícovky (natož za jednu) se žádné slušnější ADSL nepořídí, pokud nejde o místa, kde lze použít LLU. Např. nejrychlejší verze ADSL Extreme 8192, která stojí 1800 Kč/měs., má rychlosti 8192/512 a agregaci 1:50.A to je málo? Vždyť mnohé menší firmy nemají ani to. Že by to nestačilo školám k výuce? A pro extrémně chudé "dvojtřídky" někde na samotě je tu dvoumegabit od kyslíků za tisícovku. To je pořád několikanásobek rychlosti indoše za zalomek jeho ceny. Prostě celé je to uměle vyvolaný problém, kde se pár křiklounů snaží pumpovat stát.
Zase to ale nemusí brát jednim hopem?
A je to 2,4GHz? Neni to jiné pásmo, 10, 13, 18 GHz?
Taky mam pocit, že rozhoduje poslední míle.
U nás se ve škole internet používá jen k napovídání u písemek z mikroprocesorové techniky. Připojení k netu mám doma i na mobilu. Ve škole ho vážně nepotřebuju a když jo, tak vytáhnu z batohu notebook.
Ten internet ve škole nepoužívá snad nikdo.