Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
.
.
OOXML je zla vec a o tom se nemluvi...To me zas pripadne, ze se OOXML kritizuje tak moc, ze se zapomina na vlastni rady... Kdyz zadam do Googlu "opendocument", tak bych rad videl mnohem vice vyvojarskych komunit, tutorialu, for, ebooku, examplu... ted jsou v popredi spise propagandisticke weby.
Ale cy mi urcite chybi, je odkaz "Chci pouzivat".Dobrý nápad. Budu o tom silně uvažovat.
Ovsem pro netechniky bych vklidu vyhodil zminky o zalozeni na XML apod, to je matouci a uplne zbytecne.Je to tam jen ve velmi malé míře. Spíš mi jde o to, že se o XML píše na každém sloupu a všichni říkají, jak je to moderní. Takže důvod byl tento.
- sekce pro vyvojareSe sekcí pro vývojáře nepočítám. Pro ně by bylo lepší vytvořit samostatný web a měl by ho dělat někdo, kdo tomu formátu skutečně rozumí (což já nejsem). Sem bych to netahal, protože buď by tam toho bylo málo, nebo by se web podstatně proměnil (obsažností této části), což není cílem.
- cleneni firmy na korporatni prostredi a jine (male a stredni firmy)Tohle členění je dnes v módě (u bank apod.), ale nejsem příliš přesvědčen, že je lepší než mít celou firemní oblast pohromadě. Značná část informací je pak duplicitní (a buď se kopíruje nebo formuluje dvakrát), a leckdo musí stejně procházet obojí a je z toho zmatený.
No ja bych se primlouval za to, by krom seznamu aplikaci byl i seznam knihoven rozdeleny podle programovacich jazyku. Myslim, ze kdyz se nahodny ctenar (manager) muze dozvedet, ze kazdy jazyk ma nejakou ODF knihovnu, tak mu to rekne, ze krom pouzivani ODF v office by to mohli pouzivat i pro generovani dokumentu treba z intranetu. Jen prehled, nic vic, ale take nic min- sekce pro vyvojareSe sekcí pro vývojáře nepočítám. Pro ně by bylo lepší vytvořit samostatný web a měl by ho dělat někdo, kdo tomu formátu skutečně rozumí (což já nejsem). Sem bych to netahal, protože buď by tam toho bylo málo, nebo by se web podstatně proměnil (obsažností této části), což není cílem.
Dal jsem to do zpráviček.Tady.
Jen takový neprioritní návrh na vylepšení... Někdo zručný by mohl vylepšit přechod mezi těmi fotografiemi v hlavičce.Já vím, ty přechody nejsou úplně nejkvalitnější. S jejich vylepšením počítám (podobně jako s ještě dalším vylepšením grafiky). Ale nemohu to přenechat někomu jinému, porušil bych licenci k těm fotkám (je "per seat").
...
Kdyz se vedle takovych webu objevi vic webu zamerenych na budovani vyvojarske komunity a kdyz OASIS co nejrychleji vyresi neduhy ODF (u nekterych se bojim, ze uz vyresit moc nepujdou), bude to fajn.
...a kdyz OASIS co nejrychleji vyresi neduhy ODF (u nekterych se bojim, ze uz vyresit moc nepujdou), bude to fajn.ake su tie neduhy? a ktore sa nedaju vyriesit?
Dusledek mohutne anti-OOXML propagandy, ve ktere zapadnou hlasy upozornujici na to, ze ODF neni dokonaly format.
Pro zacatek staci http://en.wikipedia.org/wiki/OpenDocument#Criticism, ja bych doplnil jeste takove neduhy jako je ukladani stylu do stejneho souboru s daty u spreadsheetu (to je prave ten humus, o kterem se bojim, ze uz se s nim moc delat nebude), chybejici popis souradnic bunky u spreadsheetu,... Neuskodilo by kdyby si tvurci ODF procetli alespon nejaky manual k OpenXML (na cteni 6000 stran specs asi cas nemaji) a inspirovali se. Treba principem shared strings u spreadsheetu.
Tak mě napadá, když teda tolik aplikací má podporovat ODF, jestli někde nejsou nějaké testovací soubory s nějakými špeky třeba, aby se vidělo, jaká ta podpora v těch aplikacích je (něco jako ten slavný test acid2 pro prohlížeče). Kdysi tu někdo psal o tom, že součástí testů ECDL je snad i test na OpenOffice(?), to by možná stálo za zmínku nebo jestli existujou ňáký jiný certifikáty na oo, nějaký ekvivalent toho, co má MS.
Vždyť tam není žádnej soubor v ODFDobrá připomínka, díky
Kdysi tu někdo psal o tom, že součástí testů ECDL je snad i test na OpenOffice(?), to by možná stálo za zmínku nebo jestli existujou ňáký jiný certifikáty na oo, nějaký ekvivalent toho, co má MS.Ano, někdo tu kdysi psal o tom, že něco takového řeší. Tedy pro ECDL, o nějakých speciálních certifikátech pro OOo nevím.
V části "Co je ODF" chybí ve 2. odstavci adresa v odkazu na EK.Opravím
Pěkně udělané. Budu na to odkazovat zákazníky.
Snad bys jen mohl změnit pořadí těch případových studií a dát do předu známější věci (třeba Vídeňský magistrát nebo Peugeot). Brazilská banka nebo Makedonská škola na český management asi moc nezapůsobí a důležité je to co je na začátku, dál to spousta lidí ani nečte.
Snad bys jen mohl změnit pořadí těch případových studií a dát do předu známější věci (třeba Vídeňský magistrát nebo Peugeot). Brazilská banka nebo Makedonská škola na český management asi moc nezapůsobí a důležité je to co je na začátku, dál to spousta lidí ani nečte.To je pravda. Zatím jsem to nijak explicitně neřadil, pořadí je takové, v jakém to vznikalo.
Tiskni
Sdílej: