O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
.
.
OOXML je zla vec a o tom se nemluvi...To me zas pripadne, ze se OOXML kritizuje tak moc, ze se zapomina na vlastni rady... Kdyz zadam do Googlu "opendocument", tak bych rad videl mnohem vice vyvojarskych komunit, tutorialu, for, ebooku, examplu... ted jsou v popredi spise propagandisticke weby.
Ale cy mi urcite chybi, je odkaz "Chci pouzivat".Dobrý nápad. Budu o tom silně uvažovat.
Ovsem pro netechniky bych vklidu vyhodil zminky o zalozeni na XML apod, to je matouci a uplne zbytecne.Je to tam jen ve velmi malé míře. Spíš mi jde o to, že se o XML píše na každém sloupu a všichni říkají, jak je to moderní. Takže důvod byl tento.
- sekce pro vyvojareSe sekcí pro vývojáře nepočítám. Pro ně by bylo lepší vytvořit samostatný web a měl by ho dělat někdo, kdo tomu formátu skutečně rozumí (což já nejsem). Sem bych to netahal, protože buď by tam toho bylo málo, nebo by se web podstatně proměnil (obsažností této části), což není cílem.
- cleneni firmy na korporatni prostredi a jine (male a stredni firmy)Tohle členění je dnes v módě (u bank apod.), ale nejsem příliš přesvědčen, že je lepší než mít celou firemní oblast pohromadě. Značná část informací je pak duplicitní (a buď se kopíruje nebo formuluje dvakrát), a leckdo musí stejně procházet obojí a je z toho zmatený.
No ja bych se primlouval za to, by krom seznamu aplikaci byl i seznam knihoven rozdeleny podle programovacich jazyku. Myslim, ze kdyz se nahodny ctenar (manager) muze dozvedet, ze kazdy jazyk ma nejakou ODF knihovnu, tak mu to rekne, ze krom pouzivani ODF v office by to mohli pouzivat i pro generovani dokumentu treba z intranetu. Jen prehled, nic vic, ale take nic min- sekce pro vyvojareSe sekcí pro vývojáře nepočítám. Pro ně by bylo lepší vytvořit samostatný web a měl by ho dělat někdo, kdo tomu formátu skutečně rozumí (což já nejsem). Sem bych to netahal, protože buď by tam toho bylo málo, nebo by se web podstatně proměnil (obsažností této části), což není cílem.
Dal jsem to do zpráviček.Tady.
Jen takový neprioritní návrh na vylepšení... Někdo zručný by mohl vylepšit přechod mezi těmi fotografiemi v hlavičce.Já vím, ty přechody nejsou úplně nejkvalitnější. S jejich vylepšením počítám (podobně jako s ještě dalším vylepšením grafiky). Ale nemohu to přenechat někomu jinému, porušil bych licenci k těm fotkám (je "per seat").
...
Kdyz se vedle takovych webu objevi vic webu zamerenych na budovani vyvojarske komunity a kdyz OASIS co nejrychleji vyresi neduhy ODF (u nekterych se bojim, ze uz vyresit moc nepujdou), bude to fajn.
...a kdyz OASIS co nejrychleji vyresi neduhy ODF (u nekterych se bojim, ze uz vyresit moc nepujdou), bude to fajn.ake su tie neduhy? a ktore sa nedaju vyriesit?
Dusledek mohutne anti-OOXML propagandy, ve ktere zapadnou hlasy upozornujici na to, ze ODF neni dokonaly format.
Pro zacatek staci http://en.wikipedia.org/wiki/OpenDocument#Criticism, ja bych doplnil jeste takove neduhy jako je ukladani stylu do stejneho souboru s daty u spreadsheetu (to je prave ten humus, o kterem se bojim, ze uz se s nim moc delat nebude), chybejici popis souradnic bunky u spreadsheetu,... Neuskodilo by kdyby si tvurci ODF procetli alespon nejaky manual k OpenXML (na cteni 6000 stran specs asi cas nemaji) a inspirovali se. Treba principem shared strings u spreadsheetu.
Tak mě napadá, když teda tolik aplikací má podporovat ODF, jestli někde nejsou nějaké testovací soubory s nějakými špeky třeba, aby se vidělo, jaká ta podpora v těch aplikacích je (něco jako ten slavný test acid2 pro prohlížeče). Kdysi tu někdo psal o tom, že součástí testů ECDL je snad i test na OpenOffice(?), to by možná stálo za zmínku nebo jestli existujou ňáký jiný certifikáty na oo, nějaký ekvivalent toho, co má MS.
Vždyť tam není žádnej soubor v ODFDobrá připomínka, díky
Kdysi tu někdo psal o tom, že součástí testů ECDL je snad i test na OpenOffice(?), to by možná stálo za zmínku nebo jestli existujou ňáký jiný certifikáty na oo, nějaký ekvivalent toho, co má MS.Ano, někdo tu kdysi psal o tom, že něco takového řeší. Tedy pro ECDL, o nějakých speciálních certifikátech pro OOo nevím.
V části "Co je ODF" chybí ve 2. odstavci adresa v odkazu na EK.Opravím
Pěkně udělané. Budu na to odkazovat zákazníky.
Snad bys jen mohl změnit pořadí těch případových studií a dát do předu známější věci (třeba Vídeňský magistrát nebo Peugeot). Brazilská banka nebo Makedonská škola na český management asi moc nezapůsobí a důležité je to co je na začátku, dál to spousta lidí ani nečte.
Snad bys jen mohl změnit pořadí těch případových studií a dát do předu známější věci (třeba Vídeňský magistrát nebo Peugeot). Brazilská banka nebo Makedonská škola na český management asi moc nezapůsobí a důležité je to co je na začátku, dál to spousta lidí ani nečte.To je pravda. Zatím jsem to nijak explicitně neřadil, pořadí je takové, v jakém to vznikalo.
Tiskni
Sdílej: