Richard Hughes oznámil, že službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzoruje také společnost HP.
O víkendu proběhla demopárty Outline 2026. Publikována byla prezentovaná dema. Upozornit lze na 16 bajtové, opravdu šestnáct bajtové, zvukově obrazové demo Wake Up! 16b (YouTube).
Byla vydána nová verze 9.5 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání a na YouTube.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2026. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
Canonical vydal Ubuntu Core 26. Vychází z Ubuntu 26.04 LTS a podporováno bude 15 let. Ubuntu Core je minimální neměnný operační systém určený pro vestavěné systémy.
Bylo vydáno OpenBSD 7.9. Po dlouhé době opět se songem: Diamond in the Rough.
Byl vydán Mozilla Firefox 151.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 151 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Elon Musk prohrál soudní spor se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva. Porota včera po necelých dvou hodinách dospěla k jednomyslnému závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Musk byl jedním ze spoluzakladatelů společnosti OpenAI, která vznikla v roce 2015 a vyvinula populární chatovací systém ChatGPT. V roce 2018 na svůj post ve vedení
… více »Byla vydána nová verze 10.4 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveny jsou zranitelnosti Copy Fail a Dirty Frag. Přibyl nový obraz pro Orange Pi 5B.
Pokud je zranitelnost Linuxu v nepoužívaném jaderném modulu, lze ji jednoduše vyřešit zakázáním automatického načítání tohoto konkrétního zranitelného modulu. Projekt ModuleJail si klade za cíl zvýšit bezpečnost Linuxu zakázáním automatického načítání všech nepoužívaných jaderných modulů. Jedná se o skript, který dá všechny nepoužívané jaderné moduly na blacklist (/etc/modprobe.d/modulejail-blacklist.conf).
Pak by se to ale nemělo jmenovat Windows 
Bude se jednat o možnost běhu bez GUI...Tak třeba jenom Parapetous...Pak by se to ale nemělo jmenovat Windows
"Monad napr. dovoľuje prechádzať sa po registrových kľúčoch tak, ako po adresároch."Mně ale bash prochází po
/etc/sysconfig přesně jako po adresářích... :o)
ak by sa tam objavil SW, ktory by sa ukoncoval dlhsie ako je ten timeout, tak ho to proste ukonci natvrdo - tomuto sa prave Win bude snazit predist.To budou uzivatele nadseni, az se bude pocitac restartovat pul dne, protoze se nejaka aplikace zblaznila a nechce se ukoncit. Mozna by se MS mel zamyslel na tim, co timhle 'vylepsenim' chce docilit.
. Pravda, není to úplně totéž a je to věc Gnome, ale minimálně se to z uživatelského hlediska tak tváří. Naštěstí Gnome tolik nepoužívám, abych zjistil, jestli se to tak i chová
.
). Nicméně si určitě seženu další informace, abych byl víc v obraze
.
No a mé dojmy jsou takové, že někdy v prosinci jsem cosi nainstaloval a ono to nejelo
. Aplikace blábolila cosi o chybějících klíčích v GConf. Tak jsem pátral až jsem zjistil, že jsem měl špatně udělanej balíček, který ty záznamy nevytvořil a aplikace se proto nechtěla spouštět, protože jí chyběly nějaké údaje. Chvíli jsem se hrabal v gconf-editoru, který mi náramně připomínal regedit, až jsem nakonec stáhl jiný balíček, který byl vpořádku. Tak jsem to dál neřešil... Jinak imho to, jestli aplikace pojede i bez záznamů v registrech/gconfu záleží čistě na programátorovi a na tom, jak to naprogramoval. Nebo má gconf nějaký způsob, jak od programátora odstínit rozdíl mezi chybějícím záznamem a prázdným řetězcem, resp. jak si vymyslet hodnotu, která by v tom neexistujícím klíči měla být
?
GConf i windowsové registry vznikly zřejmě za stejným účelem, ale to je asi tak všechno.ok, s tímhle názorem jsem ochoten se ztotožnit
Apple nic nezkopíroval, Apple se s Xeroxem úplně normálně dohodl (dokonce jim lidé z Xeroxu pomáhali) a zaplatil za to vlastními akciemi (skoro dvacet milionů dolarů v hodnotě ze začátku 80. let).Já to vím. O kopírování jsem hovořil v nadsázce. Je to úplně stejné, jako jsem hovořil o tom DOSu 1.0.
Pracuješ pro Microsoft?Něco tak zábavného už jsem dlouho neslyšel
Tiskni
Sdílej: