Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Pak by se to ale nemělo jmenovat Windows 
Bude se jednat o možnost běhu bez GUI...Tak třeba jenom Parapetous...Pak by se to ale nemělo jmenovat Windows
"Monad napr. dovoľuje prechádzať sa po registrových kľúčoch tak, ako po adresároch."Mně ale bash prochází po
/etc/sysconfig přesně jako po adresářích... :o)
ak by sa tam objavil SW, ktory by sa ukoncoval dlhsie ako je ten timeout, tak ho to proste ukonci natvrdo - tomuto sa prave Win bude snazit predist.To budou uzivatele nadseni, az se bude pocitac restartovat pul dne, protoze se nejaka aplikace zblaznila a nechce se ukoncit. Mozna by se MS mel zamyslel na tim, co timhle 'vylepsenim' chce docilit.
. Pravda, není to úplně totéž a je to věc Gnome, ale minimálně se to z uživatelského hlediska tak tváří. Naštěstí Gnome tolik nepoužívám, abych zjistil, jestli se to tak i chová
.
). Nicméně si určitě seženu další informace, abych byl víc v obraze
.
No a mé dojmy jsou takové, že někdy v prosinci jsem cosi nainstaloval a ono to nejelo
. Aplikace blábolila cosi o chybějících klíčích v GConf. Tak jsem pátral až jsem zjistil, že jsem měl špatně udělanej balíček, který ty záznamy nevytvořil a aplikace se proto nechtěla spouštět, protože jí chyběly nějaké údaje. Chvíli jsem se hrabal v gconf-editoru, který mi náramně připomínal regedit, až jsem nakonec stáhl jiný balíček, který byl vpořádku. Tak jsem to dál neřešil... Jinak imho to, jestli aplikace pojede i bez záznamů v registrech/gconfu záleží čistě na programátorovi a na tom, jak to naprogramoval. Nebo má gconf nějaký způsob, jak od programátora odstínit rozdíl mezi chybějícím záznamem a prázdným řetězcem, resp. jak si vymyslet hodnotu, která by v tom neexistujícím klíči měla být
?
GConf i windowsové registry vznikly zřejmě za stejným účelem, ale to je asi tak všechno.ok, s tímhle názorem jsem ochoten se ztotožnit
Apple nic nezkopíroval, Apple se s Xeroxem úplně normálně dohodl (dokonce jim lidé z Xeroxu pomáhali) a zaplatil za to vlastními akciemi (skoro dvacet milionů dolarů v hodnotě ze začátku 80. let).Já to vím. O kopírování jsem hovořil v nadsázce. Je to úplně stejné, jako jsem hovořil o tom DOSu 1.0.
Pracuješ pro Microsoft?Něco tak zábavného už jsem dlouho neslyšel
Tiskni
Sdílej: