Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Pak by se to ale nemělo jmenovat Windows 
Bude se jednat o možnost běhu bez GUI...Tak třeba jenom Parapetous...Pak by se to ale nemělo jmenovat Windows
"Monad napr. dovoľuje prechádzať sa po registrových kľúčoch tak, ako po adresároch."Mně ale bash prochází po
/etc/sysconfig přesně jako po adresářích... :o)
ak by sa tam objavil SW, ktory by sa ukoncoval dlhsie ako je ten timeout, tak ho to proste ukonci natvrdo - tomuto sa prave Win bude snazit predist.To budou uzivatele nadseni, az se bude pocitac restartovat pul dne, protoze se nejaka aplikace zblaznila a nechce se ukoncit. Mozna by se MS mel zamyslel na tim, co timhle 'vylepsenim' chce docilit.
. Pravda, není to úplně totéž a je to věc Gnome, ale minimálně se to z uživatelského hlediska tak tváří. Naštěstí Gnome tolik nepoužívám, abych zjistil, jestli se to tak i chová
.
). Nicméně si určitě seženu další informace, abych byl víc v obraze
.
No a mé dojmy jsou takové, že někdy v prosinci jsem cosi nainstaloval a ono to nejelo
. Aplikace blábolila cosi o chybějících klíčích v GConf. Tak jsem pátral až jsem zjistil, že jsem měl špatně udělanej balíček, který ty záznamy nevytvořil a aplikace se proto nechtěla spouštět, protože jí chyběly nějaké údaje. Chvíli jsem se hrabal v gconf-editoru, který mi náramně připomínal regedit, až jsem nakonec stáhl jiný balíček, který byl vpořádku. Tak jsem to dál neřešil... Jinak imho to, jestli aplikace pojede i bez záznamů v registrech/gconfu záleží čistě na programátorovi a na tom, jak to naprogramoval. Nebo má gconf nějaký způsob, jak od programátora odstínit rozdíl mezi chybějícím záznamem a prázdným řetězcem, resp. jak si vymyslet hodnotu, která by v tom neexistujícím klíči měla být
?
GConf i windowsové registry vznikly zřejmě za stejným účelem, ale to je asi tak všechno.ok, s tímhle názorem jsem ochoten se ztotožnit
Apple nic nezkopíroval, Apple se s Xeroxem úplně normálně dohodl (dokonce jim lidé z Xeroxu pomáhali) a zaplatil za to vlastními akciemi (skoro dvacet milionů dolarů v hodnotě ze začátku 80. let).Já to vím. O kopírování jsem hovořil v nadsázce. Je to úplně stejné, jako jsem hovořil o tom DOSu 1.0.
Pracuješ pro Microsoft?Něco tak zábavného už jsem dlouho neslyšel
Tiskni
Sdílej: