Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
BetaNews představuje žebříček 10 nejlepších novinek systému Windows Server 2008 oproti předchozím Windows. Je zajímavé podívat se, co v tomto ohledu nabízí GNU/Linux.
Následující seznam bude seřazen podle toho, jak to vidí autor původního článku - nejvýznamnější novinka jako první. U každého bodu to okomentuji z pohledu uživatele GNU/Linuxu.
Bude se jednat o možnost běhu bez GUI - tedy něco, co má Linux odnepaměti a unixové systémy obecně již dávno před tím, než začal Bill Gates bastlit v garáži MS DOS 1.0. Spíš je s podivem že to trvalo tak dlouho. Na druhou stranu je vidět, že platí to, co Microsoft dlouho odmítal - tedy že admini klidně oželí žravé GUI, které na serveru stejně nemá smysl.
Bez zajímavosti není, že zatím nebude podporován .NET (přitom Mono na negrafických linuxových strojích nemá problémy). Prý později, až z toho vykuchají pevně vrostlou grafiku.
Další důkaz důležitosti příkazové řádky na serveru, která na Linuxu i jiných unixech nabízí hned celou škálu výborných shellů. Když nechám stranou problematický Windows Scripting Host, jde o první skutečně použitelný shell na Windows přímo od Microsoftu. Kdo chtěl dříve pořádnou příkazovou řádku, musel si vypomoci Cygwinem nebo MinGW.
Je to jeden z fenomenů dnešní doby. Microsoft to zatím vcelku zanedbával. Jeho Virtual PC bylo dobré maximálně za zkoušení, nedalo se srovnávat s VMWare. Ale virtualizace s hardwarovou podporou a paravirtulizace nešly s Windows dohromady. Naopak GNU/Linux disponuje již dnes výbornou podporou virtualizačních a paravirtualizačních technologií.
Podle všeho by se mělo jednat o standardizovaný způsob hlášení problémů v ovladačích a dalších součástech systému. Něco takového v Linuxu chybí a rozhodně by neškodilo o tom také uvažovat (malá poznámka: Microsoft už na to nepochybně drží patent). Ovladače zatím hlásí stylem "každý pes jiná ves", a to není zrovna dobré.
Náhodné umísťování knihoven a programů v adresním prostoru Linux podporuje už dlouho. Pravda, vždy se objevovalo mnoho odpůrců takového řešení (hlavně kvůli obtížnějšímu hledání chyb). Nicméně ta možnost tu prostě je a kdo ji chce používat, může. Nyní tedy i ve Windows.
Nový SMB protokol (kolikátý už?) prý přináší až čtyřicetinásobné zrychlení. Docela tomu věřím, pomalost SMB při komunikaci Windows-Windows (hlavně různých verzí) byla přímo pověstná. Byla docela zábava pozorovat, jak se s ním popasovával Linux. Zrychlení oproti Windows bylo velice drastické. Nový protokol přinese Linuxu samozřejmě problémy - dost dlouho nebude existovat implementace, proto z nového protokolu zatím žádné zlepšení interoperability s Windows nehrozí.
Registry bývaly po celou dobu své existence bolavou nohou Windows - a uživatelům přinášely časté bolení hlavy. Poškození bývalo běžnou věcí, stejně jako problémy s výkonem nebo se sledováním změn. Dokonce ani některé programy od Microsoftu registry raději nepoužívaly. Nově by se měl pro tyto operace používat správce transakcí, který by udržel konzistenci (transakčním způsobem práce).
No, v Linuxu nic takového není. Pro přímé řízení systému je k dispozici procfs (základní funkcionalita) a sysfs (ovladače), pro konfiguraci se používají soubory, případně nějaký jiný způsob podle konkrétní aplikace. Registrové problémy (jako třeba zmizení celého podstromu po instalaci patche do systému) tedy uživatele GNU/Linuxu nikdy netrápily. Byly a jsou sice problémy jiného druhu - s roztříštěností a nejednotností - ale to je spíš problém tvůrců aplikací.
Ještě připomenu, že využití pro registry je jen jednou z oblastí použití KTM (i když asi nejvýznamnější). Tvůrci se totiž chlubí mj. distribuovanými transakcemi s možností kooperace s MS SQL a dalšími databázemi. Tedy tohle v kernelu? No potěš koště...
Dosavadní praxe byla, že při ukončování systému měly procesy na své ukončení 20 sekund. Když čas vypršel, vyskočil dotaz na nečisté ukončení. Nyní to tak už nebude - pokud bude proces signalizovat, že se opravdu ukončuje, bude systém stále čekat na jeho ukončení.
Tahle věc nemá v GNU/Linuxu přímé srovnání. Vzhledem k tomu, jak jsou řešeny procesy a jejich ukončování, a vzhledem k různému řešení u různých distribucí, to lze opravdu těžko srovnávat. V každém případě Microsoftem použité řešení bude mít problémy s aplikacemi, které se budou jakoby ukončovat, ale ve skutečnosti budou někde uvízlé. Možná se už něco takového dostalo i do WinXP - a zřejmě od té doby mám problémy s vypínáním/restartem počítačů s Windows.
K tomu snad není co dodat. Windows byly tradičně jednouživatelským systémem, a jakékoli snahy o práci více uživatelů narážely na kupu problémů. Třeba už to teď bude lepší (dříve postupné vytváření sessions by se mělo paralelizovat). Naproti tomu Linux (a také další unixové systémy) je víceuživatelský už z principu. Současná práce většího počtu uživatelů (v konzoli i v grafice) není absolutně problém, a to ani výkonnostní. K linuxovým počítačům se běžně připojují vzdálené terminály, dokonce ani současná lokální práce uživatelů není problém (např. 4 monitory, 4 klávesnice, 4 myši). Vytváření sessions je velmi rychlé, záleží jen na tom, co všechno se případně provádí při přihlašování do desktopového prostředí.
Mělo by to fungovat tak, že když nastane problém ve filesystému, chyba se opraví za běhu (bez odstavení systému) - pouze příslušná aplikace se nějakou dobu nedostane k datům. Upřímně řečeno, nevím, že by toto v Linuxu nějaký filesystém podporoval. V zásadě by neměl být problém to napsat, ale je otázka, zda to má vůbec smysl. Poškození filesystému přímo za běhu systému je krajně vzácné (obvykle nastává při výpadku napájení) - a když nastane, tak je to buď chyba v ovladači (filesystému nebo disku), ale častěji spíš hardwarový problém. Pak je toto řešení spíš takovým strkáním hlavy do písku, které může následně přinést mnohem horší problémy.
Co si z toho vzít? Některé věci jsou docela podnětné, něčemu se člověk může jen smát, a něco je prostě důkaz o tom, že jsou některé věci poněkud jinak, než se Microsoft snažil dlouho tvrdit.
Tiskni
Sdílej:
Pak by se to ale nemělo jmenovat Windows 
Bude se jednat o možnost běhu bez GUI...Tak třeba jenom Parapetous...Pak by se to ale nemělo jmenovat Windows
"Monad napr. dovoľuje prechádzať sa po registrových kľúčoch tak, ako po adresároch."Mně ale bash prochází po
/etc/sysconfig přesně jako po adresářích... :o)
ak by sa tam objavil SW, ktory by sa ukoncoval dlhsie ako je ten timeout, tak ho to proste ukonci natvrdo - tomuto sa prave Win bude snazit predist.To budou uzivatele nadseni, az se bude pocitac restartovat pul dne, protoze se nejaka aplikace zblaznila a nechce se ukoncit. Mozna by se MS mel zamyslel na tim, co timhle 'vylepsenim' chce docilit.
. Pravda, není to úplně totéž a je to věc Gnome, ale minimálně se to z uživatelského hlediska tak tváří. Naštěstí Gnome tolik nepoužívám, abych zjistil, jestli se to tak i chová
.
). Nicméně si určitě seženu další informace, abych byl víc v obraze
.
No a mé dojmy jsou takové, že někdy v prosinci jsem cosi nainstaloval a ono to nejelo
. Aplikace blábolila cosi o chybějících klíčích v GConf. Tak jsem pátral až jsem zjistil, že jsem měl špatně udělanej balíček, který ty záznamy nevytvořil a aplikace se proto nechtěla spouštět, protože jí chyběly nějaké údaje. Chvíli jsem se hrabal v gconf-editoru, který mi náramně připomínal regedit, až jsem nakonec stáhl jiný balíček, který byl vpořádku. Tak jsem to dál neřešil... Jinak imho to, jestli aplikace pojede i bez záznamů v registrech/gconfu záleží čistě na programátorovi a na tom, jak to naprogramoval. Nebo má gconf nějaký způsob, jak od programátora odstínit rozdíl mezi chybějícím záznamem a prázdným řetězcem, resp. jak si vymyslet hodnotu, která by v tom neexistujícím klíči měla být
?
GConf i windowsové registry vznikly zřejmě za stejným účelem, ale to je asi tak všechno.ok, s tímhle názorem jsem ochoten se ztotožnit
Apple nic nezkopíroval, Apple se s Xeroxem úplně normálně dohodl (dokonce jim lidé z Xeroxu pomáhali) a zaplatil za to vlastními akciemi (skoro dvacet milionů dolarů v hodnotě ze začátku 80. let).Já to vím. O kopírování jsem hovořil v nadsázce. Je to úplně stejné, jako jsem hovořil o tom DOSu 1.0.
Pracuješ pro Microsoft?Něco tak zábavného už jsem dlouho neslyšel