Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »To se mi zdá sakra nepravděpodobný, aby UPC v Plzni přebírala signál z pozemního vysílání.Taky jsem neříkal, že je to tak všude.
Kdyby se začalo vysílat v MPEG-4, výsledkem by nebyl kvalitnější obraz, ale spíš jen víc kanálů na multiplex. A samozřejmě záminku pro ještě větší zdržení celého procesu - proč asi TV Nova tolik tlačí na vysílání v HD?
Strašení nekvalitním obrazem patří k folklóru, ale naštěstí mám možnost přímého srovnání. Ty, kdo nemají osobní zkušenost, mohu ujistit, že současné DVB-T vysílání (s velmi nekvalitním signálem) mi poskytuje výrazně kvalitnější obraz, než o jakém jsem mohl v analogu kdy snít, a že nekvalita obrazu je daleko víc způsobována kvalitou zdroje než DVB-T kompresí. U kvalitně natočených pořadů ze studia to od DVD nerozeznám.
A ti, kdo si koupili televizor nebo set-top box pouze pro H.262, budou si muset koupit nový.
Všechny televize s DVB-T tunerem, které jsem zatím viděl, měly CI slot, který v budoucnu umožní přechod na MPEG-4 bez nutnosti kupovat nový přístroj.
Ono může dost záležet (kromě obvyklých faktorů - anténa, kabeláž, zesilovač, rozdvojky*) i na tuneru. U nás je třeba celý multiplex B na Mascom 1321T většinu času zcela nekoukatelný, zatímco na starším (a hloupějším) Strong 5126 víceméně bez problémů fungoval a teď přímo na televizi (Samsung LE32R86BD) také. Ale na problémy toho Mascomu s multiplexem B si stěžuje víc lidí, takže to možná nemusí být jen citlivostí.
* - po dřívějších tristních zkušenostech s různými (i různě drahými) rozdvojkami anténního signálu jsem teď na rozdělení signálu pro set-top box a televizi zkusil použít rozdvojku od Bandridge (řekl jsem si, že mám s nimi dobré zkušenosti a za tu stovku to risknu) a stejně jako dříve u jejich Scart přepínače jsem byl mile překvapen až šokován…
Všechny televize s DVB-T tunerem, které jsem zatím viděl, měly CI slot, který v budoucnu umožní přechod na MPEG-4 bez nutnosti kupovat nový přístroj.No jo, ale kolik tech slotu mely? Prvni na MPEG4 podporu, druhy na kodovane kanaly jednoho poskytovalete, treti pro druheho poskytovatele... a kdyby to snad byl kombinovany prijemnce DVB-T/S, tak dalsi pro satelit
Kdyby se začalo vysílat v MPEG-4, výsledkem by nebyl kvalitnější obraz, ale spíš jen víc kanálů na multiplex.No, pořád by to byl lepší výsledek, než mít tuto kvalitu a méně kanálů na multiplex.
A samozřejmě záminku pro ještě větší zdržení celého procesu - proč asi TV Nova tolik tlačí na vysílání v HD?Cílem Novy je co nejvíc vydělat. Proto, když byl ještě ve funkci Železný, snažil se digitalizaci zabránit, aby nevznikla další konkurence. Co se týká vysílání Novy v HD, je to docela legrační. Mají nové studio, nové technologie, vysílají v HD (přes satelit a kyslíka). Ale to, co zařazují do zpráv jakožto "reportáže", jsou - s prominutím - totální sračky. Možná je to víc "tady a teď" (reportér tam nakluše, natočí to a pak sestříhá na notebooku na koleně), ale když se jim naprosto běžně rozjíždí obraz a zvuk o půl vteřiny, když je reportáž střižena velmi necitlivě (vysloveně amatérsky) a i je to mizerně natočeno, tak k čemu to je? Proč sledovat v HD takové hrůzy?
Strašení nekvalitním obrazem patří k folklóru, ale naštěstí mám možnost přímého srovnání. Ty, kdo nemají osobní zkušenost, mohu ujistit, že současné DVB-T vysílání (s velmi nekvalitním signálem) mi poskytuje výrazně kvalitnější obraz, než o jakém jsem mohl v analogu kdy snít, a že nekvalita obrazu je daleko víc způsobována kvalitou zdroje než DVB-T kompresí. U kvalitně natočených pořadů ze studia to od DVD nerozeznám.Rozdíly v kvalitě jsou znát. Kvalitní analog je ostřejší, nelikviduje drobné detaily, hlavně v rychlejších scénách je rozdíl dost podstatný.
Ale to, co zařazují do zpráv jakožto "reportáže", jsou - s prominutím - totální sračky. Možná je to víc "tady a teď" (reportér tam nakluše, natočí to a pak sestříhá na notebooku na koleně), ale když se jim naprosto běžně rozjíždí obraz a zvuk o půl vteřiny, když je reportáž střižena velmi necitlivě (vysloveně amatérsky) a i je to mizerně natočeno, tak k čemu to je? Proč sledovat v HD takové hrůzy?
Nejen reportáže, ani ze studia to není žádná sláva. Zprávy sice vysílají 16:9, ale plochu obrazovky využívají tak, že když se to místo letterboxu na 4:3 ořízne, nepoznáte, že je něco špatně. Udělali si za moderátorem plochu z plazmových obrazovek, aby bylo vidět, že na to mají, ale kdyby tam promítali virtuálně, bylo by to levnější a výsledek by vypadal lépe.
Rozdíly v kvalitě jsou znát. Kvalitní analog je ostřejší, nelikviduje drobné detaily, hlavně v rychlejších scénách je rozdíl dost podstatný.
Já vidím velmi podstatný rozdíl v jakýchkoli scénách, ovšem opačným směrem než vy. Možná že někdo s ideálními příjmovými podmínkami může mít z analogu lepší obraz než z DVB-T. Já ho neměl ani na tom Spořilově, i když tam za to nejspíš mohla STA a rozvody (ale i tak - u DVB-T jsem se na ni mohl vykašlat, protože stačila prutová anténa za pár korun opřená v koutě). Pro nás ostatní, kdo tak ideální podmínky nemáme, je DVB-T vysvobozením. I tak ale znovu zdůrazňuji, že rozdíly mezi MPEG-2 a čímkoli lepším (včetně DVD) jsou zanedbatelné proti tomu, jaký je vliv kvality vlastního pořadu, třeba u filmů starých 10 nebo dokonce 20 let je ten rozdíl obrovský, dokud jsem přijímal analogově, nikdy mi to tak hrozné nepřišlo.
Pro nás ostatní, kdo tak ideální podmínky nemáme, je DVB-T vysvobozením.Bohužel už také patřím k těm, kdo nemají dobré podmínky (přestože to dříve bylo jinak). Před časem začalo signál něco rušit, není jasné co. Nejvíc je zarušený dolní konec IV. pásma, kdežto horní konec V. pásma vůbec. Výsledkem je, že ČT 1 (22. a 28. kanál) je skoro nekoukatelný a i Prima (asi 35. a 37. kanál) vykazuje značné známky zarušení, TVP 1 (asi 54. kanál) přijímaný z podstatně větší dálky je poměrně kvalitní. Jediné použitelné řešení je momentálně DVB-S, tedy satelit (už je to připraveno, ale "specialist", který to měl před 14 dny přijít nastavit, nepřišel - asi se bál lézt po namrzlé střeše
Někde jsem zahlédl, že při dobré anténě a troše štěstí se dá signál z Bukové hory chytit i v okolí Kutné Hory.Někde v okolí ano (například na Vysoké zcela zaručeně
Strašení nekvalitním obrazem patří k folklóru, ale naštěstí mám možnost přímého srovnání.To já taky - v Czc mají ve výdeji trvale puštěnou ČT4 - Sport a ty barevné čtverečky, které se objevují, když se kamera rychleji pohne, mi docela vadí...
Sice by bylo technologicky lepsi ted jit rovnou do MPEG-4, ale na druhou stranu, jako spotrebiteli mi zacatek na MPEG-2 vubec nevadi.Je to jako s tím mýtným. Také to "vlastně nevadí", ale je prostě blbost jít touto cestou, když je už nějakou dobu jasné, že je to vlastně zbytečný mezikrok.
Jenze prechod na MPEG-4 je vpodstate jen CVAK v odbavovacim pracovisti TV spolecnosti a CVAK na cudlik auto tunning na krasnem novem MPEG-4 settopboxu. A nebudeme to platit z vlastni kapsy.Ten krásný nový MPEG-4 settopbox bude snad zdarma?
Ten krásný nový MPEG-4 settopbox bude snad zdarma?Ano. Zdeněk Štěpánek nám ho všem koupí
Tak jednoduché to samozřejmě není, nějaká technologie potřeba bude a něco to stát bude. Ale rozhodně stojí za to dnes dokončit přechod na DVB-T v MPEG-2 a pak teprve řešit nepoměrně jednodušší přechod z MPEG-2 na MPEG-4, než čekat dalších pár let, až se to udělá rovnou "pořádně" v MPEG-4. A pak dost možná stejně poslouchat protesty, že MPEG-4 už je pasé a mělo by se počkat ještě chvíli a přejít rovnou na ??? (těžko říct, co pak bude za nový progresivní formát).
Jediné, co mne uklidňuje, je termín 31. prosince 2012, se kterým naštěstí nedokáže hnout ani TV Nova a její poslanci.
Jenze prechod na MPEG-4 je vpodstate jen CVAK v odbavovacim pracovisti TV spolecnosti a CVAK na cudlik auto tunning na krasnem novem MPEG-4 settopboxu.Až na to, že settopoxy s podporou H.264 na trhu prakticky nejsou, a ten zbytek stojí několikanásobek "obyčejných".
dyz takhle par televizi udela CVAK, hned bude v streamu misto (nedelam si iluze ze by vysilali ve stejnem bitrate a vyssi kvalite - osobne to tipuju na kompromis v pomeru vykon/kvalita - cili tok trochu dolu a kvalita trochu nahoru) a spravce streamu tam bude moct nacpat dalsi zajemce.Ano, nacpe tam další nábožesnký kanál a dva testovací monoskopy. Opravdu přínos jako prase. Už takhle v těch multiplexech není pořádně co vysílat. Kdepak, dokud alespoň všechny celoplošné TV nebudou nebudou vysílat v HD, tak nemá přechod na H.264 naprosto žádný smysl ani přínos. Naopak je dobře, že to udělali takhle, kdy technologie a zařízení na mpeg2 jsou vyzkoušená a levná a na novější formát se přejde zároveň s přechodem na HD. Je to to nejrozumnější, co mohli udělat.
prislusna hardwarova realizace bude teke nekolikanasobne slozitejsi a s vyssi spotrebou.Zas to nepřeháněj - o moc vyšší ta spotřeba zase nebude (určitě ne v absolutních číslech) a s tou složitostí bych to taky neviděl tak černě.
Taky si myslím, že film by se dal pustit ve dvou průchodech. Takové zpravodajství s přímými vstupy asi těžko, ale nevidím důvod, proč by "film ve 20" nemohl být dvouprůchodově komprimován.A vy si to zjistěte taky. Pak těch důvodů uvidíte hned několik.
Dochází vám (všem) vůbec ten zásadní fakt, že bitrate přenosového kanálu je pevně daný?To ale přece není problém. Jestliže se určitý blok dat přenese s tímto tokem, je úplně jedno, jak je to rozloženo uvnitř. Je to podobné, jako když se data přenášejí např. pomocí komprese V.42bis nebo V.44, za předpokladu, že má určitý blok nějaký kompresní poměr. Proto by víceprůchodové kódování bylo použitelné (za podmínky, že by byly jednotlivé bloky videa s pevnou velikostí komprimovány na výsledný průměrný tok), i když je otázka, jak by se s tím vyrovnaly existující dekodéry.
Proto by víceprůchodové kódování bylo použitelné (za podmínky, že by byly jednotlivé bloky videa s pevnou velikostí komprimovány na výsledný průměrný tok),Je vidět, že ti ten základní technický problém nedochází. Napíšu to tedy polopatě. Princip a přínos víceprůchodového kódování spočívá v tom, že méně náročné scény se zakódují s menším bitratem a náročné s větším, přičemž průměrná bitrate je někde mezi a z toho plyne i rozumná délka souboru. Takže tmavé statické scény mají třeba 1Mbit/s a rychlé akční scény mají třeba až 4Mbit/s a průměrná bitrate je třeba 2Mbit/s. Ta maxima a minima jsou samozřejmě náhodně rozprostřená v čase. Výsledný soubor tedy délkou odpovídá streamu s konstantím bitratem 2Mbit/s, ale kvalitativně se blíží streamu, kterým by byl zakódovaný na 4Mbit/s. Potud je to doufám jasné. A teď si představ, že přenosový kanál má jenom ty 2Mbit/s a bavíme se o vysílání a nikoliv o downloadu. Jak tam tenhle stream nacpeš? Kde vezmeš ty další 2Mbit/s pro rychlejší scény? A k čemu ti bude, že v minimech nevyužiješ celý kanál, když ho máš celý pro sebe (leda bys nejdřív celý film nabufferoval do settopboxu a pak se na něj teprve díval, haha)? Je to už teď jasné? A upozorňuju, že to je pouze jeden z mnoha technických problémů takovéhoto řešení.
Je vidět, že ti ten základní technický problém nedochází. Napíšu to tedy polopatě.Spíš je vidět, že jsi nepochopil, co jsem napsal.
A teď si představ, že přenosový kanál má jenom ty 2Mbit/s a bavíme se o vysílání a nikoliv o downloadu. Jak tam tenhle stream nacpeš? Kde vezmeš ty další 2Mbit/s pro rychlejší scény? A k čemu ti bude, že v minimech nevyužiješ celý kanál, když ho máš celý pro sebe (leda bys nejdřív celý film nabufferoval do settopboxu a pak se na něj teprve díval, haha)?Kdyby sis pořádně přečetl to, co jsem napsal, nemohl bys napsat tohle. Takže znovu, jednodušeji. Film rozdělím na bloky o délce např. 10 sekund. Při toku 2 Mb/s bude mít tento blok velikost 10 Mb. A nyní je úplně jedno, jestli bude datový tok v celém bloku konstantní nebo proměnlivý. Ano, v takto malých blocích se výhoda proměnlivého toku příliš neprojeví (a čím větší blok, tím delší čekání na začátek dalšího a tedy pomalejší přepínání). Ale bavíme se o principu a ten zde nijak neutrpěl.
Od začátku jsem o tom mluvil jen proto, že jsem chtěl ukázat, že je to principiálně možné.Já taky; vzhledem k tomu, že by realizace stála víc peněz a přínosem by bylo jenom nějaké navýšení kvality, je mi jasné, že k ničemu takovému dojít nemůže. Cena je všeobecně důležitější, než kvalita.
Kdyby sis pořádně přečetl to, co jsem napsal, nemohl bys napsat tohle. Takže znovu, jednodušeji. Film rozdělím na bloky o délce např. 10 sekund. Při toku 2 Mb/s bude mít tento blok velikost 10 Mb. A nyní je úplně jedno, jestli bude datový tok v celém bloku konstantní nebo proměnlivý.Takhle ale MPEG funguje už z principu :) A kam se ti ztratilo to víceprůchodové kódování o kterém se bavíme? Mimo to, multiplex umí využívat právě toho faktu, že on the fly kóduje několik streamů naráz, takže dynamicky může přidělovat bitrate navíc streamům, které ho zrovna potřebují na úkor jiných streamů, aby se šířka kanálu optimálně využila. Předpočítáním bys ho o tuhle možnost připravil. Fakt si o tom něco zjisti, protože diskuse, kde na jedné straně jsou technická fakta a na straně pouze laické teorie a dojmy je na houby.
Takhle ale MPEG funguje už z principu :)V zásadě ano, ale GOP bývají podstatně menší než uváděných 10 sekund.
A kam se ti ztratilo to víceprůchodové kódování o kterém se bavíme?Nikam. Pouze by místo celého souboru pracovalo na jednotlivých blocích.
Mimo to, multiplex umí využívat právě toho faktu, že on the fly kóduje několik streamů naráz, takže dynamicky může přidělovat bitrate navíc streamům, které ho zrovna potřebují na úkor jiných streamů, aby se šířka kanálu optimálně využila. Předpočítáním bys ho o tuhle možnost připravil.To je zase jiná věc. Bavili jsme se o tom, zda jde nebo nejde použít víceprůchodové kódování. Ne o tom, do jaké míry by to bylo výhodné.
V zásadě ano, ale GOP bývají podstatně menší než uváděných 10 sekund.Ale mohou být klidně i podstatně větší, specielně u mpeg4. V praxi ale tak dlouhé nemohou být, protože by se pak až na takovu dobu prodloužila doba mezi přepínání mezi jednotlivými kanály.
Pouze by místo celého souboru pracovalo na jednotlivých blocích.Na tak krátkých blocích by to ale nemělo naprosto žádný smysl. To by musely být bloky alespoň několikaminutové a ty si zase nemůžeš dovolit z důvodů velkého zpoždění.
Bavili jsme se o tom, zda jde nebo nejde použít víceprůchodové kódování. Ne o tom, do jaké míry by to bylo výhodné.Ale no tak. Bavíme se od začátku o tom, jak by (ne)bylo možné použít předpočítané pořady typu filmy v digitálním vysílání. A to by opravdu nešlo, respektive šlo za cenu strašlivě složitých a nákladných opatření a mnoha omezení a momplikací, ale technicky ani kvalitativně by to naprosto nic nepřineslo. Vždyť si uvědom kolik je a bude jenom v naší prťávé republice pozemních multiplexů, připočiti si digitální kabelovky a satelity. Každý z provozovatelů těch multiplexů by musel z předstihem dostat soubor s předpočítaným streamem přesně s parametry pro ten jeho. A fakt si myslíš, že třeba ČTV nakoupí farmu počítačů a najme 100 lidí, aby od každého pořadu vysílaného ze záznamu neustále generovali 20 verzí nějakého mpegu?
A kam se ti ztratilo to víceprůchodové kódování o kterém se bavíme?Ehm, že by se ten dotyčný 10 sekundový blok víceprůchodově zakódoval? Třeba u akční scény, kdy na jednom záběru není nic jiného, než odpočítávající displej, a na druhém všechno vybuchne, by mělo efekt i tohle. Tam, kde by nebylo co kódovat (tmavá scéna, kde se nic neděje) by přitom zůstala možnost přidělit nadbytečnou šířku pásma jinému kanálu.
Fakt si o tom něco zjisti, protože diskuse, kde na jedné straně jsou technická fakta a na straně pouze laické teorie a dojmy je na houby.Stejně tak je na houby diskuze s někým, kdo vypadá, že si stojí na vedení
Stejně tak je na houby diskuze s někým, kdo vypadá, že si stojí na vedeníSpíš s někým, kdo chce za každou cenu ukázat, že má pravdu - a ani si pořádně nepřečte, co ostatní píší.
Tam to snad je právě a) posunutím streamu při kompresi, b) nastavením frekvence full snímku.
Jo, dobře, já psal o samotné odezvě, než se objeví obraz. Ne o logice přepínání.
Tedy píšeme tu a) o odezvě na změnu kanálu, b) zpoždění při dvb-t, iptv oproti zvuku ze studia či přímo z přenosového vozu. A to jsme ještě malá republika
To ovšem nastoluje zajímavou otázku - proč by vlastně televize nemohla používat předpočítané, vysoce kvalitní dvouprůchodové streamy? Vždyť může - ví předem, co bude vysílat, a má příslušný materiál už připravený.Zjisti si prosím něco o tom, co to je multiplex a jeho princip fungování. Pak pochopíš, proč to nejde.
nasazení H.264 by se jim kvůli licenčním poplatkům prodražilo o 100 mil. KčTo by platilo jen tehdy, pokud by nakupovali techniku (v jejíž ceně jsou poplatky zahrnuty) z USA nebo Japonska, protože v EU a mnoha dalších státech příslušné patenty neplatí (aspoň zatím). I když je možné, že v Evropě atd. se taková technika nevyrábí a proto se poplatkům nelze vyhnout.
A bych byl trochu k tématu, tak bych se ještě zeptalExistuji dva druhy karet - s MPEG dekoderem a bez dekoderu ("budget" karty). Ty s dekoderem umi vetsinou jen MPEG-2, kartu, co umi hardwarove MPEG-4, jsem zatim bezne v prodeji nevidel. Ale pokud je karta bez dekoderu, tak jsou schopnosti dekodovani zalezitosti jen software (v nekolika popisech budget karet se bezne vyskytuje moznost dekodovat MPEG-4), protoze samotna karta jenom chyta DVB stream a nabizi ho k dalsimu zpracovani. Navic, pokud nepocitate se satelitem (nacoz je treba karta na DVB-S nebo obojetna karta na DVB-T+DVB-S), nemislim si, ze se v Cechach pri ninejsim hlemizdim tempu nastupu digitalziace dockame MPEG-4, leda snad v kabelovach. To bych spis z dlouhodobeho hlesiska koupi PCI-E kartu, jako tuhle, sice nepisou, co je tam a chip, ale vypada to na nejaky Philips (SAA7146?) a ten by snad mohl pod Linuxem chodit., zda je nějaká v linuxu podporovaná DVB-T karta s PCI rozhraním připravená na MPEG-4 (většinou jsem viděl linuxákům doporučovat TechniSat DVB-T AirStar2, ale ta prý podporuje jen MPEG-2).
Můžete mi prosím vysvětlit, jak je to s příjmem na pokojovou anténu? Včera jsem si četl teletext ČT a tam doporučují směrovou anténu na střeše a ještě navíc zaměřenou technikem!Samozřejmě, že je nejlepší kvalitní vnější anténa umístěná co nejvýš a pokud možno ještě odborně zaměřené (je to přece jen lepší než známé pokřikování: "Tak co?" "Lepší." "A teď?" "Horší."). Je možné, že to na pokojovou anténu půjde dobře. Ale jak už říkal Michal Kubeček, je nejlepší to vyzkoušet (kdyžtak si ji třeba od někoho nejdřív půjčit, případně koupit přes Internet a při problémech ji do 14 dnů vrátit).
A bych byl trochu k tématu, tak bych se ještě zeptal , zda je nějaká v linuxu podporovaná DVB-T karta s PCI rozhraním připravená na MPEG-4 (většinou jsem viděl linuxákům doporučovat TechniSat DVB-T AirStar2, ale ta prý podporuje jen MPEG-2).Hardwarově to asi žádná karta podporovat nebude (aspoň ne z kategorie cenově přijatelných). Takže zbývá softwarové dekódování a pak stačí, aby byla pro kartu podpora v kernelu (což pro většinu je) - stream už bude zpracovávat aplikace prostřednictvím kodeku. Nevím, jak na tom je s podporou H.264 knihovna FFmpeg, ale prý tam nedávno udělali nějaké výkonnostní optimalizace, takže by to měly i běžné procesory hladce zvládat.
Nejspíš neznám nikoho, od koho bych si mohl kartu půjčit.Asi jsme si nerozuměli. Měl jsem na mysli půjčení antény, což je samozřejmě blbost. Nicméně na tom ostatním (nákupu atd.) to nic nemění.
Nejspíš neznám nikoho, od koho bych si mohl kartu půjčit. Určitě ne nikoho, kdo ji provozuje pod linuxem. A objednávat přes internet s vědomím, že to možná budu vracet, to se mi nějak nechce, připadal bych si jako podvodník. Kdybych si mohl myslet, že mi to s velkou pravděpodobností půjde, tak bych měl svědomí čisté. Tím samozřejmě nikoho k ničemu nenavádímKdyby to byl jiny hardware, tak bych doporucil zkusit se podivat na kartu nekde v realu (pripadne prozkoumat fotku) a zjistit si, co je za ni za chip - podle toho jde podpora v Linuxu celkem dobre dohledat. Ale specialne u TV karet je problem v tom, ze je tam pripojeno spoustu dalsich obvodu, casto pres GPIO piny, ktere muze vyrobce pozapojovat jak se mu zrovna hodi. Takze jedina moznost je googlit, googlit a zase googlit. A pozor na karty, co se vyskytuji ve vice revizich, napr. existuje jedna WiFi karta, co ma tri revize a v kazde je uplne jiny chip (a da se to poznat jen z lspci, protoze katra ma na sobe pripajene stineni). U TV karty to sice tak strasne nebude, ale videl jsem dve "stejne" karty, jen s ruznym datem vyroby, a na kazde byl jiny tuner (=ta plechova pixla, co se do ni zastrkava anteni privod), jednou Philip, u druheho to neslo precist (cedulka nesla snadno odlepit).
Vyvstává samozřejmě otázka, proč tam je WiFi od úplně jiného výrobce, než Acer oficiálně uvádí na webu a než uvádí nálepka na spodku. Že by to byla nějaká podivná kutilská akce prodejce? Zůstává mi z toho rozum stát...Protože zřejmě čipy od Broadcomu došli tak tam nacpali to, co zrovna bylo k sehnání za co nejlevnější peníz. Tudíž Acer koupil pár desítek (set) brouků od Atherosu a nacpal je tam, ale pouze do pár desítek (set) kusů toho "samého" typu NB, ale jaksi se o tom zapoměli zmínit na svých stránkách (že existuje ještě typ ABCD01 ale rev. 2). Z toho je pak člověk při hledání ovladačů s odpuštěním debil. Ale tohle nedělá jen Acer ale hromada dalších výrobců.
podle toho jde podpora v Linuxu celkem dobre dohledatNěco málo informací je také tady.
Tiskni
Sdílej: