Max Leiter v roce 2019 zkusil zprovoznit X server na iPadu (iOS). Nyní se k tématu vrátil a s pomocí LLM a balíčkovacích nástrojů Procursus rozběhl desktop s X11 i Waylandem. Jeho balíčky jsou dostupné v repozitáři xiOS.
Společnost Google Cloud dnes oznámila, že její infrastruktura a služby byly oficiálně zařazeny do Katalogu cloud computingu vedeného Digitální a informační agenturou (DIA). Tato certifikace potvrzuje, že infrastruktura a služby Google Cloud splňují přísné bezpečnostní a regulační požadavky České republiky pro provoz cloudových služeb ve veřejném sektoru.
Vůbec poprvé v historii se stát při testování digitálních služeb obrací na širokou veřejnost. Digitální a informační agentura (DIA) a Ministerstvo vnitra zvou občany k zapojení do zátěžového testu eDokladů, které od loňského podzimu prošly optimalizací aplikace a posílením infrastruktury. Test proběhne 13. srpna ve 13:00 a pro jeho úspěch bude potřeba zapojení několika desítek tisíc občanů. Zapojení do testu je zcela dobrovolné a úkol
… více »FireDragon je webový prohlížeč, doposud založený na Floorpu, jednom z forků Firefoxu s větším důrazem na ochranu soukromí a přizpůsobení uživatelského rozhraní. Spravuje ho člen komunity distribuce Garuda Linux. Nové vydání verze 13 opouští Floorp a přechází přímo na Firefox s patchi z LibreWolfu a vlastními úpravami. Dostupný je také na Flathubu.
picogame (GitHub) je malý 2D herní engine pro mikrokontroléry jako RP2040, čip uvnitř kapesní konzole Picopad. Hru napíšeš v Pythonu a vyzkoušíš ji v prohlížeči nebo desktopovém simulátoru. Až bude hotová, zkopíruješ ji na podporovanou desku. Na začátku nepotřebuješ C, sestavení firmwaru ani hardware.
Multiplatformní prohlížeč elektronických knih KOReader byl vydán ve verzi 2026.07 "Sailing Walrus". U PDF souborů s SMask lze vyčistit pozadí. Přibyla podpora Kobo v5 nebo základní podpora OPDS 2.0.
Společnost Valve sponzoruje a společnost Collabora portuje RADV (open source Vulkan ovladač pro AMD GPU z projektu Mesa) na Windows.
Starling (GitHub) je desktopové prostředí vytvořeno umělou inteligencí (s dohledem jednoho vývojáře během šesti měsíců).
Dne 30. června 2026 byla završena fyzická realizace projektu Czech National Quantum Communication Infrastructure (CZQCI), tedy České národní kvantové komunikační infrastruktury. Projekt byl realizován od 1. března 2023 a financován z Národního plánu obnovy částkou 121,6 milionu Kč. Cílem podpořeného projektu bylo vybudovat základy národní kvantové komunikační infrastruktury a ověřit možnosti jejího praktického využití. Mezi
… více »Město Šumperk se stalo terčem kybernetického útoku, chod úřadu je omezen. Zjišťuje se, jestli unikla nějaká data. Cílem hackerů byla městská datová síť. První útoky zaznamenali odborníci na informační technologie již v pondělí večer, závady se ale plně projevily až dnes ráno. Město událost nahlásilo Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NUKIB).
rad bych zde zacal maly tutorialek o tom jak si napsat interpetr programovaciho jazyka. kazdy spravny programator, by si mel za zivot urcite nejaky programovaci jazyk napsat. vite, jaky to dela dojem na zenske, kdyz je balite se slovy: "nechcete, abych vas uvedl do taju sveho interpretru?" jelikoz z urcitych duvodu pisu dialekt schemu, tak bych se o nektere poznatky rad podelil a jelikoz se to vleze na par set radku nebude to ani tezke. berte to spis jako inspiraci, nez nejake fundamentalni cteni.
vetsina clanku o jazycich zacina popisem gramatiky. zacnu trosku netradicni modelem prace s pameti. hodne zasadnim rysem jazyka byva jak pracuje s pameti. sice se muze zdat, ze automaticka sprava pameti je domenou trendy jazyku jako java nebo c# a opravdovi muzi ji nepouzivaji, ale garbage collector je tu uz nekdy od konce 50. let, kdy byl vymyslen pro lisp.
jednoduchy model automaticke spravy pameti vychazi z myslenky, ze kazdy kousek pameti si u sebe drzi pocet odkazu (pocitadlo) na dany blok v pameti. a pokud je vytvoren odkaz na dane misto, zvysi se pocitadlo, pokud je odkaz zrusen pocitadlo se snizi. kdyz pocet odkazu spadne na 0, je pamet uvolnena. tento princip je pouzity treba ve smart pointrech.
krasna je teorie, oskliva je praxe. tento pristup ma velkou radu neduhu -- at uz je to rezije, kterou spotrebuje pocitadlo na sve ulozeni a operace scitani/odecitani taky nejaky cas zaberou. to nemluvim o tom, ze kdyz se jedna o vice vlaknovou aplikaci, je nutne, aby pocitadlo bylo chranene nejakym mutexem a to taky neco stoji. nejhorsi na tom je, ze pocitani odkazu nemusi vubec fungovat a muze delat osklive memory-leaky kvuli cyklickym odkazum. pocitani odkazu, i pres to, ze jde snadno pouzit a implementovat, se v praxi moc nepouziva, co vim, tak jej pouziva visual basic 6.0 a delphi na nektere typy datovych struktur.
bezne garbage collectory vychazi opet z myslenky, ze pamet se nebude pouzivat (a tudiz je uvolnitelna) v pripade, ze na ni nevede odkaz z nejakeho jineho kousku pameti. z teoretickeho pohledu je pamet rozdelena na kousky, ktere jsou provazany jako orientovany graf skladajici se z nekolika komponent. jenomze jak poznat, ktere casti jsou dostupne a ktere uz ne? neni to tezke. dostupne casti pameti jsou ty, ktere jsou odkazovany od nekud ze zasobniku nebo ze staticke promenne.
garbage collectoru je vicero druhu a jednotlive rysy se mezi sebou kombinuji. ale to je na uplne jiny clanek. napsat slusny garbage collector je docela veda. osvedcil se mne boehmuv konzervativni garbage collector, ktery jde velice snadno zaclenit do stavajicich c/c++ aplikaci. nekteri o nem rikaji, ze je pomaly, ale z open source collectoru je jeden z nejrychlejsi, podporuje slusnou radku platforem (vcetne amd64, coz je u rady collectoru problem) a ma vynikajici vykon ve vicevlaknovych aplikacich. nasel jsem par clanku, ze v ibm maji neco lepsiho... ale zdrojaky nejak nedali k dispozici. kdyby nekdo vedel o necem podobnem, dejte mne vedet.
pouzivani je proste, jak bulharska stripterka:
staci linkovat proti knihovne "gc", pridat na zacatek kazdeho souboru "#include <gc/gc.h>" a pouzit nekterou funkci pro alokaci.
GC_MALLOC(x) -- je obdobou bezneho mallocu, jedna se o nejobecnejsi funkci a pokud opravdu provedete v stavajici aplikaci nahradu mallocu za GC_MALLOC a odstraneni volani free(), mela by aplikace bezetGC_MALLOC_ATOMIC(x) -- alokuje pamet stejne jako predchozi funkce (potazmo makro), jenom s tim rozdilem ze dava collector napovedu, ze dana oblast neobsahuje odkaz do jine oblasti pameti (napr. pole doublu, intu, atp.), teoreticky by to melo zrychlit beh, ale osobne jsem moc velky rozdil nevidelpokud aplikace ma bezet ve vicevlaknovem prostredi je nutne v souborech pouzivajici neco z knihovny pthread, pred inkluzi gc.h deklarovat makro GC_THREADS a collector nektere funkce obali svymi.
co je ale hezka vec, boehmuv kolektor se umi optimalizovat, aby kazde vlakno si alokovalo data zvlast a nemuselo dochazet k zamykani. staci pouzivat funkci GC_local_alloc(x), popr. deklarovat makro GC_REDIRECT_TO_LOCAL a to prevede vsechny volani GC_MALLOC na "optimalizovane". ma to ale jednu neprijemnou vlastnost. collector si uklada informace pomoci pthread_set_specfic, takze pokud je funkce volajici GC_local_alloc zavolana primo z procesu a ne z vlakna, zacne se chovat nepredvidatelne (teda segfaultuje). ale to jde resit, ze se v procesu spusti samostatne vlakno a predaji se mu jenom argumenty aplikace. (no jo, thready jsou v unixu cizorody element a prace s nimi neni tak komfortni jako treba ve windows)
pro vetsi nahled do problematiky garbage collectoru muzu doporucit stranky pana boehma, ktery vyvraci nektere myty a pak velice pekne pocteni http://www.sidhe.org/~dan/blog/archives/000200.html, kde jsou collectory popsane mnohem srozumitelneji nez ode me.
Tiskni
Sdílej:
BTW, slyšel jsem, že coding standards značně zlepšují čitelnost a udržovatelnost kódu, tak v češtině programuju podle best practices.
PS: jakym jazykem pisete je mi narozdil od kolegy fuk kdyz prilozite zdrojak micro-scheme (zakladni funkcionalita) treba v ANSI C, budu blahem chrochtat traktaty...
(ne, vůbec se nenavážím do obsahu výuky na našem ústavu
).
reference counting jsem zminil, protoze presto ze je hodne nedokonaly v praxi se stale pouziva, at uz ve zminenych jazycich, ci aplikacich se smart pointry (a ze tech je). a v implementaci schemu jde docela snadno pouzit (vyzkouseno), ale za cenu degradace rychlosti.V podstatě není důvod proč ho používat jinak než jako nouzovou nadstavbu nad existující správou paměti (to je případ právě těch smart pointerů).
pro spravu pameti jsem zvolil boehmuv gc, protoze odpada samotna implementace garbage collectoru a tudiz napsat interpretr je snadnejsi a rychlejsi ;-] je to proste jak ve vetsine soucasnych jazyku -- alokuj si co potrebujes a o nic vic se nestarej.To je právě otázka...
mohl byste se prosim rozepsat o potencialnich problemech s pouzitim konzervativniho gc, pred vlastnim? (pominu-li skutecnost, ze konzervativni gc se obcas netrefi)Nejde ani tak o problémy, jako spíše že není žádný prostor pro vylepšení a přizpůsobení. Vlastní GC umožňuje například řešit fragmentaci paměti nebo může být i plně paralelní, atd. To ale závisí na tom, jaké jsou s tím interpreterem plány. Konzervativní C garbage collector má ale jednu velkou výhodu - zjednoduší psaní samotného interpreteru.
Moje patička je okoukaná skoro tři čtvrtě tisíciletí.
(a pak se divím, proč se mě lidi, kteří mě neznají, ptají s despektem "Nejseš ty náhodou informatik?"
)