Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
rad bych zde zacal maly tutorialek o tom jak si napsat interpetr programovaciho jazyka. kazdy spravny programator, by si mel za zivot urcite nejaky programovaci jazyk napsat. vite, jaky to dela dojem na zenske, kdyz je balite se slovy: "nechcete, abych vas uvedl do taju sveho interpretru?" jelikoz z urcitych duvodu pisu dialekt schemu, tak bych se o nektere poznatky rad podelil a jelikoz se to vleze na par set radku nebude to ani tezke. berte to spis jako inspiraci, nez nejake fundamentalni cteni.
vetsina clanku o jazycich zacina popisem gramatiky. zacnu trosku netradicni modelem prace s pameti. hodne zasadnim rysem jazyka byva jak pracuje s pameti. sice se muze zdat, ze automaticka sprava pameti je domenou trendy jazyku jako java nebo c# a opravdovi muzi ji nepouzivaji, ale garbage collector je tu uz nekdy od konce 50. let, kdy byl vymyslen pro lisp.
jednoduchy model automaticke spravy pameti vychazi z myslenky, ze kazdy kousek pameti si u sebe drzi pocet odkazu (pocitadlo) na dany blok v pameti. a pokud je vytvoren odkaz na dane misto, zvysi se pocitadlo, pokud je odkaz zrusen pocitadlo se snizi. kdyz pocet odkazu spadne na 0, je pamet uvolnena. tento princip je pouzity treba ve smart pointrech.
krasna je teorie, oskliva je praxe. tento pristup ma velkou radu neduhu -- at uz je to rezije, kterou spotrebuje pocitadlo na sve ulozeni a operace scitani/odecitani taky nejaky cas zaberou. to nemluvim o tom, ze kdyz se jedna o vice vlaknovou aplikaci, je nutne, aby pocitadlo bylo chranene nejakym mutexem a to taky neco stoji. nejhorsi na tom je, ze pocitani odkazu nemusi vubec fungovat a muze delat osklive memory-leaky kvuli cyklickym odkazum. pocitani odkazu, i pres to, ze jde snadno pouzit a implementovat, se v praxi moc nepouziva, co vim, tak jej pouziva visual basic 6.0 a delphi na nektere typy datovych struktur.
bezne garbage collectory vychazi opet z myslenky, ze pamet se nebude pouzivat (a tudiz je uvolnitelna) v pripade, ze na ni nevede odkaz z nejakeho jineho kousku pameti. z teoretickeho pohledu je pamet rozdelena na kousky, ktere jsou provazany jako orientovany graf skladajici se z nekolika komponent. jenomze jak poznat, ktere casti jsou dostupne a ktere uz ne? neni to tezke. dostupne casti pameti jsou ty, ktere jsou odkazovany od nekud ze zasobniku nebo ze staticke promenne.
garbage collectoru je vicero druhu a jednotlive rysy se mezi sebou kombinuji. ale to je na uplne jiny clanek. napsat slusny garbage collector je docela veda. osvedcil se mne boehmuv konzervativni garbage collector, ktery jde velice snadno zaclenit do stavajicich c/c++ aplikaci. nekteri o nem rikaji, ze je pomaly, ale z open source collectoru je jeden z nejrychlejsi, podporuje slusnou radku platforem (vcetne amd64, coz je u rady collectoru problem) a ma vynikajici vykon ve vicevlaknovych aplikacich. nasel jsem par clanku, ze v ibm maji neco lepsiho... ale zdrojaky nejak nedali k dispozici. kdyby nekdo vedel o necem podobnem, dejte mne vedet.
pouzivani je proste, jak bulharska stripterka:
staci linkovat proti knihovne "gc", pridat na zacatek kazdeho souboru "#include <gc/gc.h>" a pouzit nekterou funkci pro alokaci.
GC_MALLOC(x) -- je obdobou bezneho mallocu, jedna se o nejobecnejsi funkci a pokud opravdu provedete v stavajici aplikaci nahradu mallocu za GC_MALLOC a odstraneni volani free(), mela by aplikace bezetGC_MALLOC_ATOMIC(x) -- alokuje pamet stejne jako predchozi funkce (potazmo makro), jenom s tim rozdilem ze dava collector napovedu, ze dana oblast neobsahuje odkaz do jine oblasti pameti (napr. pole doublu, intu, atp.), teoreticky by to melo zrychlit beh, ale osobne jsem moc velky rozdil nevidelpokud aplikace ma bezet ve vicevlaknovem prostredi je nutne v souborech pouzivajici neco z knihovny pthread, pred inkluzi gc.h deklarovat makro GC_THREADS a collector nektere funkce obali svymi.
co je ale hezka vec, boehmuv kolektor se umi optimalizovat, aby kazde vlakno si alokovalo data zvlast a nemuselo dochazet k zamykani. staci pouzivat funkci GC_local_alloc(x), popr. deklarovat makro GC_REDIRECT_TO_LOCAL a to prevede vsechny volani GC_MALLOC na "optimalizovane". ma to ale jednu neprijemnou vlastnost. collector si uklada informace pomoci pthread_set_specfic, takze pokud je funkce volajici GC_local_alloc zavolana primo z procesu a ne z vlakna, zacne se chovat nepredvidatelne (teda segfaultuje). ale to jde resit, ze se v procesu spusti samostatne vlakno a predaji se mu jenom argumenty aplikace. (no jo, thready jsou v unixu cizorody element a prace s nimi neni tak komfortni jako treba ve windows)
pro vetsi nahled do problematiky garbage collectoru muzu doporucit stranky pana boehma, ktery vyvraci nektere myty a pak velice pekne pocteni http://www.sidhe.org/~dan/blog/archives/000200.html, kde jsou collectory popsane mnohem srozumitelneji nez ode me.
Tiskni
Sdílej:
BTW, slyšel jsem, že coding standards značně zlepšují čitelnost a udržovatelnost kódu, tak v češtině programuju podle best practices.
PS: jakym jazykem pisete je mi narozdil od kolegy fuk kdyz prilozite zdrojak micro-scheme (zakladni funkcionalita) treba v ANSI C, budu blahem chrochtat traktaty...
(ne, vůbec se nenavážím do obsahu výuky na našem ústavu
).
reference counting jsem zminil, protoze presto ze je hodne nedokonaly v praxi se stale pouziva, at uz ve zminenych jazycich, ci aplikacich se smart pointry (a ze tech je). a v implementaci schemu jde docela snadno pouzit (vyzkouseno), ale za cenu degradace rychlosti.V podstatě není důvod proč ho používat jinak než jako nouzovou nadstavbu nad existující správou paměti (to je případ právě těch smart pointerů).
pro spravu pameti jsem zvolil boehmuv gc, protoze odpada samotna implementace garbage collectoru a tudiz napsat interpretr je snadnejsi a rychlejsi ;-] je to proste jak ve vetsine soucasnych jazyku -- alokuj si co potrebujes a o nic vic se nestarej.To je právě otázka...
mohl byste se prosim rozepsat o potencialnich problemech s pouzitim konzervativniho gc, pred vlastnim? (pominu-li skutecnost, ze konzervativni gc se obcas netrefi)Nejde ani tak o problémy, jako spíše že není žádný prostor pro vylepšení a přizpůsobení. Vlastní GC umožňuje například řešit fragmentaci paměti nebo může být i plně paralelní, atd. To ale závisí na tom, jaké jsou s tím interpreterem plány. Konzervativní C garbage collector má ale jednu velkou výhodu - zjednoduší psaní samotného interpreteru.
Moje patička je okoukaná skoro tři čtvrtě tisíciletí.
(a pak se divím, proč se mě lidi, kteří mě neznají, ptají s despektem "Nejseš ty náhodou informatik?"
)