Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Co já vím, tak v Praze je několik civilních krytů, které se udržují ve stavuTak až na ty (pravděpodobně už nefunkční sklepy) v mém okolí nevím vůbec o ničem.
Ale spíš bych řekl, že se s takovým nebezpečím už nepočítá, respektive, byly by i tenkrát ty kryty vůbec dostatečně účinné?Tak to též nevím. Vím jen že se budovaly v předepsané hlobce s předepsanou šířkou stěny aby vydrželi určitý stupeň tlaku (i ty blbé sklepy), většinou přepdpřipravené pro operační činnost nouzového personálu (min. snad nějaké sprchy a WC) s přísunem podzemní vody (vím že v některém z těch sklepů byla snad studna) a mám pocit že tam bylo i nějaké čerpadlo nebo co (ale na co, to nevím). Což je furt lepší než drátem do oka. To se teda bavím o budování vesnických KCO za minulého režimu (samzřejmě vím, že ve větších městech nebo v případě strategických objektů je to úplně něco jiného).
Účinné. Jak proti čemu. Hermeticky uzavřené s filtrem vzduchu to bylo asi těžko (našel jsem jiné podobné jednoduché), zas na druhou stranu ono se s tím nepočítalo jen v případě nukleárního útoku (ale i při kterém to mělo šanci zmírnit následky když bylo epicentrum daleko), ale ono se s tím myslím počítalo v případě libovolné nouze, takže třeba i v případě útoku chemickými zbraněmi, konvenčním leteckým bombardováním (to může nastat nečekaně kdykoliv ani se nenaděješ – popravdě když so to tak všehovšudy statisticky sečtu, tak už docela přesluhujeme) nebo třeba v případě hrozby tornáda/hurikánu/zemětřesení (zas co by něco takového dělalo v ČR).
v případě hrozby tornádaNo jo a mě už se asi začíná i vybavovat proč jsem si na ty sklepy vzpomněl. Ono se někdy v těch letech prohnalo Lanžhotem tornádo (podle tohoto ve čtyřiadevadesátém, udájně první zdokumentované na našem novodobém území). Katastrofa apokalyptických rozměrů (přesně v duchu Nohavicového
kalamita jak na Sibiři, tři centimetry sněhu a u muzea čtyři) – co se pamatuju, tak uletěla plechová střecha na kostele, pár skřidlic a snad spadla i nějaká cihlová zítka. A právě bylo (hlavně asi ze strany těch se jim to prohnalo barákem) strašně moc povyku nad tím, že za minulého režimu existovaly nějaké operační plány civilní obrany, že existovaly i nějaké objekty kde se dalo schovat, proč nikdo nebyl upozorněn a kdesi cosi (přesně v duchu tohodle). Můj odhad je, že to je i důvod proč se v těch letech konalo to cvičení. Od těch dob samozřejmě ticho.
to může nastat nečekaně kdykoliv ani se nenaděješčas od času je dobré si to připomenout. Kromě jiného:
NATO požadovalo souhlas Rady bezpečnosti OSN s vojenskou intervencí, ten však nebyl poskytnut…Aneb: „buď nám to schválíte nebo to stejně uděláme“.
Navíc atomová bomba má tři projevyLibovolná termonukleární zbraň má projevů mnohem víc (z hlavy mě napadne třeba ještě vlnění šířící se zemí, docela slušný Diracův impuls snad na libovolné frevenci – EMP, v případě neutronové zbraně silné pronikavé ionizující záření). Samozřejmě se tady nebavíme o akčním radiusu zbraně (pár kilometrů až průměr 280 km v závislosti na síle). To je zcela zbytečné a nějaké sklepy jen těžko čemukoliv živému pomůžou (ale i na hranici toho radiusu může když nic, tak aspoň snížit šance na okamžitou smrt třeba odfiltrováním smrtelné dávky ionizujícího záření). Bohužel dosah může být díky spadu ještě větší. Pak nastupují do akce právě objekty CO. Jinak i γ-záření je záření jako jakékoliv jiné a když už nic tak nekonečnou hloubku zeminy také prostoupit nedovede.
Například když si člověk stoupne obličejem k tlakové vlně, tak je daleko větší šance, že dostane přes držku letícím bordelem, než když zalehne s obličejem na zemU tlakové vlny je krása, že se chová jako kapalina – jde cestou nejkratšího odporu. Proto tedy duck&cover (+ stínění životně důležitých organů těmi méně důležitými – nezapomínat na IR a UV složku). Já např. nikdy nepochopil proč se RBMK-1000 staví nad úrovní země míto na i když je pod nima sklep jak panelák. I kdyby celá reaktorová budova byla z karet a také se tak sesypala, tak je díky masivnímu bioštítu docela vysoká šance, že vlna bude dál pokračovat po povrchu země. Zas na druhou stranu problém je i v tom, že jsem u RBMK-1000 nepochopil věcí víc.
z hlavy mě napadne třeba ještě vlnění šířící se zemíTo není až tak žhavé, území kde se to nějak výrazněji projeví stejně bude smeteno tlakovou vlnou :)
Samozřejmě se tady nebavíme o akčním radiusu zbraněTím myslíš co? Oblast kde je všechno hořlavé spáleno na popel a tlakovou vlnou rozmetáno na prach? 280km? Možná tak Tsar bomba v plné parádě (100Mt).
To není až tak žhavé, území kde se to nějak výrazněji projeví stejně bude smeteno tlakovou vlnou :)Pokud je pod úrovní terénu nebo úplně pod zemí tak těžko (a nebo jde o tlaku-odolný objekt). Navíc zem má větší hustotu než vzduch a tudíž také tendenci rychleji energii vést (zase díky většímu objemu má také tendenci lépe tuto energii propagovat). Např. komplex v Cheyenne Mountain je postavený na takových těch gumových potvorách jak se na nich staví vysokopodlažní budovy v seismicky aktivním území aby byly schopné se pohybovat a pohltit tu energii. Ono krom EMP a zemětřesení už není moc čeho se pod tou horou bát(pokud to teda vydrží dveře).
Tím myslíš co? Oblast kde je všechno hořlavé spáleno na popel a tlakovou vlnou rozmetáno na prach?Radius ve kterém bude mít přímé důsledky (tzn. v řádu minut nebo podle trvání samotné exploze) na živou (a asi i nechráněnou) hmotu.
280km? Možná tak Tsar bomba v plné parádě (100Mt).Yup. Silnější neznám. Jestli ty jo, klidně se poděl. Číslo je z Wikiny. A když je to na Wikině, tak to přeci musí být pravda, ne?
Ono krom EMP a zemětřesení už není moc čeho se pod tou horou bát(pokud to teda vydrží dveře).No, pochybuju že by zrovna velící středisko NORADu nebylo proti EMP stíněno.
Jestli ty jo, klidně se poděl.Ne, jen narážím na to, že takových kousků moc nebude.
Pár skutečných bomb v Evropě a lze těžko mluvit o prežití civilizace .Vážně? A jaktože lidstvo přežilo všechny ty jaderné testy?
Stačí si uvědomit, co způsobila havárie v Černobylu a jaké byly její důsledkyTo bych nedělal. Je to příšerné zjednodušování za hranice přípustnosti a jev jaderné nehody takového rozměru se nedá tak snadno srovnat s plánovaným jaderným útokem (který se ještě může strašně lišit v řadě svých proměnných a je velice komplexní). Charakter je úplně odlišný. Prostě radši ne.
Pár skutečných bomb v Evropě a lze těžko mluvit o prežití civilizace .Bez jakýchkoliv parametrů? Do této úvahy se odmítám pouštět.
už jsem ani dlouho neslyšel hrát dechovku z toho blbého městského rozhlasu, takže bůh ví jestli to ještě vůbec funguje.Od toho je tu každou první středu v měsíci zkouška sirén, viz: hasičšké FAQ.
Jestli tě zajímají podrobnosti ohledně CO a krytů, ptej se na obci starosty.Tak zas nějak extra ne. Mě jen zajímal ten dnešní postup při řešení podobně krizové situace. Protože já ho neznám (a nevím jestli je to moje chyba). Protože třeba moji rodičové a prarodičové ho znali.
Zbytek se rozprodává.No a to mi tak trochu vadí.
No a to mi tak trochu vadí.Aha, tak podle těch linků se zdá že mi to až tak moc nevadí:
Vlastník stálého úkrytu CO (stavby) je podle § 154 odst. 1 písm. a) stavebního zákona povinen udržovat stavbu po celou dobu její existence tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.
Podle § 23 odst. 2 písm. d) a § 25 odst. 2 písm. f) zákona o integrovaném záchranném systému je vlastník stálého úkrytu CO povinen dbát při užívání této stavby, aby nedošlo ke změně charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu, a umožnit její využití pro potřeby civilní ochrany a přístup orgánům hasičského záchranného sboru nebo jimi zmocněným osobám do těchto objektů za účelem používání a kontroly údržby a oprav.
jeho asi bude spíš zajímat jestli to jde chytat vzduchem.Právě jsi objevil Ameriku.
Soudím tak podle toho že svou polohu má napsanou v lokátoru, to je souřadnicový systém který používají lidi zbláznění do antén. Šesti znakama se určí poloha kdekoliv na zemi s přesností na pár kilometrů. To jeho JN89XL znamená že je někde kolem ValMezu. Já jsem ve čtverci JN79XH, to je zas vedle VelMezu. A ten Izrael, určitě by se daly najít weby izraelských rádií kde budou napsané frekvence. Pokud mají krátkovlnné vysílání tak to určitě půjde chytat i tady.Jo... to už je o poznání zajímavější.
No a to vám k tomu nehlásej z rozhlasu zkouška sirén, právě proběhla zkouška sirén?Jestli jo, tak to neni slyšet.
Pokud by se jednalo o nějakou chemickou havárku nebo třeba nálet tak by k tomu hlásili asi něco jinýho.Pak by pravděpodobně ani to nebylo slyšet.
No a pokud by ani pak se tím člověk neřídil, tak takovej si snad ani ochranu nezaslouží v rámci evoluce.Viz výše.
akže jako uvědomělý občan máš zajít na úřad to nahlásit, že u vás není slyšet rozhlas.To bude asi tím, že nejsem uvědomělý občan.
Nebo si myslíš, že ty miliony za který se to nakupuje a pravidelně testuje jsou kvůli tomu, aby tím mohli hlásit výprodeje u vietnamců, nebo výkup kůží?Já si myslím, že většina milionů se útrácí kvůli úplně jiným lidem než zrovna kvůli mně.
Mimochodem kolektory nejsou plánovány pro civilní ochranu, takže tam nejsou třeba filtry vzduchu.Podle tohoto to vypadá, že je to rozděleno do kategorií a třeba by ty kolektory pro tu kategorii A posloužili víc než dobře.
Ale vylizt z bunkru a vsude okolo krajina po nuklearnim vybuchu... prima vyhlidky.
mají bomby v řádu desítek kilotun...S moderníma zbraněma je to složité. Většinou jde o nějaký MIRV v řádech kilotun, takže narozdíl od všelijakých Mt tlusťochů je ten spad vynesen do menších výšek a asi i v menším množství. Jenže v případě detonace více hlavic (hlavice, které se dostanou až nad povrch a nejsou sestřelené, detonují nezávisle) se také rozšiřuje plocha ze které bude zvednuta zemina, prach a jiný bordel. Takže vzdálenost nebezpečí u moderních hlavic bude sice víc lokalizovaná, ale IMHO i o to nebezpečnější. Dalším problém je navádění. Dřív se trefit o pár desítek kilometrů vedle vzhledem k síle a přesnosti tehdejšího navádění nic neznamenalo. Dneska se systémy GPS je možné zaměřovat z řádech metrů, ne-li decimetrů a tak poměrně přesná trefa do dobře situovaného místa dovede nadělat víc škody než nějaký Váňa. Např. zásah (a ostatně to nemusí být jen nukleární bojová hlavice, ale klidně i něco konvenčního) do jaderné elektrárny, která používá jako palivo MOX a má ho v řádek desítek tun (tedy několikrát víc než dovede zvednout nejsilnější ICBM) může být v dlouhodobém měřítku mnohem fatálnější než nějaký poměrně čistý Teller-Ulam.
Ale těžko po nich můžeš chtít, aby zachovali původní funkci.Tak co jsem se tak díval na ty objekty na Fortifikaci, tak to nevypadá aspoň na údržbu moc složitě (nepočítám ten případ prosakování spodní vody). Ono ostatně v případě řekněme nějakého výjimečného stavu jako třeba mobilizace nebo právě v případě použití se ani nějaké složité problémy moc nedají řešit a všechno to musí být navrženo podle KISS (za minulého režimu se tak navrhovalo stejně snad všechno). Údržba nebo opravy jsou maximálně nějaká jednoduchá mechanika. Teda aspoň se to tak jeví. A teda samozřejmě odpočteme-li ještě zásobování a udržování skladů. Jinak nevím jak kde, ale u nás po té co se takových objektů chytly kdejaké spolky (KVH), tak je zvelebili do té podoby že by pravděpodobně v případě osazení palebnou silou mohly sloužit v plném nasazení (a nepočítám-li teda ještě, že jsou většinou starší než nejstarší obyvatelé vesnice). Horší je, že když je to v soukromých rukou, tak si potom o tom koho do takového objektu pustí rozhoduje sám vlastník.
údržba funkční vzduchotechnikyCo v tom může být? V lepší případě jen nějaká textilie. Zas není potřeba aby ty vzduchové filtry byly na místě, ale aby v případě potřeby někdo přinesl a hlavně aby mašina byla pořádně namazaná a aby v případě potřeby fungovala (tzn. aby třeba nebyla zatopená a posléze zrezlá, rozebraná a nefunkční). O tom IMHO jde.
Prostě je to objekt, který se jinak nevyužívá a dneska nejsou prachy na akutní výjezdy, nákupy sanitek, hasičů. Kde bereš tu představu, že ti někdo dá peníze, abys nakoupil něco co za rok budeš vyhazovat nepoužitý a kupovat znova?Jasně, jasně. V tom se vůbec nehádám. Není zatím stav ohrožení. Mi spíš vadí nechat chátrat už jednou postavené (v případě ohrožení se bude co? Stavět jak o život znova?) a pak především různé improvizované objekty CO, které dřív fungovaly. Dnes má každý tak maximálně svůj sklep.
nejsou díky našemu členství v NATO aktuálníA přitom je to jen blbých 73 let.
jediný, kdo by nás mohl ohrozit, je Rusko a to mnohem pravděpodobněji zaútočí atomovými zbraněmi na nějakou základnu NATO v Německu, Turecku, Británii nebo přímo v USA)Sice už asi nejsme bráni jako nárazníkové pásmo (IMO se to posunulo dál na východ - Slovensko, Ukrajina, Bělorusko). Ale pokud by došlo na střet Rusko-NATO, počítej s tím že dostane jednu minimálně Praha a Brno, možná Mladá Boleslav (Škodovka), Pardubice (Explosia), Ostrava nebo okolí (ocelárny).
Tak zrovna pod Boleslaví je tuším rozsáhlejší CO komplex, za Pardubice bych ruku do ohně nedal a Praha by měla mít K-116, ale to je tak tajný, že ani nevěřím, že to reálně existuje, No a ostravsko to je jedno velký podzemí, tam je taky kde se schovat.
ale to je tak tajný, že ani nevěřím, že to reálně existujeExistuje. Zajímavější budou ty objekty o kterých veřejnost netuší. Ale rozhodně se tam neschovají všichni pražáci. Jinak, to že existují nějaké fungující kryty jsem nepopíral.
Zajímavější budou ty objekty o kterých veřejnost netuší.Jako že pět minut před náletem bude televize hlásit „všichni zalezte do té právě se objevivší díry pod Žižkovem“?
Tak zrovna pod Boleslaví je tuším rozsáhlejší CO komplexNe, že bych na to byl odborník, ale k nasoukání obyvatelstva pod zem je potřeba nenulový čas, podle mě výrazně delší, než na náhodné upuštění jaderné bomby z letadla, které zrovna náhodou letí kolem. Navíc průmyslové objekty, o které asi jde především, pod zem nepřemístíš. Já vždycky bral kryty hlavně jako ochranu proti sekundárním účinkům jaderné zbraně (pokud někdo neleakne úmysl to hodit alespoň pár minut předem) jako je spad a vzhledem k jejich očekávanému stavu (alespoň těch pro „plebs“) bych podle situace spíš doporučoval vzít to po nejbližší výpadovce někam za město.
K-116No hurá, konečně vím, jak se to jmenuje :). Ale nedokážu si představit, jak se v případě náletu půl mega lidí souká do Prokopáku.
bych podle situace spíš doporučoval vzít to po nejbližší výpadovce někam za město.Je to možná zvláštní, ale než si vyjet do přírody, tak radši do města, protože městské prostředí poskytuje lepší prostředí pro ochranu jak proti ionizujícímu záření, tak proti spadu. Já bych to asi naopak vzal do nejbližšího města. Ještě teda nevím co les.
Je to možná zvláštní, ale než si vyjet do přírody, tak radši do města, protože městské prostředí poskytuje lepší prostředí pro ochranu jak proti ionizujícímu záření, tak proti spadu. Já bych to asi naopak vzal do nejbližšího města. Ještě teda nevím co les.Já bych se pokusil spadu ujet. //civilizace! je tu WiFi!
Haha, WiFi ti bude plat prdnáTo nesouviselo s tématem diskuze, několika lidem jsem tu oznámil, že budu mimo civilizaci, tak aby nedošlo k údivu, že přesto píšu..
P.S. docela by mě zajímalo, do jaké vzdálennosti od výbuchu atomové bomby by chcípl veškerý "moderní" HW...Tak je technika a technika a taky přijde na konstrukci bomby… Tak 100 km?
Tak je technika a technika a taky přijde na konstrukci bomby… Tak 100 km?No a samozřejmě jestli to odpálí 10 km vysoko nebo na zemi.
To by se pak dneska dalo unikat jedině na kole...
civilizace! je tu WiFi!Na kterou les působí jako Faradayova klec. Navíc je známo, že ionizující záření ovlivňuje zařízení s mnohem menší citlivostí, tak bych byl zvědavý jak by v takových podmínkách zrovna fungovala WiFi.
Jinak cíl nevím: Logicky by to nemělo být město (pokud nejde o psychologický efekt útočníka), ale nějaká základna (ať letecká, tak odpalovací), kasárna, depo, muničák, technologický komplex, místo s vyší koncentrací fabrik nebo nějaký zajímavý objekt (kdo ti bude odpalovat centrum historického města?). Zas znám vrtochy těch co mačkají červená tlačítka.
před spadem se také nemáš možnost moc kde schovat.Podsklepené domy? Jasně, je to míň pater než panelák ale furt to je slušná ochrana.
Logicky by to nemělo být městoNo... depo, technologický komplex, místo s vyší koncentrací fabrik, nějaký zajímavý objekt - tohle všechno se ve městech dost často vyskytuje. Navíc, sídlí tam vláda, genštáb a podobně.
Zas znám vrtochy těch co mačkají červená tlačítka.Jo, odkud?
jediný, kdo by nás mohl ohrozit, je Rusko a to mnohem pravděpodobněji zaútočí atomovými zbraněmi na nějakou základnu NATO v Německu, Turecku, Británii nebo přímo v USAJeště připočti Írán, dosah jejich raket se pomalu dostává o Evropy a na atomovku mají našlápnuto docela v gigantických rozměrech. Navíc jsou tam u moci daleko větší pošahanci, než třeba v Rusku.
najvýhodnejšie je nachádzať sa v epicentre
Tiskni
Sdílej: