Máte stroj s 64bitovým procesorem? (diskuse)

[Michal Kubeček]

To opravdu 25 procent hlasujících mělo problémy s 64-bitovými distribucemi? Nebyly to spíš problémy s čuňácky napsanými aplikacemi a closed source dynamickými knihovnami, které jejich autoři odmítají přeložit v 64-bitové variantě (např. Flash nebo Java plugin)?

[Luk]

Řekl bych to jinak: Problémy jsou s knihovnami a aplikacemi v 64-bitových distribucích (konkrétně v mém případě FC 4). Typicky třeba libdv a mplayer (nejen dohromady, ale i každé zvlášť) mají problémy, a to nejen v podobě, v jaké jsou v distribuci. Při zkompilování ze zdrojáků to dopadne stejně.

Takže ano, je to čuňácky napsanými aplikacemi. Opravdu mě současný stav věcí nepřesvědčil k produkčnímu nasazení 64-bitového GNU/Linuxu. Zůstávám u 32-bitové verze i na 64-bitovém HW.

[Cubic]

me zkusenosti s prechodem na amd64 vztazene nejenom na 64bit(pouzivam gentoo):

1)prvni problem instalace - chvilku trvalo ne jsem pochopil ze z 32bit prostredi se nechrootnu do 64bit stage 2, instalacni cd gentoo z ktereho jsem to nakonec musel instalovat nepoznalo skoro zadny hardware na desce a ja musel povypinat snad vse co slo abych nabootoval

2)zmineny hardware: byl jsem zvykli na hladky chod linuxu bez potizi s hardwarem, ted jsem si vybral nforce410 a byla to trochu zmena, integrovana sitovka s forcedeth nefunguje - neva pouzivam nvnet, xka nestartuji s nv ovladacem, nastesti s nvidia ovladaci nebyl problem. Integrovana zvukovka v MCP51 - to co si nvidia dovoli dodat jako ovladac je naproste fiasko, koho dnes zajima oss kdyz to neni nutne, podarilo se mi ji rozchodit az s novym vanilla jadrem a maskovanymy alsa-utils

3) pouzivani: to ze nejede flash jsem zjistil az treti den kdy jsem uz ladil dekstop(flash preziju) petici urcenou macromedii jsem podepsal okamzite , potiz s win32 kodeky a ta berlicka binarni gmplayer32 abych si mohl pustit alespon televizi z netu. No a drobnost na zaver - mnohem vic aplikaci je maskovano pro amd64 nez x86 ale zatim se to snad nijak neprojevilo

hlasoval jsem pro prvni moznost ale ted bych mozna zvazoval jestli do toho pujdu znova....a nesjspis bych se rozhodl stejne ikdyz jsem citelne vyhody 64bit systemu nepocitil, beztak vyvoj se timhle smerem ubira a ja jsem tak alespon na te "bleeding edge" nebo jak se to pise

[xxxxxxxx]

jasně, mam koupenej mdv2006pp x86_64, všechno kromě mplayeru a nějakej kramu jako adobe reader atp je v 64bit. avsak nejake moc velke vyhody nepocituju. asi jako kdyz jedes ve meste s poradnym autem 50

[Cubic]

ja mam spis pocit ze to jeko kdyz jedu normalnim autem ktere z venku pro ostatni vypada jako pekne nabusena kara...zadna znacka s 50km/h me nebrzdi a stejne se rozdil nedostavil - kde se to odbrzduje?

[Michal Kubeček]

1. Rozdíl v rychlosti mezi 64-bitovou a 32-bitovou aplikací záleží na typu aplikace. U některých šifrovacích algoritmů není problém dosáhnout poměru 2:1, někdy i více, ale pokud program pracuje jen s 32-bitovými (a menšími) hodnotami, nemá se rozdíl kde projevit.

2. Pro naprostou většinou dnešních systémů, a to zejména desktopových, má procesor na subjektivní "rychlost" relativně malý vliv. Často se mi třeba stane, že zapomenu vrátit frekvenci z 1000 MHz zpátky na 2200 MHz a poměrně dlouho si toho vůbec nevšimnu - obvykle do té doby, než začnu něco kompilovat nebo (de)komprimovat. Daleko výraznějšího subjektivního zrychlení se obvykle dá docílit rychlejším diskem, řadičem disku nebo přidáním paměti.

[Cubic]

ok, vim ze se to nekde projevi, videl jsem par benchmarku, pisu o tom co registruju ja pri beznem provozu, pokud bych vyuzival procesor naplno treba na praci s videm tak tak to bude znat

[Michal Kubeček]

Přesně tak jsem to myslel: těžko se vám může systém nějak viditelně zrychlit rychlejším procesorem, pokud ani ten současný nevytížíte zdaleka naplno. Takže pokud se někomu zdá jeho systém pomalý, měl by se nejdřív pokusit zjistit, kde je úzké hrdlo (někde to může být procesor, jinde paměť, disk nebo třeba síťová karta) a snažit se o zrychlení především tam.

[Martin Lebeda]

potvrzuji, amd64 port FreeBSD 6.0 používám, bez problémů, ale jak jsem už někde psal, jedná se o můj výběr aplikací, vím, že některé aplikace mají objektivní problémy (=coredump, nejčastěji hned po spuštění), nebo nejsou.

[Martin Lebeda]

omlouvám se, vložil jsem to do jiného vlákna

[Martin Lebeda]

Měl bych docela konkrétní dotaz - může se projevit rozdíl 64bit vs 32bit při zpracování fotografií (= poměrně statická grafika)?

Paměti mám dost (1.5GB), takže jde IMHO jde opravdu o procesor+sběrnici a hlavně formát dat (jak někdo zaznačil výše).

[Peter Kostal]

Mam 3 kusy 64 bit PC (2xdesktop, 1xnotebook hp6125) a používam SuSE 10.0 64 bit.

Uplna parada a bezproblemove. Funguje aj mplayer (distribucny aj stahnuty z packmana) aj avidemux aj vsetko ostatne co používam.

Pri tvorbe videa pomocou mencoderu pocitujem najmarkantejsi narast vykonu oproti 32 bitom (ale je to mozno len subjektivny pocit, nemeral som to).

Moje doporucenie:

Na 64 bit HW pouzit 64 bit SuSE

[JaSel]

Tak abych se taky přiznal. Mám 64bit a na něm 64bitovou distribuci Slamd64. Vybral jsem si ji, protože jsem si z dřívějška oblíbil Slackware, který je bohužel jenom pro 32bit.

Musím ale říct, že tato volba se ukázala jako ne úplně vhodná. Slamd64 bych označil jako poněkud experimentální. Že nemám flash a Acrobat Reader, mi až tak moc nevadí, i když ten AR trošku jo. Problém je s češtinou u 32bit aplikací, nefunguje mrtvá klávesa na psaní háčku a čárky (i na tohle téma tu nějaká diskuze před časem proběhla). Obvykle to nevadí, protože většinu textů stejně píšu ve vim, ale občas to rozčiluje (Opera, OpenOffice, Lingea Lexicon). Někde v nějaké diskuzi byla zmínka, že jsou špatně přeložené nějaké 32bitové knihovny.

Na druhou stranu musím říct, že hlavní účel je splněn. Tenhle počítač máme ve škole na počítání (LS-DYNA) a počítá to fakt moc rychle. I když 32bit linux jsem na tomhle HW nezkoušel.

V poslední době zvažuju změnu distribuce, protože mi to připadá jako menší práce, než překompilovávat nějaký kousek a bůhvi co nebude fungovat potom (o případných aktualizacích ani nemluvím). Zkoušel jsem před časem 64bit SUSE a odradilo mě "dependency hell", když mi systém nutil instalaci mozilly kvůli závislostem OpenOffice. Možná to bylo naopak, dnes na tom nesejde a nechtěl bych kvůli tomu rozpoutávat flame.

Asi to na pár dní odstavím a zkusím třeba gentoo (až konečně dopíšu tu disertaci). I když ten příspěvek výše mě poněkud zrazuje. Uvidíme.

[kotrcka]

Ja sa do mája chystám kúpiť 64bitový stroj (P4) a samozrejme, že tam pôjde 64bitová verzia operačného systému (v mojom prípade asi NetBSD, tam by nejaký veľký problém nemal byť). Som len zvedavý na podporu 2 jadier.

[Mikos]

Co pořád všichni máte s tim Acrobat Readerem? Na Linuxu jsem nejdřív používal xpdf (na starém PC) a nyní KPDF a nikdy jsem neměl sebemenší problémy s žádným PDFkem. Takový ošklivý moloch a paměťožrout jako Acrobat Reader mi na PC nesmí

[hyperion]

uzivatelum s novym hw (coz 64bit CPU rozhodne je) a tim padem i nejspis dostatkem pameti (>=512MB RAM, pri dnesnich cenach pameti i 1GB a vic), kterym OpenOffice startuje v radu jednotek sekund i s importem velkych .doc souboru, jsou slovni spojeni jako "osklivy moloch" a "pametozrout" pomerne cizi.

[JaSel]

Problém s xpdf je ten, že nezobrazuje správně diakritiku v bookmarcích u PDF. PDF vyrábím pomocí pdfcslatex, v preambuli je napsáno:

\usepackage[latin2]{inputenc} % Aby mohlo byt v PDF UNICODE a diakritika v bookmarcich
\usepackage[pdftex, linkcolor={blue}, citecolor={green}, urlcolor={red, unicode}, unicode]{hyperref}


Nevím o jiném způsobu, jak do bookmarků tu diakritiku korektně dostat. KPDF neznám. Pokud se to dá používat samostatně bez KDE a zvládá diakritiku kodovanou v unicode, tak by to stálo za pokus.

Takže používám xpdf, s tím, že diakritika v bookmarcích je zmršená, ale s vědomím, že v Acrobatu to bude OK.

[Daniel Kvasnička ml.]

Co pořád všichni máte s tim Acrobat Readerem?

Umi vyhledavat ve vsech PDF v danem adresari. Kdyz mam adresar s dokumentaci v PDF ci s nejakymi skripty na uceni, je to hodne uzitecna vec. Proste dam vyhledavat retezec a pak si proklikam vysledky, pekne ve stromove strukture serazene podle vyskytu.

[hyperion]

Pro zajemce o "laskovani" s 64bit distrem doporucuji Gentoo, byla to zaroven moje prvni instalace G. (2005.1, stage 3, stable) a nebyly s ni na AMD64 zadne problemy. Kompilaci pro 64bit jsem ozelel pouze u OpenOffice 2.0.1, Azureus a Firefox (1.5.0.1 bin proste funguje, tak proc to resit..). Minusem muze byt absence nekterych veci pro amd64 narozdil od x86, ale to je vec kazdeho co bude potrebovat nebo postradat viz. packages.gentoo.org.

[David Watzke]

Firefox si můžeš zkompilovat, Azureus taky. Jen OO.o ne.

[hyperion]

jojo, .. OO.o bych nechtel kompilovat ani kdybych na amd64 mohl:) prece jenom ty quad core procesory jeste na trhu nejsou..

[hmm]

zas tak to neni strasny, dvakrat jsem to kompiloval (9gb mista a asi 15h kompilace pri minimalnim pouzivani na amd sempron 64 2.25 ghz a 1gb pameti) ;)

[Michal Kubeček]

Může mi někdo vysvětlit, proč je teď taková móda mršit jednotky používáním malých písmen tam, kde mají být velká? U G místo g budiž, tam se to aspoň s ničím neplete, ale rozdíl mezi M (mega) a m (mili) resp. B (byte) a b (bit) je IMHO příliš velký na to, aby se s nimi zacházelo takto nezodpovědně…

[Michal Kubeček]

Oprava: samozřejmě mělo být "…g místo G…"

[David Watzke]

Gentoo + AMD64 = Gentoo64.

[hmm]

freebsd port amd64 jsem spravoval jeden cas na jednom amd athlon-fx 53 a problemy nebyli, takze jediny proc pouzivam 32bitovou i386 verzi fbsd je kvuli chybejicim ovladacum na grafickou kartu od nvidie ;(