Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidech omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Společnost xAI a sociální síť X amerického miliardáře Elona Muska zažalovaly firmy Apple a OpenAI. Viní je z nezákonné konspirace s cílem potlačit konkurenci v oblasti umělé inteligence (AI).
Byla vydána nová verze 9.16 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Americká vláda se po převzetí zhruba desetiprocentního podílu ve výrobci čipů Intel chystá na další investice do vybraných firem. Na sociální síti Truth Social to napsal prezident Donald Trump. Jeho ekonomický poradce Kevin Hassett v rozhovoru v televizi CNBC řekl, že nemusí jít pouze o firmy z technologického sektoru, ale i z jiných odvětví.
V Amsterdamu probíhá Open Source Summit Europe. Organizace Linux Foundation představuje novinky. Pod svá křídla převzala open source dokumentovou databázi DocumentDB.
Používáte na stroji s 64bitovým procesorem 32bitové, nebo 64bitové distro? Docela mi vrtá hlavou, jaký je zhruba poměr uživatelů co na 64bitovém procesoru raději používají osvědčené i386 distribuce oproti odvážlivcům s distribucemi šitými na 64bit, proto bych byl velmi povděčen, kdyby mi uživatelé strojů s 64bitovými procesory pomohli v rámci níže uvedené ankety s odpovědí. Předem děkuji.
Tiskni
Sdílej:
me zkusenosti s prechodem na amd64 vztazene nejenom na 64bit(pouzivam gentoo):
1)prvni problem instalace - chvilku trvalo ne jsem pochopil ze z 32bit prostredi se nechrootnu do 64bit stage 2, instalacni cd gentoo z ktereho jsem to nakonec musel instalovat nepoznalo skoro zadny hardware na desce a ja musel povypinat snad vse co slo abych nabootoval
2)zmineny hardware: byl jsem zvykli na hladky chod linuxu bez potizi s hardwarem, ted jsem si vybral nforce410 a byla to trochu zmena, integrovana sitovka s forcedeth nefunguje - neva pouzivam nvnet, xka nestartuji s nv ovladacem, nastesti s nvidia ovladaci nebyl problem. Integrovana zvukovka v MCP51 - to co si nvidia dovoli dodat jako ovladac je naproste fiasko, koho dnes zajima oss kdyz to neni nutne, podarilo se mi ji rozchodit az s novym vanilla jadrem a maskovanymy alsa-utils
3) pouzivani: to ze nejede flash jsem zjistil az treti den kdy jsem uz ladil dekstop(flash preziju) petici urcenou macromedii jsem podepsal okamzite , potiz s win32 kodeky a ta berlicka binarni gmplayer32 abych si mohl pustit alespon televizi z netu. No a drobnost na zaver - mnohem vic aplikaci je maskovano pro amd64 nez x86 ale zatim se to snad nijak neprojevilo
2. Pro naprostou většinou dnešních systémů, a to zejména desktopových, má procesor na subjektivní "rychlost" relativně malý vliv. Často se mi třeba stane, že zapomenu vrátit frekvenci z 1000 MHz zpátky na 2200 MHz a poměrně dlouho si toho vůbec nevšimnu - obvykle do té doby, než začnu něco kompilovat nebo (de)komprimovat. Daleko výraznějšího subjektivního zrychlení se obvykle dá docílit rychlejším diskem, řadičem disku nebo přidáním paměti.
Měl bych docela konkrétní dotaz - může se projevit rozdíl 64bit vs 32bit při zpracování fotografií (= poměrně statická grafika)?
Paměti mám dost (1.5GB), takže jde IMHO jde opravdu o procesor+sběrnici a hlavně formát dat (jak někdo zaznačil výše).
Mam 3 kusy 64 bit PC (2xdesktop, 1xnotebook hp6125) a používam SuSE 10.0 64 bit.
Uplna parada a bezproblemove. Funguje aj mplayer (distribucny aj stahnuty z packmana) aj avidemux aj vsetko ostatne co používam.
Pri tvorbe videa pomocou mencoderu pocitujem najmarkantejsi narast vykonu oproti 32 bitom (ale je to mozno len subjektivny pocit, nemeral som to).Moje doporucenie:
Na 64 bit HW pouzit 64 bit SuSE
Problém s xpdf je ten, že nezobrazuje správně diakritiku v bookmarcích u PDF. PDF vyrábím pomocí pdfcslatex, v preambuli je napsáno:
\usepackage[latin2]{inputenc} % Aby mohlo byt v PDF UNICODE a diakritika v bookmarcich
\usepackage[pdftex, linkcolor={blue}, citecolor={green}, urlcolor={red, unicode}, unicode]{hyperref}
Nevím o jiném způsobu, jak do bookmarků tu diakritiku korektně dostat. KPDF neznám. Pokud se to dá používat samostatně bez KDE a zvládá diakritiku kodovanou v unicode, tak by to stálo za pokus.
Takže používám xpdf, s tím, že diakritika v bookmarcích je zmršená, ale s vědomím, že v Acrobatu to bude OK.Co pořád všichni máte s tim Acrobat Readerem?Umi vyhledavat ve vsech PDF v danem adresari. Kdyz mam adresar s dokumentaci v PDF ci s nejakymi skripty na uceni, je to hodne uzitecna vec. Proste dam vyhledavat retezec a pak si proklikam vysledky, pekne ve stromove strukture serazene podle vyskytu.
G
místo g
budiž, tam se to aspoň s ničím neplete, ale rozdíl mezi M
(mega) a m
(mili) resp. B
(byte) a b
(bit) je IMHO příliš velký na to, aby se s nimi zacházelo takto nezodpovědně…
g
místo G
…"