Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Tento blogpost je přímou reakcí na včerejší zprávičku. Ve čtvrtek 29.května jsem se zúčastnil Citrix Virtualizations Conference 2008. Byl jsem zvědav především na poslední produkty fy. Citrix a jejich spojitost s virtualizačním řešením Xen. Bylo to opravdu zajímavé.
Pro většinu návštěvníků tohoto portálu budou nejspíš známější produkty fy. VMware. Tato firma působí v oblasti virtualizace od r.1998 a jejím prvním produktem byl VMware Workstation r. 1999 Ten umožňoval vitualizovat operační systémy na bázi procesoru x86 v rámci desktopového prostředí nejen v prostředí MS Windows (tehdy MS Widows 98), ale také na Linuxu (kernel 2.2.0).
Znamenalo to ohromné osvobození nejen pro uživatele, ale hlavně pro vývojáře, kteří tak nemuseli kvůli testování aplikací udržovat několik fyzických strojů.
VMware na linuxu v té době soupeřil na linuxu s firmou Win4Lin. Ta nabízela řešení které umožňovalo integrovat MS Windows 98 do linuxového prostředí. Bohužel Win4Lin v.5, který měl zajistit totéž ovšem pro MS Windows 2000 nesplnil očekávání a firma vyloženě zapadla do prachu dějin.
Trumfem VMware byla podpora jádra řady 2.6 a jaderný modul, který na rozdíl od Win4Lin nevyžadoval speciální patch jádra.
Virtualizace na desktopu byla sice skvělá věc pro vývojáře a testery, ale ten opravdový rozmach přineslo teprve serverové řešení. Virtualizované stroje tak pro svůj běh nevyžadovaly spuštěné desktopové prostředí a bylo možné k nim přistupovat vzdáleně prostřednictvím grafické konzoly.
Prvním serverový produkt od VMware - GSX server - vyžadoval pro svůj běh hostitelský systém, proto VMware přišel s řešením ESX serveru. Nad fyzickým hardware běží malý hypervizor, který rozděluje systémové prostředky jednotlivým virtuálním strojům. Cílem bylo umožnit rozdělení systémových prostředků a oddělit tak jednotlivé virtuální stroje od sebe (na GSX serveru spravoval rozdělení paměti hostitelský systém).
Postupem času se objevila i jiná virtualizační řešení - Bochs, Qemu, Virtual box, Virtual PC od Microsoftu, aj. Ovšem skutečný boom ve virtualizaci přišel s nástupem 64-bitových vícejádrových procesorů s hardwarovou podporou virtualizace. Objevila se další virtualizační řešení která začala konkurovat VMware ESX serveru - XEN, a později také KVM.
Význam VMware workstation ustoupil do pozadí, a tak aby fa. VMware přitáhla ke svým produktům pozornost, uvolnila bývalý GSX server pro volné použití pod názvem VMware Virtual server. Jejím hlavním produktem se stává ESX server.
Firma VMware šla však ještě dál. Přišla s řešením VMware ACE, které umožňuje připravovat virtuální stroje na míru a dále je distribuovat podle potřeby. VMware tak vyšlo vstříc uživatelům, kteří tak mohou mít na svém desktopu či notebooku svůj oblíbený bordýlek, aniž by tím nějak ovlivňovali svůj pracovní "desktop". Tímto krokem ale vstoupil VMware na výsostnou půdu fy. CITRIX
CITRIX, který působí na trhu od r. 1990 umožnil efektivní práci v serverovém prostředí MS Windows i z prehistorického hardware. VMware sice umožnil provoz celého kompletního virtualizovaného stroje s MS Windows v rámci jednoho OS, ovšem podmínkou byla výkonná hostitelská mašina. Citrix měl jiné ambice. Od počátku orientoval na vzdálené poskytování aplikací po síti. Zpočátku z prostředí OS/2, později z MS Windows serveru. Uživatel pracuje na serveru a přistupuje na něj prostřednictvím klienta a ICA protokolu. Klient je k dispozici pro nejrůznější platformy. Dříve byl dokonce k dispozici i klient pro DOS. V současnosti nabízí Citrix klienta pro Mac, Linux, MS Windows a Windows CE (takže na Symbian zapomeňte..)
Tím co je pro VMware ESX server, byl Citrixu ICA protokol. Ten není závislý na Microsoftím RDP protokolu a je neustále vylepšován. Díky nejrůznějším technologiím umožňuje opravdu svižnou vzdálenou práci s MS aplikacemi přes síť a to i z morálně zastaralých strojů.
Kombinace řešení VMware a CITRIXu se byla pro Microsoft nebezpečně efektivní. Virtualizace odstranila věčné bolesti MS Windows - problémy s hardware, drivery, zálohováním. Virtální stroj používá stále stejné drivery a je mu zcela lhostejné, zda je hostován na Linuxu či MS serveru. Jeho přesun na jiný hardware je limitován pouze rychlostí sítě. Linuxové hostitelské systémy také přišly mnohem dřív než MS s podporou 64-bitových procesorů a většího množství adresovatelné paměti. Svou jednoduchostí a zároveň variabilitou se jim hostitelské servery od MS nemohly rovnat.
Hrozilo tak, že se díky této kombinaci uživatelé a především správci osvobodí od závislosti na produktech MS a otevře se tím mnohem širší pole pro nasazení linuxu na serverech i klientských stanicích. To byl stav pro MS naprosto nežádoucí. Zřejmě proto nasadil Microsoft všechny páčky pro vylepšení vztahu s CITRIXem. A je pravděpodobné že uzavřeli nějakou dohodu o vzájemné podpoře při podpoře virtualizačního řešení XEN, protože CITRIX koupil firmu XenWorks a letos přišel se zcela novým produktem XenServer.
XenServer vytváří virtualizační prostředí nejenom pro MS Windows servery (na kterých běží XenApp) ale také pro virtuální desktopy (XenDesktop). XenApp je v podstatě trochu vylepšený starý známý aplikační server, ovšem XenDesktop umí servírovat lidem vzdáleně prostředí MS desktopu (čímž v podstatě konkuruje VMware ACE) a využívá k tomu s výhodou právě ICA protokolu.
Podle mne každý kdo měl možnost srovnat efektivitu práce se vzdáleným MS Win strojem přes RDP protokol a přes ICA protokol už tuší že sebelepší virtualizační prostředí není schopno konkurovat, pokud zároveň nenabídne rychlý a efektivní přístup k virtualizovanému stroji. CITRIX spojil svůj osud s Xenem a první důsledky jsou už znát. Dříve otevřený XEN se postupně uzavírá. Live migrace již je možná pouze v placené verzi a ta otevřená implementace Xenu již má podle mých informací nějaká omezení.
VMware je pokud jde o poskytování vzdáleného přístupu odkázán na prostředky nabízené hostovaným OS. V případě MS strojů tedy přes RDP protokol. Jenže ten je naprosto strašný a MS vzhledem k partnerství s CITRIXem nemá nejmenší důvod jej nějak vylepšovat. Nadále lze sice používat nad VMware CITRIX XenApp, ovšem proč to, když lze za výhodnou cenu pořídit komplexní řešení, včetně lákavé možnosti virtualizace desktopů, že?
V linuxovém jádře však mají podporu i jiné virtualizační technologie. Velmi nadějně vypadá KVM, jehož vývoj sponzoruje izraelská fa. Qumranet inc.. Ta nabízí produkt Solid ICE, který by měl být, jak se zdá, alternativou vůči CITRIXu neboť přichází s vlastním komunikačním protokolem SPICE (alternativa ICA protokolu).
Zdá se, že se blíží soumrak virtualizačních bohů..
Tiskni
Sdílej:
Mate nekdo prakticke zkusenosti s Vmware 2.0 beta?
Co jsem zatím viděl, je to katastrofa. Autoři totiž rozhodli, že VMware Console je přežitek, takže je k dispozici pouze
Druhou možnost jsem nezkoušel (nemám nativní Windows), první a třetí jsou co do ovládání daleko horší než původní Console. Trochu mi to připadá, jako by se VMware zalekl toho, že Server je příliš dobrý a ohrožuje jim prodej Workstation, tak se rozhodli to ve verzi 2.0 změnit. :-(
VMware je pokud jde o poskytování vzdáleného přístupu odkázán na prostředky nabízené hostovaným OS. V případě MS strojů tedy přes RDP protokol.Doporučuji stáhnout a vyzkoušet VMWare server, je zadarmo a umožňuje vzdálený přístup k virtuálním počítačům - přes vlastní šifrovaný protokol, ne nějaké mizerné RDP poskytované vnitřním OS.
VMware je pokud jde o poskytování vzdáleného přístupu odkázán na prostředky nabízené hostovaným OS. V případě MS strojů tedy přes RDP protokol. Jenže ten je naprosto strašný a MS vzhledem k partnerství s CITRIXem nemá nejmenší důvod jej nějak vylepšovat.RDP protokol je naprosto bezproblemovy a rychly i na pomalejsich linkach navic v Windows Vista a 2008 serveru v novych verzich Prave takovy protokol v Linuxu chybi (ne VNC opravdu nepovazuji za pouzitelny pro beznou praci), mozna rychlosti ale ne kvalitou se blizi NX. Prave nova verze RDP protokolu v Windows 2008 serveru posila Citrix s ICA na smrt, protoze napr. seamless okna byly funkce pro ktere se Citrix reseni pouzivalo. Jak je na tom Citrix dnes je videt v dnesnich verzich - 2 nesourode konfiguracni nastroje, preplacanost, hnusne ikony
Prave takovy protokol v Linuxu chybiNěco na tom je - na RDP můžeš nechar rozdělanou práci a klidně se přihlásit později odjinud a najdeš svoje programy tak, jak byly. Tohle umí NX, je i dost kvalitní a má výhodu, že všechno jde přes SSH, tudíž není potřeba povolovat další port. Co se týče bezešvých (seamless) oken, tak to umí normální X tunelované přes SSH
Něco na tom je - na RDP můžeš nechar rozdělanou práci a klidně se přihlásit později odjinud a najdeš svoje programy tak, jak byly. Tohle umí NX, je i dost kvalitní a má výhodu, že všechno jde přes SSH, tudíž není potřeba povolovat další port.Ano NX to umi, ale dost blbe pokud mas jine rozliseni monitoru - Windows aktualizuje okna dle noveho rozliseni, NX zmensi obraz v pripade mensiho monitoru.
Co se týče bezešvých (seamless) oken, tak to umí normální X tunelované přes SSHAle prave Windows terminal server to neumel - proto se za nemale penize kupoval Citrix - samozdrejme ne jen kvuli tomu, tech "plus" bylo vice.Stačilo by jen trochu vylepšit kompresi (i když i teď si občas pustím nějaký program vzdáleně po ADSL spojení a dá se to).
Ale prave Windows terminal server to neumeljj, to je pravda. Nejvíc by se mi líbilo: vylepšit kompresi u vzdálených X a udělat pro GUI aplikace něco jako je screen pro ty textové. Nějaké takové projekty už jsou, ale co jsem viděl naposledy, tak to ještě nebylo moc použitelné.
Něco na tom je - na RDP můžeš nechar rozdělanou práci a klidně se přihlásit později odjinud a najdeš svoje programy tak, jak byly. Tohle umí NX, je i dost kvalitní a má výhodu, že všechno jde přes SSH, tudíž není potřeba povolovat další port.vnc, (vim ze je takove, no proste takove) to umi taky. A jeho implementace tightvnc umi tunelovani pres ssh taky (parametr -via)
Jenze RDP nepodporuje 3D akceleraci, coz je pro nektery typy uziti zcela na nic ...I kdyby to slo,tak spoustet 3D aplikace na terminalovem serveru by asi nebyl dobry napad.
sice uz je to pres pul roku stare, ale aby nekoho nezmatla hlaska o ICA clientovi pro Symbian, tak existuje a funguje:
http://www.citrix.com/English/ss/downloads/details.asp?downloadId=23674&productId=186&c1=ost12730