Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Na počátku to mělo být pouze malé ornitologické zamyšlení s politickým podtextem, ale cestou do práce se mi to v hlavě nějak rozjelo, takže to vezmu trochu víc ze široka.
Za časů, kdy většina zdejších čtenářů vesele houbařila, ev. si dopřávala svůj pravidelný hlt sunaru, končila Ostrava prakticky hned za našimi humny - přesněji - za školou. Jsem šťasten, že Komanči pracovali tak liknavě, že onu oblast od naší školy až k oderským loukám stihli zastavět až v době, kdy už jsem se neměl omezen svůj životní prostor Odrou. "Jít za Odru" mělo pro nás tehdy stejný význam coby římské "Hic sunt leones".
Nejběžnějším druhem ptactva té doby byli vrabci, které s příchodem podzimu vystřídaly vrány. Jako většina dětí jsem měl rád psy a kočky. Vlastně je mám pořád rád, proto je smutné, že dnes když vidím cestou do práce nějakého psa tak se mi jen mihne v hlavě "další zas.aný čokl..". Když se tak nad tím zamyslím, měl jsem je rád nejspíš proto, že se ve městě tehdy téměř nevyskytovali a když už někdo nějakého měl, tak to byl vycepovaný pes lovecký.
Jediný pes který mě kdy v životě kousnul, byl pes mého dědy. Přišel s ním tenkrát na návštěvu a když s ním seděl před domem, všechny děcka se seběhly kolem a závistivě na něj hleděly. Já, nejspíš protože jsem tehdy o skutečných psech prd věděl jsem mu dal sežrat bonbón a naivně si myslel že si ho přitom pohladím po hřbetě. No pochopitelně. Psisko se leklo a pěkně mě raflo do zápěstí. Nejspíš jsem tehdy brečel, nevím ale dodnes si pamatuji, že jsem to vnímal jako svou chybu a ani mě nenapadlo nějak kvůli tomu na psy zanevřít.
Ti psi za to vlastně ani moc nemohou, že u mne padli do opovržení, jako spíš jejich páníčkové. Lidé co nedokáží zvládnout osamění, nebo se bojí protivit vůli svých blízkých.
Ale zpět k ptactvu. S odstupem let se jeho skladba v Ostravě významně změnila. Na vrabce či vránu už narazíte jen sem tam. Ani zdaleko jich není tolik co dřív. Občas se dokonce objeví i sýkorka. Ty jsem v dětsví pozoroval při hnízdění na chatě v Beskydech - mívaly hnízko hned pod naší střechou a bylo doň vidět z terasy. Zato se přemnožily dříve nevídané druhy - sojky a straky. A zde je zajímavé srovnání s Prahou. Zatímco v Ostravě převažují sojky práskačky, v Praze zase straky a hejna paběrkujících holubů. Na holuby si z Ostravy mého dětství vůbec nepamatuji, ovšem faktem je že darmožroutům tam nikdy pšenka moc nekvetla. Narazit v Praze na chcíplého holuba na chodníku není nic zvláštního.
Tak a nyní, zcela z jiného soudku závěrečný kvíz.
Má společenská kamarádka si pozvala před několika dny na baňku vína kromě mne ještě několik dalších kamarádů. Označeme je A, B, C. Kamarád A žije v Praze cca čtyři roky, a kamarádí B a C žijí a pracují v Praze něco přes dvacet let. C se zanedlouho omluvil, že musí vyrazit domů do Mělníka za rodinou. Zhruba po půl hodině však kamarádka vytřeštěně sledovala situaci, kdy zdánlivě neviná otázka kamaráda A, směřovaná vůči osobě kamaráda B, byla příčinou ostrého výstupu, kdy B označil A za omezeného hlupáka (padly i ostřejší výrazy) a hodlal opustit společnost. Nakonec se mi podařilo situaci jakž takž urovnat, A si nasypal popel na hlavu a B se uklidnil. A teď přichází na řadu kvízová otázka.
Věta, kterou vyslovil A směrem k B zněla: "A jak se ti tady u nás líbí?". Proč myslíte že jí byl B tolik vytočen? Jenom upřesním, že A u kamarádky nebydlí, ani s ní nespí.
Tiskni
Sdílej:
Na vrabce či vránu už narazíte jen sem tam. Ani zdaleko jich není tolik co dřív.To nikde. V celé Evropě vymírají a nikdo neví proč.
Narazit v Praze na chcíplého holuba na chodníku není nic zvláštního.Protože mají spoustu žrádla a nikdo se jich nesnaží nijak zbavit, tak se prostě množí.
Přijdou mi takovým ptačím ekvivalentem osob které se dřív shlukovaly na hlavním nádraží v Praze.Holub je v podstatě okřídlená krysa. Bohužel když se jich někdo pokusí zbavit - nevim, jestli v Praze, ale v jiných městech byly pokusy vysadit pár sokolů - tak to dopadne tak, že sokoly někdo ukradne nebo je otráví důchodci, kteří ty opeřené krysy krmí...
... holubi jsou vyloženě městské typy. Přijdou mi takovým ptačím ekvivalentem osob které se dřív shlukovaly na hlavním nádraží v Praze.Tuhle písničku znáš, nebo je to jen shoda náhod?
No,no. Dopracovat se od relativně nevinné věty k holé řiti nebo objíždění klíčkem - to chce velkou dávku kreativity.
IMHO pravidlo proto abys mohl říkat u nás, je co nejméně se lišit od těch ostatních "našich", prostě zapadnout.Mimochodem na tohle téma nedávno běžel velmi pěkný německý film, který opravdu vřele doporučuji : Všichni nebyli vrazi
a žasl jsem nad inzeráty místních úřadoven gestapa, které úpěnlivě žádaly občany, aby nezavalovali gestapo podružnými udáními a soustředili se jen na opravdu závažné zločiny.Nebo to nebyla ochota udávat a ubližovat, ale zkrátka jen DDoS útok.