V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Na počátku to mělo být pouze malé ornitologické zamyšlení s politickým podtextem, ale cestou do práce se mi to v hlavě nějak rozjelo, takže to vezmu trochu víc ze široka.
Za časů, kdy většina zdejších čtenářů vesele houbařila, ev. si dopřávala svůj pravidelný hlt sunaru, končila Ostrava prakticky hned za našimi humny - přesněji - za školou. Jsem šťasten, že Komanči pracovali tak liknavě, že onu oblast od naší školy až k oderským loukám stihli zastavět až v době, kdy už jsem se neměl omezen svůj životní prostor Odrou. "Jít za Odru" mělo pro nás tehdy stejný význam coby římské "Hic sunt leones".
Nejběžnějším druhem ptactva té doby byli vrabci, které s příchodem podzimu vystřídaly vrány. Jako většina dětí jsem měl rád psy a kočky. Vlastně je mám pořád rád, proto je smutné, že dnes když vidím cestou do práce nějakého psa tak se mi jen mihne v hlavě "další zas.aný čokl..". Když se tak nad tím zamyslím, měl jsem je rád nejspíš proto, že se ve městě tehdy téměř nevyskytovali a když už někdo nějakého měl, tak to byl vycepovaný pes lovecký.
Jediný pes který mě kdy v životě kousnul, byl pes mého dědy. Přišel s ním tenkrát na návštěvu a když s ním seděl před domem, všechny děcka se seběhly kolem a závistivě na něj hleděly. Já, nejspíš protože jsem tehdy o skutečných psech prd věděl jsem mu dal sežrat bonbón a naivně si myslel že si ho přitom pohladím po hřbetě. No pochopitelně. Psisko se leklo a pěkně mě raflo do zápěstí. Nejspíš jsem tehdy brečel, nevím ale dodnes si pamatuji, že jsem to vnímal jako svou chybu a ani mě nenapadlo nějak kvůli tomu na psy zanevřít.
Ti psi za to vlastně ani moc nemohou, že u mne padli do opovržení, jako spíš jejich páníčkové. Lidé co nedokáží zvládnout osamění, nebo se bojí protivit vůli svých blízkých.
Ale zpět k ptactvu. S odstupem let se jeho skladba v Ostravě významně změnila. Na vrabce či vránu už narazíte jen sem tam. Ani zdaleko jich není tolik co dřív. Občas se dokonce objeví i sýkorka. Ty jsem v dětsví pozoroval při hnízdění na chatě v Beskydech - mívaly hnízko hned pod naší střechou a bylo doň vidět z terasy. Zato se přemnožily dříve nevídané druhy - sojky a straky. A zde je zajímavé srovnání s Prahou. Zatímco v Ostravě převažují sojky práskačky, v Praze zase straky a hejna paběrkujících holubů. Na holuby si z Ostravy mého dětství vůbec nepamatuji, ovšem faktem je že darmožroutům tam nikdy pšenka moc nekvetla. Narazit v Praze na chcíplého holuba na chodníku není nic zvláštního.
Tak a nyní, zcela z jiného soudku závěrečný kvíz.
Má společenská kamarádka si pozvala před několika dny na baňku vína kromě mne ještě několik dalších kamarádů. Označeme je A, B, C. Kamarád A žije v Praze cca čtyři roky, a kamarádí B a C žijí a pracují v Praze něco přes dvacet let. C se zanedlouho omluvil, že musí vyrazit domů do Mělníka za rodinou. Zhruba po půl hodině však kamarádka vytřeštěně sledovala situaci, kdy zdánlivě neviná otázka kamaráda A, směřovaná vůči osobě kamaráda B, byla příčinou ostrého výstupu, kdy B označil A za omezeného hlupáka (padly i ostřejší výrazy) a hodlal opustit společnost. Nakonec se mi podařilo situaci jakž takž urovnat, A si nasypal popel na hlavu a B se uklidnil. A teď přichází na řadu kvízová otázka.
Věta, kterou vyslovil A směrem k B zněla: "A jak se ti tady u nás líbí?". Proč myslíte že jí byl B tolik vytočen? Jenom upřesním, že A u kamarádky nebydlí, ani s ní nespí.
Tiskni
Sdílej:
Na vrabce či vránu už narazíte jen sem tam. Ani zdaleko jich není tolik co dřív.To nikde. V celé Evropě vymírají a nikdo neví proč.
Narazit v Praze na chcíplého holuba na chodníku není nic zvláštního.Protože mají spoustu žrádla a nikdo se jich nesnaží nijak zbavit, tak se prostě množí.
Přijdou mi takovým ptačím ekvivalentem osob které se dřív shlukovaly na hlavním nádraží v Praze.Holub je v podstatě okřídlená krysa. Bohužel když se jich někdo pokusí zbavit - nevim, jestli v Praze, ale v jiných městech byly pokusy vysadit pár sokolů - tak to dopadne tak, že sokoly někdo ukradne nebo je otráví důchodci, kteří ty opeřené krysy krmí...
... holubi jsou vyloženě městské typy. Přijdou mi takovým ptačím ekvivalentem osob které se dřív shlukovaly na hlavním nádraží v Praze.Tuhle písničku znáš, nebo je to jen shoda náhod?
No,no. Dopracovat se od relativně nevinné věty k holé řiti nebo objíždění klíčkem - to chce velkou dávku kreativity.
IMHO pravidlo proto abys mohl říkat u nás, je co nejméně se lišit od těch ostatních "našich", prostě zapadnout.Mimochodem na tohle téma nedávno běžel velmi pěkný německý film, který opravdu vřele doporučuji : Všichni nebyli vrazi
a žasl jsem nad inzeráty místních úřadoven gestapa, které úpěnlivě žádaly občany, aby nezavalovali gestapo podružnými udáními a soustředili se jen na opravdu závažné zločiny.Nebo to nebyla ochota udávat a ubližovat, ale zkrátka jen DDoS útok.