Byl vydán AlmaLinux OS 10 s kódovým názvem Purple Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Na rozdíl od Red Hat Enterprise Linuxu 10 nadále podporuje x86-64-v2.
Byl vydán Mozilla Firefox 139.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 139 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu 2024. Zúčastnilo se více než 7000 uživatelů. Téměř 93 % z nich například používá uživatelské rozhraní v angličtině.
Lukáš Růžička v článku RamaLama aneb vyháníme lamy na vlastní louku na MojeFedora.cz představuje open source nástroj RamaLama umožňující spouštět jazykové modely v izolovaných OCI kontejnerech, a to bezpečně, bez potřeby mít root přístup k počítači, s podporou GPU či CPU a bez zbytečných obtížností kolem.
Byl vydán Sublime Text 4 Build 4200. Sublime Text (Wikipedie) je proprietární multiplatformní editor textových souborů a zdrojových kódů. Ke stažení a k vyzkoušení je zdarma. Pro další používání je nutná licence v ceně 99 dolarů. Spolu se Sublime Merge je cena 168 dolarů.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.12.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.5. Přehled novinek v Changelogu.
Po 25 letech s číslem 329 končí linuxový časopis Linux Format (Wikipedie, reddit, 𝕏).
Immich z balíčků open source aplikací FUTO je alternativa k výchozím aplikacím od Googlu a Applu pro správu fotografií a videí. Umožňuje vlastní hosting serveru Immich. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí AGPL-3.0.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.14 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.15. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Na počátku to mělo být pouze malé ornitologické zamyšlení s politickým podtextem, ale cestou do práce se mi to v hlavě nějak rozjelo, takže to vezmu trochu víc ze široka.
Za časů, kdy většina zdejších čtenářů vesele houbařila, ev. si dopřávala svůj pravidelný hlt sunaru, končila Ostrava prakticky hned za našimi humny - přesněji - za školou. Jsem šťasten, že Komanči pracovali tak liknavě, že onu oblast od naší školy až k oderským loukám stihli zastavět až v době, kdy už jsem se neměl omezen svůj životní prostor Odrou. "Jít za Odru" mělo pro nás tehdy stejný význam coby římské "Hic sunt leones".
Nejběžnějším druhem ptactva té doby byli vrabci, které s příchodem podzimu vystřídaly vrány. Jako většina dětí jsem měl rád psy a kočky. Vlastně je mám pořád rád, proto je smutné, že dnes když vidím cestou do práce nějakého psa tak se mi jen mihne v hlavě "další zas.aný čokl..". Když se tak nad tím zamyslím, měl jsem je rád nejspíš proto, že se ve městě tehdy téměř nevyskytovali a když už někdo nějakého měl, tak to byl vycepovaný pes lovecký.
Jediný pes který mě kdy v životě kousnul, byl pes mého dědy. Přišel s ním tenkrát na návštěvu a když s ním seděl před domem, všechny děcka se seběhly kolem a závistivě na něj hleděly. Já, nejspíš protože jsem tehdy o skutečných psech prd věděl jsem mu dal sežrat bonbón a naivně si myslel že si ho přitom pohladím po hřbetě. No pochopitelně. Psisko se leklo a pěkně mě raflo do zápěstí. Nejspíš jsem tehdy brečel, nevím ale dodnes si pamatuji, že jsem to vnímal jako svou chybu a ani mě nenapadlo nějak kvůli tomu na psy zanevřít.
Ti psi za to vlastně ani moc nemohou, že u mne padli do opovržení, jako spíš jejich páníčkové. Lidé co nedokáží zvládnout osamění, nebo se bojí protivit vůli svých blízkých.
Ale zpět k ptactvu. S odstupem let se jeho skladba v Ostravě významně změnila. Na vrabce či vránu už narazíte jen sem tam. Ani zdaleko jich není tolik co dřív. Občas se dokonce objeví i sýkorka. Ty jsem v dětsví pozoroval při hnízdění na chatě v Beskydech - mívaly hnízko hned pod naší střechou a bylo doň vidět z terasy. Zato se přemnožily dříve nevídané druhy - sojky a straky. A zde je zajímavé srovnání s Prahou. Zatímco v Ostravě převažují sojky práskačky, v Praze zase straky a hejna paběrkujících holubů. Na holuby si z Ostravy mého dětství vůbec nepamatuji, ovšem faktem je že darmožroutům tam nikdy pšenka moc nekvetla. Narazit v Praze na chcíplého holuba na chodníku není nic zvláštního.
Tak a nyní, zcela z jiného soudku závěrečný kvíz.
Má společenská kamarádka si pozvala před několika dny na baňku vína kromě mne ještě několik dalších kamarádů. Označeme je A, B, C. Kamarád A žije v Praze cca čtyři roky, a kamarádí B a C žijí a pracují v Praze něco přes dvacet let. C se zanedlouho omluvil, že musí vyrazit domů do Mělníka za rodinou. Zhruba po půl hodině však kamarádka vytřeštěně sledovala situaci, kdy zdánlivě neviná otázka kamaráda A, směřovaná vůči osobě kamaráda B, byla příčinou ostrého výstupu, kdy B označil A za omezeného hlupáka (padly i ostřejší výrazy) a hodlal opustit společnost. Nakonec se mi podařilo situaci jakž takž urovnat, A si nasypal popel na hlavu a B se uklidnil. A teď přichází na řadu kvízová otázka.
Věta, kterou vyslovil A směrem k B zněla: "A jak se ti tady u nás líbí?". Proč myslíte že jí byl B tolik vytočen? Jenom upřesním, že A u kamarádky nebydlí, ani s ní nespí.
Tiskni
Sdílej:
Na vrabce či vránu už narazíte jen sem tam. Ani zdaleko jich není tolik co dřív.To nikde. V celé Evropě vymírají a nikdo neví proč.
Narazit v Praze na chcíplého holuba na chodníku není nic zvláštního.Protože mají spoustu žrádla a nikdo se jich nesnaží nijak zbavit, tak se prostě množí.
Přijdou mi takovým ptačím ekvivalentem osob které se dřív shlukovaly na hlavním nádraží v Praze.Holub je v podstatě okřídlená krysa. Bohužel když se jich někdo pokusí zbavit - nevim, jestli v Praze, ale v jiných městech byly pokusy vysadit pár sokolů - tak to dopadne tak, že sokoly někdo ukradne nebo je otráví důchodci, kteří ty opeřené krysy krmí...
... holubi jsou vyloženě městské typy. Přijdou mi takovým ptačím ekvivalentem osob které se dřív shlukovaly na hlavním nádraží v Praze.Tuhle písničku znáš, nebo je to jen shoda náhod?
No,no. Dopracovat se od relativně nevinné věty k holé řiti nebo objíždění klíčkem - to chce velkou dávku kreativity.
IMHO pravidlo proto abys mohl říkat u nás, je co nejméně se lišit od těch ostatních "našich", prostě zapadnout.Mimochodem na tohle téma nedávno běžel velmi pěkný německý film, který opravdu vřele doporučuji : Všichni nebyli vrazi
a žasl jsem nad inzeráty místních úřadoven gestapa, které úpěnlivě žádaly občany, aby nezavalovali gestapo podružnými udáními a soustředili se jen na opravdu závažné zločiny.Nebo to nebyla ochota udávat a ubližovat, ale zkrátka jen DDoS útok.