KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »Svátky obžerství a konzumu. Přesto byly časy, kdy bývaly cítit ve vzduchu. Dnes už tomu tak není. Příčina může být dvojí - buď se mi zhoršil čich a nebo fakt, že už se neprodává tolik živých stromků jako dřív. Tu atmosféru totiž asi vytvářely nejspíš stopy vůně jehličí.
K období vánoc patří Mikuláš a Ježíšek. Nás synátor je o existenci těchto bytostí skálopevně přesvědčen. Prozatím totiž od Ježíška vždy dostal, oč si napsal a Mikuláš mu rovněž zanechává bohatou nadílku dle jeho gusta. To je ten úděl potomků dětí z rozvrácených rodin - tlupa dědečků, babiček strýců a tet. Umocněno faktem že je zatím nejmladší a navíc kluk - ovšem brzy bude mít po žížalkách, neboť se na jaře z hošíka stane sám strýcem. Sice z druhého kolena, ale na tom až tak nesejde.
Zajímavé je, že mně vánoce až tak v paměti neutkvěly. Spíš Mikuláš. Moje nejranější vzpomínka je na Mikuláše - to mi mohlo být tak pět. Pamatuji si kdo tam byl, co jsem dostal a dokonce i to, že Mikuláše dělala tehdy moje máti - poznal jsem ji po hlase. Pak si pamatuji ještě jednoho Mikuláše - to jsme byli tehdy u mého kamaráda a Mikuláše dělal můj taťka - proflákly ho pohorky.. 
Samozřejmě, že jsem se na vánoce vždy těšil - ale vždy marně. Nikdy se nestalo, že bych dostal co jsem si přál. Jednou už jsem se naivně domníval, že snad přeci jen... Protože jsem jako každý zvědavec šňupal po všech koutech a přitom narazil na ev. vánoční dárek. Dárek to sice byl. Ovšem nejspíš pro syna otcova kolegy, protože já ho pod stromkem nenašel. Ale jak se říká - všechno zlé je k něčemu dobré. Já si tak alespoň dal jedno zlaté pravidlo:"Od nikoho nic pěkného nečekej a to víc můžeš být mile překvapen." Pořád mi to přijde lepší, než najít pod stromkem cedulku s textem: "Když se budeš celý rok dobře učit - dostaneš k vánocům kolo".
Vánoce jako takové pro mne byly vždy rodinná záležitost. Po rozvodu rodičů, do doby než jsme čekali Quida jsem prožil pěkné vánoce jen párkrát. A o těch bych rád napsal.
Zima r. 1984. Večeři jsem protrpěl s máti a jejím přítelem a pak již upaloval za Evou. Její maminka - operní diva - zpívala v natřískaném kostele na půlnoční a pak jsme se courali po Mariánkách. Mimochodem - kolečko osudu je nevyzpytatelné. Eva, to je v současné době má - jak žertem říkám - alternativní žena. Ke které jezdíváme s Quidem k nám domů. Její dcera ho má hrozně moc ráda, a Haňa se svým starším bráchou mu tak alespoň suplují sourozence, které nemá.
Zima r. 1988. Víkend, během kterého jsme s přáteli stihli na chatě v Beskydech profičet během víkendu od Mikáleše, přes Vánoce a Silvestra až do tří králů. Neuvěřitelně hektická akce, kdy při večerním rozdávání dárků - ve chvíli nejvyššího napětí a všeobecné zvědavosti jeden účastníků při rozbalování svého dárku - usnul. Možná to někomu přijde neuvěřitelné, ale nevypila se tam tenkrát ani kapka alkoholu.
Zima r.1989. Vánoce na kolejích. S klukama jsme tenkrát udělali tuhle akci pro naše kamarádky. Zavraždili jsme kapra, a připravili akci. Všichni hoši bílé košile a šlajfky. Nacvičili jsme pro ně i nějaký ten výstup. No úžasná akce, se skvělou náladou, kterou mi dokázala obratem totálně zkazit jedna slečna. Opravdu si nemohla vybrat lepší den pro to aby se stavila vrátit mi některé moje věci. Kdyby byla přišla sama, tak by mi to až tak nevadilo..
Vánoce r. 1990 byly poslední co jsem nějakým způsobem strávil s mojí máti. Byl jsem tenkrát na vojně a já upřednostnil před Silvestrem vánoce. S mou tehdejší přítelkyní - rovněž z rozvrácené rodiny, jsme tehdy obrazili na trase Ostrava - Třinec během jediného dne všechny naše rodiče. Když náš vztah později přerušila, vynutila si moje máti, že chce náš společný dárek co nám dala zpět. Vyhověl jsem jí s tím, že to je naposled, co jsem od ní nějaký takový dárek přijal.
A pak následovalo deset šťastných let, co jsme se pravidelně o vánocích potkávali na Štědrý den s kamarádem Royem na boudě v Jeseníkách. Čas od času se dostavil i někdo další, ale my dva - to byla jistota. Pak se oženil ale já tam jezdil dál. Strávili jsme tam i dvoje vánoce se ženou a Quidem, když trochu povyrostl. Poprvé jsme ho tam vynesli v sedačce, ale podruhé už tam vyšel sám. Ale od té doby, co nám zemřel děda v Praze, trávíme Štědrý večer s babičkou v Praze
Tiskni
Sdílej:
Já za ty svátky konzumu dodávam ještě: ...kdy masy kupujou věci který nepotřebujou za peníze který nemají. To je samej Provident a Homeless Credit, plaťte až za rok, výhodnej úrok a pak přijde exekuce
Vánoce sou tak depresivní posledních několik let, kdepa klid a pohoda, to už neplatí.
na vanoce rano
Na vánoce ráno, štedrej den tehdy byl,
já se v cele temný jak smutek probudil.
Na vánoce ráno, bejvalo rok co rok
já chodil do Jacksonu pít brendy svý a grog.
Holka, ach holka, dobre to víš,
proc já byl tenkrát u brendy
a ted je u me mríž.
Na vánoce ráno, já zas do Jacksonu šel,
šerif Brand tam holku mou na svejch kolenou mel.
Na vánoce ráno, když ztichnul jek a krik,
na zemi ležel šerif Brand o kus dál pomocník.
Holka, ach holka, dobre to víš,
proc já byl tenkrát u brendy
a ted je u me mríž.

).
)
.
. Ale je zlatý. Na 4 děti máme malý byt a neutáhli bychom to finančně.
A ten shon a zmatek, dnes mi je vyloženě nepříjemné jít na úplně běžný nákup. Davy nepříčetných lidí, přeplácaná výzdoba, reklamy ještě vlezlejší než obvykle a k tomu dotěrní nadhaněči z fabrik na dluhy...Vnímám to obdobně. Při naší poslední návštěvě v OV jsem byl s Quidem a Haňou venku. Přeci jenom už jsem nějaký ten pátek mimo OV a tak jsem cinknul kamarádovi, kam s děckama v neděli zajít na oběd. Tak mi poradil - IKEA. Myslel jsem pak že z toho dostanu psotník. Něco tak otřesného jsem už dlouho nezažil. Prefabrikované žrádlo drahé jako prase, všude lidí jak opic. Zkrátka děs běs. Fronty bytostně nesnáším. Než stát na něco ve frontě, tak si to raději odepřu.
Tak proč si to teda četl?