Jak se léčíte?

25.4.2020 14:05 | Přečteno: 1741× | Jen tak na okraj | poslední úprava: 25.4.2020 14:33

Jak se léčíte?

Každého čas od času přepadne nějaká ta choroba a ti prozíravější mají pro takovou situaci doma lékárničku, nebo alespoň několik léků první pomoci. V posledních diskuzích jsme se tady hodně přeli o to, jakým způsobem se mělo či nemělo postupovat. A také zde opakovaně zaznělo, na obhajobu plošných opatření, že jsou lidé nezodpovědní a tudíž je lépe převentivně nařídit plošné nošení roušky všem.

Nehodlám zde opět řešit otázku smysluplnosti roušek. Mým cílem je, seznámit vás s tím, jak sám řeším případné nemoci a za jakých okolností se ubírám k lékaři.

Svými kamarády jsem všeobecně považován za člověka, co by snad přežil i atomový výbuch, ale není tomu tak. I o mne se čas od času pokouší choroba a mám své neduhy.

Ve špitále jsem byl naposledy před 30 lety a na základě lékařského výsledku jsem byl propuštěn po 8 měsících a 4 dnech (z toho 2 měsíce ve vojenské nemocnici na Klášterním Hradisku v Olomouci) trvalou dovolenou z výkonu ZVS. Údajně jsem prodělal zánět ledvin. Faktem je, že byl nejspíš nějaký netypický, protože se na mě chodili koukat i studenti z lékařské fakulty. Neměl jsm totiž žádné typické příznaky. Cítil jsem se v životní formě, a jediné omezení uložené od lékařů bylo – vyhýbat se v maximální míře potravinám s velkým množstvím draslíku: banánům, sušeným meruňkám a pod.

Ale k věci. Jednou z mála věcí, co mě dokáže oddělat, je bolest hlavy. Nebývá to často. Objevuje se za určitých okolností, když přechází výrazná změna počasí. Ale ne z pěkného na špatné, jako to mívají revmatici, ale přesně naopak. Takže venku se vyjasní, všichni se vyhrnou radostně ven, a pro mne je nejlepší řešení situace zalézt, pokusit se usnout a přežít. Pro tyto případy mívám u sebe ibalgin 500. Analgetika na bázi paracetamolu (např. paralen, nurofen, atp.) na to nefungují. V nedávné době jsem k tomu přidal Tensiomin, což je lék na snížení krevního tlaku. Stačí jedna tableta a obejdu se i bez ibalginu. Jenže ten není volně prodejný. Předepsal ho pro podobné případy doktor mé 80 leté matce. Mám ho od ní. Ibalgin ale pomáhá i v situaci, kdy se rozbolí zuby.

Další, kdo o sobě dá občas vědět, je žlučník. Žlučníkové kameny nemám, ale tvoří se mi písek a v něm se nejspíš občas objeví větší hrudka. Která zřejmě když se tlačí žlučovodem ven, způsobí bodavou bolest v pravém podžebří. Není to nic, z čeho by člověk lezl po stěně, ale balíček zmrzlého špenátu z mražáku udělá dobře. Ale když není tak není. Nicméně pro tento případ sebou nosím cholagol. Univerzální kapky, kterými zabíjím ještě jednu mouchu. Báječně totiž protahuje dýchací cesty.

Řadu let mě trápil takový protivný problém, kvůli němuž jsem absolvoval i řadu vyšetření, při kterých zjistili jen to, že mám mírné nealkoholické ztučnění jater. Byly to takové kousavé bolesti v oblasti nad žaludkem. Objevily se po jedné temné noci, kdy mě společnost přinutila v rámci bratření vypít panáka "tatranského čaje". Nevím jestli mi to svinstvo poleptalo žaludek či co, ale od té doby jsem začal mít ten problém. Zajímavé je, že kolega který toho sajrajtu tehdy vypil celou láhev, zůstal bez následků.

Na tohle nefungovalo nic. Musím však ale zaťukat na dřevo, přestal jsem mít tenhle problém od té doby, co jsem začal pít čaj z čagy. Kamarádi si kvůli tomu ze mě utahují, ale faktem je že od té doby co to piju se mi nedělají ani opary. Ty se mi dřív vysypaly pokaždé kdy mě tzv. "střeplo". Nemám pro popsání toho stavu lepší výraz. Ale nastává v situaci, kdy je tělo zřejmě oslabené a já, místo abych šel zavčas do postele spát, to přetáhnu.

Tímhle způsobem mě to skolilo těsně před velikonocemi 2016, kdy jsem prožil to co nikdy předtím a zatím ani po tom. Horečky a zimnice mnou lomcovaly asi dva dny. Ležel jsem pod dekou, lil do sebe horký čaj s medem a citrónem a bral acylpyrin. Acylpyrin je osvědčené léčivo mého dětství a jeho šumivá obdoba je rovněž nezbytnou součástí mé lékárničky. Mimochodem, zachytil jsem článek, ve kterém se uvádí, že podle hlavního epidemiologa pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petra Smejkala, jednou z hlavních příčin úmrtím obětí va covid-19 jsou krevní sraženiny v plicích, tzv. hyperkoagulační stav, neboli trombofilie. To způsobuje ty dechové potíže. Léčí se to tak, že se podávají léky zabraňující srážlivosti krve. A mezi takové, mimo jiné, patří i starý známý – acylpyrin (či aspirin, chcete-li).

Na běžné škrábání v krku mi pomáhá orofar, ale osvědčily se mi i cucací vincentkové pastilky. Vincentku mám i v lahvičce s rozprašovačem, abych si ji mohl prskat do rypáku, když se o mě pokouší rýma a mám ucpaný nos. Občas, když se neudržím a dám si večer tatarák, mě pálí žáha – na tohle mám v lékarničce Gaviscon. A na sračku používám osvědčené živočišné uhlí – žena preferuje smektu.

Tím bych asi tak vyčerpal svoje neduhy. Občas mě ještě bolí za krkem, nebo záda, když nejedu delší dobu na kolobrndě. Na což pomáha bazén a pára. Bohužel medikamenty v současné době zcela nedostupné. S teplotou pokud možno nikam nelezu. Lépe pobýt zavčas den či dva doma v posteli, než aby se to rozjelo.

K doktorovi chodím, jen když mám pocit, že to fakt jinak nepůjde. A tak tomu bylo i teď v únoru. Kdy jsem se asi po dvou letech rozhodnul, že při té příležitosti alespoň zjistím kam mám vlastně jít. Teploty jsem neměl, jenom jsem cítil, že mám něco na plicích a necítil jsem se dobře. Nafasoval jsem tedy zmíněné vincetkové pastilky, ACC long a nazdar. S tím, že mám za týden přijít na kontrolu. Zklidnilo se to, ale těsne před tou kontrolou mi opuchla huba. Stalo se mi to za uplynulého půl roku potřetí. Poprvé v říjnu, podruhé o vánocích a teď to bylo potřetí. Pokaždé to začlo stejným způsobem a bez zjevné příčiny. Kdo mívá opary ten pocit dobře zná. Cítíte že se něco děje a jako naschvál nemáte po ruce nic čím by se dalo zakročit. Akorát že mi tentokrát nevyskočí opar, ale během deseti minut vypadám jak kačer Donald. Bylo by to k smíchu, kdyby se s tou opuchlou hubou dalo smát. Zvolna to splaskne asi za dva dny. Pochopitelně jsem se o tom doktorce zmínil, a tak jsem dostal doporučení na alergologii, kde mi udělali testy na všechno možné a pustili žilou, s tím že výsledky měly být 20. dubna.

Všechno bylo ok. Huba splaskla, cítil jsem se ok, když vypuknul blázinec kolem koronaviru. Dokud nebylo povinné nošení roušek bylo to ok. Jenže pak přišlo povinné nošení držhubky. Ok. Půlhodina na koloběžce ráno tam a večer zpátky se dala přežít. Jakožto příležitostný kuřák jsem si mohl dopřávat luxusu, že v práci nikdo nebyl, takže jsem si mohl dovolit smrdět kouřem. Ovšem pak skončila kolegům 14 denní povinná karanténa – na rozdíl ode mne byli v kontaktu s kolegyní, u níž se koronavirus uchytil zřejmě během dovolené v Itálii. A já s hulením opět přestal. Zhruba dva dny na to, o velikonočním pátku, když jsem musel dorazit do práce na domluvenou schůzku, se mi zas vrátilo to únorové pokuckávání.

Přes velikonoce se to zase zklidnilo. Kamarád jel přes Prahu a vzal mě sebou k sobě na Šumavu, kde jsme hulili jak sádroví ježci a užívali si bezdržhubkové svobody. V úterý jsem opět dorazil do práce, ve středu se vrátilo pokuckávání a ve čtvrtek jsem do toho bodnul vidle. Do pondělka jsem byl doma, ale pokuckávání neustalo. Tak nevím. Fakt je ten, že doma nehulím. Že by něco na tom závěru francouzských lékařů něco přeci jenom bylo?

Každopádně v pondělí mne čekaly tři hodiny s hadrem na hubě, během nichž jsem absolvoval pohovor a alergoložkou v průchodu před ordinací, a pokuckávání zintenzivnilo. Nicméně jsem se dozvěděl, že všechno je ok. Žádné alergie prokázány nebyly a jediný marker ukazoval na aktivní sliznice, což by mohlo způsobovat i to dráždění k tomu kuckání. Nicméně mě doktorka rovnou odlifrovala pro jistotu na koronavirový test, takže jsem se v práci ani neohřál a opět vyrazil domů.

Výsledek byl negativní. Ostatně bych se hodně divil, kdyby tomu bylo jinak, protože podle toho co se traduje by při nakažlivosti koronaviru musela být za tu dobu na prkně polovina naší domácnosti. Takže jsem vyrazil do práce, abych doma nezacláněl. V pondělí má technik od UPC dodat nový modem, tak tam sjedu nejspíš opět jenom na skok. A v úterý snad konečně začne nějakým způsobem řešit doktorka to moje pokašlávání, které je podle mě zralé na antibiotika. Jestli to ovšem do té doby opět nepřechodím.

Už jenom dovětek. Kdysi jsem v takovém případě jako nyní používal k úspěšné samoléčbě Bioparox, který ti naši … v roce 2016 stáhli. Zmizel, podobně jako bromoformiový sirup (Sirupus bromoformi compositus viz lékopis), který byl na kašel bezkonkurenčně nejlepší. Teď už jenom čekám, kdy zakážou jox – což je moje záchrana, když mě začíná škrábat v krku, zlobí zuby, nebo se objeví v hubě nějaké afty – přípravky na bázi jódu mají totiž tu vlastnost, že pronikají sliznicí a zřejmě díky tomu jsou schopny potlačovat mikrobiální bujení hlouběji než jiná forma dezinfekce.

       

Komentáře

[Mastic]

Mam tu Jagermeister, Jack Daniels:Honey, Henessy, Republica, Havana Club 7, vypil jsem uz i Novopacky lezak a zatim zadne priznaky nemam;)

[Aleš Kapica]

Alkohol užívám rovněž jako léčivo, ale nikdy ho nekombinuji s léky. Obzvláště ne když mě bolí ta hlava, protože zvyšuje tlak. Ale na ten kašel je dobrý. protože tlumí to dráždění ke kašli. Ale víc než destiláty, mi pro tento účel vyhovuje tmavé silné pivo. Ideálně svařené.

[Mastic]

Dobry odkaz. Jinak taky ibalgin(400) a zuby potvrzuju ale je dobre si uvedomit, ze prasky pomahaji docasne a treba kdyz me naposledy bolela zada a prvni den mi prasek zabral, druhy den uz vubec ani kdyz jsem vzal po nekolika hodinach druhy.

[Aleš Kapica]

Na bolesti zad bych nikdy prášek nevzal. Moje sestra měla bolesti zad, myslela si že je to jen něco skřípnutého, tak se to snažila rozhýbat cvičením. Dopadlo to tak, že koncem září najednou nemohla chodit. Ukázalo se, že v tom červnu, kdy začaly ty bolesti se jí uštípnul kousek obratle. A v to září jí v důsledku těch cvičení vyhřezla plotýnka, která ten úštěpek zatlačila do míchy – proto přestala chodit. Přišlo se na to až na manetické rezonanci. Okamžitě šla na operaci a vůbec nebylo jisté, jestli ve svých 58 letech neskončí na vozíku. Naštěstí to dopadlo dobře, i když se z toho lízala rok.

Ovšem co ji však deptalo nejvíc nebylo to že to dobře dopadlo, ale to že rázem ustalo rojení nápadníků – předtím, když s nima jezdila na bruslích a na lyžích, vypadala jako vhodný objekt k přefiknutí. Ovšem poté jak když do vrabců střelí. Rovnou jsem jí řek, že se má podívat do občanky na to kolik jí je, a svůj zájem zaměřit na zachovalé důchodce s převážně kulturními zájmy.

[otasomil]

Zdravim
Jeden znamy mel bolesti zad, chodil k doktorum a porad zadny reseni, jen prasky proti bolesti. Jednou mu otec rekl, ty nemas to vod ledvin treba? Dej si ohraty pivo, tak horky dokud sneses, tak si ohral v rendliku pivo, pil jak caj cely pullitr a druhej den uleva jak svina = parada.

[JiK]

jak by melo teple pivo pomoci na ledviny?

[Odin1918]

Neco na tom je. Kazde Sudetske dite vi, ze Karlsbader Becher-Bitter leci zaludek a Pilsner je dobry na ledviny.

[Dalibor Smolík]

Plzeňský pivovar nespadal do záboru

[JFK]

Narodil jsme se v Sudetech ale německy ani slovo. Fuj.

[Aleš Kapica]

Scheiße!

[Max]

Hmm, naposledy jsem byl u dětský kvůli tomu, že kam má prý předat papíry. Tak jsem řekl, ať to tedy hodí k tomu doktorovi, co je ve vedlejší místnosti. A pak jsem se odstěhoval. Jediný co, tak jednou za 5 let zběžná kontrola v rámci práce, kdy musí firemní doktor vystavit potvrzení, že mohu dál vykonávat svou činnost na dalších 5 let. Ten doktor měří tlak, EKG a drobný test očí, zapíše váhu, zeptá se, zda mně něco netrápí a jdu.

Pokud jde o nemoci, tak nemocný nebývám. Jednou za rok si odbydu nachlazení (škrábání v krku, možná zvýšená teplota), což řeším tak, že horký heřmánkový čaj s medem, vypotit se, k tomu česnek s cibulí (jen večer, přes den to nejde) a přes den desinfekce krku v podobě septolete apod. pastilek. Většinou dokážu na sobě poznat i mikro příznaky, takže začnu s léčbou dřív, než něco vůbec propukne. První dva dny se to zhoršuje a třetí den to jde dolu. Do týdne bývám většinou zpátky na 100%. Letos jsem to měl ale trochu horší, celkově jsem se doléčoval asi 14 dní. Asi to bylo způsobený tím, že jednak kolega měsíc kuckal (a pak skončil u doktora a doma) a já měl zase extrémní spánkový deficit (prostě hodně jsem přetáčel), takže jsem byl asi obdařen od něj.

Jinak od dětských let (základní škola) jsem měl jedinou závažnou věc minulý rok, kdy jsem skončil na pohotovosti. Vyšlo to totiž tak pěkně na Vánoce / svátky, že nebyla možnost zajít jinam. Sice jsem neměl žádné příznaky, kromě bolesti krku, ale po 3 dnech jsem si byl 100% jistý, že to musí být angína. A jelikož vím, že angína = nutnost antibiotik, tak jsem musel vyrazit za první pomocí. Na pohotovosti na mně koukali jak na idiota, ale doktor to nakonec potvrdil. Takže jsem žral 10 dní antibiotika (a 2 měsíce si dával do pořádku trávicí soustavu, ano, probiotika jsem v lékárně nechtěl) a cajk.
To, že jsem neměl žádné doprovodné příznaky u angíny si vysvětluji tak, že jsem je potlačil léčbou, kterou při náznacích nachlazení začínám aplikovat.

Každopádně začínám si uvědomovat, že přecijen trochu stárnu a už by to asi chtělo najít nějakého obvoďáka, provést krevní testy, dohonit resty v očkování atd.

Pokud jde o bolest hlavy, tak tu občas mívám ve dvou případech. První je, že když nepiju, druhým případem je, když se přetáhnu a ráno se snažím vstát a nejde to (budík zvoní každých 8min a donutí mně to vstát až třeba po hodině, nebo i dvou). V obou případech se z toho dostanu vždy až druhý den po vyspání, nebo později večer. Snažím se to překonat a tablety nežrat. Párkrát jsem si růžovou vzal kvůli soustředění (v práci se silnou bolestí, kdy jsem řešil urgentní věci a bylo to dost špatný). Pokud bych to měl zprůměrovat, tak za poslední rok jedna růžová, si myslím.

Zdar Max
PS: To jsme tak starý, že se budeme bavit o nemocech? Já myslel, že to dělaj jen důchodci :)
PPS: Ty komentáři Gréty musím přestat číst, začínám mít podobné vyjadřování...

[Max]

Jop, jinak si myslím, že pití je důležité. Osobně jedu hodně čaje. Většinou heřmánek, máta, puerh a ženšen. Vše točím, takže koupím 100g ženšenu za 1600,- a až ho vypiji a sním, tak většinou 3 měsíce pauza, i déle. To samé s Puerh čajem. Heřmánek a mátu také nepiji nonstop. Čaje střídám s vodou, občas si koupím bílinskou kyselku. Občas ochucený birel a bílé víno.
Zdar Max

[Aleš Kapica]

Ano. Spánek je hodně důležitý. A tím víc, čím je člověk starší. Naši rodiče chodí spát už v devět, pak se třeba kolem jedné na dvě tři hoďky probudí, zafungují a pak znovu spí, třeba i do desíti. I ten česnek pomáhá. Bylo to asi rok poté co mě pustili z toho špitálu, kdy na mě z ničeho nic přišel pocit, že je fakt zle. Sepsal jsem závěť, sežral palici česneku a ulehnul, smířen s tím co bude. Ráno jsem se vzbudil do krásného dne a od té doby se to už nikdy neopakovalo.

PS: To jsme tak starý, že se budeme bavit o nemocech? Já myslel, že to dělaj jen důchodci :)

Bavit se o nemocech je náhodou docela zajímavé a poučné. Jako dítě jsem ty hovory rád poslouchal, protože mě vždy zajímalo co jednou přijde a jakým způsobem se s tím ti lidi vyrovnávají. Z toho co znáš strach nemáš. Většinou mají lidé strach z neznámého. Proto se pradaxně mnoha lidem uleví, když se dozví i diagnózu která není radostná, protože už ví s čím se mají vypořádat.

To mě nejvíc sralo tenkrát v tom špitále. Odlifrovali mě na jipku, vedle chroptěla nějaká stará paní, chodili kolem mě po špičkách, jako bych ji měl záhy následovat a já se při tom cítil v životní formě. A když jsem chtěl vědět co mi teda jako podle nich je, tak všichni jen konejšivě říkali: "To bude dobrý". No znáš mě už dost dlouho na to, abys věděl jak mě zrovna tohle vztekalo. Drželi mě tam asi týden, totálně mě vyhladověli a dehydrovali, já se k umírání stále neměl, tak mě pak šoupli na normální oddělení. Ale rovnou na té jipce mi řekli, abych nepočítal s tím, že bych se měl vrátit do kasáren. Takže jsem se od té doby neholil. Po měsíci jsem tedy měl být propuštěn do civilu, jenže se mi vůbec nelíbil jejich dovětek, že "vzniklé onemocnění není v přímé souvislosti s výkonem ZVS". Což mě dožralo na max. Nikde jsem totiž nekosil tak jako na vojně, a to jsem normálně opřed vojnou jezdil v zimě a spal venku pod širákem. Takže jsem byl první a zřejmě poslední vojín, co se jim tam kdy proti učiněném u závěru odvolal. Každý jim to zřejmě bez keců podškráb, protože byl rád, že jde do civilu. No a pak bylo haló. Podle předpisu jsem totiž musel zůstat ve špitále dokud se to neprojedná. Takže z toho byl další měsíc a ze špitálu jsem odcházel nakonec koncem května, v zimním kabátě, s rezavýma peckama a zarostlý jak Rumcajs, takže mě v kasínu každý zdravil protože myslel že jsem nějaká guma – nikdo jiný totiž vousatý nebyl. A já nezdravil nikoho, protože dva dny před mým propuštěním padly za vlast moje brýle, když jsme ve špitále hráli fotbal se ztvrdlýma houskama.

[Mastic]

I ten česnek pomáhá. Bylo to asi rok poté co mě pustili z toho špitálu, kdy na mě z ničeho nic přišel pocit, že je fakt zle. Sepsal jsem závěť, sežral palici česneku a ulehnul, smířen s tím co bude. Ráno jsem se vzbudil do krásného dne a od té doby se to už nikdy neopakovalo.

To mohlo souviset s "vesmirem", ne vazne podobne na cem je zalozena astrologie.

[Aleš Kapica]

Asi před dvaceti lety jsem dělal přes kamarádku pro švýcary numerologickou aplikaci. Zpracoval jsem za tím účelem hromadu knih a rozhodně bych si netroufnul numerologii smést ze stolu jako absolutní nesmysl. Není to samozřejmě žádná seriózní věda, ale faktem je, že reflektuje empirická pozorování. Výsledkem není, že se něco stane, ale profil s predispozicemi dotyčné osoby, které někdo využije, jiný ne.

Naposledy jsem tu apku spustil (ze zvědavosti) před 12 lety, když jsem pro kamarádku z toho vyjel co vypadne pro její děti. Vytisknul jsem jí to, ale po pravdě řečeno nevím, jestli ty papíry ještě někde má, nebo ne. Někdy si říkám, že tu apku zase, jen tak pro zajímavost rozjedu znovu, ať je nějaká sranda, tak to pak budu moct porovnat s realitou.

[Mastic]

Není to samozřejmě žádná seriózní věda, ale faktem je, že reflektuje empirická pozorování. Výsledkem není, že se něco stane, ale profil s predispozicemi dotyčné osoby, které někdo využije, jiný ne.

Souhlasim, ze astrologove si predpovedi cucaji z prstu ale ze vesmir dokaze na cloveka pusobit tomu verim.

[Lorenzo]

PS: To jsme tak starý, že se budeme bavit o nemocech? Já myslel, že to dělaj jen důchodci :)

Nejsme, ale az duchodce odnese rozvolnovani, budeme staresinove my tricatnici a prevezmeme jejich agendu.

[Aleš Kapica]

Když už jsi to takhle nakousnul. Tak můj skeptický názor je ten, že z nás, aktuálních padesátníků, zřejmě důchodci v téhle zemi nikdy nebudou. A ten názor je po uplynulých dvou měsících silnější než byl předtím.

[Člověk z Horní Dolní]

Zalezi na nemoci, pri nachlazeni nebo chripce ibuprofen nebo paracetamol, pri bakterialni infekci antibiotika.

[Aleš Kapica]

Ibuprofen, by se stejně jako aspirin nikdy neměl brát na lačno. Ovšem žaludeční vředy mi přijdou přijatelnější riziko, než játra odpálená paracetamolem, který reklama tlačí do hlavy horem dolem ve všech možných podobách.

[PepaSFI]

kdysi jsem slyšel od jednoho člověka jak se někde v sousedství mladá holka, asi 15 let, trávila práškama. Vzala co našla, Ibalgin a paralen a bylo to dost špatný. Přežila ale moc nechybělo a játra samozřejmě zasažený, dieta na dlouho. A všichni kolem se divili že nejhorší není ten zářivě, nebezpečně červený Ibalgin ale ty prosté bílé tabletky Paralenu které každý bere furt. Prý stačí vzít dvě tři platíčka Paráče a je zaděláno. Játra na cucky, když se na to přijde včas, kouká z toho jen pár měsíců až let na jaterní dietě. Přidat trochu alkoholu, tak je úspěch zaručen.

[Max]

Tak nebezpečnost paralenu je známá věc.
Zdar Max

[Dalibor Smolík]

Ibuprofen, paracetamol a aspirin - to vše mám zakázané. Každé nachlazení je trochu problém.

[Člověk z Horní Dolní]

Proc zakazane?

[Dalibor Smolík]

Mám vážně poškozená játra a žaludek. Veškeré léky, které obsahují paracetamol zatěžují játra, aspirin žaludek. Následky přechozené žloutenky a boreliozy. Výjimkou je jednou za čas ibalgin, pokud je to nutné. Stejný problém s veškerými léky na bolest.

[trekker.dk]

To vám nic nezežloutlo, že jste přechodil žloutenku?

[Dalibor Smolík]

Těžko posoudit. V pátek mi vyletěly horečky kolem čtyřicítky bez rýmy, kašle apod. Když to nepomáhalo, odvezli mě na o víkendu na pohotovost. Tak mi doktor od dveří rovnou řekl, že je to viróza, změřil teplotu, kteráý byla už jen zvýšená a v pondělí jsem měl teplotu normální .. asi za měsíc, dva mě začalo bolet na pravém boku, šel jsem pro jistotu na krevní testy a už mě doktorka volala, abych okamžitě přišel, že jsem přechodil žloutenku. Fakt je, že asi 2 týdny před horečkami jsem byl pomáhat uvádět do provozu stroj ve fabrice ve východním Turecku.

[trekker.dk]

No, jít s čímkoliv na pohotovost, to je vždycky velká pravděpodobnost, že se na vás vy****ou. Ale s tímhle průběhem by žloutenku asi přehlídlo hodně doktorů...

[Dalibor Smolík]

Asi přehlédlo, i když jsem mu sdělil, že jsem měl velmi tmavou moč. Tehdy mě nenapadlo to s něčím takovým spojovat, ale doktora to napadnout mohlo ..dneska už o těchto nemocech vím pochopitelně o trochu víc.

[vencour]

Hm, nevim, tak nějak prevence mi stačí většinou. A v poslední době i česnek + kaki + kiwi. A třeba někdy víc klidu.
Samozřejmě i něco jako "fyzikální příprava na výkon", zahřát trochu před zátěží. Vyhýbat se velkým změnám teploty, propocení a tak.
I ten "přežívač" co mluvil o teplu ve spacáku zmiňoval 100W dá člověk, pokud je zima, zahřát se, ne propotit.
V principu by šlo říct "rozumět nějakým stavům a držet se jejich podmínek, kdy platí", člověk dává pozor od do, snese od do. Při stárnutí/únavě se hranice někam posouvají. Klesá účinnost orgánů, zase chodit tomu naproti. Takže i ignorovat nějaké hecování okolí.

[Aleš Kapica]

Kamarádův otec, který na straně wehrmachtu přežil ruské tažení měl vždy největší paniku z průvanu. A přiznám se, že i mě dost vadí, jak by mohli potvrdit kolegové. A pokud je člověk ještě propocený, tak je to hotovka. Zrádné jsou v tomto směru klimatizace. Studený vzduch (průvan), venku vedro (člověk dorazí zplavený) a do toho ještě bordel, co se množí ve zvlhčovači té klimatizace, který pak víří všude po místnosti.

[Max]

Klimatizace většinou nemívají zvlhčovač. Zvlhčovač je drahá sranda.
Zdar Max

[Aleš Kapica]

Ta naše ho má. Je bohužel poněkud naddimenzovaná. Dokonce abychom snížili ten průvan co dělá, jsme zavěsili jakouzi záclonu, aby ten proud vzduchu alespoň trochu rozbíjela. Děsně to fučí i při nastavení na minimum.

[PepaSFI]

ty klimatizace, to je děsná věc. Obvykle v tom mívá prsty maniak co si myslí že to musí fučet jak v tunelu a dělat jinovatku na kafi aby bylo znát že tu klimu máme. Spousta lidí to dělá v autě a v budovách taky. Venku hic že i stíny lezou do stínu, vlezete dovnitř a tam fujavice div že v tom nelítá sníh. Pak všichni chrchlají, mají sopel u nosu a jsou zachumlaní ve svetrech jak v únoru. Ono tam nemůže být příjemných 23 stupňů, musí to fučet ledový.

[Odin1918]

Myslim, ze si neumime predstavit, cim prochazeli vojaci na vychode.. irgendwo im tiefen Russland.

[pavele]

Na tu bolest hlavy - někdy je to způsobené špatným pitným režimem - málo vody -> hustá krev -> špatně se protlačuje cévami v hlavě.

Jinak mi lezou na nervy současní důchodci, připadají mi zdravější a vitálnější než já. Bude to asi tím životem za komunistů. :)

[Odin1918]

Musim zaklepat, ale zdravicko mi slouzi, jak se patri. V nemocnici jsem nepobyl nikdy. Antibiotika si ani nepamatuji, kdy jsem bral naposledy. Jako prevenci pouzivam whiskey a pivo. Vetsinou samozrejme v rozumne mire neotupujici smysly. Take jsem castecny otuzilec. Koupu se obcas v rybiku tak od brezna do rijna/listopadu. Take jsem posledni roky omezil doma topeni, coz si myslim, ze take pomahani k trenovani tela. Drsneji to aplikuji, pokud doma nejsou potomci - 17 stupnu nemam problem byt v tricku a kratasech. Pokud je doma manzelka a potomci, topi se na 21/22, coz je mene ne drive 24/25. Muj ded, jehoz vek ma jiz tri cifry, to aplikoval podobne. Jeste k tomu byl hodne liny a casto se sel po vydatnem jidle vyspat.

[otasomil]

Moje zkusenosti - hlavne prevence - dostatek spanku napomaha opravdu hodne, zdrava strava, hodne ovoce, zeleniny, prirodni potraviny obecne, ryby v konzervach jsou tez dobre, vyhnout se polotovarum a jinym predpripravenym potravinam, hodne pit nejlepe vodu s pridavkem vymackaneho citronu. Vynechat vsechny ty srance v PET lahvich. Pivo taky dobry tak 2-3 deci denne pred spanim pripadne cisty destilaty - jeden panak pred spankem. Relaxace v ruznych pozicich tela ktere nejsou bezne pri kazdodenni cinnosti - toto jsou principy jogy

[PepaSFI]

už mi je taky padesát a tak bych měl mít po kapsách solidní lékárnu, jenže já tomu vzdoruju. Po otci jsem zdědil nadváhu, jenže cholesterol ani vysoký tlak nemám takový aby to stálo za léčbu. Sice mi doktorka při mých velmi řídkých návštěvách tvrdí že je potřeba udělat nějaký vyšetření, ovšem EKG bylo bez potíží a tak vzdoruju. Zkrátka zapadám do teorie spiknutí, že není člověk zdravý, jen nedostatečně vyšetřený.

Po matce mám křivý zuby, sice mi je v dětství rovnali ale bezvýsledně, mám hubu jak náhrobní kameny na židovským hřbitově. A opět teorie spiknutí, někdy před patnácti lety jsem přestal chodit k zubaři, mimochodem proto, že to byl arogantní kretén který zřejmě kolegyni způsobil komplikovaný zánět protože při práci žral banán. Zvláštní je že od té doby jsem zubaře nepotřeboval. narozdíl od lidí kteří chodí na prohlídky a obvykle tak měsíc po prohlídce musí na akutní ošetření.

Vlastně jediná obtížná potíž která mne trápí je kašel. Kašlu víc a déle než je obvyklé. Moje sezóna je obvykle tak od ledna do června, takže koronáč mě zastihl v plné parádě. To zakašlete v kauflandu a kolem se plaší důchodci. Kdysi jsem se s tím dostal k plicnímu. Po několikaměsíčním braní jakýchsi oblbováků a docházení do ordinace kde jsem obvykle strávil půl dne čekáním se dostavil výsledek. Prostě jsem se smířil s tím že kašlu dál a nic moc se s tím nedá dělat.

Takže můj postoj k lékařství je poněkud rozporuplný. Velice uznávám umění některých oborů ohledně akutních zásahů, chirurgie a podobně ale jsem velmi skeptický k "léčbě" chronických potíží a proto se dost důsledně vyhýbám dnes tolik propagovaným preventivním vyšetřením. Nechci skončit jako můj otec který měl prášků hrsti a jedny ty patáky mu zhorovaly dvě další nemoci a léky na ně mu zas dělaly potíže s dalšíma. Vlastně asi neexistovala kombinace která by nevadila. Každý doktor měl svou pravdu a nebyla žádná koordinace aby se to nepobilo.

Takže dokud mě nedostanou, vystačím si s Ibalginem, Aspirinem, ideálně tím originál německým, má trošku jiné složení a mám pocit že tolik nedráždí. A preventivně přes zimu zobu vitamin C, čemuž přičítám že jsem chřipku neměl nejmíň deset let a kromě zmíněného kašle nemívám ani takové ty běžné zimní chcíplotiny. Jo a potřeboval bych zhubnout, jenže copak to jde? Pracuju manuálně, v práci furt na nohách, odpoledne taky. Jestli mi někdo poradí ať sportuju, vezmu ho do lesa. Uvidíme jestli ho po pár kouskách dřeva bude ještě lákat sportování.

[Max]

Já pár zubařů vystřídal a skončil jsem u mladýho šikovnýho kluka. Budu se ho držet, dokud to půjde. Všechno vysvětlí, vše probere, popíše, chce znát i můj názor, práci odvede kvalitně atd.
Zdar Max

[Blaazen]

Něco o tom kašli (jsem nedávno četl).

[Aleš Kapica]

Jako bych četl o tom, jak měl před lety problém s kašlem náš syn. Žena hledala příčinu v alergii na kočku, což jí nakonec nějakým testem potvrdili. Fakt je ovšem ten, že dnes má syn přítelkyni co má doma kočky tři, poměrně často u ní přebývá a žádné problémy obdobného typu nemá.

[Dalibor Smolík]

Alergie se vyvíjejí, mizí a objevují se jiné. Není to tak, že by jeden člověk měl alergii na něco celý život.

[Max]

Tak tak, navíc pokud jde o alergii na kočky. Ženka je na ně také alergická, ale jen do určité chvíle. Tzn., že na kočky, co máme doma, nereaguje, ale jen na ty, co osahává venku. Když domu dotáhneme novou kočku, tak žence trvá cca 2 měsíce, než si na ní zvykne. Po této době nemá na ní alergické reakce.
Zdar Max

[Aleš Kapica]

Něco na tom bude. Já jsem začal být alergický na šiřitele katastrofických scénářů. Dříve mi přišli spíš k smíchu, ale dnes, když vidím jakou hysterii jsou schopni během krátké doby rozdmýchat, mi přijdou silně nebezpeční.

[JiK]

Mas ciste filtry do cinske plynove masky, ve ktere ted budeme vsichni povinne dalsich 28 let chodit? I kdyby to melo zachranit jediny zivot...

[Aleš Kapica]

A všichni budou chodit pravidelně na povinné odběry na vyhrazená odběrná místa. Třeba na náměstí Míru

[prqek]

A také zde opakovaně zaznělo, na obhajobu plošných opatření, že jsou lidé nezodpovědní a tudíž je lépe převentivně nařídit plošné nošení roušky všem.

To tu asi taky nejednou zaznělo. Ale taky taky mnohokrát (odhaduju, že víckrát) zazněl jiný důvod. Schválně, jestli přijdeš na to, jaký.

[Dalibor Smolík]

No trochu to připomíná můj příběh, který začal už před rokem 2000 a značně mi omezil větší aktivity v životě i pracovně, díky tomu jsem se začal zajímat trochu o výpočetní techniku a její využití a pomoc v práci, doktor na pohotovosti jaksi přehlédl aktivní žloutenku a poslal mě domů, že mám letní virozu. Ze ztučnění jater byla agresivní forma "NASH", chvíli to bylo lepší a pak to v roce 2011 udeřilo znovu, kolečka doktorů, operace, biopsie, lumbálka, prostě děs . Objevili protilátky na boreliozu, neurolog mě zachránil z kolečkového křesla a po stovce injekcí nejrůzněšjího druhu jsem mohl trochu fungovat. A k tomu pak biologická léčba, injekce do břicha. Teď naštěstí jen prášky, asi 25 ks denně. Ale hlavní je, že jsem aspoň přežil. Žádný alkohol a doživotní dieta. No a koronavirus? snažím se tomu vyhýbat, jak se dá .. prý patřím mezi nejrizikovější skupinu kvůli té biologické léčbě. No, jak se člověk dostane k doktorům, tak ho ze svých spárů nikdy nepustí

[tramta]

Zaujala mě ta bolest hlavy - to mívám stejně (tak 1x až 2x do měsíce). Zajímavé je, že na to naprosto spolehlivě zabere original Ibalgin, ale "jako ibalgin" ne (žena jednou koupila v tuším dr.max nějakou náhražku a nic).

[Dalibor Smolík]

Ibalgin je jediný prostředek, který občas můžu, zabírá se zpožděním, ale pomáhá. Náhražky nebrat ..

[JiK]

Nemuze to byt psychosomaticke?

Zrovna temi generiky (nahrazkami) se celkem zabyvam, a nejenze je tam identicka ucinna latka (stejna molekula te aktivni chemie) ale musi byt shoda v Q1, Q2 a Q3. Vyrobce tedy na nekolika ruznych sarzich prokazuje shodu Q1, Q2 a Q3. Tedy Q1=kvalita, rozumej cistota, potence, primesi, etc, Q2=kvantita, tedy nominalni mnozstvi, skutecne mnozstvi a histogram mnozstvi na tabletu s identickou distribucni funkci, a Q3=forma, tedy treba i to, jak mala jsou zrna te aktivni latky, jak jsou namleta, nebo vysrazena, a jaky maji tvar pod elektronovym mikroskopem...

[tramta]

Hmmm, psychosomatické to nebude (ani ta hlava ani ty náhražky :), nejsem typ co musí mít kafe z konzumu a ne od žida a klobásky jedině od Franty....

[_]

DVojitý slepý test nebo to jsou jen kecy

[Dalibor Smolík]

Tak ty klobásky od osvědčeného Franty bych určitě nepodceňoval. Protože to, co se do nich někdy dává, je dost sajrajt.

[Aleš Kapica]

Ještě lepší byl Tramal v kapkách. Ale není volně prodejný, a když jsem ztratil, tak jsem to nahradil tím Ibalginem (ibuprofenum), který je dostupnější. Záleží ale na dávce. 200 je málo.

[PepaSFI]

Tramal je opiát, někomu je po něm velice špatně a je silně návykový. Lékárny Dr.Max prodávají Ibuprofen, tedy podobný lék jako Ibalgin ale pod generickým názvem účinné složky. Tedy i účinek by měl být stejný. Celé složení jsem nehledal, může se to lišit a mít některé odlišné vlastnosti. Mám s tím zkušenosti u Aspirinu. Náš Acylpyrin a německy Aspirin mají stejnou účinnou látku ale jiné ty ostatní věci, například tu hmotu co to drží pohromadě v tabletkách. Acylpyrin mi dráždí žaludek, Aspirin ne.

[Dalibor Smolík]

To je zajímavé, po Ibuprofenu mě bolí žaludek, ale po Ibalginu ne. A je to vyzkoušeno víckrát.