Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Nadšený programátor a občasný pisálek.
a použitelnost je horší než u starých telefonů.
V tomto článku srovnám, čím se klávesnice telefonů v průběhu let liší, co je té v KEYone lepší a co je horší (toho je bohužel více).

Srovnání telefonů Sony Ericsson P1i (2007), HTC ChaCha (2011) a BlackBerry KEYone (2017) – ano, rozměry jsou skutečné, dřív byly telefony opravdu tak malé. Povšimněte si velikosti a typu klávesnic a velikosti okrajů jednotlivých telefonů. P1i má kolébkovou klávesnici, na levé straně JogDial (geniální kolečko pro posun v textu) a uschovaný stylus. ChaCha má speciální klávesy pro šipky, ale kvůli velikosti nelze psát jednou rukou. Dole je tlačítko pro rychlý přístup na Facebook (zbytečnost, ale šlo předělat na rychlý přístup k foťáku nebo k baterce). Přestože je KEYone co do plochy téměř 2x větší než P1i a má o 1/3 větší klávesnici, má menší výběr dostupných kláves, chybí šipky, a celkově méně pohodlnou klávesnici.
)
).
Snad příště. Snad se vrátí klávesnice, kde bude trochu logičtější výběr znaků, JogDial a ideálně i čtvrtá řada písmen. Spíš se ale bojím, že je to poslední výkřik QWERTY klávesnic před jejich definitivní smrtí. Uvidíme. Každopádně jsem za KEYone rád
Tiskni
Sdílej:
Vlastně i když si čtu, na co vlastně odpovídám, tak jsem rád, že mi klávesnice nepřekáží.U tohohle mě třeba štve, že neustálým zapínáním a vypínáním klávesnice se mi zakrývá kus obsahu, nebo se ten obsah rovnou posune nad klávesnici. Takže když chci na něco reagovat, tak zobrazením klávesnice se mi to „něco“ posune ze zorného pole (nebo někam, kde to předtím nebylo). To je lepší, když tam něco (malého) překáží, ale překáží to konstantně a nemění se to. Ale jinak to mám podobně.
Na P1i, přímo na tom zařízení, jsem svého času programoval ve speciálním jazyce mShell, a naprogramoval jsem toho spoustu, včetně piškvorek, hexxagonu (obojí s inteligencí protivníka), min, dokonce jsem udělal i debugger a dekompiler (který jsem nakonec nezveřejnil). Na tom telefonu jsem psal i různé podpůrné prográmky apod. Strávil jsem určitě stovky, možná tisíce hodin programováním ve vlaku, ve škole apod. Nedělal bych to, kdyby to nebylo snadné. Na KEYone bych ale dneska programovat nechtěl (ale možná jsem taky jen zpohodlněl).
Kdysi dávno jsem toho napsal docela dost třeba i na PMI-80 nebo TEMS, ale rozhodně to neznamená, že by se na tom psalo dobře.
Na psaní mám dneska kvalitní klávesnici k počítači. Telefon používám kromě telefonování ke "konzumaci obsahu" a občas pro krátké odpovědi na urgentní emaily. Hardwarová klávesnice mi u telefonu nechybí.
Má QWERTY v dnešních telefonech ještě smysl?
Begging the question.
Tak v prvé řadě otázka a odpovědi matlají dohromady nesouvisející věci: fyzickou/virtuální klávesnici a její konkrétní uspořádání.
QWERTY ztratila svůj původní smysl (bránění zasekávání klapek mechanického psacího stroje) po dvaceti letech – na přelomu 19. a 20. století, když se začal používat jiný mechanismus. V elektrické klávesnici nikdy smysl nedávala – až nyní velké vzdálenosti mezi některými po sobě následujícími symboly zlepšují úspěšnost algoritmů pro automatické opravy překlepů.
Osobně se ale spíš ptám, zda je nutné mít v kapesním zařízení vůbec „single-tap“ klávesnici s tlačítkem pro každý (základní) symbol, a tady aspoň 30-40 tlačítek.
Už před mnoha lety jsem si na PalmOS oblíbil původní Graffiti, tedy rozpoznávání „rukopisu“ na dotykovém displeji, ale s písmem zjednodušeným do podoby poněkud blízké těsnopisu – což s dnešními dotekovými displeji může mít podobu gest (de facto od Swype po např. MessagEase).
Nebo nakonec – proč od těsnopisu nejít opačným směrem ke stenografii? Hardwarový stenotyp se kapsy vejde také.
Každopádně v kapse se mi miniaturizovanou konvenční počítačovou klávesnici rozhodně nosit nechce, protože ze zkušenosti je to další křehká mechanická věc, která něco váží, opotřebovává se a v případě konstrukce „cihla“ ubírá místo displeji… Ostatně, i ta mechanická provedení s nejlepší reputací mě vůbec nepřesvědčila.
Jasně, tím QWERTY jsem prostě myslel hardwarovou klávesnici (v jakémkoli uspořádání).
No a to je právě zcela mylné. Reálně tu byly produkty s 12tlačítkovou fyzickou klávesnicí, GKOS aj. – současně QWERTY není nijak vázána na fyzickou realizaci: může být virtuální, promítaná…
Považuji je za nejrychlejší způsob zadávání informací do zařízení.
To je opět zavádějící (pominu vůbec rozdíl mezi informacemi a daty). Dneska řada uživatelů mobilních zařízení např. neopisuje adresu, nýbrž naskenuje QR kód. Prostě záleží charakteru dat, uživateli a prostředí – existuje bezpočet různých metod, které se liší vhodností.
S HW klávesnicí píšu klidně 5 znaků za sekundu (nebo i víc, podle velikosti).
Ostatně, „single-tap“ klávesnice ani zdaleka není nejrychlejší, nehledě k udržitelnosti takové rychlosti se zachováním pohodlí. Pak se např. u ťukání palci na telefonu setkáváme s de Quervainovou nemocí.
Hlasové zadávání je pak úlet, který je použitelný jen když jsem doma sám a diktuju e-mail. Na zbytek času a práce je IMHO k ničemu.
Konverzace mj. o laryngofonech zde již dříve proběhla, nebudu se opakovat.
Stenografie je totéž co těsnopis (?).
Stenografie je historicky těsnopisectví, stenograf těsnopisec, těsnopis (shorthand) písmo a stenotyp zařízení typicky s akordovou klávesnicí pro efektivní zápis (česky se tomu říká dost blbě strojový těsnopis, přestože výstupem – aspoň dnes – není žádné alternativní písmo).
Těsnopis je blbej v tom, že se ho musí člověk učit.
Každou efektivní metodu se člověk musí učit, ať je to drill rukopisu a dříve krasopisu na základní škole, kdy je neuroplasticita největší, nebo používání libovolného paradigmatu klávesnice, nebo cokoliv jiného. I správně mluvit se člověk musí učit – a většina lidí tak nikdy neučiní, stejně jako v případě té klávesnice… a nakonec právě QWERTY je těžká na naučení, naprosto nedidaktická. Také proto ji málokdo ovládne, odtud žalostná průměrná rychlost psaní ~45 slov za minutu na konvenční klávesnici. Ne že by dnes na rychlosti záleželo (protože automatizace), ale je to snadno měřitelný ukazatel.
On je i dost problém změnit zastaralé QWERTY na něco jiného, protože lidé jsou prostě zvyklí a vyžadují to. Co nemá QWERTY nikdo nekupuje, a co nikdo nekupuje se nevyrábí, nebo je to příšerně drahé.
Nikolivěk – už několik dekád je tady doba „softwarově definovaných klávesnic“ (podle vzoru „softwarově definované rádio“). V době levných mikročipů, 3d-tisku atd. jsou přístupné i modifikace na úrovni firmwaru, potažmo zcela vlastní vstupní zařízení.
chybí mi tam ta hmatová odezva. Odezva PŘEDTÍM, než tlačítko zmáčknu. Nelze psát poslepu
To jsme ale (a) zpět u trvání na stále stejném paradigmatu, (b) ve fázi učení se, kdy je hmat nutný k lokalizaci, což s efektivním tréninkem hmatové paměti odpadá.
Ostatně, i ta mechanická provedení s nejlepší reputací mě vůbec nepřesvědčila.A čo tak spravovať server na diaľku, u mňa nad Desire Z už nič viac nebolo. Inak keď sme pri tom, nemal si ho aj ty? (Ak áno, mal by som jednu technickú otázku.)
Jdou jen přemapovat klávesy na softwarové klávesnici (což je k ničemu). Dlouho jsem to teď nesledoval, ale co jsem rychle zagooglil, tak to furt nejde. Dost lidí si i stěžovalo, že klávesnice nejde přemapovat na QWERTZ (nebo AZERTY) a tam nakonec začali vyrábět speciální verzi i s jinými popisky.
musel bych někde vyštrachat rukavice, u kterých si předem ověřím, že už na ruku v nich displej nereagujePárátko, plastový zubní kartáček, …
alt.
Ani jsem si ji předtím nevšiml.
Ty znaky s diakritikou přes Alt jsem nikde v nastavení nenašel – můžeš mě nějak navést? A jak se pak zadávají speciální znaky? Díky
psát bez diakritiky a nechat si ji doplňovat prediktivním slovníkemJo, s tímhle je prča. Nedávno mi manželka psala "Tady hotovo, jdu na bundu". Po čtvrthodině přemýšlení, co jsem opět prokoučoval, jsem jí zavolal, abych se dozvěděl, že nekonečná inteligence její SW klávesnice opravila "gyndu" na "bundu". Moje volba? Zdebilizovaná SW klávesnice tak, aby mi necpala ani nabídky ani neopravovala. Ušetřím si starosti s podobnými příhodami a jako bonus získám víc prostoru na displayi. A že píšu "digitalni cestinou"? To je u telefonu každýmu ukradený...