Certifikační autorita Let's Encrypt oznámila, že bude volitelně nabízet krátkodobé certifikáty s šestidenní platností a navíc s možností vystavit je na IP adresu. Zvolit typ certifikátu bude možné v certifikačním profilu ACME.
Herní konzole Nintendo Switch 2 byla oficiálně potvrzena. Vyjde letos. Trailer na YouTube. Více ve středu 2. dubna na Nintendo Direct.
Byl vydán Linux Mint 22.1 s kódovým jménem Xia. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Linux Mint 22.1 bude podporován do roku 2029.
Google Chrome 132 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 132.0.6834.83 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 16 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Byla vydána verze 11.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 11.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 3.4.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 6 zranitelností.
V srpnu loňského roku byla vyhlášena RP2350 Hacking Challenge aneb oficiální výzva Raspberry Pi na prolomení bezpečnosti mikrokontroléru RP2350. Povedlo se. Včera byli představeni čtyři vítězové a jejich techniky.
Na čem aktuálně pracují vývojáři open source operačního systému Haiku (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za prosinec 2024. Vypíchnuto je začlenění webového prohlížeče Iceweasel, tj. alternativního sestavení Firefoxu.
Tetris a DOOM běžící v pdf. Proč a jak v příspěvku na blogu.
Společnost Oracle představila sadu nástrojů a skriptů pro sběr a analýzu dat o stavu linuxových systémů a jejich ladění pod společným názvem Oracle Linux Enhanced Diagnostics (OLED). K dispozici pod licencí GPLv2.
Mám rád hotovost a používám ji jak jen to lze. Kartou neplatím v podstatě nikdy (ačkoliv jich mám několik). S placením kartou mám totiž dva velké problémy: neanonymitu (budoucí zneužitelnost) a nemožnost kontroly peněz (já obchodníkům poskytnu údaje, oni si strhávají peníze jak chtějí a já to můžu akorát reklamovat).
Existují nějaké možnosti, jak tyto problémy eliminovat? Např. přes placení mobilem? Zatímco neanonymitu platba mobilem určitě neřeší (spíše ji ještě zhoršuje), tu kontrolu peněz by možná mohla. Existují anonymní předplacenky, ale ty jsou jednak drahé, jednak se šílenými limity, a stejně nejsou anonymní v rámci karty (identifikací kterékoli z plateb je odhalena celá identita).
Neanonymita: Vědět, co kdo platí je strašně mocný nástroj. Samotná existence mocného nástroje znamená to, že stačí jen málo na transformaci z „dobré“ vlády „zlou“. Náklady potřebné k vybudování teroru se tedy značně sníží; tím se značně zvýší i pravděpodobnost, že teror skutečně přijde. Viz třeba krásný článek zde.
Toto je komplexní téma, zatím asi úplně neřešitelné (a zejména chybí politická vůle to vůbec vnímat jako problém). Zajímají mě tedy spíše ostatní technické body.
Karta je pasivní: Po předložení karty nemám žádnou šanci ovlivnit výši platby a počet plateb, které si obchodník strhne. Výši platby vidím na terminálu, který mi dal obchodník; tj. na cizím zařízení, jehož vnitřek neznám a nemám šanci jej ovlivnit. Do stejného zařízení zadávám i PIN, který tím může okamžitě uniknout. Navíc po této platbě mi obchodník může strhávat i další částky, aniž bych měl možnost tomu aktivně zabránit (jedině platbu pak zpětně reklamovat, ale v tu chvíli už peníze nemám).
Na kartě prostě chybí nějaký aktivní prvek s displejem a čudlíkem, který by říkal: „chci platit XX Kč firmě YY (certifikát od ZZ). Opravdu provést?“ Platbu chci potvrzovat na zařízení, nad kterým mám kontrolu, ne na podstrčeném terminálu, navíc pokaždé jiném.
Nevidím, jestli mám na kartě dostatek peněz a ani nemám žádnou možnost to spolehlivě zjistit. U hotovosti je to snadné – kouknu do peněženky a (s výjimkou padělků) můžu s penězi počítat. U karty nevidím nic. I když vím, kolik mám na účtu (nebo vím, že mám dostatek), nevím, jestli už jsem nevyčerpal limity. Pamatovat si aktuální stav vyčerpání denních, týdenních a měsíčních limitů a přepočítávat to v hlavě po každé platbě je náročné.
A i když znám i ty limity, nemůžu si být jistý, že mezitím neproběhla blokace účtu třetí stranou. Například proto, že se bance vaše transakce zdají podezřelé (a proto MUSÍ účet do vysvětlení zablokovat). Nebo proto, že vám nějaký zákazník před týdnem zaplatil na účet špinavými penězi. V takovém případě se o blokaci dozvíte skutečně až u pokladny; banky mají totiž povinnost majitele „nevyplašit“ a tedy nedat mu o blokaci vůbec vědět, a to tak dlouho, jak jen to je možné. A případné problémy aktivně zapírat nebo banalizovat (spekulují na to, že třeba na účet pošlete další peníze). Nebo nelze zaplatit prostě proto, že máte nějakou exekuci, která proběhla mezi začátkem nákupu a příchodem k pokladně (a která nemusí být ani oprávněná, ale řešte to v supermarketu při placení…).
Platební karta má na sobě spoustu pastí, které můžu jako uživatel jen špatně eliminovat. Např. číslo karty, datum platnosti s CVV2 kódem, které zcela dostačují pro internetovou platbu (díkybohu za 3D Secure) nebo NFC kód, s nímž lze platit offline i do mínusu (což po vás bude následně banka vymáhat). Odchycení těchto informací je velice snadné (kamery u pokladen…) a do prvního zneužití nezjistitelné. Jediná obrana je buď nastavit nulové limity (což třeba u NFC bývá problém), nebo platbu až zpětně reklamovat; to jsou ale jednak peníze už v tahu, a jednak musím včas kartu nechat zablokovat. Nutnost nechat zablokovat kartu navíc porušuje princip „dokud nic nedělám, nemůže se nic stát“; naopak musím pořád hlídat, jestli kartu mám, a i pokud ji mám, zda z ní i tak neodcházejí mnou nepovolené transakce.
Opakované platby: existuje situace, kdy obchodník z použité karty strhne peníze znovu a nepomůže vám ani reklamace. Stačí, když obchodník řekne, že jste se zavázali k opakované (rekurentní) transakci. Já to můžu rozporovat, a obchodník následně dokazovat, že jsem to kdesi odsouhlasil, nicméně obchodník většinou tahá za delší konec provazu a do těch podmínek to schovat… Takže nakonec zjistíte, že jste se zavázali k něčemu, co nechcete, aniž byste k tak nebezpečnému kroku museli dávat explicitní souhlas. To souvisí s tím, že jak jednou dáte obchodníkovi kartu do ruky, může si strhávat co chce a vy to musíte až zpětně reklamovat (a nelze tomu předem předejít).
Jak z toho ven? Hotovost je pořád fajn, ale všímám si, že obchodníci se u ní na mě dívají víc a víc divně. Zvláště u vyšších částek. Někteří obchodníci už dokonce ani hotovost nepřijímají. A obávám se, že tento stav se bude do budoucna jenom zhoršovat. Zároveň si ale uvědomuju, že platba kartou má zase hromadu jiných výhod (vždy dostatek peněz při konstantním riziku krádeže, žádné problémy s drobnými, žádná rizika padělků…), takže bych tomu alespoň občas šanci chtěl dát.
Máte někdo nějaké řešení, jak alespoň některé ze zmíněných bodů vyřešit?
Tiskni Sdílej:
Nevidím, jestli mám na kartě dostatek peněz a ani nemám žádnou možnost to spolehlivě zjistit.Tak na kartě je limit a jde asi spíš o to, nepřekročit limit a nemít potom někde nepříjemnost z toho, že nejde něco platit. No a měl bych mít přehled o tom, kolik jsem asi tak utratil a pokud nemám, tak je problém asi jinde než v kartě.
U hotovosti je to snadné – kouknu do peněženky a (s výjimkou padělků) můžu s penězi počítat.Asi bych byl hodně nervozní, kdybych u sebe nosil hotovost rovnající se limitu na kartě. Když vím, že někde budu platit hotově, vezmu si pouze tolik + něco málo navíc. Takže pohled do peněženky stejně neodráží stav účtu. Ještě k tomu bodu, že o vás budou vědět všechno. No a víte že největší anonymita je v davu?
Počítačům je jedno, jestli mají ke zpracování údaje 100 lidí, nebo 100 mil. lidí.Ano a cílem je zapadnout mezi ten šedý průměr. Takže pokud budu vypadat jako průměrný nezajímavý člověk od vedle, na účtu bude běžný nezajímavý provoz a své aktivity si financovat nějak jinak (a to zrovna rozhodně ne v hotovosti běžnými penězi), tak mám větší šanci se skrýt v davu. Vem si, kolik zločinců mělo historii jako velmi milého pána, co nám pomáhal na zahrádce a v neděli chodil do kostela.
Takže pokud budu vypadat jako průměrný nezajímavý člověk od vedle, na účtu bude běžný nezajímavý provozProblém je, že já nedokážu předem určit, která „běžná činnost“ se časem ukáže že byla riziková a že by bylo lepší aby o ní nikde logy nebyly.
Tak počet účastníků na jedné stanici je u GSM omezený multiplexací ve frekvenci a čase a daným kompresním algoritmem. Neomezeně účastníků tam fyzikálně nenarveš. Možná bys tam narval víc účastníků s lepší modulací a kompresí, ale to by se musely mobily i stanice měnit každý rok a nebyly by zrovna levný.Na LTE jich nacpeš hodně, ale hlavně ti nic nebrání tam nacpat hodně nanobts / kanálů / antén se slabším výkonem.
Proletář M_train z modré mafie je programově proti všem úspěšným, bohatým nebo inteligentním spoluobčanům. Takže je prostě vinnen.Chlape, nejseš ty převlečenej Odin1918 (nebo kolikátka to byla). A nebo je to parodie a mě to nedošlo?
Kdyby jeho otec, mimochodem s manželkou stíháný pro zpronevěru docela dost mega, neplatil celou tu mediální kampaň na přesvědčení veřejnosti o pravdě jeho feťáckého synka, kdyby už zcela bezprecedentně do kauzy nevstoupila bývalá ministryně, a kdyby se pro veřejnost nepouštěly pouze vybrané části materiálů, mohl bych o věrohodnosti soudního verdiktu pochybovat.
Já si pamatuju, že když jsem o tom porpvé slyšel (= četl v novinách), tak byl taky hned první dojem "chudák kluk, zase justiční omyl". jenže když jsem pak dál viděl, jak se do toho jeho příbuzný snaží tvrdě tahat média a tlačit svůj narativ, toho synka předvádět jako slušňáka (oblek, perfektní sestřih, mediální vystupování - a nekecám, oni dokonce *pořádali tiskovky* - odkdy kurva řadovej občan ovbiněnej v kriminální kauze pořádá tiskovku pro média?!), tak jsem hned svůj dojem obrátil.
To byly fakt docela hustý snahy tlačit na soud v médiích a podobně. Takže IMHO pokud je tady právo nějak ovlivňováno, tak to bude spíš takovej ten klasickej případ tlaku peněz a vlivu (vcelku bohatý a regionálně politicky vlivný rodiče, který mají money na dělání PR, tiskovek a natlačování se do médií za účelem získání veřejnýho mínění), ne zmanipulované justice. Tomu soudu/soudům bych tu naopak spíš věřil, že dělá dobrou práci a že jakožto odborník(!) má lepší úsudek a zkušenosti v metodice posuzování a uplatňování důkazů než internetová galerie, novináři* a uveřejněnost, kterou lze snadno zmanipulovat tím mediálním zpracováním.
*Nechci shazovat novináře, ale z vlastní zkušenosti z toho oboru vím, že mají spoustu práce, na každé téma omezenej čas s prostředky a musí se věnovat několik věcem denně. Proto se nelze spolehnout na to, že je nikdo nikdy neoblbne nebo jim podloudně nepodsune svoji verzi událostí, nedá se spolehnout, že i při vší bdělosti a dobrých úmyslech vždycky dokážou všechno prohlídnout a správně vyhodnotit.
Proto se nelze spolehnout na to, že je nikdo nikdy neoblbne nebo jim podloudně nepodsune svoji verzi událostí
Spíš naopak: lze se spolehnout, že když si dá někdo práci s tím, aby jim na stříbrném podnose připravil hotovou story, většina novinářů po ní ochotně sáhne.
Tomu soudu/soudům bych tu naopak spíš věřil, že dělá dobrou práci a že jakožto odborník(!) má lepší úsudek a zkušenosti v metodice posuzování a uplatňování důkazů než internetová galerieZapomeň na veškeré informace z okolí a přečti si jenom ten rozsudek samotný. Přijde to v pořádku?
Před dvěma týdny jsem byl v Japonsku a trochu jsem se bál, aby banka nezačala panikařit, až tam zaplatím za hotel (který nebyl zrovna z nejlevnějších), protože by se mi ani nedovolali. Nic se nedělo, jen jsem potom narazil na poněkud zvláštní zobrazování blokací v internetbankingu.
Na druhou stranu, už jsem od dvou lidí slyšel, že si banka ověřovala, zda provedli nějakou transakci kartou, ale tam byla v obou případech odpověď záporná a šlo o země, které nejsou moc běžnou destinací (IIRC v jednom případě střední Amerika, ve druhém střední Afrika).
A ty s Pavlixem byste do toho šli?Já na to nemám čas. Ale párkrát jsem nad něčím podobným uvažoval.
A ty s Pavlixem byste do toho šli?Já osobně nechci nic konkrétního slibovat. Pravidelně někam dojíždět je pro mě docela zátěž, takže o tom pochybuju. Od hardware nic neumím ani si s ním nijak zvlášť nehraju. Ale třeba by se našla nějaká pomoc, ve které bych se našel, třeba v oblasti přípravy materiálů. Popravdě necítím zdaleka tak silnou motivaci, abych chtěl být jedním z těch, na kterých to bude vyloženě stát.
Mi () vyhovuje kreditní karta, která se splácí zpětně - po kontrole provedených transakcí. Jsou to peníze banky (úvěr), nikoliv moje a pokud je tam nějaký problém je 26-56 dnů na jeho řešení. Debetku mám trvale schovanou, tu prakticky nepoužívám.Tohle ale zase znamená, že jsi vlastně permanentně v dluhu, ne? Jasně, je to asi jedno, ale já radši počítám s tím, že mě někde srazí auto a já budu X měsíců v kómatu. A mezitím by mi napočítali tučné penále… I když je asi fakt, že v takovém případě by tohle bylo asi to nejmenší.
Tohle ale zase znamená, že jsi vlastně permanentně v dluhu, ne?
Ne. Na hlavním účtu mám víc, než je celý ten kreditní úvěr. Na rozdíl od debetní karty, která je napojená přímo na hlavní účet (vybereš prachy debetkou a strhnout se ti z účtu), tak kreditní účet je kompletně oddělený a jednou za měsíc jej jen dorovnáš.
Jasně, je to asi jedno, ale já radši počítám s tím, že mě někde srazí auto a já budu X měsíců v kómatu.Tak kdyby mě srazilo auto, tak má asi jiné starosti, než splátka kreditky. Jinak tohle si může každý nastavit jak chce. Může si nastavit automatickou splátku kreditky k danému dni v měsíci, nebo je tam nastavena minimální automatická platba. Je samozřejmě lepší to platit celé, protože potom se neplatí úroky. (Je to vlastně bezúročná půjčka na 26-56 dnů.)
A mezitím by mi napočítali tučné penále…Viz výše, ona by se ta kreditka splatila časem sama. Akorát by tam šlo o ty úroky.
I když je asi fakt, že v takovém případě by tohle bylo asi to nejmenší.Asi tak.
Protože se chceme chovat správně, máme za dobré upozornit Vás i na následující. Vzhledem k situaci na trhu a vývoji úrokových sazeb v Evropě, kdy Evropská centrální banka zavedla záporné úrokové sazby vůči bankovním domům, jsme do nové smluvní dokumentace přidali možnost záporného úročení účtů. V praxi to však rozhodně neznamená, že bychom záporné sazby nyní plánovali zavést, opravdu se nyní pohybujeme v teoretické rovině. Naopak se budeme snažit, aby k realizaci této možnosti nikdy nedošlo.Noooooooooo
Věřím, že slušný obchodník chce, aby se k němu zákazník vracel. A to moc nejde ruku v ruce s okrádáním.Nemusí tě okrást obchodník, myslím, že ten terminál ve většině případů hackne někdo jiný. Také, jedna věc je obchodník, druhá je ta konkrétní prodavačka, která na to kašle.
Tak to pak záleží, jak se k tomu následně postaví obchodník a banka.Jak zjistíš, který obchodník to byl? Údaje můžou zneužít až za měsíc.
Mít doma velké objemy hotovosti je hloupost.A co je lepší? Banka, kde ti je stát znárodní?
Ano, u karet je myslím 2%. Jinak netřeba číst karty na dálku. Kamerový systém tuto práci zastane spolehlivě a nedělej si iluze, že se ty kamerky používají jen kvůli zlodějům a bezpečí zákazníků (občanů). Digitální obraz - rozpoznání objektů, rozpoznání činnosti, predikce chování. Pro počítače už no problem a mohou to dělat 24/7 kdekoliv na planetě.Rozpoznani objektu (tj. lidi) to splnuje, o predikci chovani se castecne take jedna - z namerenych dat se snazis odhadnout, kudy lide budou chodit priste, a tak. To rozpoznavani cinnosti mi prijde dost mimo - rozeznat bezny nakup od kradeze by bylo velmi obtizne a malo spolehlive.
Platby kartou jsou naoko rychlé, ale jsou to jen čísla. Samotná transakce je provedena až potom.A to už nejsou jenom čísla? :)
Každopádně jsem se nevyjádřil úplně štastně - myslel jsem to tak, že potvrzení platby je instantní, ne samotný převod peněz.Ano, v obou případech. Jak u platby kartou, tak u platby přes online banking, nebo mi něco uniká?
Pokud má protistrana u standardního bankovního převodu okamžitě k dispozici informaci o tom, že převod bude uskutečněn, tak opravdu žiju s mylnou představou.Obchod má tuto informaci k dizpocizi z toho online bankovního systému. Díky tomu, že byl standardní bankovní převod zadán přes platební bránu, má informaci o tom, že byl bankovní převod zadán a schválen bankou. Dále to pokračuje jako standardní bankovní převod.
Tyto operace mají z principu přednost.Proc?
Banka si udržuje malilinké procento (nejnutnější) z celkové uložené částky. Zbytek má rozpůjčované a v investicích.To jsem nijak nerozporoval.
Ale ani na přepážce si nemůžeš jen tak vybrat jakýkoliv obnos. Pro ty větší si musíš zažádat dopředu.To jsem opet nijak nerozporoval.
Asi by to šlo naoko udělat hned jako u karty, ale možná je to i strategie, jak platby převodem lidem znechutit :DTak vzhledem k tomu, ze bankovni prevody byly pomale jeste pred rozsirenim karet, o tom pochybuji. Spis si myslim, ze to proste neni zautomatizovane, ale stoji to nejak (netusim jak) na lidech. Prioritni platby maji casove limity, do kdy je musis zadat, aby bylo mozne je vyridit.
Nekdo ho musi zaplatit. Plati to CNB a plati to z tech plateb.A na ty platby to banky berou od klientů, tedy od nás. Záležím jestli se opravdu vše použije na pokrytí nákladů, nebo větší či menší část odteče do státního rozpočtu na něco jiného.
Mimochodem, ta trzni soutez v omezene mire existuje - banky si mohou dohodnout jiny zpusob mezibankovniho vyrovnani, ale presto to dosud neudelaly.Protože jim to vyhovuje a je jim šumafuk, že klientovi ne.
Pokud tedy chceme instantni bankovni prevody, je treba zacit na banky tlacit, at si dohodnou jiny (trhem rizeny) zpusob mezibankovniho vyrovnaniJsem pro. Kde začneme?
Záleží jestli se opravdu vše použije na pokrytí nákladů, nebo větší či menší část odteče do státního rozpočtu na něco jiného.Což je nakonec víceméně jedno. Jinak by se musely zvýšit daně nebo omezit služby poskytované státem (případně zvýšit schodek), ale na tu celkovou bilanci, kolik peněz odteče ze soukromého sektoru do státního rozpočtu a přerozdělí/prožere se, to nemá moc vliv. Je to podobné jako třeba se státní elektřinou. Je vlastně jedno, jestli máme vyšší daně nebo dražší elektřinu. Má to tedy nějaká ale:
Kartou v obchodech neplatím už vůbec. Nějak je mi to nepříjemné a přijde mi to nedůvěryhodné. Ale ještě před pár lety jsem používal kartu téměř na všechno. Asi to bude literaturou, kterou v poslední době čtu*. Dnes ji používám jen na platbu přes internet, když není vhodnější alternativa (typicky letenky). Ovšem platba v hotovosti zase přenáší důvěru na bankomaty, což také není ideální.
Nedávno jsem poprvé posílal peníze do zahraničí bankovním převodem (Minifree odmítá používat PayPal a karty). No, představoval jsem si to trochu jednodušší, ale nakonec to bylo docela rychlé.
* jde hlavně o tyto dvě knihy:
Na tohle by se hodilo proste OCR na uctenkyNebo by na konec účtenky mohly vytisknout QR-kód, vezmeš mobil flákneš to nějak aplikace a papír zmuchleš a hodíš do koše. Už kolikrát sem si říkal že by to tak mohlo být. Používám Fuelio a občas se mi sejde stoh účtenek a furt jak trotlovi se mi to nechce přepisovat, no co mi zbývá…
Dnes je hodně nesoudných lidí, kteří udělají u kasy píp 50 Kč, píp 100 Kč a celý dny jenom pípaj a vůbec nevědí kolik za celý den napípali natož aby měli přehled útrat za celý měsíc. Na konci měsíce se diví, že jsou zase v mínusu.Takže vlastne karty môžu za finančnú negramotnosť...
Ne, pochopitelně za ni nemohou, stejně jako za ni nemohou Provident a spol. Ale jsou jedním z dalších nebezpečí, kterými se finančně negramotní mohou přivést do problémů.
Oni obchodníci na jednu stranu sice nadávají na poplatky, ale na druhou stranu moc dobře vědí, proč platbu kartu umožňují. Není to jen kvůli konkurenční (ne)výhodě, ale i proto, že statisticky se lidé platící kartou méně ovládají, protože nemusejí z peněženky vyndat ty bankovky a třesoucí se rukou je podat pokladní.
Je to trochu podobné jako zásadní psychologický rozdíl ve vnímání daní zaměstnancem a živnostníkem. Pro zaměstnance je daň z příjmu číslo na výplatní pásce, které sice vypadá znepokojivě (zejména pak na ročním vyúčtování), ale pořád jen číslo; živnostník oproti tomu musí vzít peníze, které už měl na účtě, "utrhnout si je od huby" a poslat je FÚ, takže to prožívá mnohem víc.
Člověk si v obou případech dokáže racionalizovat, že je to vlastně ve výsledku totéž. Ale ten rozdíl ve vnímání tam je a když se to vezme ve větším měřítku, statisticky chování lidí ovlivňuje.
Dnes je hodně nesoudných lidí, kteří udělají u kasy píp 50 Kč, píp 100 Kč a celý dny jenom pípaj a vůbec nevědí kolik za celý den napípali natož aby měli přehled útrat za celý měsíc.Ten přehled ti chodí z banky a můžeš si ho kdykoliv zobrazit. Dokonce ti mbanka udělá i analýzu za jaké skupiny produktů jsi utrácel podle názvu obchodu.
Zatím sběrače dat nejsou moc propojené.Již jsou. Je mnoho společností, které na propojování založily svůj byzbys – Acxiom, Epsilon, Datalogix, RapLeaf, Reed Elsevier, BlueKai, Spokeo, Flurry, … Zisky v tomto sběračského průmyslu se odhadují na 156 miliard dolarů ročně. Jejich zdroji je kdekdo – ISP, obchodní řetězce, mobilní operátoři, banky, karetní společnosti atd. A to vše propojují se sociálním sítěmi – všechny lajky, přátelé, geolokace, … Například Acxiom disponuje 23 000 servery, které data agregují. Jejich databáze obsahuje záznamy o 96 % Američanech, globálně dohromady asi 700 miliónů lidí. Každý profil obsahuje 1 500 různých parametrů – rasa, pohlaví, telefonní číslo, typ auta, počet dětí, politické názory, vlastnictví psa/kočky (a jejich rasy), nedávné nákupy, manželský stav apod. Na základě těchto dat se potom snaží předvídat, co v budoucnu chystáš (hlavně za co chceš utrácet) a podle toho potom stoupá cena profilu, který se přeprodává. Data Acxiomu kupují např. 12 z 15 největších kreditních společností, 7 z 10 největších bank, 8 z 10 telekomunikačních společností, 9 z 10 pojišťoven. (Zdroj: Future Crimes od Marca Goodmana)
mého bratra s paranoidní schizofrenií zrovna dneska podruhé zavřeli do blázince.To si děláš srandu…zas?
Pro ziskani obcanskeho prukazu musis uvest trvale bydliste.A na to jsi přišel jak? Trvalé bydliště nemá žádnou souvislost s držením občanského průkazu, snad kromě toho, že při změně trvalého bydliště si (v některých případech) musíš vyměnit občanský průkaz.
co s temi nesmirne drahymi informacemi pak budou delat
Takové ty normální věci jako třeba zvýšení pojistky, neschválení půjčky nebo… žádosti o víza, razie v domácnosti, detence…
V některých zemích se právě tyto případy aktivně vyhledávají (skupinka lidí si ve stejný čas vypíná telefon nebo ve stejnou chvíli telefon vůbec nepoužívá).Já telefon vůbec nepoužívám tak 80% dne. Ono obecně, řekl bych že v praze budou minimálně stovky tisíc lidí, co přijdou domu, píchnou ho do nabíječky a do druhého dne na něj nesáhnou.
např. používání telefonu během řízeníJenže nezjistíš kdo ho používal během řízení, jestli řidič, nebo spolujezdec, nebo jestli takhle náhodou řidič nemá třeba handsfree, nebo carplay.
nebo pití piva během cyklovýletu lze odhalit velice snadnoTady se nechám podat, na to mi fantasie asi nestačí, už vůbec ne v době, kdy to chtěj i povolit zákonem.
Copak je naprosto nereálná situace, kdy třeba každý den kupuješ jídlo v jedné ulici (jasně, proč to skrývat?), ale pak objevíš skvělou restauraci o ulici vedle, jdeš tam dvakrát během jednoho týdne a v sobotu tam vedle někdo přepadne poštu, zrovna když tvůj telefon měl vybitý akumulátor a byl nedostupný?Jednal jsi někdy s policií ČR? Kdyby někdo vedle přepadl pobočku NSA a ukradl tam tři atomové bomby, tak možná někdo bude řešit tvůj vypnutý telefon. Věř mi, ale že kpt. Kobliha fakt nebude dělat korelace všech lidí kilometr kolem, jestli náhodou nebyli tak blbí a nešli přepadnout poštu vedle které bydlí (a je tedy reálná šance, že je někdo ze svědků pozná), ale zároveň tak chytří, aby si vypnuli mobil.
Jednal jsi někdy s policií ČR? Kdyby někdo vedle přepadl pobočku NSA a ukradl tam tři atomové bomby, tak možná někdo bude řešit tvůj vypnutý telefon. Věř mi, ale že kpt. Kobliha fakt nebude dělat korelace všech lidí kilometr kolem, jestli náhodou nebyli tak blbí a nešli přepadnout poštu vedle které bydlí (a je tedy reálná šance, že je někdo ze svědků pozná), ale zároveň tak chytří, aby si vypnuli mobil.U normálních případů se na to vyprdnou, ale když jde o něco většího, tak bych je zas tak nepodceňoval.
Je to opatrnost. Neexistuje důvod, proč by kdejaká reklamní agentura měla mít detailní přehled o mých nákupech a denním režimu, v kolik a na jakém místě se pohybuju, za kolik co s kým nakupuju, které problémy mě trápí, že mám depresivní období, že jsem těhotný, že zrovna tento týden nejsem doma, že zatímco je manžel na služební cestě, manželka je v hotelu ve vedlejší ulici s nějakým chlapem atd. S těmito daty se běžně obchoduje, dostanou se k agenturám, které tato data agregují, doplňují údaje (Facebook, LinkedIn, Yelp, Twitter, Foursquare atd.) a přeprodávají dál. Banky také nakupují tyto údaje a na základě nich nabídnou úrok půjčky nebo neschválí kreditní kartu.
Navíc dochází k obrovským únikům těchto dat (viz např. Target 2013, kde se hackeři dostali k informacím o 110 miliónech zákazníků) a potom se prodávají na černých trzích atd. atd. Slevové kartičky v obchodech existují ze stejného důvodu – vytvořit o zákazníkovi detailní profil o jeho zvycích. No, je toho hodně.
Já vím, že je nemožné mít všechna data o sobě pod svou kontrolou, ale snažím se ztrátu kontroly minimalizovat.
Zatím se mi nejvíc líbí BitNotes.orgDíky. To neznám. Hned mrknu.
Hotovost totiž offline funguje až překvapivě dobře, ale je prostě na ústupu a začíná to být vidět.Ona i běžná hotovost má svoje nevýhody. Doporučuju vzít si někdy do pěněženky pětitisícovou bankovku a vydat se na výlet. Navíc u hotovosti, pokud člověk není pořádný, se opravdu docela blbě eviduje za co se vlastně hotovost ztrácí.
Funguje to podobně jako Casascius mince. Ale s tím rozdílem, že je to multisig a výrobce má jen jeden klíč. Ten druhý klíč tam dotiskneš ty sám (tím vlastně vytvoříš adresu) a sám to i dobiješ. Takže nemusíš výrobci (až tak) věřit.Zatím se mi nejvíc líbí BitNotes.orgDíky. To neznám. Hned mrknu.
Ona i běžná hotovost má svoje nevýhody. Doporučuju vzít si někdy do pěněženky pětitisícovou bankovku a vydat se na výlet. Navíc u hotovosti, pokud člověk není pořádný, se opravdu docela blbě eviduje za co se vlastně hotovost ztrácí.Jo, 5000 Kč bankovky jsou fakt jen na pořádné útraty. Rozměnit i 2000 Kč býval občas problém, ale v poslední době to řeším samoobslužnýma pokladnama. To je geniální rozměňovací zařízení. Prostě zaplatím dvoulitrem i za nákup za stovku. Výhodu to má v tom, že automat mi vždy bez keců vrátí na cokoli, a vrací max. pětistovky. A ještě před tím dvoulitrem to můžu nakrmit přebytečnými drobáky (do výše útraty), takže mi jako bonus rozmění i ty. Ale ta evidence je problém, to jo.
Rozměnit i 2000 Kč býval občas problémNo já chodím na svačinky k soukromníkům na rožku a vždycky jim dělám radost minimálně s litrem, ale zatím si s tím vždycky nějak poradili. Ještě že se u nás nevedou lahůdky typu ¥10000. To by ze mě v lahůdkách neměli vůbec radost. Jednou jsem takhle naběhl s 2000Kč do autobusu a dostal odpověď „Vypadám snad jak banka? Tamhle si skoč rozměnit do trafiky, já musím jet…“. Musím dodat že od té doby už to nedělám.
ale v poslední době to řeším samoobslužnýma pokladnama.Těch se zatím bojím, že mě sežerou i s botama.
bez kecůTo zní jako nebe.
Ještě že se u nás nevedou lahůdky typu ¥10000. To by ze mě v lahůdkách neměli vůbec radost.
10000 JPY je kurzově zhruba polovina naší pětitisícovky a navíc je v Japonsku všeobecně dráž než u nás, takže kupní síla takové bankovky bude spíš nižší než naší dvoutisícovky. Taková pětiseteurovka, to už je jiná.
To zní jako nebe.To JE nebe. Velice doporučuju. Samoobslužné pokladny mi zajistily dostatek drobných bankovek na hodně dlouho Měl jsem problém jen jednou, v Alze, když ten jejich platbomat jen zachrochtal, potom nic, a potom to napsalo, že mám zavolat podporu. Tak jsem řekl tomu chlápkovi vedle a za minutu už jsem to krmil znovu
Problém se strháváním z účtu ze strany obchodníků mají největší problém lidi co mají na účtech poměrně velké jmění a logicky jsou z toho nervózní pokud mají dávat svá čísla účtů napospas obchodníkům, ale jak už to párkrát bylo řečeno, velmi jednoduchá metoda je mít tajný účet a na něm většinu jmění a pak účet s debetní kartou a jednoduše si ho „dobíjet“ po malých množstvích. Člověk si taky do peněženky někam na cestu nenacpe veškerý svůj majetek. Nevýhodu to samozřejmě má v tom, že se musí platit za vedení více účtů a že na dobíjecím účtu v tu nejméně vhodnou chvíli peníze můžou dojít.
Úplně dokonalá metoda zatím není a jak jsem se zmínil výše, pokud ji člověk chce, musí si ji prostě vymyslet.
Pokud bys chtěl být fakt paranoidní, tak dneska nemůžeš vyjet nikam mimo vesnice.No kdyby tě to zajímalo, nikam než mimo vesnice taky nevyjíždím…
A nedělá to jen stát a veřejná správa. Když jsem si poprvé všiml, že na parkovacím lístku z podzemní garáže Paláce Flora mám vytištěnou RZ, trochu mne to zarazilo. Ale už si zvykám…
Jinak zrovna po vesnicích jsou radarů mraky - i když většinou, doufejme, bez kamery (cynik by dodal "zatím").
Od všech těch problému s kartou jsou limity.Které ti při troše štěstí uzná aspoň ten nejvyšší soud, jak už tu psal Jenda.
A to je přesně ta finanční gramotnost.To dokonce ani není finanční gramotnost, ale selský rozum a základní logika.
Absolutni kontrola vydaju na moji strane. Kazda platba zanecha digitalni stopu v mem IB a bud pres API nebo s rozumnou bankou, tak dokazu zaradit platby, delat si prehledy, statistiky.tohle resim jednoduse tak ze si v obchode vezmu uctenku a potom doma vyndam uctenky a castky prepisu do kmymoney Myslim ze tim stravim asi tolik casu jako ty tim ctenim notifikacnich emailu
Zaroven o kazde platbe me za par vterin prijde mailTakze o tobe vse vi nejen banka, ale i google...
Tu transakci bys jen podepsal, odeslal by ji obchodník!To mě nenapadlo. To je dobré. Cpát obchodníkovi transakce a nech si je podepisuje a odesílá a stará se on, když chce peníze.
Co se týče baterie, jo, to je problém. V nejhorším by mohl obchodník poskytnout svojí nabíječku (těch konektorů už není tolik), ale to by nesmělo být ve frontě se spoustou naštvaných lidí za tebou…Ono to až tak hrozné není. Pokud to nemusí být zrovna implementované v mobilu, tak zařízení na chvilku může potřebovat maximálně 5V na TTL logiku, po provedení transakce může v poklidu zase zemřít.
Nicméně potřebuješ jen zařízení, které má displej, klávesnici (dotykový displej) a něco na přenášení (NFC).Tohle je zas moc komplexní. Na co klávesnici? Abych zadal částku kterou mi obchodník napíše na kase do něčeho?
Ono to až tak hrozné není. Pokud to nemusí být zrovna implementované v mobilu, tak zařízení na chvilku může potřebovat maximálně 5V na TTL logiku, po provedení transakce může v poklidu zase zemřít.Teoreticky. Prakticky ale s sebou nebudeš chtít nosit (tj. ochraňovat ho) další zařízení. Když tím zařízením bude mobil, budeš čekat půl minuty, než pokladní najde správný konektor, další půl minuty, než se to nabije „aspoň trochu“ a další půl minuty, než naběhne Android.
Tohle je zas moc komplexní. Na co klávesnici? Abych zadal částku kterou mi obchodník napíše na kase do něčeho?Klávesnici proto, abys mohl říct „jo, tuhle transakci chci podepsat“ (nebo odmítnout/vypnout zařízení). Takže alespoň dva čudlíky
Prakticky ale s sebou nebudeš chtít nosit (tj. ochraňovat ho) další zařízení.Nevím jak kdo, ale já mám teda svoji debitku dostupnější než svůj mobil a je to právě z toho důvodu, že jde o pasivní zařízení a ne elektronické tamagoči (ten popis se hodí skvěle ).
Když tím zařízením bude mobil, budeš čekat půl minuty, než pokladní najde správný konektor, další půl minuty, než se to nabije „aspoň trochu“ a další půl minuty, než naběhne Android.Jasně, proto v mém připadě nějaká Androidová kráva nepřichází absolutně v úvahu. Muselo by jít o něco dedikovaného.
Klávesnici proto, abys mohl říct „jo, tuhle transakci chci podepsat“ (nebo odmítnout/vypnout zařízení). Takže alespoň dva čudlíkyTransakci podepisuješ a stvrzuješ tím že se oženeš svou kartou a zveřejníš nějaký klíč, nejlépe podepsaný PINem či jiným bezpečnostním prvkem. A co se týče částky, tak ve valné většině případů jde pouze o ověření toho, že to co mi ukazuje obchodník na kase je skutečně to co mi strhává. Na to není potřebná klávesnice. Tohle dovede jednoduchý algoritmus implementovaný na jedno-čipu ověřit spolehlivěji než já ráno před svým prvním šálkem čaje/kafe se zalepenýma očima.
Až tak těžké zase nejsou, není důvod, aby byly těžší než standardní AA akumulátory o stejném napětí a kapacitě. A pokud zavrhnu akumulátory obecně a omezím se na jednorázové baterie, budu toho s sebou nakonec tahat víc, objemově i hmotnostně, a ještě se mi výrazně prodraží provoz.
Dokud speciální akumulátory vyžadovaly speciální nabíječku pro každé jednotlivé zařízení, taky mi to pilo krev. Dnes, kdy (už skoro) stačí jedna nabíječka na všechno, tenhle problém odpadá.
Vzpomínám si, že první digitální fotoaparáty obvykle používaly standardní AA, ale recenze upozorňovaly, že možnost používat je na jednorázové baterie je spíš teoretická, protože moc dlouho nevydrží a mají problém se špičkovými proudy, které takový foťák nárazově vyžaduje. U mobilu to bude IMHO dost podobné, ne-li horší.
Aspoň že ten konektor se po dlouhých dvaceti letech aspoň trochu standardizoval.Kéž by. Měl jsem radost, když se objevily mobily a další zařízení s miniUSB, chvíli jsem si užíval, že mi stačí jedna nabíječka pro víc přístrojů… pak přišlo microUSB. A dneska přichází USB-C. Pokud se ti sejdou po kapsách zařízení z různých „generací“, jsi na tom podobně jako v dobách Nokií, Sony-Ericssonů, Siemensů… Aspoň že to běží všechno na těch 5V, jinak by to bylo úplně na palici.
Aspoň že to běží všechno na těch 5V, jinak by to bylo úplně na palici.Tím bych si nebyl tak úplně jist . Ale u mobilu to asi nehrozí no.
Čistě pro zajímavost: To si opravdu někdo koupil a používá to?Jo koupil jsem z aukra nějakou powerbanku z lowend číny s tím, že se to svezlo na poštovným k něčemu jinýmu a že to hnedka rozeberu (aspoň bude solární článek). Původně jsem si myslel, že je to totálně dead nebo fake (solární článek totálně napresovanej na hliníkovej kryt, zašroubovánej vrutama, co se zastavujou o sklo toho panelu, v místech má ten panel uďobaný sklo) ... těsně pod 40W žárovkou to nedávalo ani 1 mA do zkratu. Ale po tom co jsem to nechal pár dní na přímém slunci, tak se to nabilo a článek dává na slunci docela zajímavej proud. Ale kontinuálně (přes noc na aku, přes den nabít) by na tom nejelo asi ani RPí. Nějaký nástěnný ručičkový hodiny by to asi utáhlo neomezeně. Má to dokonce dva USB konektory (jsem si právě říkal, že v nejhorším na součástky) a dva li-ion cca 750mAh plochý akumulátory (a derp nabíječku, kde proud z článku nejdřív musí prolízt dvěma diodama aby se dostal do DC-DC ).
a kazde takove overeni je jedna samostatna transakce (vypocita se k ni samostatny checksum), takze vis presne jakou castku potvrzujesJak to vím? Karta mi nemá jak říct co zrovna potvrzuje, protože nemá žádný displej.
Opakovane platby - popsal jsem nahore, reklamace pomuze, obchodnik taha za kratsi konecOdkázal jsem nahoře, musí rozhodnout až Nejvyšší soud.
Jak to vím? Karta mi nemá jak říct co zrovna potvrzuje, protože nemá žádný displej.A co víc, soud bude předpokládat, že sis částku jen špatně přečetl.
Pokud ma obchodnik treba vicero reklamaci, nebo existuje jine podezreni ze dochazi k zneuzivani platebniho terminalu, tak je klidne spoluprace s obchodnikem ukoncena.Zajímalo by mě, jak by se toto řešilo v bezhotovostní společnosti (snad se toho nikdy nedožiju!). Když by karetní společnost „ukončila spolupráci“, v podstatě by tím dotyčnému okamžitě zrušila živnost. To je celé postavené nějak špatně, přece ten platební ekosystém nemůže být tak křehký… Jinak teda díky za odpověď