Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Jsem zakladatelem tohoto portálu. Linux jsem používal spousty let, nějaký čas jsem se aktivně podílel na jeho propagaci v Česku (CZLUG, časopisy ComputerWorld, Network Magazine atd). Se současným Abíčkem už nemám nic společného.
Dneska jsem si říkal, že by bylo fajn upgradovat počítač. Ale hned mě napadlo, jaké komponenty si vybrat, aby byly plně podporované. Určitě nejsem sám, koho by to zajímalo. Co takhle udělat veřejně editovatelný dokument či FAQ, kde by bylo pár sekcí dle určení počítače s doporučenými komponentami?
Ukázka:
Varianta Intel, AMD
Varianta Intel, AMD
Varianta Intel, AMD
Varianta Intel, AMD
Varianta Intel, AMD
U každé sekce by byl soupis doporučených komponent vhodných pro dané použití a ve správné cenové relaci. U každého typu komponenty by mohlo být i více výrobků (různí výrobci), ať zabráníme přepisovacím válkam příznivců ATI a nVidia.
Když by takový dokument existoval a byl by průběžně aktualizován, byl by určitě velkým přínosem čtenářům.
Tiskni
Sdílej:
Jediná vyjímka je nějaký méně výkonný počítač, tam může být dobrá koupě starší ATI grafika, pro kterou jsou existující opensource ovladače (tedy třeba Radeon 8500... aby to byly r200 ovladače, ty r300 pro novější Radeony jsou ještě dost špatný). Jinak jedině zásadně nVidia
Taky bych rád věděl, proč by se Radeon 8500 měl hodit jen do méně výkonného počítače. Já používám převážně dva počítače: v jednom je Athlon 64 3500+, 1 GB paměti a Radeon 8500, ve druhém Athlon 64 3000+, 1 GB paměti a Radeon 7500. Jsou tohle podle vás ty méně výkonné počítače? Prozradím vám tajemství: ne každý je notorický forbesák…
Vidím to neustále na vlastní oči ve všemožných diskuzích...
A nVidia se o Linux skutečně stará, jejich developeři jezdí na XDevConf, pomáhají při vývoji X.Org a Mesy (hlavně teď ve spojitosti s Xgl a AIGLX, ale není to jen toto), atp. Podpora ATI je oproti podpoře nVidie k smíchu. A co sem tak četl i implementace OpenGL v ATI kartách není nějak zrovna kvalitní...
Ve Windows má možná kupovat ATI smysl, ale pod Linuxem opravdu ne.
Také nejsem žádný notorický hráč, jestli si něco zahraju jednou za měsíc (či spíš za dva), tak je to ještě hodně... nicméně když už kupuju výkonné PC, tak v něm chci mít i výkonnou grafickou kartu která má propracované pixel a vertex shadery a zvládne i nové hry.
Další věc je, že u notebooků se někdy nemůžeš svobodně rozhodnout, jestli nVidii nebo ATI, protože prostě dostaneš to, co tam namontovali.
Podle toho mála informací, co mám, soudím, že u obou těchto firem dělá linuxové ovladače jeden člověk jako bokovku
Podle toho mála informací, co mám, soudím, že u obou těchto firem dělá linuxové ovladače jeden člověk jako bokovkuTak je to pravděpodobně v případě ATI :-P V případě nVidie to tak ovšem opravdu není, ta zaměstnává celkem hodně linuxových developerů a ti dokonce i aktivně přispívají do komunity (např. do X.Org).
Další věc je, že u notebooků se někdy nemůžeš svobodně rozhodnout, jestli nVidii nebo ATI, protože prostě dostaneš to, co tam namontovali.Na druhou stranu se může svobodně rozhodnout a koupit si jiný notebook - takový, na kterém půjde všechno, co potřebuješ.
Takze je lepsi dat tam nekolik vhodnych notebooku s kratkym popisem, co funguje a co ne.
Tedy pokud není pravda, že bude mít jen 256MB paměti, to by pak bylo velmi špatně použitelné (pochybuju že pujde paměť rozšířit... a i kdyby ano, tak XDR RAM, kterou Cell procesory vyžadují, bude za začátku určitě drahá jak prase).