Stanislav Fort, vedoucí vědecký pracovník z Vlčkovy 'kyberbezpečnostní' firmy AISLE, zkoumal dopady Anthropic Mythos (nový AI model od Anthropicu zaměřený na hledání chyb, který před nedávnem vyplašil celý svět) a předvedl, že schopnosti umělé inteligence nejsou lineárně závislé na velikosti nebo ceně modelu a dokázal, že i některé otevřené modely zvládly v řadě testů odhalit ve zdrojových kódech stejné chyby jako Mythos (například FreeBSD CVE-2026-4747) a to s výrazně nižšími provozními náklady.
Federální návrh zákona H.R.8250 'Parents Decide Act', 13. dubna předložený demokratem Joshem Gottheimerem a podpořený republikánkou Elise Stefanik coby spolupředkladatelkou (cosponsor), by v případě svého schválení nařizoval všem výrobcům operačních systémů při nastavování zařízení ověřovat věk uživatelů a při používání poskytovat tento věkový údaj aplikacím třetích stran. Hlavní rozdíl oproti kalifornskému zákonu AB 1043 a kolorádskému SB26-051 je ten, že federální návrh by platil rovnou pro celé USA.
Qwen (čínská firma Alibaba Cloud) představila novou verzi svého modelu, Qwen3.6‑35B‑A3B. Jedná se o multimodální MoE model s 35 miliardami parametrů (3B aktivních), nativní kontextovou délkou až 262 144 tokenů, 'silným multimodálním vnímáním a schopností uvažování' a 'výjimečnou schopností agentického kódování, která se může měřit s mnohem rozsáhlejšími modely'. Model a dokumentace jsou volně dostupné na Hugging Face, případně na čínském Modelscope. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Sniffnet, tj. multiplatformní (Windows, macOS a Linux) open source grafická aplikace pro sledování internetového provozu, byl vydán ve verzi 1.5. V přehledu novinek je vypíchnuta identifikace aplikací komunikujících po síti.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 15.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Současně se SUSECON 2026 proběhne příští čtvrtek v Praze také komunitní Open Developer Summit (ODS) zaměřený na open source a openSUSE. Akce se koná ve čtvrtek 23. 4. (poslední den SUSECONu) v Hilton Prague (místnost Berlin 3) a je zcela zdarma, bez nutnosti registrace na SUSECON. Na programu jsou témata jako automatizace (AutoYaST), DevOps, AI v terminálu, bezpečnost, RISC-V nebo image-based systémy. Všichni jste srdečně zváni.
Český úřad zeměměřický a katastrální zavedl u anonymního nahlížení do katastru nemovitostí novou CAPTCHA ve formě mapové puzzle: nepřihlášení uživatelé musí nově správně otočit devět dlaždic v 3x3 poli tak, aby dohromady daly souvislý obrázek výseče reálné mapy, přičemž na to mají pouze jeden časově omezený pokus. Test je podle uživatelů i odborníků příliš obtížný a na sociálních sítích pochopitelně schytává zaslouženou kritiku a
… více »Byla vydána verze 1.95.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Mozilla prostřednictvím své dceřiné společnosti MZLA Technologies Corporation představila open-source AI klienta Thunderbolt. Primárně je určený pro firemní nasazení.
Firma Cal.com oznámila, že přesouvá svůj produkční kód z otevřeného do uzavřeného repozitáře z důvodu bezpečnostního rizika umělé inteligence, která prý dokáže vyhledávat a zneužívat zranitelnosti rychleji, než by je jejich vývojářský tým stíhal opravovat. Zároveň zveřejnila samostatnou, open-source verzi Cal.diy pod licencí MIT, ovšem bez řady původních funkcí. O tom, zda je toto opatření rozumné, existují pochyby. … více »
Programming stuff. And stuff.
Pro tunelování DNS přes Tor byl původně založen projekt ttdnsd. Jacob Appelbaum udržoval projekt asi do srpna 2011. Přibyly i experimentální patche pro podporu DNSSEC. Soudě podle některých mailinglistů se ukázalo, že použití unbound-u s tunelováním je mnohem robustnější řešení než psaní nového resolveru from-scratch.
Já jsem taky zkoušel ttdnsd jako tunelovátko, na které bych směroval unbound, který by prováděl validaci. Nicméně unbound nemá rád ttdnsd, zahazoval mnoho paketů jako chybných. Iterováním přes jiné tunelovátka jsem narazil na socat, který funguje asi nejlépe. ttdnsd je pořád používán třeba v Tails live CD distribuci (na druhé straně bez validace je rychlejší než tunelovaný unbound).
Mimochodem, Appelbaum je fakt krutopřísný megahustý badassTM, pokud jste ještě neviděli jeho a Dingledinovu přednášku How governments have tried to block Tor, tak doporučuji podívat se hned. Asi nejlepší talk z 28c3 (i jiné jeho přednášky jsou vynikající) a rozhodně jedna z nejlépe strávených hodin v životě. BTW jak mluví o čínskych automatických scannerech Tor bridgů, momentálně někdo přišel na to, že stačí počkat 10 sec a čínsky scanner timeoutuje (ale to odbíháme, je to dlouhá hra na kočku a myš).
Q: Is it slow?
A: Yes, very slow.
Pokud vás napadne nějaká optimalizace na zrychlení round-tripu, neváhejte se podělit. Nejvíce asi zdržuje neustálé navazování TCP spojení pro každou část dotazu pro validaci jednoho záznamu, ale nevím zda to jde nějak ohackovat. Rychlost závisí od nacachovaných položek a kudy vede tunel. Při testech se pohybovala mezi 3-15 sekund.
Nainstalujeme unbound a socat. Nainstalování z balíčkovacího systému distribuce je asi nejjednodušší způsob. V tomto HOWTO předpokládáme, že Tor SOCKS proxy běží na localhostu, port 9050 (defaultní nastavení). Pro testování budeme ještě potřebovat nástroj "dig", obyčejně se nachází v balíčku s názvem "bind-tools", "bind-utils" nebo "dns-utils".
Budeme potřebovat IPv4 adresu validujícího rekurzivního resolveru, kam se budou tunelovat dotazy přes Tor. Pokud žádný neznáte, lze použít jeden z následujících:
Otestujeme, jestli resolver validuje a jestli odpoví přes TCP (vložte IP adresu resolveru za znak @):
dig +tcp +dnssec labs.nic.cz @217.31.204.130 | grep -C 1 ';; flags'
Výstup příkazu by měl vypadat podobně jako následující řádky. Důležitá část je status noerror, 'ad' flag ve flags a nenulový počet odpovědí (answers):
;; ->>HEADER<<- opcode: QUERY, status: NOERROR, id: 35707
;; flags: qr rd ra ad; QUERY: 1, ANSWER: 2, AUTHORITY: 4, ADDITIONAL: 13
Socat zavoláme příkazem (adresa za 'SOCKS4A:localhost:' je adresa cílového resolveru, kam se bude tunelovat):
socat TCP4-LISTEN:5353,bind=localhost,reuseaddr,fork SOCKS4A:localhost:217.31.204.130:53,socksport=9050
Otestujeme tunel (několik sekund to potrvá), ověříme odpověď (opět status, ad flag, atd. jako předtím):
dig -p 5353 +tcp +dnssec labs.nic.cz @localhost
Nejprve vyzkoušíme, jestli unbound funguje a validuje. Spustíme unbound a zeptáme se ho:
/etc/init.d/unbound start
dig +dnssec labs.nic.cz @localhost
Ověříme výstup příkazu "dig". Jestli chybí 'ad' flag, bude nutné nastavit trust anchor. Teď řekneme unboundu, aby se dotazoval přes socat proxy přidáním následujících řádků do /etc/unbound/unbound.conf:
#tcp-upstream půjde pod "server:" sekci
tcp-upstream: yes
#direktivu "forward-zone" umístíme někam na konec souboru
forward-zone:
name: "."
forward-addr: 0.0.0.0@5353
Adresu "0.0.0.0" dáváme unboundu, protože "127.0.0.1" by ignoroval. Restartujeme unbound a podíváme se, jestli funguje (bude to ještě pomalejší a může timeoutovat, takže uděláme vícero pokusů):
/etc/init.d/unbound restart
dig +dnssec labs.nic.cz @localhost
Když něco selže, můžeme se podívat na unbound a socat v debug módu. Socat přidáním jednoho nebo dvou "-d" optionů začne vypisovat více ladících informací. Unbound lze spustit s unbound -d místo /etc/init.d/unbound start. V konfiguraci unboundu jsou parametry verbosity a logfile. Před spuštěním debug módu nastavíme verbosity: 5 a logfile: "" abychom detailně viděli na standardním chybovém výstupu, co dělá unbound. Unbound má taky utilitu unbound-checkconf, která se podívá, jestli nejsou v configu chyby.
Bohužel i když Firefoxímu doplňku DNSSEC Validator nastavíte "torifikovaný" unbound jako resolver kam se má dotazovat, pořád posílá některé dotazy mimo Tor. Důvodem je Firefoxí kompomenta @mozilla.org/network/dns-service;1, která se vždy dotazuje přes resolver nastaven v systému. Validator vyžaduje dns-service aby zjistil jestli Firefox vidí stejné IP adresy jako ty v podepsané a validované odpovědi (jinak znalost, že doména je podepsána, není příliš užitečná).
Problém je pokud vím v tom, že SOCKS5 sice umožňuje uvést FQDN stroje kam se připojit, nemá ale příkaz pro "obyčejný DNS resolving". Zaručeně funkční řešení je nastavit torifikovaný unbound v /etc/resolv.conf, ale to může taky být overkill (pak naopak je vhodné v about:config nastavit network.proxy.socks_remote_dns na false, aby se použil torifikovaný unbound místo SOCKS resolvingu na straně exit nodu). Druhá možnost je nějaký hack s LD_PRELOAD (protože Firefoxu nelze nastavi DNS resolver), nebo dopsat resolving přes ldns nebo libunbound.
I když musíte věřit exit nodu, že vás připojí na vámi specifikovanou IP/hostname, pořád by ověření IP adresy viděné exit nodem pomohlo proti externím útokům. Jiným řešením by bylo unbound bundlovat s Tor-em, unbound byl by dostupný na exit-enclave, ale je to další věc na udržování (plus unbound by se musel přidat do Tor Browser Bundle).
Navíc některé sítě zahazují DNS extensions - buď vinou zmateného resolveru nebo záměrného firewallu. (Druhou variantu jsem viděl na jedné síti v Itálii; kromě DNS byl filtrován provoz kromě portů 80 a 443, ale s DPI, takže SSH na portu 443 neprošlo. Blokovány byly i OCSP requesty, takže kdo měl nastaven vyžadování OCSP, nedostal se ani na HTTPS stránku captive portalu, kde měl zadat username/pass. První přednášku všichni nastavovali tunely. Praktické cvičení pro security konferenci.)
Druhá věc je, že unbound žere taky trocha paměti, na slabších VPS to s Torem a jinými službami už může být znát. Zde je výhoda pokud poskytovatel VPS provozuje validující resolver (naštěstí případ mého bridge).
Napadá vás ješte nějaký jiný zkousnutelný workaround/hack pro Firefoxí dns-service?
Tiskni
Sdílej:
iptables -A OUTPUT -m owner --uid-owner 1002 -j toronly_out iptables -A toronly_out -d 127.0.0.1/32 -p tcp -m tcp --dport 6668 -j ACCEPT iptables -A toronly_out -d 127.0.0.1/32 -p tcp -m tcp --dport 4444 -j ACCEPT iptables -A toronly_out -d 127.0.0.1/32 -p tcp -m tcp --dport 6010:6020 -j ACCEPT iptables -A toronly_out -d 127.0.0.1/32 -p tcp -m tcp --dport 8118 -j ACCEPT iptables -A toronly_out -d 127.0.0.1/32 -p tcp -m tcp --dport 9050 -j ACCEPT iptables -A toronly_out -m state --state RELATED,ESTABLISHED -j ACCEPT iptables -A toronly_out -j REJECT --reject-with icmp-port-unreachable
Jinak, máš nastaveno v about:config "network.proxy.socks_remote_dns" na true? Ono je to by default false, tudíž i FF by default leakuje DNS.Nemám, ale stejně to resolvuje (podle mě FF zjistí že neroslvne protože to firewall rejectne, tak to pošle přes proxy).
TBB má jednou velmi speciální vlastnost: všichni uživatelé TBB vypadají "téměř stejně". Nelze pak profilovat podle UA, screen resolution, fontů a podobných informací. Což je velmi dobrý důvod proč používat specificky TBB a nedělat to "po staru".Jo, to jo, já se snažil nastavit co nejvíc nenápadně podle tohohle a taky to není tak zlý. A k tomu omezení - osobně bych se (i přes použití TBB) vážně přimlouval za použití firewallu, přece jen se dá pouštět víceméně cokoliv bez obav. OK, vím o tom, že by si aplikace mohla získat nějaký obraz o počítači (použitý HW, systém, fingerprinty pár konfiguráků) a pak to klidně přes TOR poslat do světa. Ale fakt je, že kdybych dělal něco co by někomu stálo za to na mě nasazovat takovéhle prostředky, budu mít na tuhle "tajnou" práci separátní počítač se separátní a maximálně anonymní konektivitou.
), ale je to zacpávání cedníku. Mnohem lepší přístup je nepovolit náhodný binární kód pluginů (nelze je efektivně ohlídat ani sandboxovat). Je mnohem jednodušší ukázat, že browser s implementací javascriptu může todle a tamto (i vrátaně potenciálních chyb), než chytat kam všude může sahat binární plugin. Takový "model-checking light", ale funguje.
Zajímavou přednášku týkající se klasifikace softwarových děr z hlediska vyčíslitelnosti/lingvistiky měla na 28c3 Meredith Patterson: The science of insecurity. Je to mírně "sušší" - teoretická informatika - minutové shrnutí začíná o 3:30.
Nejdůležitější tvrzení přednášky je: navrhujte protoly, aby byly rozeznatelné deterministickým zásobníkovým automatem. Tím pádem vás nerozháže halting problem. S gramatikou protokolu je pak jednoduché zjistit, jestli je správa formována správně nebo nikoli. To ovšem znamená konec "length-fields".
Nicméně existují části protokolů, které to splňují, a pořád tam programátoři dělají chyby. Příklad: OID encoding v X.509 ASN.1 BER a Kaminskeho 0x80 bug. Ale je pravda, že kdyby byl k protokolu vydána gramatika v nějakém rozumném formátu (př. bison), šlo by to zmrvit mnohem hůře.
(A když jsem si už nakódil vlastní observatoř skenující denně "ty SSL internety" a strávil hrabáním se ve výsledích dni a hodiny, tak aby se to i využilo!)Hele, když už skenuješ SSL, nechtěl bys tahat i SSH fingerprinty? Podle těch pár sítí, co jsem zatím zkusil oťuknout, by to mohla být docela sranda.