Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Někdy i užitečné výplody z mozku závislého linuxáka.
Před asi dvěma měsíci jsem si na eBayi objednal webkameru a USB DVB-T dongle. V obou případech jsem vybíral výhradně podle ceny. Říkal jsem si -- v dnešní době je podpora HW v Linuxu už docela dobrá, tak to risknu. Zásilky mě ovšem po příchodu domů zrovna nepotěšily...
Jakmile dorazila webkamera (OEM PC-Camera 168) i DVB-T dongle (OEM USB DVB-T aka DUTV005), jal jsem se oba kusy HW vyzkoušet na Linuxu. Zvyklý na to, že mi poslední dobou prakticky vše funguje samo od sebe na první zapojení, jsem se ani neoběžoval s hledáním nějakých informací na netu.
Pak to ale přišlo. Webkamera byla systémem detekováná a byl načten ovladač gspca_sonixj
. Bohužel, krátký test ve Skype prokázal, že tudy cesta nevede. Místo obrazu jen změť barevných fleků.
A jaká že byla situace s DVB donglem? Ještě mnohem horší. V době nákupu totiž žádný ovladač neexistoval! Google jen prokázal, že je sice technická dokumentace k dispozici, je však příliš obecná než aby se podle ní dal napsat ovladač. Takže tady taky nic.
Oba kusy HW jsem tedy byl dočasně nucen provozovat pod Windows, kde fungovaly poměrně uspokojivě (poblitý obraz z webkamery není chyba ale vlastnost). Řekl jsem, že to tak ale rozhodně nenechám a začal situaci řešit...
V případě webkamery byla situace poměrně jednoduchá. Na internetu jsem si přečetl, že je doporučeno stáhnout a přeložit nový strom gspca
. Jediným problémem bylo v mém případě staré jádro. Strom totiž vyžaduje 2.6.28, kterým openSUSE 11.1 nedisponuje. Překlad za pomocí make oldconfig
a jednoho vypitého piva byl triviální. Stejně tak překlad nového stromu.
Jenže kamera stále nefungovala. README poradilo vyzkoušet přiloženou utilitu a poslat výsledek vývojáři. Utilita se nechytala, tak se nakonec přistoupilo k zaslání dumpu USB komunikace (to už se do diskuse vložili další dva lidé). Po dvoudenním čekání byl na světě funkční ovladač, který Jean-Francois Moine následně zařadil do oficiálního stromu.
A jak že to bylo s DVB-T donglem? Zde byla situace o dost komplikovanější jelikož podpora v Linuxu neexistovala vůbec žádná. Napadlo mě...není tomu tak dlouho, co jsem slyšel o projektu pro vytváření linuxových ovladačů. A skutečně, v Jaderných novinkách je zmínka o The Linux Driver Project, který se přesně tímto zabývá.
Požádal jsem tedy o registraci do mailinglistu a následně zaslal svůj požadavek. Následná diskuse a aktivita přispěvovatelů přinesla informaci o finském vývojáři Antti Palosaarim, který na mailinglistu linux-media informoval o tom, že se chystá napsat ovladač na toto zařízení.
Kontaktoval jsem tedy Anttiho a ten mi odpověděl, že má zařízení objednané z eBaye a čeká, až mu dojde aby se mohl pustit do práce. Pak se asi měsíc nic nedělo. Pokračující diskuse na LDP mi problém s ovladačem opět připomněla a tak jsem napsal Anttimu další e-mail. Jistě si dokážete představit, jaké bylo moje překvapení, když mi odpověděl, že je sice na horách ale že si mám stáhnout hotový ovladač z jeho stromu!
Ovladač šel bez problémů přeložit, po zasunutí donglu se v dmesg objevily smysluplné hlášky a tak jsem mohl nastartovat MPlayer. A výsledek? Vše perfektně funguje!
Jak ovladač pro webkameru, tak ovladač pro dongle je plně funkční. Oba je možné nasosat z příslušných stromů na LinuxTV.org (viz hardwarové záznamy). Tak takhle funguje opensource
Apeluji proto na všechny, kteří disponují nějakým nefunkčním hardwarem -- pište do mailinglistů, vyplňujte bugzilly a kontaktujte vývojáře. Když se ozvete, dost možná se situace brzy zlepší. Sami vidíte, jak to v tom nejlepším případě může dopadnout
Tiskni
Sdílej:
Hehe S láskou vzpomínám na svou zaprášenou PV951, která se pod Win skoro nedala používat a pod Linuxem to byla docela slušná karta (až na ten výstup na zvukovku).
Jo tak digitál, to je jiná Ta moje karta to je ještě pravěký analog
Tak to by som sa mal konečne rozhýbať a dopomôcť k dokončeniu ovládača pre čitačku odtlačku prsta pre môj notebook. Našiel som projekt, kde to vyzerá, že sa na tom pracuje, už sa len aktívne zapojiť :)
Jak ovladač pro webkameru, tak ovladač pro dongle je plně funkční. Oba je možné nasosat z příslušných stromů na LinuxTV.org (viz hardwarové záznamy). Tak takhle funguje opensourceTak funguje Linux (jádro). Zkus stejný postup se skenerem...