Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Někdy i užitečné výplody z mozku závislého linuxáka.
Před asi dvěma měsíci jsem si na eBayi objednal webkameru a USB DVB-T dongle. V obou případech jsem vybíral výhradně podle ceny. Říkal jsem si -- v dnešní době je podpora HW v Linuxu už docela dobrá, tak to risknu. Zásilky mě ovšem po příchodu domů zrovna nepotěšily...
Jakmile dorazila webkamera (OEM PC-Camera 168) i DVB-T dongle (OEM USB DVB-T aka DUTV005), jal jsem se oba kusy HW vyzkoušet na Linuxu. Zvyklý na to, že mi poslední dobou prakticky vše funguje samo od sebe na první zapojení, jsem se ani neoběžoval s hledáním nějakých informací na netu.
Pak to ale přišlo. Webkamera byla systémem detekováná a byl načten ovladač gspca_sonixj
. Bohužel, krátký test ve Skype prokázal, že tudy cesta nevede. Místo obrazu jen změť barevných fleků.
A jaká že byla situace s DVB donglem? Ještě mnohem horší. V době nákupu totiž žádný ovladač neexistoval! Google jen prokázal, že je sice technická dokumentace k dispozici, je však příliš obecná než aby se podle ní dal napsat ovladač. Takže tady taky nic.
Oba kusy HW jsem tedy byl dočasně nucen provozovat pod Windows, kde fungovaly poměrně uspokojivě (poblitý obraz z webkamery není chyba ale vlastnost). Řekl jsem, že to tak ale rozhodně nenechám a začal situaci řešit...
V případě webkamery byla situace poměrně jednoduchá. Na internetu jsem si přečetl, že je doporučeno stáhnout a přeložit nový strom gspca
. Jediným problémem bylo v mém případě staré jádro. Strom totiž vyžaduje 2.6.28, kterým openSUSE 11.1 nedisponuje. Překlad za pomocí make oldconfig
a jednoho vypitého piva byl triviální. Stejně tak překlad nového stromu.
Jenže kamera stále nefungovala. README poradilo vyzkoušet přiloženou utilitu a poslat výsledek vývojáři. Utilita se nechytala, tak se nakonec přistoupilo k zaslání dumpu USB komunikace (to už se do diskuse vložili další dva lidé). Po dvoudenním čekání byl na světě funkční ovladač, který Jean-Francois Moine následně zařadil do oficiálního stromu.
A jak že to bylo s DVB-T donglem? Zde byla situace o dost komplikovanější jelikož podpora v Linuxu neexistovala vůbec žádná. Napadlo mě...není tomu tak dlouho, co jsem slyšel o projektu pro vytváření linuxových ovladačů. A skutečně, v Jaderných novinkách je zmínka o The Linux Driver Project, který se přesně tímto zabývá.
Požádal jsem tedy o registraci do mailinglistu a následně zaslal svůj požadavek. Následná diskuse a aktivita přispěvovatelů přinesla informaci o finském vývojáři Antti Palosaarim, který na mailinglistu linux-media informoval o tom, že se chystá napsat ovladač na toto zařízení.
Kontaktoval jsem tedy Anttiho a ten mi odpověděl, že má zařízení objednané z eBaye a čeká, až mu dojde aby se mohl pustit do práce. Pak se asi měsíc nic nedělo. Pokračující diskuse na LDP mi problém s ovladačem opět připomněla a tak jsem napsal Anttimu další e-mail. Jistě si dokážete představit, jaké bylo moje překvapení, když mi odpověděl, že je sice na horách ale že si mám stáhnout hotový ovladač z jeho stromu!
Ovladač šel bez problémů přeložit, po zasunutí donglu se v dmesg objevily smysluplné hlášky a tak jsem mohl nastartovat MPlayer. A výsledek? Vše perfektně funguje!
Jak ovladač pro webkameru, tak ovladač pro dongle je plně funkční. Oba je možné nasosat z příslušných stromů na LinuxTV.org (viz hardwarové záznamy). Tak takhle funguje opensource
Apeluji proto na všechny, kteří disponují nějakým nefunkčním hardwarem -- pište do mailinglistů, vyplňujte bugzilly a kontaktujte vývojáře. Když se ozvete, dost možná se situace brzy zlepší. Sami vidíte, jak to v tom nejlepším případě může dopadnout
Tiskni
Sdílej:
Hehe S láskou vzpomínám na svou zaprášenou PV951, která se pod Win skoro nedala používat a pod Linuxem to byla docela slušná karta (až na ten výstup na zvukovku).
Jo tak digitál, to je jiná Ta moje karta to je ještě pravěký analog
Tak to by som sa mal konečne rozhýbať a dopomôcť k dokončeniu ovládača pre čitačku odtlačku prsta pre môj notebook. Našiel som projekt, kde to vyzerá, že sa na tom pracuje, už sa len aktívne zapojiť :)
Jak ovladač pro webkameru, tak ovladač pro dongle je plně funkční. Oba je možné nasosat z příslušných stromů na LinuxTV.org (viz hardwarové záznamy). Tak takhle funguje opensourceTak funguje Linux (jádro). Zkus stejný postup se skenerem...