V Amsterdamu probíhá Open Source Summit Europe. Organizace Linux Foundation představuje novinky. Pod svá křídla převzala open source dokumentovou databázi DocumentDB.
Přesně před 34 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
86Box, tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 5.0. S integrovaným správcem VM. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Chci se podělit o své čerstvé zážitky s flashováním biosů a poukázat na nevýhody stávajících řešení. Protože jsem s novými ovladači nVidia ve Windows XP měl problémy, neaktualizoval jsem v Etch patřičné binární ovladače nVidia, abych si nepoškodil instalaci Debianu. Možná zbytečně.
Pokud někdo ví, jak se elegantně a správně vrátit ke starým binárním verzím nVidia ovladačů, když v oficiálním stromu Etch balíčků je vždy jen nejnovější verze, ať se podělí v diskusi o své zkušenosti. Určitě nejen já bych uvítal nějaké info.
Na svém (pod)stolním počítači mám základní desku Asus A7V880 Deluxe a grafickou kartu Gigabyte GF6600GT s nVidia chipem. Když jsem svůj počítač dával dohromady, nemontoval jsem disketovou mechaniku jako přežitek starých dob. Šeredně jsem se mýlil.
Na stránkách Asusu lze dohledat aktualizaci biosu pro mojí základní desku ze 14. 3. 2005 a tu jsem se rozhodl nahrát. A když už jsem byl v té správné flashovací náladě, kouknul jsem na stránky GigaByte abych zjistil, jestli i grafika nepotřebuje flashnout. A jo, tak to vezmu jedním vrzem, řekl jsem si a začal hledat zůsob, jak to udělat co nejméně bolestně.
Že v linuxu nelze (?) flashovat, bych možná i vydýchal. Ale co si má počít chudák uživatel bez disketové mechaniky. Mně osobně by bylo rozhodně milejší vypálit si cdčko s patřičnými soubory, než otvírat počítač a napojovat mechaniku a hledat funkční disketu, zvláště, když to u mne znamená vyndat počítač z namíru dělaného stolu. Je to fuška. Aktualizace se provádí z čistého dosu, což v dnešní době nemusí být jednoduché zajistit. Navíc, jak jsem zjistil, v případě základní desky i zbytečné.
Po hodině takticko-strategických cvičení jsem měl funkční mechaniku v počítači a jednu funkční disketu zformátovanou pro základní start dosu. Nahrál jsem na disketu patřičné soubory z webu Asusu a pustil Aflash.exe. A nic, systém nahlásil chybu a skončil. Vypátral jsem manuál k desce a našel si část o flashování biosu. Na přiloženém cdčku je utilita do windows, která zajistí aktualizaci biosu z internetu. Tu jsem nainstaloval, ale stáhnout flashovací soubor z interetu nešlo pro údajnou vytíženost serverů Asusu, ale už stažený soubor to vzalo a nainstalovalo. Restart a flashnutý bios základí desky byl na světě.
Takže se ptám, proč dělat opičky s disketami a dosem, když je evidentní, že i z operačního systému windows lze flashovat. A když to jde z windows, tak to může jít i z linuxu, ne?
Aktualizace biosu grafické karty šla z dosu parádně a rychle. Nyní mám v linuxu aktuální nVidia ovladače a celý systém i zrychlil.
Takže závěrem malé shrnutí. Pokud komukoli, kdo má stejnou nebo hodně podobnou základní desku zlobí v grafickém prostředí vykreslování na obrazovku, může zkusit flash biosu, protože Asus přiznal nějaké chyby a opravil je. Na flashování nic není, jen nesmí vypnout proud, pak teprve začíná být veselo. Snad se i v linuxu někdy dočkám možnosti flashovat biosy, abych nemusel do windows nebo do dosu. Teď tam bootuji jen kvůli hrám.
Chystám článek o tom, jak z linuxu spravovat Windows 2000 Server přes VPN připojení, tedy z domova. A také něco o svém notebooku.
Tiskni
Sdílej: