Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Chci se podělit o své čerstvé zážitky s flashováním biosů a poukázat na nevýhody stávajících řešení. Protože jsem s novými ovladači nVidia ve Windows XP měl problémy, neaktualizoval jsem v Etch patřičné binární ovladače nVidia, abych si nepoškodil instalaci Debianu. Možná zbytečně.
Pokud někdo ví, jak se elegantně a správně vrátit ke starým binárním verzím nVidia ovladačů, když v oficiálním stromu Etch balíčků je vždy jen nejnovější verze, ať se podělí v diskusi o své zkušenosti. Určitě nejen já bych uvítal nějaké info.
Na svém (pod)stolním počítači mám základní desku Asus A7V880 Deluxe a grafickou kartu Gigabyte GF6600GT s nVidia chipem. Když jsem svůj počítač dával dohromady, nemontoval jsem disketovou mechaniku jako přežitek starých dob. Šeredně jsem se mýlil.
Na stránkách Asusu lze dohledat aktualizaci biosu pro mojí základní desku ze 14. 3. 2005 a tu jsem se rozhodl nahrát. A když už jsem byl v té správné flashovací náladě, kouknul jsem na stránky GigaByte abych zjistil, jestli i grafika nepotřebuje flashnout. A jo, tak to vezmu jedním vrzem, řekl jsem si a začal hledat zůsob, jak to udělat co nejméně bolestně.
Že v linuxu nelze (?) flashovat, bych možná i vydýchal. Ale co si má počít chudák uživatel bez disketové mechaniky. Mně osobně by bylo rozhodně milejší vypálit si cdčko s patřičnými soubory, než otvírat počítač a napojovat mechaniku a hledat funkční disketu, zvláště, když to u mne znamená vyndat počítač z namíru dělaného stolu. Je to fuška. Aktualizace se provádí z čistého dosu, což v dnešní době nemusí být jednoduché zajistit. Navíc, jak jsem zjistil, v případě základní desky i zbytečné.
Po hodině takticko-strategických cvičení jsem měl funkční mechaniku v počítači a jednu funkční disketu zformátovanou pro základní start dosu. Nahrál jsem na disketu patřičné soubory z webu Asusu a pustil Aflash.exe. A nic, systém nahlásil chybu a skončil. Vypátral jsem manuál k desce a našel si část o flashování biosu. Na přiloženém cdčku je utilita do windows, která zajistí aktualizaci biosu z internetu. Tu jsem nainstaloval, ale stáhnout flashovací soubor z interetu nešlo pro údajnou vytíženost serverů Asusu, ale už stažený soubor to vzalo a nainstalovalo. Restart a flashnutý bios základí desky byl na světě.
Takže se ptám, proč dělat opičky s disketami a dosem, když je evidentní, že i z operačního systému windows lze flashovat. A když to jde z windows, tak to může jít i z linuxu, ne?
Aktualizace biosu grafické karty šla z dosu parádně a rychle. Nyní mám v linuxu aktuální nVidia ovladače a celý systém i zrychlil.
Takže závěrem malé shrnutí. Pokud komukoli, kdo má stejnou nebo hodně podobnou základní desku zlobí v grafickém prostředí vykreslování na obrazovku, může zkusit flash biosu, protože Asus přiznal nějaké chyby a opravil je. Na flashování nic není, jen nesmí vypnout proud, pak teprve začíná být veselo. Snad se i v linuxu někdy dočkám možnosti flashovat biosy, abych nemusel do windows nebo do dosu. Teď tam bootuji jen kvůli hrám.
Chystám článek o tom, jak z linuxu spravovat Windows 2000 Server přes VPN připojení, tedy z domova. A také něco o svém notebooku.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
14.7.2005 17:00