KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Chci se podělit o své čerstvé zážitky s flashováním biosů a poukázat na nevýhody stávajících řešení. Protože jsem s novými ovladači nVidia ve Windows XP měl problémy, neaktualizoval jsem v Etch patřičné binární ovladače nVidia, abych si nepoškodil instalaci Debianu. Možná zbytečně.
Pokud někdo ví, jak se elegantně a správně vrátit ke starým binárním verzím nVidia ovladačů, když v oficiálním stromu Etch balíčků je vždy jen nejnovější verze, ať se podělí v diskusi o své zkušenosti. Určitě nejen já bych uvítal nějaké info.
Na svém (pod)stolním počítači mám základní desku Asus A7V880 Deluxe a grafickou kartu Gigabyte GF6600GT s nVidia chipem. Když jsem svůj počítač dával dohromady, nemontoval jsem disketovou mechaniku jako přežitek starých dob. Šeredně jsem se mýlil.
Na stránkách Asusu lze dohledat aktualizaci biosu pro mojí základní desku ze 14. 3. 2005 a tu jsem se rozhodl nahrát. A když už jsem byl v té správné flashovací náladě, kouknul jsem na stránky GigaByte abych zjistil, jestli i grafika nepotřebuje flashnout. A jo, tak to vezmu jedním vrzem, řekl jsem si a začal hledat zůsob, jak to udělat co nejméně bolestně.
Že v linuxu nelze (?) flashovat, bych možná i vydýchal. Ale co si má počít chudák uživatel bez disketové mechaniky. Mně osobně by bylo rozhodně milejší vypálit si cdčko s patřičnými soubory, než otvírat počítač a napojovat mechaniku a hledat funkční disketu, zvláště, když to u mne znamená vyndat počítač z namíru dělaného stolu. Je to fuška. Aktualizace se provádí z čistého dosu, což v dnešní době nemusí být jednoduché zajistit. Navíc, jak jsem zjistil, v případě základní desky i zbytečné.
Po hodině takticko-strategických cvičení jsem měl funkční mechaniku v počítači a jednu funkční disketu zformátovanou pro základní start dosu. Nahrál jsem na disketu patřičné soubory z webu Asusu a pustil Aflash.exe. A nic, systém nahlásil chybu a skončil. Vypátral jsem manuál k desce a našel si část o flashování biosu. Na přiloženém cdčku je utilita do windows, která zajistí aktualizaci biosu z internetu. Tu jsem nainstaloval, ale stáhnout flashovací soubor z interetu nešlo pro údajnou vytíženost serverů Asusu, ale už stažený soubor to vzalo a nainstalovalo. Restart a flashnutý bios základí desky byl na světě.
Takže se ptám, proč dělat opičky s disketami a dosem, když je evidentní, že i z operačního systému windows lze flashovat. A když to jde z windows, tak to může jít i z linuxu, ne?
Aktualizace biosu grafické karty šla z dosu parádně a rychle. Nyní mám v linuxu aktuální nVidia ovladače a celý systém i zrychlil.
Takže závěrem malé shrnutí. Pokud komukoli, kdo má stejnou nebo hodně podobnou základní desku zlobí v grafickém prostředí vykreslování na obrazovku, může zkusit flash biosu, protože Asus přiznal nějaké chyby a opravil je. Na flashování nic není, jen nesmí vypnout proud, pak teprve začíná být veselo. Snad se i v linuxu někdy dočkám možnosti flashovat biosy, abych nemusel do windows nebo do dosu. Teď tam bootuji jen kvůli hrám.
Chystám článek o tom, jak z linuxu spravovat Windows 2000 Server přes VPN připojení, tedy z domova. A také něco o svém notebooku.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
14.7.2005 17:00