Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Pod mým vcerejším clánkem se rozproudila zajímavá diskuze. Precetl jsem si nekolik zajímavých myšlenek, které se nyní budu snažit komentovat, aby se diskuze mohla rozproudit dále.
Jeden diskutujici projevil nazor, u kterého ani nevím, zda ho mám brát vážně, ale jaxe tento diskutér projevil dále, obávám se, že ho vážně myslel.
Cituji :
... Tvuj prispevek mne navic utvrdil o tom, ze vyvoj open-source SW pro platformu Windows je strategicka chyba. Takovy SW je pomaly, nenazrany (Mozilla-like,
OO-like) a pomaha teto platforme v dominanci. To by samo o sobe nebylo nic spatneho, kdyby se to jako bumerang nevracelo v podobe omezovani svobody uzivani cehokoliv jineho...
Konec citátu
Ani nyní vlastně nevím, co na to říci. Uniká mi totiž ta návaznost mezi proprietárním operačným systémem, legálně pořízeným, a kvalitním open source
softwarem nad ním. Vlastně ano, napadá mne jedno spojení, o kterém jsem se učil kdysi ve škole. "Rasová segregace", to je to spojení. Takže protože nyní
používám proprietární software některými lidmi od nenáviděné společnosti, ztrácím nárok na cokoliv? Can I breathe?
Mohl by nekdo, prosím, uvést nějaký příklad toho, kde a kdy open source pomohl windowsům v dominanci, tak aby se to mohlo vrátit jako bumerang v podobě
omezování svobody? Doteď jsem si myslel, že windows mají dominanci z jiných, i nelegálních důvodů.
Celkem pozoruji, že sektářství je v lidech asi zakořeněno a kacíři se upalují. Kdekdo už asi zapomněl na jednoho kacíře, který ve své době byl také asi pro
smích, když začal prosazovat svůj unix-like systém jako open source. Kdyby ho někdo zdeptal natolik svoji nesnášenlivostí, třeba by Linus T. přestal psát
Linux, a kde bysme teď byli...
Je snadné zavrhnout někoho pro jeho odlišné názory nebo se utvrdit v tom, že je neschopný trouba, co nechce obětovat to, co je mu drahé. Linuxu jsem
věnoval hodně času od roku 1999, kdy jsem poprve na svůj pracovní počítač nainstaloval red hat 5.1. Windows jsem zatratil a na vše přiohýbal linux, šlo to,
poddalo se to. Ale...
Zítra jedu do Ústí nad Labem za nějakou prací a celý den budu pryč, takže má práce, kterou dělám i ze současného bydliště, a kterou za mne nikdo neudělá,
musí počkat. Stát také nepočká, abych zaplatil dph, silniční daň, začal připravovat daňové příznání a mnoho dalších pitomostí. Takže, protože svoji práci
chci dělat dobře, kdy se mám věnovat linuxu? Je to jen koníček... ne?
A není to omyl? Doba, kdy byl linux jen koníček, je dávno pryč. Existují firmy, co se linuxem živí, existují firmy, které ani nevědí, že nějaký linux mají
někde na počítači, což je správné. Nenastává čas tlačit linux do domácností? Chci mít linuxový funkční systém. Ne za 14 dní, než danou problematiku pořádně
nastuduji.
Uvedu krásný příklad, jaxe to dá dělat. Řešil jsem antispam a antivir na Sarge s postfixem. Na root.cz jsem objevil Sagator. Nainstaloval, přečetl si jeden
konfigurační soubor, který je zároveň nápovědou a bylo hotovo. Práce na půl hodiny. Konfigurák jasný a logický, posloupnost přesně daná podle principu práce
s e-mailem.
Chápu, že jsou programy, které svoji složitostí nelze zprovoznit jednoduše. Postfix, MS Exchange 2000 jsou typické příklady z jednoho soudku. Ale pokud se
tím neživím, jak často to dělám? Doma maximálně jednou. Do doby, než Thunderbird nenabídl pro mne samozřejmou věc (jako volbu), stáhnout poštu přímo jako
pop3 klient. Přesto dále používám postfix, protože jsem se ho už naučil. Ale nový uživatel nekovaný počítači od základní školy? Nastaví pomocí klikání
Thunderbird a hotovo. Oba máme stejnou věc funkční, jen já kdysi musel trávit hodiny a hodiny tím, že jsem studoval postfix. Alespoň to teď můžu zpeněžit
Pošta je spíše věc serverová, takže jak využít informace načerpané třeba při zprovozňování mé oblíbené tv karty? Když už ji zprovozním, a za pár let si koupím novou, stejně musím danou problematiku prostudovat pořádně znovu, protože si už nepamatuji všechny detaily, jaxe co nastavuje a proč. Kdežto kdyby byl software u té karty i s návodem, jak na to, nemusím nad tím bloumat hodiny, jednou přečtu a jedu. Snad nechci tak mnoho, nebo ano?
Na závěr už jen dotaz. Jak přesvědčit výrobce, že linux je pro ně trh, na který se vyplatí uvádět výrobky?
Tiskni
Sdílej:
Kdekdo už asi zapomněl na jednoho kacíře, který ve své době byl také asi pro smích, když začal prosazovat svůj unix-like systém jako open source. Kdyby ho někdo zdeptal natolik svoji nesnášenlivostí, třeba by Linus T. přestal psát Linux, a kde bysme teď byli...Linus Torvalds rozhodně nebyl první, kdo prosazoval unix-like systém jako open source.
Mně ve Windows třeba nadchloTak, kuci, kdo ma vetsi pero? :P
Windouws na desktop a na něj aplikace které jsou free a komerční. Proč ne, když to tak jde a mnohdy lépe fungují?no na desktop snad v nekterych pripadech ano. ale o tom mnohdy bych ve spojeni s lepe funguji uz docela pochyboval. a proc tu Windows hruzu jeste nekdo pouziva na server, to nechapu vubec.
Kdekdo už asi zapomněl na jednoho kacíře, který ve své době byl také asi pro smích, když začal prosazovat svůj unix-like systém jako open source. Kdyby ho někdo zdeptal natolik svoji nesnášenlivostí, třeba by Linus T. přestal psát Linux, a kde bysme teď byli...Že by jsmě měli systém na jádře HURD?