plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Pod mým vcerejším clánkem se rozproudila zajímavá diskuze. Precetl jsem si nekolik zajímavých myšlenek, které se nyní budu snažit komentovat, aby se diskuze mohla rozproudit dále.
Jeden diskutujici projevil nazor, u kterého ani nevím, zda ho mám brát vážně, ale jaxe tento diskutér projevil dále, obávám se, že ho vážně myslel.
Cituji :
... Tvuj prispevek mne navic utvrdil o tom, ze vyvoj open-source SW pro platformu Windows je strategicka chyba. Takovy SW je pomaly, nenazrany (Mozilla-like,
OO-like) a pomaha teto platforme v dominanci. To by samo o sobe nebylo nic spatneho, kdyby se to jako bumerang nevracelo v podobe omezovani svobody uzivani cehokoliv jineho...
Konec citátu
Ani nyní vlastně nevím, co na to říci. Uniká mi totiž ta návaznost mezi proprietárním operačným systémem, legálně pořízeným, a kvalitním open source
softwarem nad ním. Vlastně ano, napadá mne jedno spojení, o kterém jsem se učil kdysi ve škole. "Rasová segregace", to je to spojení. Takže protože nyní
používám proprietární software některými lidmi od nenáviděné společnosti, ztrácím nárok na cokoliv? Can I breathe?
Mohl by nekdo, prosím, uvést nějaký příklad toho, kde a kdy open source pomohl windowsům v dominanci, tak aby se to mohlo vrátit jako bumerang v podobě
omezování svobody? Doteď jsem si myslel, že windows mají dominanci z jiných, i nelegálních důvodů.
Celkem pozoruji, že sektářství je v lidech asi zakořeněno a kacíři se upalují. Kdekdo už asi zapomněl na jednoho kacíře, který ve své době byl také asi pro
smích, když začal prosazovat svůj unix-like systém jako open source. Kdyby ho někdo zdeptal natolik svoji nesnášenlivostí, třeba by Linus T. přestal psát
Linux, a kde bysme teď byli...
Je snadné zavrhnout někoho pro jeho odlišné názory nebo se utvrdit v tom, že je neschopný trouba, co nechce obětovat to, co je mu drahé. Linuxu jsem
věnoval hodně času od roku 1999, kdy jsem poprve na svůj pracovní počítač nainstaloval red hat 5.1. Windows jsem zatratil a na vše přiohýbal linux, šlo to,
poddalo se to. Ale...
Zítra jedu do Ústí nad Labem za nějakou prací a celý den budu pryč, takže má práce, kterou dělám i ze současného bydliště, a kterou za mne nikdo neudělá,
musí počkat. Stát také nepočká, abych zaplatil dph, silniční daň, začal připravovat daňové příznání a mnoho dalších pitomostí. Takže, protože svoji práci
chci dělat dobře, kdy se mám věnovat linuxu? Je to jen koníček... ne?
A není to omyl? Doba, kdy byl linux jen koníček, je dávno pryč. Existují firmy, co se linuxem živí, existují firmy, které ani nevědí, že nějaký linux mají
někde na počítači, což je správné. Nenastává čas tlačit linux do domácností? Chci mít linuxový funkční systém. Ne za 14 dní, než danou problematiku pořádně
nastuduji.
Uvedu krásný příklad, jaxe to dá dělat. Řešil jsem antispam a antivir na Sarge s postfixem. Na root.cz jsem objevil Sagator. Nainstaloval, přečetl si jeden
konfigurační soubor, který je zároveň nápovědou a bylo hotovo. Práce na půl hodiny. Konfigurák jasný a logický, posloupnost přesně daná podle principu práce
s e-mailem.
Chápu, že jsou programy, které svoji složitostí nelze zprovoznit jednoduše. Postfix, MS Exchange 2000 jsou typické příklady z jednoho soudku. Ale pokud se
tím neživím, jak často to dělám? Doma maximálně jednou. Do doby, než Thunderbird nenabídl pro mne samozřejmou věc (jako volbu), stáhnout poštu přímo jako
pop3 klient. Přesto dále používám postfix, protože jsem se ho už naučil. Ale nový uživatel nekovaný počítači od základní školy? Nastaví pomocí klikání
Thunderbird a hotovo. Oba máme stejnou věc funkční, jen já kdysi musel trávit hodiny a hodiny tím, že jsem studoval postfix. Alespoň to teď můžu zpeněžit
Pošta je spíše věc serverová, takže jak využít informace načerpané třeba při zprovozňování mé oblíbené tv karty? Když už ji zprovozním, a za pár let si koupím novou, stejně musím danou problematiku prostudovat pořádně znovu, protože si už nepamatuji všechny detaily, jaxe co nastavuje a proč. Kdežto kdyby byl software u té karty i s návodem, jak na to, nemusím nad tím bloumat hodiny, jednou přečtu a jedu. Snad nechci tak mnoho, nebo ano?
Na závěr už jen dotaz. Jak přesvědčit výrobce, že linux je pro ně trh, na který se vyplatí uvádět výrobky?
Tiskni
Sdílej:
Kdekdo už asi zapomněl na jednoho kacíře, který ve své době byl také asi pro smích, když začal prosazovat svůj unix-like systém jako open source. Kdyby ho někdo zdeptal natolik svoji nesnášenlivostí, třeba by Linus T. přestal psát Linux, a kde bysme teď byli...Linus Torvalds rozhodně nebyl první, kdo prosazoval unix-like systém jako open source.
Mně ve Windows třeba nadchloTak, kuci, kdo ma vetsi pero? :P
Windouws na desktop a na něj aplikace které jsou free a komerční. Proč ne, když to tak jde a mnohdy lépe fungují?no na desktop snad v nekterych pripadech ano. ale o tom mnohdy bych ve spojeni s lepe funguji uz docela pochyboval. a proc tu Windows hruzu jeste nekdo pouziva na server, to nechapu vubec.
Kdekdo už asi zapomněl na jednoho kacíře, který ve své době byl také asi pro smích, když začal prosazovat svůj unix-like systém jako open source. Kdyby ho někdo zdeptal natolik svoji nesnášenlivostí, třeba by Linus T. přestal psát Linux, a kde bysme teď byli...Že by jsmě měli systém na jádře HURD?