Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Poslední dobou slýchávám stále o tom, že Slax (potažmo jiná distribuce) nemá antivirus. Nějak nedokážu pochopit k čemu?
Začalo to tím, když jsem v časopise Computer zahlédl test Live distribucí. Ten test vyhrál SLAX a jako mínus měl antivirus. To mě docela zaujalo, proto jsem si celý článek přečetl, ale nikde jsem nenašel nějaké vysvětlení, proč by měl SLAX antivirus mít. Ale to co mě dorazilo úplně byla tato diskuze na zive.sk. Někteří jedinci tam rozvíjeli poměrně komplikované teorie o možné existenci virů pro linuxové live distribuce.
Jeden z důkazů existence linuxových virů má být skutečnost, že jsou antiviry pro Linux, ROFL. Antiviry pro Linux jsou určeny k zachytávání virů pro Windows. Chvíli jsem si pohrával s myšlenkou, že SLAX společně s antivirem by mohl být výborným likvidátorem Windows virů, protože pokud Windows nejedou, tak se viry nemají jak šířit, nejsou zamčené, nebo pořád obnovované soubory, ... . To bohužel naráží na fakt, že zápis do ntfs není podporován. Takže zatím mě stále nenapadá jediný důvod, proč by měl mít SLAX antivirus.
Nakonec perlička, jeden člověk zkusil rozjet Windows viry pod Linuxem pomocí wine - os.newsforge.com/article.pl?sid=05/01/25/1430222
Tiskni
Sdílej:
, ale na konci článku máš tabulku, která udává, jak jednotlivé viry dopadly.
Eventálně běž na slovnik.zcu.cz/online/, mají tam překladač stránek.
Nebo si nastav limit na paměť (ulimit -v resp as v /etc/security/limits.conf, na takovéhle případy je ten limit dělaný.
BTW neví někdo, jestli jde nějakým nastavením v Mozille omezit paměť pro interpret javascriptu?