Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Aneb drobné doplnění mého dřívějšího clánku KDE 4.3 beta na první pohled.
KDE4 Plasma konečně dospěla do stádia, kdy je, alespoň pro mě, schopná chovat se prakticky stejně, jako kicker v dobách kickeru blahé paměti.
V rámci svého času na inovace, které máme v práci, jsem začal řešit problém, který mám jak já, tak i lidé na koferencích. Když tvořím nějaký balíček, stane se, že přehlédnu nějakou závislost a překlad spadne. Jenže jak zjistit z ména třídy název potřebného balíčku (soudě podle poštovních konferencí jsem nebyl sám, kdo měl takový problém), takže jsem začal psát jednoúčelovou aplikaci, která měla nahradit původní alias na grep a hromadu x megových textových souborů jako index.
Pavol Rusnák mezitím pracoval na reimplementaci Ubuntího command-not-found
a přišlo mu, že se řeší velice podobný problém a navrhnul spojit oba projekty do jednoho. A tak vznikl scout.
V OpenSuse 10.3. se objevila schopnost instalace kodeků na požádání. Pokud se snažíte přehrát obsah v problematickém formátu, je možné si jeho podporu do systému jednoduše naklikat. Pokud nemáte rádi klikací Linux, ani nečtěte dále.
Časy se mění, nejen Emacs je možné použít pro jako emailového klienta. Stejnou službu dokáže nabídkout i konkurenční vim - Vim Email Client. Zdá se, že bude nutné seznam vtipů na Emacs poněkud zkrátit (ano, včetně onoho zprofanovaného, že Emacs nemá pořádný editor).
UPDATE: Jak jsem mezitím zjistil, tak vim dokáže emulovat i Emacs - Vimacs
Dlouho přemýšlím, jak finančně podpořit OSS projekty, které často používám a vývojářům se tak za jejich čas a práci alespoň trochu odměnit. Bohužel pořád žijeme na divokém východě, takže pokud nemám konto v eurech, spolkne mi banka část peněz (a v podstatě za nic) pouhým převodem.
Jak jsem tak přemýšlel o tom, proč jsem vlastně začal používat Linux (když jsme se s Dolim bavili o tom, zda je portace aplikací z Linuxu dobře, nebo ne - viz zprávička), tak jsem zjistil, že mimo KDE (tehdy ve verzi 2.něco) v Mandrake Linuxu, za mým stále častějším bootováním do Linuxu stojí jedna aplikace.
Jak se přepnout na virtuální konzoli (Ctrl+Alt+F1) asi každý ví. Ovšem je možné se na ni přepnout i bez přepínání (např. pokud má člověk ne příliš stabilní ovladače grafické karty )?
Pokud někdo zná man screen
nazpaměť, asi se v následujících řádcích nic nového nedozví.
Poté, co pan Kaspersky na root.cz pronesl, že počet virů bude stoupat s nárůstem uživatelů Linuxu, strhla se vlna příspěvků, které ho odsoudili. Jenže, je (a bude) Linux a především jeho uživatelé v bezpečí?
Ivan Mládek kdysi složil písničku Zkratky, jejíž obsah je tvořen především slovy jako ČVUT, ČSAD, OG, DKP a podobně. Nejsem sice žádný básník, ale vytvořil jsem IT variantu. Takže se těšte na (pokus o) písničku s USB, IRC, nebo GPL.
Tak jsem jednou hledal jednoduchou prohlížečku XML souborů pro Linux a pokud by byla pro KDE, bylo by to plus. Jenže jsem našel akorát prastarou kxmlviewer, která byla napsána snad pro KDE 1. Vzdal jsem se snah o úpravu (mimo jiné i proto, že neumím v KDE programovat) a raději si zbastlil vlastní.
Už poměrně dlouho nosím v hlavě myšlenku, jakým způsobem by se (nejen) pro BFU dala zjednodušit instalace software v Linuxu. Možná si řeknete ... moment moment, vždyť stačí napsat aptitude/yum/urpmi/pacman/emerge/... název_balíku a máme vše z krku. A pokud se bojí konzole, máme tu ženiální grafické nadstavby, jako kpackage, yast, nebo synaptic.
Tak jsem se dozvěděl o poměrně zajímavém webu s názvem topuniversities.com. Jak už název napovídá, tak obsahuje seznam nejlepších univerzit na světě (respektive prvních 520).
Používat experimentální software na produkčním stroji se nevyplatí. Ušetříte si hodiny ladění a zkoumání, proč to vlastně nejede.
Hledal jsem informace o novém souborovém systému aufs, o němž se zmiňoval Tomáš Matějíček v rozhovoru v posledních distribučních novinkách. Ovšem, jak už němčináři tuší, tak aufs je běžné německé slovo a ten projekt je poměrně nový, takže po zadání aufs do google na mě vypadlo spoustu německých stránek. Ani omezení se pouze na anglicky psané stránky mi příliš nepomohl
Nemohl jsem najít balíček pro cunit. Od doby, co jsem používal Slackware, beru ruční stažení binárního balíčku, anebo ruční kompilaci až jako poslední možnost. Proto vždy hledám repository, v němž by daný balíček byl.
Využívám možnosti, že je tu spousta matematicky vzdělaných lidí. Právě teď používám akcelerovaný desktop. Jak jistě víte, tak jeden z hlavních prvků je krychle, na jejíž bočních stranách jsou plochy.
Sice je na internetu dostupná hromada návodů, ale co bych jeden nepřidal. Upozorňuji, že se to týká distribuce CentOS, která jede na serveru. Je to trochu škoda, protože mi aptitude přijde daleko komfortnější nástroj, než yum, ale z mnoha důvodů je lepší, že tam je CentOS.
Při občasném psaní seriálku o překladačích zjišťuji, že neznám prakticky žádné programovací jazyky. Teda znám jich dost, ale to jsou takové ty běžné, jazyky jako je C, Pascal, C++, Java, JavaScript, PHP, Python, shell, SQL (a PL/SQL) a trochu VHDL. Jediný z exotičtějších jazyků je Smalltalk a trochu jsem viděl D a Logo. Momentálně po očku pokukuji po Lispu (líbí) a Forthu (taky líbí, ale asi nemám využití), což jsou jazyky ze zcela jiného soudku, než ty předešlé (až na ten Smalltalk).
Tak jsem vyměnil Gentoo za Kubuntu. Až se někdo bude ptát, je to jenom proto, že mě nebavilo čekat na dokončení nějaké té kompilace. U mě na desktopu prostě nic jako stabilní množina software není (a už od používání Slacka jsem si to měl uvědomit) . Zdárně jsem prošel všemi nástrahami, které jsem si při instalaci sám položil a a nakonec překlopil i nastavení systému tak, že až na daleko hezčí nastavení fontů a jinou dekoraci oken nepoznám prakticky žádný rozdíl.
Před časem mi Pavel Tišnovský poslal velice zajímavý odkaz na video o vývoji webových aplikací (379MB, mov) , které porovnává několik technologií. Onen screencast vznikl v NASA, což jistě z odkazu poznáte sami.
V anketě mi chybí graf, který zachycuje trendy v používání jednotlivých distribucí. Sice tu jeden je, ale ten zachycuje pouze absolutní čísla a pouze distribuce od roku 2000.
Dnes jsem dopisoval příspěvek do jisté konference. Při té příležitosti jsem narazil na pár opravdu zajímavých dotazů, které jsem přihodil na ábíčko jako zprávičky. Ta druhá suse Linux jako screensaver do Windows mě přivedla k zamyšlení.
Tak jsem byl postaven před nelehký úkol. Převést 387 png ikonek do formátu gif (hádejte, který nejmenovaný prohlížeč Internet Explorer za to může?).
je velmi šikovná věcička. Při psaní článku jsem se dozvěděl, že busybox je tvůrci označován za swiss army knife.
Minule jsem si tu postěžoval nad neexistencí jednoduchého verzovacího systému.
V knize The Art of Unix programming se píše o tom, že unixové souborové systémy nepodporují verzování, když někdo něco smaže, je to natvrdo. Je to vysvětleno tím, že to jde proti unixové filozofii jednoduchosti. Naštěstí Linux není unix a důkazem toho je i FUSE, jehož koncept pochází z Plan9.
Rád jezdím v autě, mám rád svoji spolehlivou škodovku, se kterou můžu jezdit všude. Ale našel jsem si nového koníčka
Náhodou jsem kdysi našel na webu Ministerstva vnitra stránku Nejčetnější příjmení v ČR. Mužská příjmení (s četností 5 a více) jsou jako jediná dostupná i v normálním textovém formátu csv, zbytek je ve formátu MS Excell.
Při hledání nějaké vhodné LaTeXového stylu pro psaní životopisu jsem narazil na článek Nesnáším Latex a vy?. Musím se přiznat, že mě už dlouho nic tak nenasralo jako tento neuvěřitelně tupý příspěvek! A to se považuji za docela klidného člověka. Nějaký, s prominutím, usmolený programátůrek v Delphi tu kritizuje práci člověka, kterému nesahá ani po kotníky a zcela nečekaně používá úplně zvrácené argumenty! A aby jim dodal na váze, tak používá VELKÁ písmena a hromady vykřičníků.
Onehdy jsem si vzpomněl na článek na rootu Umění pojmenovat počítač. Teda samotný článek za moc nestál, tak následná diskuze byla super . Což mi připomnělo, že já jsem v vymýšlení názvů pro počítač absolutně nenápaditý. Kdysi dávno jsem je nechával na výchozím localhost a dnes, pokud už je vůbec měním, tak na
darkstar
, což je pozůstatek z dob Slackware.
This is a consequence rather than a goal. I abhor a system designed for the “user”, if that word is a coded pejorative meaning “stupid and unsophisticated”.
-- Ken Thompson
Je to spíš následek, nežli záměr. Mám odpor k systémům navrženým pro “uživatele”, pokud to slovo zároveň nese pejorativní nádech “hloupý a nevzdělaný”.Eric Steven Raymond, The Art of Unix Programming, kapitola Preferred User Interface Style
-- Ken Thompson
Člověk se jenom trochu otře o pspad*
a hned je oheň na střeše . Přitom jsem sám uznal, že je to vcelku schopný nástroj, který má mnoho zajímavých vlastností. Třeba exporty textu do TeXu, nebo rtf je vynikající funkce.
Právě píši technickou zprávu k semestrální práci. Při psaní používám styl, který byl vytvořen Zdeňkem Wágnerem. Je dostupný na stránce Ústavu konstruování FSI VUT v Brně.
V současné době píšu semestrální práci. Protože je to jen předstupeň k diplomce, rozhodl jsem se to udělat pořádně (to znamená napsat v LaTeXu). Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi (vytištěným) dokumentem z Wordu/Writteru/... a LaTeXem už poznám na první pohled, tak ani jiná volba nebyla.
Kovářova kobyla chodí bosa - nakonec jsem i já přešel na nové KDE 3.5 :-). Při psaní recenze jsem úplně zapomněl vyzkoušet, jestli jede Gmail v Konqueroru. Ale zdá se, že jede bez problémů, takže doufám, že Google brzo rozšíří počet podporovaných prohlížečů o Konqueror 3.5 (aka jeden ze dvou nejlepších prohlížečů vůbec). No a já děkuji vývojářům KHTML za skvělou práci!
Ano reaguji na názory Linuse Torvaldse i následnou reakci v blogu.
Upozornění: nevím, zda to ještě někdo bude číst, ale pokud ano, přečtěte si raději tento článek Linus versus Gnome, který vznikl rozšířením tohoto blogpostu a popisuje situaci detailněji.
Otázka, zda je lepší odsazovat tabelátorem, nebo mezerou (mezerami), patří (vedle stylu odsazování) mezi základní (a věčné) programátorské otázky. Protože se tu na ábíčku vyskytuje hromada programátorů, tak mi to nedá, abych se nezeptal.
Jelikož jsem opět uviděl velmi vtipný MS banner, rozhodl jsem se vrátit ke kořenům. Nedalo mi to, a musel jsem na něj upozornit .
Uživatelé ostatních operačních systémů bývají obvykle zmatení, pokud uvidí Linux. Vynechme ty, kteří jsou nepoužitelní už při změně témat jejich OS, nebo ty, kteří zkolabují na nepřítomnosti programu pro komplexní nastavení systému.
Před pár dny jsem přišel na to, že i ty tři poslední ikony na mém desktopu jsou přebytečné. Takže jsem je v rámci úklidu smazal.
V poslední době mám pocit, že si se mnou moje oblíbená distribuce začíná pěkně pohrávat.
Tak mě kamoš požádal o nový Mandrake, že už má starou verzi. Protože se mi nedařilo najít torrent (jak jsem později zjistil, tak klíčová slova Mandriva 2006 torrent
nebyly ty nejlepší), jal jsem se stahovat z ftp.linux.cz.
Kdysi dávno jsem zde pokládal návrh na anketu Jaký používáte styl programování?
. Bohužel buďto zapadla, anebo obsahovala odkaz na příslušnou stránku wikipedie (odkazy v anketě tuším ničily layout stránky). Buď jak buď, anketa se nekonala.
Tento text vznikl díky dotazům lidí, kteří si neradi čtou {man,info} gcc
. Trochu nepochopitelně nenese žádné prohlášení a ani nechce vyvolávat flame, za což se omlouvám .
Tak jsem si pročetl zprávičku 10 věcí, které na unixech nenávidím. Btw, těch -10 v url je jen náhoda )? Trochu jsem si pročetl odkazovaný článek. Přestože má, podle mě, v několika věcech pravdu, ve spoustě zase mluví bludy.
Z velkých a známých distribucí je Debian ta, kterou prakticky neznám. Přiznám se, že i mě odradilo dělení na stable/unstable/testing. Měl bych prostě špatný pocit používat něco označené jako unstable*. Rozhodně mě tato distribuce docela láká k vyzkoušení. Jednak má největší repository (15490 balíčků), spoustu uživatelů (rozsáhlé mailing listy).
Nainstaloval jsem si nové qt4. Když jsem si pustil QT Designera, objevil se mi právě ten nový. Už jsem se lekl, že mi KDE nstartovalo s qt4 a já si ničeho nevšiml . Věc se měla jinak. V Gentoo je qt včetně binárek uloženo v
/usr/qt/3
, jenže qt4 věci jsu v /usr/bin
. Snad i kvůli tomu je qt4 hardmasked a cesty se budou pravděpodobně měnit.