Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
V současné době píšu semestrální práci. Protože je to jen předstupeň k diplomce, rozhodl jsem se to udělat pořádně (to znamená napsat v LaTeXu). Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi (vytištěným) dokumentem z Wordu/Writteru/... a LaTeXem už poznám na první pohled, tak ani jiná volba nebyla.
S velkým předstihem jsem si LaTeX nainstaloval, což se neobešlo bez odmaskování latex-unicode
a na standardním testovacím dokumentu
\documentstyle{article} \usepackage{} \usepackage{ucs} \usepackage[utf8x]{inputenc} \usepackage[czech]{babel} \begin{document} \end{document}si odzkoušel funkčnost prostředí. Následovala instalace editoru kile, o které jsem tu už psal.
Dnes už se svojí naivitě jen směji.
Zdravím, kile se mi tu právě instaluje. Rozhodl jsem se napsat diplomku v LaTeXu, ale když jsem si spočetl, za jak dlouho musím odevzdat semestrální práci, tak jsem se rozhodl slevit z požadavků a alespoň ze začátku to psát v něčem jiném, než vimu.![]()
Dopadlo to, jak asi muselo. Kile jsem nainstaloval, spustil, lekl se, zavřel, odinstaloval a začal jsem psát ve vimu. Po chvilce jsem zkusil LyX, ale dopadl naprosto stejně. Když jsem si na to "stěžoval", bylo mi řečeno Co se divíš, už jsi vimař! Znělo mi to jako diagnóza .
Dnes, po třech dnech psaní a učení (nepočítaje do toho předchozí teoretické studium knihy LaTeX pro začátečníky od pana Rybičky) umím prakticky (doufám) všechno, co bych měl pro napsání práce potřebovat. Češtinu, rovnice, matice, vkládání obrázků, abstrakt, přepínání jazyků, generovat obsah do pdf a funkční hypertextové odkazy, obtékání obrázků, tabelátory, seznam literatury, generování nadpisů, poznámky pod čarou, křížové odkazy, rejstřík, seznam obrázků, ... . Velká výhoda je, že jsem se dozvěděl i něco více o typografii.
Přiznám se, že naučení se těchto věcí v OOo (až na ty hypertextové odkazy v pdf) mi zabralo necelého půldne, než jsem měl hotovou a vyladěnou šablonu. Na druhou stranu teď nemusím z textu pořád mazat :wq, můžu používat všechny ty báječné vychytávky vimu, které umím a používám. To vůbec nemluvím o výsledné kvalitě vysázeného textu.
Na závěr bych ještě rád poděkoval Usámovi za jeho LaTeX styl, který používám a Spikovi za jeho dnešní pomoc právě s tím obtékáním obrázků (budu používat Google předtím, než se zeptám, budu používat Google předtím, než se zeptám). No a samozřejmě Bramovi Moolenaarovi, protože bez něho by se dnešní blogpost nejspíše jmenoval jinak.
Tiskni
Sdílej:
Také jsem tím nějak onemocněl. Přišlo to jako blesk z čistého nebe. :)))
To vkládání. Co používáš, smím-li se tázati? Mé hledání před časem i včera, nebylo zcela jednoznačné. Já jsem našel balíček picinpar (Rybička), ale nějak to nebylo ono. U wrapfig jsem zase nenašel, jak to přesně použít a návod od P. Olsaka se mi nezdařilo aplikovat (to je nad mé znalosti). Má drahá žena používá nějaký vlastní systém s boxy, ale je to dost divoké a s manuálním dělení řádků.
wrapfig
a prostředí wrapfigure
. Zatím se zdá, že to funguje k naprosté spokojenosti.