Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
V současné době píšu semestrální práci. Protože je to jen předstupeň k diplomce, rozhodl jsem se to udělat pořádně (to znamená napsat v LaTeXu). Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi (vytištěným) dokumentem z Wordu/Writteru/... a LaTeXem už poznám na první pohled, tak ani jiná volba nebyla.
S velkým předstihem jsem si LaTeX nainstaloval, což se neobešlo bez odmaskování latex-unicode a na standardním testovacím dokumentu
\documentstyle{article}
\usepackage{}
\usepackage{ucs}
\usepackage[utf8x]{inputenc}
\usepackage[czech]{babel}
\begin{document}
\end{document}
si odzkoušel funkčnost prostředí. Následovala instalace editoru kile, o které jsem tu už psal.
Dnes už se svojí naivitě jen směji.
Zdravím, kile se mi tu právě instaluje. Rozhodl jsem se napsat diplomku v LaTeXu, ale když jsem si spočetl, za jak dlouho musím odevzdat semestrální práci, tak jsem se rozhodl slevit z požadavků a alespoň ze začátku to psát v něčem jiném, než vimu.![]()
Dopadlo to, jak asi muselo. Kile jsem nainstaloval, spustil, lekl se, zavřel, odinstaloval a začal jsem psát ve vimu. Po chvilce jsem zkusil LyX, ale dopadl naprosto stejně. Když jsem si na to "stěžoval", bylo mi řečeno Co se divíš, už jsi vimař! Znělo mi to jako diagnóza
.
Dnes, po třech dnech psaní a učení (nepočítaje do toho předchozí teoretické studium knihy LaTeX pro začátečníky od pana Rybičky) umím prakticky (doufám) všechno, co bych měl pro napsání práce potřebovat. Češtinu, rovnice, matice, vkládání obrázků, abstrakt, přepínání jazyků, generovat obsah do pdf a funkční hypertextové odkazy, obtékání obrázků, tabelátory, seznam literatury, generování nadpisů, poznámky pod čarou, křížové odkazy, rejstřík, seznam obrázků, ... . Velká výhoda je, že jsem se dozvěděl i něco více o typografii.
Přiznám se, že naučení se těchto věcí v OOo (až na ty hypertextové odkazy v pdf) mi zabralo necelého půldne, než jsem měl hotovou a vyladěnou šablonu. Na druhou stranu teď nemusím z textu pořád mazat :wq, můžu používat všechny ty báječné vychytávky vimu, které umím a používám. To vůbec nemluvím o výsledné kvalitě vysázeného textu.
Na závěr bych ještě rád poděkoval Usámovi za jeho LaTeX styl, který používám a Spikovi za jeho dnešní pomoc právě s tím obtékáním obrázků (budu používat Google předtím, než se zeptám, budu používat Google předtím, než se zeptám). No a samozřejmě Bramovi Moolenaarovi, protože bez něho by se dnešní blogpost nejspíše jmenoval jinak.
Tiskni
Sdílej:
.
Minimálně odpadá problém alias stupidita jménem uzavřené datové formáty...
))
Mě bych za šablonu moc neděkoval...
Grafická návrh šablony pochází z dílny Designu na VUT Brno FSI Ústav konstruování a *.sty bylo vytvořeno jedním z největších LaTeXistou v ČESKÉ REPUBLICE Zdeňkem Vágnerem. Do dnes o něm kolují pravdivé báje jak se učit LaTeX tím že si přečetl zdrojáky....
)) Múj díl práce spočívá pouze v spojení výše zmiňovaných subjektů a vyslovení díku v podobě dvou lahví slivovice!
))
Jinak mě se zdá že tento styl je asi to nejlepší co jsem kdy viděl...
)
)) Díky.
Také jsem tím nějak onemocněl. Přišlo to jako blesk z čistého nebe. :)))
To vkládání. Co používáš, smím-li se tázati? Mé hledání před časem i včera, nebylo zcela jednoznačné. Já jsem našel balíček picinpar (Rybička), ale nějak to nebylo ono. U wrapfig jsem zase nenašel, jak to přesně použít a návod od P. Olsaka se mi nezdařilo aplikovat (to je nad mé znalosti). Má drahá žena používá nějaký vlastní systém s boxy, ale je to dost divoké a s manuálním dělení řádků.
wrapfig a prostředí wrapfigure. Zatím se zdá, že to funguje k naprosté spokojenosti.
. Jinak není zač a díky patří i Spikovi za to, že mi to našel.