Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.3 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek a vylepšení v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 14.4 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 1.5.0. S kódovým názvem Variegata (husice rajská). Přináší řadu vylepšení, včetně nového ergonomičtějšího CLI klienta nebo podporu pro typ VARIANT a vestavěný typ GEOMETRY.
V pátek 6. a sobotu 7. března proběhl v pražském sídle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Hackathon veřejné správy 7.1. Publikovány byly vytvořené aplikace. V kategorii projektů rozvíjených z krajského kola zvítězil tým „Mackokládi“. Čtyři středoškoláci ze Dvora Králové uspěli s aplikací KompaZ. Jde o digitálního průvodce, který pomůže s rychlou a srozumitelnou orientací v životních i krizových situacích „krok za krokem“. Aplikace
… více »QGIS, svobodný desktopový GIS, byl vydán v nové hlavní verzi 4.0. Změny zahrnují několik nových analytických a editačních funkcí, rozšíření podpory 3D, více možností úprav uživatelského rozhraní či mnoho dalších zlepšení použitelnosti. Řada 3.44 má aktualizace plánovány do září.
Dan Blanchard vydal knihovnu pro Python chardet v nové verzi 7.0.0. S novou verzí byla knihovna přelicencována z LGPL na MIT. Souhlasili s tím všichni přispěvatelé? Dan Blanchard souhlasy vůbec neřešil. Zaúkoloval umělou inteligenci (Claude), aby knihovnu zcela přepsala a výslovně jí nařídil, aby nepoužila žádný LGPL kód. Dan Blanchard tvrdí, že se jedná o clean room design. Protistrana argumentuje, že umělá inteligence byla trénována
… více »Andy Nguyen si na svou herní konzoli PlayStation 5 (PS5) pomocí exploitu Byepervisor nainstaloval Linux (Ubuntu). V Linuxu si spustil Steam a PS5 tak proměnil v Steam Machine. Na PS5 může hrát hry, které jsou vydané pouze pro PC a jsou na Steamu [Tom's Hardware].
Správce sbírky fotografií digiKam byl vydán ve verzi 9.0.0. Jedná se o větší vydání provázené aktualizacemi knihoven. Mnoho dílčích změn se vedle oprav chyb týká uživatelského rozhraní, mj. editace metadat.
Byla vydána verze 2026 distribuce programu pro počítačovou sazbu TeX s názvem TeX Live (Wikipedie). Přehled novinek v oficiální dokumentaci.
Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Používat experimentální software na produkčním stroji se nevyplatí. Ušetříte si hodiny ladění a zkoumání, proč to vlastně nejede.
Bylo nebylo, rozhodl se jeden uživatel trochu oživit svůj desktop a nainstaloval si správce oken beryl. Hned o něm nadšeně poreferoval kde mohl, naučil se jej používat ... a co hůř, dokonce si na něj i zvykl. Drobné neshody mezi stávajícími aplikacemi (OpenOffice, kicker) a berylem se naučil snášet. Dokonce ani fakt, že při každém upgradu na ještě novější verzi se něco začalo chovat trochu jinak.
Ovšem osud tomu chtěl a nebohý uživatel začal překopávat jednu aplikaci, která výstup zobrazuje pomocí knihovny SDL. V pondělí i v úterý to bylo dobré, protože aplikace byla rozbitá a uživatel se snažil, aby to vůbec šlo přeložit. Ve čtvrtek se to podařilo poprvé a v pátek se už ladily legrácky v podobě segfaultů, které se tu a tam objevily.
Ovšem i po týdnu systematické práce se na výstupu objevoval pouze bílý obdélník. V pondělí ráno se tedy začalo s důkladným zkoumáním stávajícího kódu až jej nakonec napadla spásná myšlenka. Nebude to spíš akcelerovaným desktopem? Takže zpět do správce kwin a ... místo obdélníku vykoukla lenna. Teď ještě zbývá nahlásit bug (a pravděpodobně i přidat testcase).
No a zbývá nám ještě vysvětlil dnešní bulvární nadpis. Ten pochází ze skvělé reakce na tento vpravdě fašistický příspěvek. Opravdu nevím, kde se v lidech ta omezenost bere 
Tiskni
Sdílej:
. jinak slovaci jsou u me cizinci stejne jako nemci, francouzi, polaci a tak podobne. vubec k nim nic necitim, ani averzi, nebo naopak jakesi bratrstvi. proc bych mel? ze generace mych rodicu s nimi zila ve spolecnem state naplanovanym povalecnym vyvojem? koho to zajima...
pohybuju se v dost multikulturnim prostredi a dobre si pamatuju, co se delo na kolejich minuly semestr po prohre SK:CZ v hokeji nebo jaka trapna kolektivni hra to byla.
na druhou stranu jsem pracoval dva roky se slovakem na smene, byl to velmi slusny chlap a kvalitni delnik.
takze jak rikam, slovaci jsou mi sumak jako ostatni cizinci.
PS: Taky jsem s polštinou měl problém (hlavně s technickými texty a mluvením), ale zamakal jsem a snad je to už lepší. Když jsem se poprvé domluvil polsky, byl jsem šťastný, jak blecha
Ale lidé, kteří toto nezažili, berou slovenštinu jako další cizí jazyk, který navíc ani moc nepotřebují. Dále je rozdíl mezi ústní domluvou a četbou článku. Poslední dobou mi skoro přijde jednodušší číst článek v angličtině než ve slovenštině.
Dale pak jazyky "semi-kompatibilni" tzn Polstina, Chorvatstina, Slovinstina atp. Potom jazyky "pribuzne", to jsou rustina a ji podobne jazyky, (a mozna i mongolstina a nektere severoindicke jazyky)
Ostatni jazyky, jako anglictina, francouzstina, latina, italstina atd. jsou u me "barbarske" 
).
A tvrdit o někom, kdo má problémy se slovenštinou ať již větší nebo menší, že je nacista či co, to je projev slabého ducha.Psal jsem fašistický a za tím si stojím, protože i fakt, že se mi slovenský článek na českém serveru nelíbí, se dá vyjádřit jiným způsobem. BTW: taky je pro mě čtení delšího slovenského textu těžší
Přesně. Teď běží/běžel v ČT nějaký slovenský seriál z prostředí slovenské horské služby. Bylo to naštěstí vysíláno duálně, protože i když mám český dabing rád, tak v tomto případě mi připadal jako naprostá zvrhlost a plýtvání penězi. Jednoznačně jsem sáhl po originální zvukové stopě. Zvuk jde jedním uchem sem, druhým tam a ten jazyk nějak moc nevnímám. Je mi úplně jedno, jestli to je česky, slovensky, nebo polsky.
U psaného textu je to ale jiné. I když tomu rozumím, musím se na to víc soustředit. Možná to souvisí nějak s touto zajímavostí o pořadí písmen ve slově a s tím, že člověk nemá onu „cizojazyčnou“ slovní zásobu tak zafixovanou i v psané formě, ale to mne teď jen tak napadlo. Prostě to není ono.
Články ve slovenštině si vybírám podle obsahu a méně zajímavé věci přeskakuji. U článku na webu mi je to putna. Já za to neplatím a když je to ve slovenštině a nepovažuji to za velmi zajímavé, tak si to prostě nepřečtu a provozovatel přišel o zisk z reklamy. Velmi mi to ale vadí třeba u LinuxExpresu, kde za těch pár stránek zaplatím bez koruny stovku a ještě tam jsou slovenské články. Tenhle časopis si silně zahrává s tím, že ho přestanu kupovat.
Ještě za komunistů jsem dokonce četl některé knihy ve slovenštině, protože v češtině prostě nevyšly (tenkrát). Například Hlavu XXII, ze které si pamatuji citát, který se sem, řekl bych, hodí:
Bol to strašný chumaj. Yosorian mu chcel pomoci, aby nebol taký chumaj, tak mu hovorí: "Hej, ty, nebud taký chumaj!".
Slovákům se omluvám, i když slovenštinu bez problému čtu, o pravopisu si iluze nedělám :)
... slovensky preklad hlavy XXII je vynikajuci.Takhle jsem o tom nikdy neuvažoval, ale fakt, je, že když jsem ji po několika letech četl znovu, tentokrát v češtině, tak to jaksi nebylo ono ...
A články o počítačích v němčině vyloženě nemám rád.
To "r" v slove trnie ma byt dlhé, slovenskí lingvisti na to asi pozabudli...Neco jako krrrrmit?
hehe je to takova rarita, neco jako nase krasne ceske Ř. No řeknete, kdo z vas slovaku řekne ř? :P