Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Otázka, zda je lepší odsazovat tabelátorem, nebo mezerou (mezerami), patří (vedle stylu odsazování) mezi základní (a věčné) programátorské otázky. Protože se tu na ábíčku vyskytuje hromada programátorů, tak mi to nedá, abych se nezeptal.
Odsazování bylo něco, co se mě nejprve netýkalo. V BASICu ZX Spectra jsem neodsazoval, ostatně to tam snad ani nešlo . Později v assembleru 8051 jsem také nepociťoval touho po odsazování. Přelom přišel až s Turbo Pascalem, kdy jsem používal Tabelátory (jak může někdo používat mezery?). Následovalo období, kdy jsem používal jeden čas to, nebo ono, ale nakonec jsem zakotvil u tabelátorů, protože jedno kliknutí na <Tab> je přece jenom rychlejší, než mačkat mezery. Jenže mezery mi přijdou daleko praktičtější, proto jsem to vyřešil jednoduše:
set shiftwidth=4 set shiftround set softtabstop=4 set autoindent set smartindent set expandtab
Takže moje stanovisko je jasné, tabelátory ve zdrojácích nepoužívám, pouze pomocí klávesy <Tab> vkládám více, či méně mezer. Podle mě mají taby význam jen v sazbě jako tabelační zarážky. Proto se mi nelíbí Tab jako součást syntaxe u Makefile (popravdě se mi moc nelíbí ani fakt, že u Pythonu jsou bílé znaky součástí syntaxe).
Tiskni
Sdílej:
Po jednej medzere som odsadzoval zhruba tak 3 roky dozadu (a ďalších ~6 predtým) všetky moje pascalovské výtvory. Zdalo sa mi to tak prehľadnejšie. Lenže potom som prešiel na C, vim, prečítal pár návodov/odporúčaní, a zistil, že ten tabulátor má predsa len čosi do seba.
...není vůbec žádný problém napsat jednoduchý prográmek, který...
man indent
fce_call( prom1, prom2, prom3, prom4, prom5 );
a = sin(q)*(x*x + y*y); b = function_foo(x - bar(y), z);A mají-li se pro odsazení, které neodpovídá nestingu, používat mezery, tak se mohou klidně používat pro všechna odsazení.
indent
je váš kamarád.
main() { printf('this is output'); //< my output int a = 1 + 2; //< my count }po preklopení na tabstop=8 bude nasledovný:
main() { printf('this is output'); //< my output int a = 1 + 2; //< my count }ak však odsadenie v rámci kódu zameníme za medzery, tak pôvodný indent s tabstop=4 bude pôvodný:
main() { printf('this is output'); //< my output int a = 1 + 2; //< my count }a po jeho zväčšení sa zmení iba odsadenie blokov a medzery medzi kódom ostanú rovnaké:
main() { printf('this is output'); //< my output int a = 1 + 2; //< my count }K spomenutej funkcionalite som spravil malý plugin do vim-ka pre verziu 7.0 a vyššiu, sťahovať môžete na CleverTabs
TAB runs `cperl-indent-command' `cperl-indent-command' is an interactive compiled Lisp function -- loaded from "cperl-mode" (cperl-indent-command &optional WHOLE-EXP) Documentation: Indent current line as Perl code, or in some cases insert a tab character. If `cperl-tab-always-indent' is non-nil (the default), always indent current line. Otherwise, indent the current line only if point is at the left margin or in the line's indentation; otherwise insert a tab. A numeric argument, regardless of its value, means indent rigidly all the lines of the expression starting after point so that this line becomes properly indented. The relative indentation among the lines of the expression are preserved.odkedy som zacal pouzivat emacs, nemam s odsadzovanim ziadne problemy ... stlacim tabelator a odsadi ma presne tam kde chcem (ci su to 4 alebo 40 medzier ...)
man indent
man indent
.
$ sudo apt-get install indent ... $ man indentchjo. chjo.
sudo: atp-get: command not foundto bude asi tim, ze tam mam SUSE....
atp-get
vyvola stiznost shellu na neznamy prikaz...
To bezmyšlenkovitě opisujete z coding style linuxového jádra nebo si to opravdu myslíte?
trochu mi v ankete schazi jak tabulatory, tak mezery, protoze ja pisu asi takto:
void main()
{
int i=3;
if (i!=3)
{
cout>>"mne neuvidis, protoze nemuzu nastat";
}
else
{
cout>>"i je 3";
}
neco=nic;
atd....
return 0;
}
velke mezery v prikladu delam pomoci tabulatoru a mensi odsazeni pomoci jedne, maximalne dvou mezer
void main() ... return 0;- sem jedinej, komu tady neco nesedi ????