Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Otázka, zda je lepší odsazovat tabelátorem, nebo mezerou (mezerami), patří (vedle stylu odsazování) mezi základní (a věčné) programátorské otázky. Protože se tu na ábíčku vyskytuje hromada programátorů, tak mi to nedá, abych se nezeptal.
Odsazování bylo něco, co se mě nejprve netýkalo. V BASICu ZX Spectra jsem neodsazoval, ostatně to tam snad ani nešlo . Později v assembleru 8051 jsem také nepociťoval touho po odsazování. Přelom přišel až s Turbo Pascalem, kdy jsem používal Tabelátory (jak může někdo používat mezery?). Následovalo období, kdy jsem používal jeden čas to, nebo ono, ale nakonec jsem zakotvil u tabelátorů, protože jedno kliknutí na <Tab> je přece jenom rychlejší, než mačkat mezery. Jenže mezery mi přijdou daleko praktičtější, proto jsem to vyřešil jednoduše:
set shiftwidth=4 set shiftround set softtabstop=4 set autoindent set smartindent set expandtab
Takže moje stanovisko je jasné, tabelátory ve zdrojácích nepoužívám, pouze pomocí klávesy <Tab> vkládám více, či méně mezer. Podle mě mají taby význam jen v sazbě jako tabelační zarážky. Proto se mi nelíbí Tab jako součást syntaxe u Makefile (popravdě se mi moc nelíbí ani fakt, že u Pythonu jsou bílé znaky součástí syntaxe).
Tiskni
Sdílej:
Po jednej medzere som odsadzoval zhruba tak 3 roky dozadu (a ďalších ~6 predtým) všetky moje pascalovské výtvory. Zdalo sa mi to tak prehľadnejšie. Lenže potom som prešiel na C, vim, prečítal pár návodov/odporúčaní, a zistil, že ten tabulátor má predsa len čosi do seba.
...není vůbec žádný problém napsat jednoduchý prográmek, který...
man indent
fce_call( prom1, prom2, prom3, prom4, prom5 );
a = sin(q)*(x*x + y*y); b = function_foo(x - bar(y), z);A mají-li se pro odsazení, které neodpovídá nestingu, používat mezery, tak se mohou klidně používat pro všechna odsazení.
indent
je váš kamarád.
main() { printf('this is output'); //< my output int a = 1 + 2; //< my count }po preklopení na tabstop=8 bude nasledovný:
main() { printf('this is output'); //< my output int a = 1 + 2; //< my count }ak však odsadenie v rámci kódu zameníme za medzery, tak pôvodný indent s tabstop=4 bude pôvodný:
main() { printf('this is output'); //< my output int a = 1 + 2; //< my count }a po jeho zväčšení sa zmení iba odsadenie blokov a medzery medzi kódom ostanú rovnaké:
main() { printf('this is output'); //< my output int a = 1 + 2; //< my count }K spomenutej funkcionalite som spravil malý plugin do vim-ka pre verziu 7.0 a vyššiu, sťahovať môžete na CleverTabs
TAB runs `cperl-indent-command' `cperl-indent-command' is an interactive compiled Lisp function -- loaded from "cperl-mode" (cperl-indent-command &optional WHOLE-EXP) Documentation: Indent current line as Perl code, or in some cases insert a tab character. If `cperl-tab-always-indent' is non-nil (the default), always indent current line. Otherwise, indent the current line only if point is at the left margin or in the line's indentation; otherwise insert a tab. A numeric argument, regardless of its value, means indent rigidly all the lines of the expression starting after point so that this line becomes properly indented. The relative indentation among the lines of the expression are preserved.odkedy som zacal pouzivat emacs, nemam s odsadzovanim ziadne problemy ... stlacim tabelator a odsadi ma presne tam kde chcem (ci su to 4 alebo 40 medzier ...)
man indent
man indent
.
$ sudo apt-get install indent ... $ man indentchjo. chjo.
sudo: atp-get: command not foundto bude asi tim, ze tam mam SUSE....
atp-get
vyvola stiznost shellu na neznamy prikaz...
To bezmyšlenkovitě opisujete z coding style linuxového jádra nebo si to opravdu myslíte?
trochu mi v ankete schazi jak tabulatory, tak mezery, protoze ja pisu asi takto:
void main()
{
int i=3;
if (i!=3)
{
cout>>"mne neuvidis, protoze nemuzu nastat";
}
else
{
cout>>"i je 3";
}
neco=nic;
atd....
return 0;
}
velke mezery v prikladu delam pomoci tabulatoru a mensi odsazeni pomoci jedne, maximalne dvou mezer
void main() ... return 0;- sem jedinej, komu tady neco nesedi ????