Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Už za týden, ve čtvrtek 4. června, se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích uskuteční další konference věnovaná tématům spojeným s IPv6 - Den IPv6. Program akce a registrační formulář jsou k dispozici na webu akce. Kapacita konference je omezená, proto organizátoři doporučují, aby se vážní zájemci přihlásili včas (k dnešnímu dni zbývá přibližně 30 volných míst). Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
Český telekomunikační úřad zahajuje novou etapu využívání vysokofrekvenčního rádiového spektra v pásmu 26 GHz. Toto pásmo bude od 1. 7. 2026 otevřeno pro provoz moderních bezdrátových sítí, zejména sítí páté generace (5G), pevných bezdrátových přístupových sítí (FWA) a lokálních či průmyslových sítí určených například pro výrobní areály, logistická centra nebo technologické kampusy. Současně s otevřením pásma 26 GHz přistoupil ČTÚ ke zpřístupnění informací o využívání rádiových kmitočtů v tomto pásmu.
Logitech představil myš Signature Comfort Plus M850 L s polstrovanou opěrkou dlaně pro větší pohodlí a sadu s touto myší a klávesnicí s integrovanou opěrkou dlaní Signature Comfort Plus Combo MK880.
Gaël Duval se rozepsal o novinkách a plánech Murena a /e/OS. Počet uživatelů telefonů Murena a mobilního operačního systému /e/OS bez aplikací a služeb od Googlu se blíží 100 000. Ambicí je, aby se /e/OS stal třetí mobilní platformou v Evropě i na světě, s potenciálem dostat se i na PC. Blíží se vydání nové verze 4 s funkcemi zálohování a obnova, import e-mailů z Gmailu a rozpoznávání hlasu. Murena Workspace přinese videohovory, elektronický podpis a správu zařízení (MDM).
Dnes a zítra probíhá Ubuntu Summit 26.04. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze na YouTube. Úvodní slovo měli Mark Shuttleworth a Jon Seager.
checkinstallněkdo neměl dlouho rozbitý systém, že?
Raději bych přidal nějaké čudlítko na vytvoření requestu pro přidání balíku (návodu pro instalaci, nebo tak).
Primárním cílem není instalace na kliknutí, ale zjednodušení prvního kroku instalacePro ...? Uživatele nebo vývojáře distribuce? Z mého pohledu je nejjednodušší, když si v menu distra např. vyberu program a kliknu na tlačítko: Nainstalovat. Blblblbl... nějaká akce, co mě už vůbec nepotřebuje a hotovo. Kvalita distra pak bude v tom, jak kvalitní bude programová nabídka tímto způsobem instalovatelná - to by mohlo souviset s tím, že z hlediska vývojáře by bylo lepší nalézt nějaký univerzální způsob prezentace balíčků, aby se nemusely donekonečna nafukovat repozitáře, o které se pak nakonec nemá kdo starat. Často také hodně udělají distribuční patche - tohle by odpadlo? Courat po netu a stahovat si odsud ručně software, to nepozvažuji jako uživatel za pohodlný způsob existence a jsem velice rád, že to v Linuxu obecně nemusím. Může to být zajímavá kratochvíle nebo hobby, to ano... ale pak to nepotřebuji mít až tak ulehčeno, asi ani ten první krok.
a především důsledné používání stávajícího balíčkovacího systému. Pokud nebude daný balíček k dispozici, mohlo by to umět vyřešit problém jinak, ale způsob zatím nevím ...Tím spíš to ale vidím spíše jako nástroj pro vývojáře, kteří ho pak zakomponují do vlastního spráce distribuce. BFU by de facto ani neměl na něco takového pomyslet, i když by si mohl umět nainstalovat programy skrze správce balíčků.
Pouze se snažím zakrýt ten krok navíc, co musí uživatel udělat pro instalaci nějakého programu s použití stávajících prostředků.
Postup na Windows: vidím to, zaujme mě to, kliknu na odkaz a nainstaluju.
Postup na Linuxu: vidím to, zaujme mě to ---> přepnu se do úplně jiného programu, chvíli hledám (ev. hledám repository a přidávám je) ---> nainstaluju.
Moje řešení: vidím to, zaujme mě to, kliknu na odkaz (webbin to přeloží na název balíčku, ev si přidá repo a zavolá stávající systém) a nainstaluju.
Já vím, že pro člověka, který zná balíčkovací systém a konzoli není problém při čtení článku o amaroku napsat aptitude search amarok (vim /etc/apt/sources.list, aptitude update) a aptitude install amarok. Jenže co chudák BFU, pro nějž jsou tohle hieroglify? Navíc, můj nápad vůbec neodstraňuje možnosti instalaci z konzole, takže vyhledávat balíčky na webu není nutné. Nic stávajícího měnit nechci.
Ten tvůj způsob výběru z nějakého menu je běžně v grafických instalátorech - kpackage, yast, synaptic, nebo textové aptitude a naráží na množství balíčků. V takovém Debianu je kolem 20 000 balíčků (Gentoo kdysi uvádělo kolem 15 000) a vyhledávat v tomto množství není jednoduché ani pro zkušené uživatele (aneb kolikrát jste zjistili, že ten super program, o kterém právě čtete už máte dávno v repository)
Co se týká univerzálních balíčků, docela se mi líbí autopackage.org ... možná se ještě zkusím podívat co nabízí on.
Postup na Windows: vidím to, zaujme mě to, kliknu na odkaz a nainstaluju. Postup na Linuxu: vidím to, zaujme mě to ---> přepnu se do úplně jiného programu, chvíli hledám (ev. hledám repository a přidávám je) ---> nainstaluju. Moje řešení: vidím to, zaujme mě to, kliknu na odkaz (webbin to přeloží na název balíčku, ev si přidá repo a zavolá stávající systém) a nainstaluju.Moje řešení: vidím to, zaujme mě to, řeknu
emerge to. Když se nudím a autoři používají CVS/SVN/GIT, napíšu pro to ebuild a hodím ho do overlaye
Postup na Windows: vidím to, zaujme mě to, kliknu na odkaz a nainstaluju. Postup na Linuxu: vidím to, zaujme mě to ---> přepnu seHm, u mě to vypadá takto: Něco potřebuju, poptám se, popátrám, jestli něco takového existuje a jak se to jmenuje, prohledám repozitáře své distribuce, nainstaluji, vyzkouším. Hledám-li návod nebo když mám problémy, jdu se podívat do fóra distribuce / přes Google na www / na homepage programu (mám zkušenosti, že relevantní informace najdu v tomto pořadí). Ale ano, pochopil jsem, že vaše idea by leckomu instalace usnadnila... Jen bych ještě přece jen připodotkl, že obecně jako uživatel Linuxu nemám vůbec potřebu instalovat spoustu malých kravinek, jako to bylo za dávných časů s Windows. Částečně je to tím, že užitečné maličkosti jsou často už defaultně obsaženy, stačí je jen objevit, a taky snad tím, že člověk má zábavy dost se systémem samotným. Tedy bych si dovolil tvrdit, že představa linuxáka bloudícího po netu a hledajícího "nějaké" programy, co by ho mohly zaujmout, je mi dost vzdálená. Tím nic proti záměru, pouze si jen tak přemýšlím, jestli bych to já využil vzhledem ke svým návykům. Jinak jsem zastánce usnadňování co to jde.
Tedy bych si dovolil tvrdit, že představa linuxáka bloudícího po netu a hledajícího "nějaké" programy, co by ho mohly zaujmout, je mi dost vzdálená.No linuxáka snad ne (já tohle chápu jako velkou výhodu Linuxu, škoda, že to není marketingově zdůrazňováno), ale co lidé mající Linux (a jsou plní náviků z Windows) chvilku? Škoda, že se tu neozvali.
Tím nic proti záměru, pouze si jen tak přemýšlím, jestli bych to já využil vzhledem ke svým návykům. Jinak jsem zastánce usnadňování co to jde.Částečně to řeší i ten problém na co linkovat, když ne na zdrojáky, jak jsi psal v blogu. Já osobně umím používat balíčky a chápu jejich princip a výhody. takového.
... náviků z Windows ...No ale Michale... styď se!
No linuxáka snad ne (já tohle chápu jako velkou výhodu Linuxu, škoda, že to není marketingově zdůrazňováno), ale co lidé mající Linux (a jsou plní náviků z Windows) chvilku?
Dovolím si kacířskou myšlenku: neměla by se právě na tyto uživatele spíš zaměřit osvěta, která by jim vysvětlila, co je to package management a k čemu je dobrý, místo toho, aby se vytvářely mezivrstvy, které jim budou předstírat, že Linux jsou vlastně Windows v jiném balení?
Zatiaľ si to komplikujem rôznymi požiadavkami typu dvojitá konfigurácia (package + system) a podobne.
))
Jenže BFU přemýšlí jinak. Někde na síti si najde článek o nějakém super programu. Ihned se ho rozhodne vyzkoušet a první co uvidí je adresa ke stažení.To jsem viděl nejen u BFU. Kamarád Windowsák si nainstaloval Ubuntu a takhle si tam přidal Operu. Naštěstí to šlo - stáhnul .deb a nainstaloval. Opravdový BFU si Linux nikdy nenainstaluje, protože o něm nepíší články o tom, jak si vytvořit šifrovanou složku atd. na Živě.
package_name bych udělal dle konvence DNS nebo Java package jmen – jinak nastanou konflikty ve jménech./package.wbn) – pokud už si uživatel stáhne balíček se zdrojáky, může mu jeho správce souborů nebo manažer balíčků podle tohoto souboru pořád nabídnout správný způsob instalacexyzkubuntu.org/packages/amarok-latest), jak jsi navrhoval, mělo by být možné se nějak rozhodnout mezi instalací této, nebo oficiální stabilní verze. Takže se s těmi verzemi budu muset nějak vypořádat v každém případě.
Můj návrh je ten, že bude zvolen výchozí způsob (třeba instaluj stable) s tím, že si uživatel někde v pokročilých možnostech bude moci vybrat i jinou možnost.
uname -sr; test -x /usr/bin/{yum|apt-get|pacman|..} zjistil na čem běží, přidal správná repository do správných konfiguráků, a spustil správný balíčkovač se správnými argumenty. Ad bezpečnost: BFU je to jedno, lepší uživatel se na ten skript nejdřív koukne (beztak se jen v prvním řádku nastaví jméno package, zbytek bude identický). A ruku na srdce, kdo kontroluje při dnešních zaneřáděných Makefiles, co mu se systémem vyvede sudo make install?
aby na webové stránce bylo možné přidat <link href="amarok.wbn" type="application/wbn" rel="web-based-installer"> a prohlížeč s příslušným pluginem pozná, že ta stránka nabízí možnost instalace softwaru a nějakým způsobem to uživateli nabídne Proč to komplikovat? <link href="amarok.sh" rel="installer"> je mnohem jednodušší.. Na nějaké XML bych se vykašlal.. Ten skript by jednoduše za runtime pomocí různýchA proč to komplikovat?uname -sr; test -x /usr/bin/{yum|apt-get|pacman|..}zjistil na čem běží, přidal správná repository do správných konfiguráků, a spustil správný balíčkovač se správnými argumenty. Ad bezpečnost: BFU je to jedno, lepší uživatel se na ten skript nejdřív koukne (beztak se jen v prvním řádku nastaví jméno package, zbytek bude identický). A ruku na srdce, kdo kontroluje při dnešních zaneřáděnýchMakefiles, co mu se systémem vyvedesudo make install?
Proč kopírovat do tisíců skriptů stejné testy na zjištění distribuce a udržovat je aktuální, když můžu naopak distribučnímu správci balíčků předhodit informaci o tom, co jsem zač, pod jakým jménem mne zná a případně kde mne najde, a on už se postará o zbytek?
autoconf :(
Vas postup predpoklada, ze distributor bude prohledavat vsechny mozne neoficialni repozitare pro jeho distribuci, aby mohl vybudovat vseobjimajici databazi balicku pro svoje distro. Jenze to je presne to, co distributor nikdy delat nebude. Pro nej konci svet oficialnim repozitarem (skladistem?).Rozhodně budu svůj postup konzultovat s lidmi, co se motají kolem distribucí. Přiznám se, že konkrétní způsob řešení neoficiálních repo neznám. Na druhou stranu o nich někdo vědět musí.
Podle mne tohle delat nebude nikdo. Takze resit alternativni repozitories nema smysl.Správci alternativních repository toto mohou vyřešit. Ovšem je fakt, že je nutné jim ...
Takovy identifikator by klidne mohlo byt URL domovske stranky programu.... co nejvíce ulehčit (to znamená nepřidávat) práci a identifikace podle URL je skvělý nápad! Díky
Tiskni
Sdílej: