V Pekingu dnes proběhl 2. ročník půlmaratonu humanoidních robotů. První 3 místa obsadili roboti Honor Lightning v různých týmech. Nový rekord autonomního robota je 50 minut a 26 sekund. Operátorem řízený robot to zvládl i s pádem za 48 minut a 19 sekund. Řízení roboti měli časovou penalizaci 20 %. Před rokem nejrychlejší robot zvládl půlmaraton za 2 hodiny 40 minut a 42 sekund. Aktuální lidský rekord drží Jacob Kiplimo z Ugandy s časem 57 minut a 20 sekund [𝕏].
Stanislav Fort, vedoucí vědecký pracovník z Vlčkovy 'kyberbezpečnostní' firmy AISLE, zkoumal dopady Anthropic Mythos (nový AI model od Anthropicu zaměřený na hledání chyb, který před nedávnem vyplašil celý svět) a předvedl, že schopnosti umělé inteligence nejsou lineárně závislé na velikosti nebo ceně modelu a dokázal, že i některé otevřené modely zvládly v řadě testů odhalit ve zdrojových kódech stejné chyby jako Mythos (například FreeBSD CVE-2026-4747) a to s výrazně nižšími provozními náklady.
Federální návrh zákona H.R.8250 'Parents Decide Act', 13. dubna předložený demokratem Joshem Gottheimerem a podpořený republikánkou Elise Stefanik coby spolupředkladatelkou (cosponsor), by v případě svého schválení nařizoval všem výrobcům operačních systémů při nastavování zařízení ověřovat věk uživatelů a při používání poskytovat tento věkový údaj aplikacím třetích stran. Hlavní rozdíl oproti kalifornskému zákonu AB 1043 a kolorádskému SB26-051 je ten, že federální návrh by platil rovnou pro celé USA.
Qwen (čínská firma Alibaba Cloud) představila novou verzi svého modelu, Qwen3.6‑35B‑A3B. Jedná se o multimodální MoE model s 35 miliardami parametrů (3B aktivních), nativní kontextovou délkou až 262 144 tokenů, 'silným multimodálním vnímáním a schopností uvažování' a 'výjimečnou schopností agentického kódování, která se může měřit s mnohem rozsáhlejšími modely'. Model a dokumentace jsou volně dostupné na Hugging Face, případně na čínském Modelscope. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Sniffnet, tj. multiplatformní (Windows, macOS a Linux) open source grafická aplikace pro sledování internetového provozu, byl vydán ve verzi 1.5. V přehledu novinek je vypíchnuta identifikace aplikací komunikujících po síti.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 15.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Současně se SUSECON 2026 proběhne příští čtvrtek v Praze také komunitní Open Developer Summit (ODS) zaměřený na open source a openSUSE. Akce se koná ve čtvrtek 23. 4. (poslední den SUSECONu) v Hilton Prague (místnost Berlin 3) a je zcela zdarma, bez nutnosti registrace na SUSECON. Na programu jsou témata jako automatizace (AutoYaST), DevOps, AI v terminálu, bezpečnost, RISC-V nebo image-based systémy. Všichni jste srdečně zváni.
Český úřad zeměměřický a katastrální zavedl u anonymního nahlížení do katastru nemovitostí novou CAPTCHA ve formě mapové puzzle: nepřihlášení uživatelé musí nově správně otočit devět dlaždic v 3x3 poli tak, aby dohromady daly souvislý obrázek výseče reálné mapy, přičemž na to mají pouze jeden časově omezený pokus. Test je podle uživatelů i odborníků příliš obtížný a na sociálních sítích pochopitelně schytává zaslouženou kritiku a
… více »Byla vydána verze 1.95.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Mozilla prostřednictvím své dceřiné společnosti MZLA Technologies Corporation představila open-source AI klienta Thunderbolt. Primárně je určený pro firemní nasazení.
checkinstallněkdo neměl dlouho rozbitý systém, že?
Raději bych přidal nějaké čudlítko na vytvoření requestu pro přidání balíku (návodu pro instalaci, nebo tak).
Primárním cílem není instalace na kliknutí, ale zjednodušení prvního kroku instalacePro ...? Uživatele nebo vývojáře distribuce? Z mého pohledu je nejjednodušší, když si v menu distra např. vyberu program a kliknu na tlačítko: Nainstalovat. Blblblbl... nějaká akce, co mě už vůbec nepotřebuje a hotovo. Kvalita distra pak bude v tom, jak kvalitní bude programová nabídka tímto způsobem instalovatelná - to by mohlo souviset s tím, že z hlediska vývojáře by bylo lepší nalézt nějaký univerzální způsob prezentace balíčků, aby se nemusely donekonečna nafukovat repozitáře, o které se pak nakonec nemá kdo starat. Často také hodně udělají distribuční patche - tohle by odpadlo? Courat po netu a stahovat si odsud ručně software, to nepozvažuji jako uživatel za pohodlný způsob existence a jsem velice rád, že to v Linuxu obecně nemusím. Může to být zajímavá kratochvíle nebo hobby, to ano... ale pak to nepotřebuji mít až tak ulehčeno, asi ani ten první krok.
a především důsledné používání stávajícího balíčkovacího systému. Pokud nebude daný balíček k dispozici, mohlo by to umět vyřešit problém jinak, ale způsob zatím nevím ...Tím spíš to ale vidím spíše jako nástroj pro vývojáře, kteří ho pak zakomponují do vlastního spráce distribuce. BFU by de facto ani neměl na něco takového pomyslet, i když by si mohl umět nainstalovat programy skrze správce balíčků.
Pouze se snažím zakrýt ten krok navíc, co musí uživatel udělat pro instalaci nějakého programu s použití stávajících prostředků.
Postup na Windows: vidím to, zaujme mě to, kliknu na odkaz a nainstaluju.
Postup na Linuxu: vidím to, zaujme mě to ---> přepnu se do úplně jiného programu, chvíli hledám (ev. hledám repository a přidávám je) ---> nainstaluju.
Moje řešení: vidím to, zaujme mě to, kliknu na odkaz (webbin to přeloží na název balíčku, ev si přidá repo a zavolá stávající systém) a nainstaluju.
Já vím, že pro člověka, který zná balíčkovací systém a konzoli není problém při čtení článku o amaroku napsat aptitude search amarok (vim /etc/apt/sources.list, aptitude update) a aptitude install amarok. Jenže co chudák BFU, pro nějž jsou tohle hieroglify? Navíc, můj nápad vůbec neodstraňuje možnosti instalaci z konzole, takže vyhledávat balíčky na webu není nutné. Nic stávajícího měnit nechci.
Ten tvůj způsob výběru z nějakého menu je běžně v grafických instalátorech - kpackage, yast, synaptic, nebo textové aptitude a naráží na množství balíčků. V takovém Debianu je kolem 20 000 balíčků (Gentoo kdysi uvádělo kolem 15 000) a vyhledávat v tomto množství není jednoduché ani pro zkušené uživatele (aneb kolikrát jste zjistili, že ten super program, o kterém právě čtete už máte dávno v repository)
Co se týká univerzálních balíčků, docela se mi líbí autopackage.org ... možná se ještě zkusím podívat co nabízí on.
Postup na Windows: vidím to, zaujme mě to, kliknu na odkaz a nainstaluju. Postup na Linuxu: vidím to, zaujme mě to ---> přepnu se do úplně jiného programu, chvíli hledám (ev. hledám repository a přidávám je) ---> nainstaluju. Moje řešení: vidím to, zaujme mě to, kliknu na odkaz (webbin to přeloží na název balíčku, ev si přidá repo a zavolá stávající systém) a nainstaluju.Moje řešení: vidím to, zaujme mě to, řeknu
emerge to. Když se nudím a autoři používají CVS/SVN/GIT, napíšu pro to ebuild a hodím ho do overlaye
Postup na Windows: vidím to, zaujme mě to, kliknu na odkaz a nainstaluju. Postup na Linuxu: vidím to, zaujme mě to ---> přepnu seHm, u mě to vypadá takto: Něco potřebuju, poptám se, popátrám, jestli něco takového existuje a jak se to jmenuje, prohledám repozitáře své distribuce, nainstaluji, vyzkouším. Hledám-li návod nebo když mám problémy, jdu se podívat do fóra distribuce / přes Google na www / na homepage programu (mám zkušenosti, že relevantní informace najdu v tomto pořadí). Ale ano, pochopil jsem, že vaše idea by leckomu instalace usnadnila... Jen bych ještě přece jen připodotkl, že obecně jako uživatel Linuxu nemám vůbec potřebu instalovat spoustu malých kravinek, jako to bylo za dávných časů s Windows. Částečně je to tím, že užitečné maličkosti jsou často už defaultně obsaženy, stačí je jen objevit, a taky snad tím, že člověk má zábavy dost se systémem samotným. Tedy bych si dovolil tvrdit, že představa linuxáka bloudícího po netu a hledajícího "nějaké" programy, co by ho mohly zaujmout, je mi dost vzdálená. Tím nic proti záměru, pouze si jen tak přemýšlím, jestli bych to já využil vzhledem ke svým návykům. Jinak jsem zastánce usnadňování co to jde.
Tedy bych si dovolil tvrdit, že představa linuxáka bloudícího po netu a hledajícího "nějaké" programy, co by ho mohly zaujmout, je mi dost vzdálená.No linuxáka snad ne (já tohle chápu jako velkou výhodu Linuxu, škoda, že to není marketingově zdůrazňováno), ale co lidé mající Linux (a jsou plní náviků z Windows) chvilku? Škoda, že se tu neozvali.
Tím nic proti záměru, pouze si jen tak přemýšlím, jestli bych to já využil vzhledem ke svým návykům. Jinak jsem zastánce usnadňování co to jde.Částečně to řeší i ten problém na co linkovat, když ne na zdrojáky, jak jsi psal v blogu. Já osobně umím používat balíčky a chápu jejich princip a výhody. takového.
... náviků z Windows ...No ale Michale... styď se!
No linuxáka snad ne (já tohle chápu jako velkou výhodu Linuxu, škoda, že to není marketingově zdůrazňováno), ale co lidé mající Linux (a jsou plní náviků z Windows) chvilku?
Dovolím si kacířskou myšlenku: neměla by se právě na tyto uživatele spíš zaměřit osvěta, která by jim vysvětlila, co je to package management a k čemu je dobrý, místo toho, aby se vytvářely mezivrstvy, které jim budou předstírat, že Linux jsou vlastně Windows v jiném balení?
Zatiaľ si to komplikujem rôznymi požiadavkami typu dvojitá konfigurácia (package + system) a podobne.
))
Jenže BFU přemýšlí jinak. Někde na síti si najde článek o nějakém super programu. Ihned se ho rozhodne vyzkoušet a první co uvidí je adresa ke stažení.To jsem viděl nejen u BFU. Kamarád Windowsák si nainstaloval Ubuntu a takhle si tam přidal Operu. Naštěstí to šlo - stáhnul .deb a nainstaloval. Opravdový BFU si Linux nikdy nenainstaluje, protože o něm nepíší články o tom, jak si vytvořit šifrovanou složku atd. na Živě.
package_name bych udělal dle konvence DNS nebo Java package jmen – jinak nastanou konflikty ve jménech./package.wbn) – pokud už si uživatel stáhne balíček se zdrojáky, může mu jeho správce souborů nebo manažer balíčků podle tohoto souboru pořád nabídnout správný způsob instalacexyzkubuntu.org/packages/amarok-latest), jak jsi navrhoval, mělo by být možné se nějak rozhodnout mezi instalací této, nebo oficiální stabilní verze. Takže se s těmi verzemi budu muset nějak vypořádat v každém případě.
Můj návrh je ten, že bude zvolen výchozí způsob (třeba instaluj stable) s tím, že si uživatel někde v pokročilých možnostech bude moci vybrat i jinou možnost.
uname -sr; test -x /usr/bin/{yum|apt-get|pacman|..} zjistil na čem běží, přidal správná repository do správných konfiguráků, a spustil správný balíčkovač se správnými argumenty. Ad bezpečnost: BFU je to jedno, lepší uživatel se na ten skript nejdřív koukne (beztak se jen v prvním řádku nastaví jméno package, zbytek bude identický). A ruku na srdce, kdo kontroluje při dnešních zaneřáděných Makefiles, co mu se systémem vyvede sudo make install?
aby na webové stránce bylo možné přidat <link href="amarok.wbn" type="application/wbn" rel="web-based-installer"> a prohlížeč s příslušným pluginem pozná, že ta stránka nabízí možnost instalace softwaru a nějakým způsobem to uživateli nabídne Proč to komplikovat? <link href="amarok.sh" rel="installer"> je mnohem jednodušší.. Na nějaké XML bych se vykašlal.. Ten skript by jednoduše za runtime pomocí různýchA proč to komplikovat?uname -sr; test -x /usr/bin/{yum|apt-get|pacman|..}zjistil na čem běží, přidal správná repository do správných konfiguráků, a spustil správný balíčkovač se správnými argumenty. Ad bezpečnost: BFU je to jedno, lepší uživatel se na ten skript nejdřív koukne (beztak se jen v prvním řádku nastaví jméno package, zbytek bude identický). A ruku na srdce, kdo kontroluje při dnešních zaneřáděnýchMakefiles, co mu se systémem vyvedesudo make install?
Proč kopírovat do tisíců skriptů stejné testy na zjištění distribuce a udržovat je aktuální, když můžu naopak distribučnímu správci balíčků předhodit informaci o tom, co jsem zač, pod jakým jménem mne zná a případně kde mne najde, a on už se postará o zbytek?
autoconf :(
Vas postup predpoklada, ze distributor bude prohledavat vsechny mozne neoficialni repozitare pro jeho distribuci, aby mohl vybudovat vseobjimajici databazi balicku pro svoje distro. Jenze to je presne to, co distributor nikdy delat nebude. Pro nej konci svet oficialnim repozitarem (skladistem?).Rozhodně budu svůj postup konzultovat s lidmi, co se motají kolem distribucí. Přiznám se, že konkrétní způsob řešení neoficiálních repo neznám. Na druhou stranu o nich někdo vědět musí.
Podle mne tohle delat nebude nikdo. Takze resit alternativni repozitories nema smysl.Správci alternativních repository toto mohou vyřešit. Ovšem je fakt, že je nutné jim ...
Takovy identifikator by klidne mohlo byt URL domovske stranky programu.... co nejvíce ulehčit (to znamená nepřidávat) práci a identifikace podle URL je skvělý nápad! Díky
Tiskni
Sdílej: