Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že již v úterý 7. dubna od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout meteorit
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Odkazy
Na internete sa povaľuje mnoho nástrojov, ktoré testujú „rýchlosť webu“ zadarmo. Medzi najčastejšie používané nástroje patria Pingdom a PageSpeed Insights od googlu.
Webdeveloperi sa často spoliehajú namiesto svojho rozumu na rôzne online nástroje. Predpokladám, že kvalita webu bude logicky kopírovať kvalitu týchto nástrojov. Poďme sa teda pozrieť ako si jednotlivé nástroje poradia s jedným z najhoršie optimalizovaných webov aké som kedy videl - web apple.
Keď stránku apple vyskúšame cez tools.pingdom.com zistíme, že web je rýchlejší než 92% všetkých testovaných stránok, jeho veľkosť je 17.0MB, pri načítaní vykoná 103 požiadaviek a skóre je 81/100.
Tento nástroj pri analýze webu vôbec nekontroluje veľkosť webu. Ich servery majú veľmi dobrú konektivitu. To umožňuje odhaliť potenciálny problém s konektivitou nášho servera, ale nemá prakticky žiadnu výpovednú hodnotu o rýchlosti u klienta.
Hodnotu Perf. grade ovplyvňuje hlavne nastavenie servera. Nie je problém dosiahnuť hodnotu 100/100 zatiaľ čo web sa bude na mobilnom pripojení načítavať desiatky minút.
Ďalším často používaným nástrojom je PageSped od googlu.
Tento nástroj nám ukáže skóre 60/100 a navrhne:
Dva najpoužívanejšie nástroje nástroje ukážu priemernému webdeveloperovi aký je skvelý v „optimalizácii“. Nehovorím, že v niektorých prípadoch nemajú opodstatnenie, ale pri skutočnej optimalizácií odporúčam vyhnúť sa im veľkým oblúkom.
Nástrojov, ktoré skutočne analyzujú veľkosť webu a výkon je ako šafránu. Jediný, ktorý som našiel je Yellow Lab Tools.
Stránka apple má podľa Yellow Lab Tools skóre 0/100. Do celkového skóre sa započítava celková veľkosť webu, počet dotazov, výkon skriptov (na strane servera sa spúšťa profiler, testuje sa počet prístupov do DOM, globálne premenné, scroll udalosti), kontroluje sa počet pravidiel CSS, ich komplexnosť, používanie zastaralých pravidiel, prefixov …
Zdrojové kódy Yellow Lab Tools sú dostupné na GitHube. Službu je možné prevádzkovať na vlastnom serveri.
Na záver ešte porovnanie jednotlivých nástrojov na webe LinuxOS.sk.
Väčšina textu je z môjho blogu.
Tiskni
Sdílej:
A co teprve taková patnanina jako DeviantART
Krásne skóre má aj táto recenzia na apple hodinky ;)
Teoreticky nie, prakticky áno. Trochu rozoberiem.
V googlackom helpe sa píše:
The critical styles needed to style the above-the-fold content are inlined and applied to the document immediately.
Takže inlinovať by sa mali štýly, ktoré vykreslia stránku po zalomenie. Zalomením je myslená bez scrollovania viditeľná časť stránky. Na mobile to môže byť pomerne malá časť, ale ja momentálne sedím pri desktope. Ak si otvorím abclinuxu.cz vidím celú hlavičku, ľavý panel, obsah a ešte dokonca aj diskusiu. Valstne jediná vec ktorú nevidím je pätička, všektko ostatné by malo byť teda inlinované. Tých zvyšných možno 10% CSS, ktoré tvorí pätičku sa ani neoplatí dávať do samostatného súboru kvôli réžii HTTP.
Druhý problém, ktorý tu ešte vidím je, že google odporúča externé css vkladať nie cez tag link na to určený v hlavičky, ale cez javascript (žeby snaha eliminovať používateľov noscriptu?). Takže namiesto:
<link rel="stylesheet" href="small.css">
Je podľa googlu lepšie:
<script>
var cb = function() {
var l = document.createElement('link'); l.rel = 'stylesheet';
l.href = 'small.css';
var h = document.getElementsByTagName('head')[0]; h.parentNode.insertBefore(l, h);
};
var raf = requestAnimationFrame || mozRequestAnimationFrame ||
webkitRequestAnimationFrame || msRequestAnimationFrame;
if (raf) raf(cb);
else window.addEventListener('load', cb);
</script>
Nevím, co s tím mám dělat :-/Přestat žít v roce 1995?
Lazy loading je hnusný hack typu nevieme opraviť problém, ale urobíme to tak, aby to na prvý pohľad nebolo viditeľné.
Teoreticky by lazy loading mohol riešiť priamo browser (jednoducho by sa niekde v nastaveniach dalo zaškrtávatko a browser by nenačítaval to, čo je mimo viditeľnej plochy ... lenže to by sme zabili celé onload).
Celé je to momentálne trochu na hlavu padnuté. Dnes som pozeral analýzu linuxos.sk v nástroji moz kvôli divnému poklesu návštevnosti z googlu. Celkom ma prekvapil vysoký rank v spam analýze. Čerešničkou na torte je:
Site Mark-up is Abnormally Small
There's a high ratio of visible text compared to HTML, JavaScript, etc.
Takže keď má stránka dobrý pomer obsahu k bordelu je považovaná automaticky za spam.
Neviem, či si niekto pamätá časy keď HTML maily padali do spamu pretože boli HTML. No nedávno sa mi stalo, že mi textové maily začali padať do spamu pretože obsahujú len pár slov v plain texte.
Problém je, že mnohí kóderi to používajú ako de facto test rýchlosti čo ani náhodou nie je. Na monitoring webu, nastavenie cachovania a mnoho ďalšieho je to veľmi dobrý nástroj.