Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Perpetuum mobile!
Pojem "Tepelné čerpadlo" dnes asi zná každý ekolog...
ROFL.
Je fakt, že sa dá získať priamo el. energia z tepla (nemusí byť dokonca ani rozdiel teplôt), netuším ako sa volá hračka ktorá to dokáže.
Myslím, že se jí říká Maxwellův démon. :-) (Viz též druhý termodynamický zákon.)
Pojem "Tepelné čerpadlo" dnes asi zná každý ekolog...Ale kdepak, ten se prece bere az po pojmu "biomasa". Jedine pojmy, ktery zna kazdy ekologista jsou slova "dotace" a "zakazat". Jinak je fascinujici, byt nikoli prekvapive, ze autor misto zaplaceni doucovani fyziky pro stredni skoly zacal navrhovat konspiracni teorie...
Nápad jsme si představili, využívá dvě téměř sto let staré technologie, proč tedy myslíte že se nic takového dnes nevyužívá, nedá sehnat ani oficiálně neexistuje? Že by se něco takového nedalo realizovat? Že by to asi ještě nikdy nikoho nenapadlo, nebo jsou důvody trochu jiné?Autore, mozna to nekoho napadlo, ale bud nebyl podvodnik nebo dokoncil stredni skolu. I kdyz mozna ho zabili Rothschildi, Arabove, CIA, KGB, Mossad, NSA, NBU, belgicti vyrobci pralinek nebo frustrovani konspiracni teoretici.
Keby bolo tak jednoduche vymysliet perpetum mobile, uz by to niekto spravil, pretoze to co navrhujes je presne to.
Ako vravel Henlein v jednej zo svojich kniziek "nejizda" - neni jdlo zdarma tak aj tu, "nie je energia zdarma".
http://sk.wikipedia.org/wiki/Druh%C3%A1_termodynamick%C3%A1_veta
Jo, presne tak.
Jeste bych dodal, ze vetsina lidi si pod pojmem 'perpetuum mobile' predstavuje jen perpetuum mobile prvniho druhu - tedy neco, co vytvari energii z niceho (a tedy porusuje prvni zakon termodynamiky). Ale v tomto pripade jde o perpetuum mobile druheho druhu - energie by byla zachovana, ale klesala by entropie, coz je ve sporu s druhym zakonem termodynamiky.
Cetl jsi vubec druhou pulku meho prispevku?
Díky, myslel jsem si že se dá využít Peltiérův článek, doteď jsem si myslel že funguje tak, že Energie do něj investovaná vytvoří teplotní rozdíl na obou stranách článku a navíc se přemění v teplo na teplejší straně, nebo to takto není, dochází k ztrátám?
Ok, takže to hlavní co nám brání něco takového opravdu uskutečnit je nízká účinnost Peltiérova článku (cca 10-15%), pokud by byla účinnost Peltiérova článku například 80% (100 W investovaných odsaje 80 W tepla a na teplé straně bude 180W), tak by šlo něco takového realizovat a bez pochyby by to i fungovalo, ne?
Jenze ta nizka ucinost neni jenom nejaky drobny inzenyrsky problem, ale je dusledkem toho, jak fyzika funguje (alespon pri soucasnem chapani fyziky). A druhy termodynamicky zakon rika, ze ucinost nemuze byt tak velka, aby se to dohromady s tim tepelnym cerpadlem vyplatilo. Inzenyrsky problem je akorat tak zlepsit ucinnost bliz k ocekavane teoreticke mezi.
Na druhou stranu, fyzice nerozumim natolik, abych presne chapal duvody pro existenci a meze platnosti druheho termodynamickeho zakona.
Na druhou stranu, fyzice nerozumim natolik, abych presne chapal duvody pro existenci a meze platnosti druheho termodynamickeho zakona.Z pohledu klasické termodynamiky je to postulát, který platí bez dalšího omezení. Ve statistické termodynamice druhý termodynamický zákon vyplyne z jejích postulátů a teorie pravděpodobnosti. Postuláty jsou jen dva: Časový průměr termodynamické veličiny je roven souborovému průměru. Mikrostavy mající stejný objem, počet částic a energii mají v souboru stejnou pravděpodobnost výskytu. Dle vzdělání, kterého se mi dostalo, je platnost druhého termodynamického zákona (za předpokladu platnosti postulátu statistické termodynamiky) omezena na situace, v kterých platí statistické zákonitosti. Tuto podmínku ovšem makrosvět univerzálně splňuje.
Stirling engine
Protože neexistuje technologie, která by teplo jako takové dokázala přímo přeměnit na (elektrickou) energii.Hmm, a co Seebeckův jev, opak Peltierova jevu, běžně používaný v teploměrech a v radioizotopových termoelektrických generátorech (RTG)? Na druhou stranu je pravda, že účinnost je mizerná (řádově procenta), takže se využívá, jen když jiné zdroje energie nejsou v dispozici.
Odpověděl jsi si sám, možná se najde způsob jak vhodným materiálem, nebo doplňkem zvýšit účinnost jevu, ale jinak je to vhodné tak pro napájení hodinek :)))
tou technologií je parní stroj, ten využívá tepelného gradientu a změny tlaku při změně skupenství kapaliny na plynNechci ti kazit iluze, ale je to z plynu na kapalinu - kondenzace. Uplne nejvetsi ucinnost maji vysokotlake parni turbiny, to je ale trochu jiny kus kolace. Z tepelneho cerpadla vyzdimas teplou vodu, ne paru. Elektrinu bys mohl zdimat primo termoclankem, ale jeho ucinnost s klesajicim rozdilem teplot klesa. Ucinnost tepelneho cerpadla naopak klesa se zvetsujicim se gradientem, plus pridava vlastni ztraty… Fyziku neoblbnes, maticce prirode ucetni knihy vzdycky sedi.
To se mi fakt nezdá, myslel jsem si že právě tím že se z kapaliny stane plyn se zvětší výrazně tlak a dojde k pohánění turbíny (stejně jako papinův hrnec), to že pára poté zkondenzuje je jen následující doprovodný jev, ne?
účinnost=(T2-T1)/T2A jestli správně uvažuji tak maximální účinnost tepelného čerpadla je převrácená hodnota z tohoto vztahu. To znamená, že čerpadlo s účinností třeba 4X nevytvoří dostatečný tepelný rozdíl aby mohl mít motor účinnost 25%. Prostě přírodu neoblafneš.
Tady bych viděl větší problém v tom postavit tu kouli než ji pak zevnitř celou pokrýt solárními panely :D A jelikož kouli kolem hvězdy (asi Slunce, co?) udělat nemůžeme, zbývá nám udělat hvězdu uvnitř koule. Otázkou je, kdo chce mít ve sklepě domu malou hvězdu.
Já vím, na singularitu jsem myslel taky. Ale usoudil jsem, že je lepší když to město rozhází po okolí, než když to vcucne sluneční soustavu :)
Podle fyzika Johna Wheelera je možné vytvořit černou minidíru dostatečne silným termojaderným výbuchem. Bohužel na "dostatečně silný" výbuch by bylo třeba veškeré deutrium ze zemských oceánu
Jste si úplně jistý, že "bohužel" je ten správný výraz? :-)
kvantově by se vypařila rychleji, než by jí někdo někam byl schopen přepravit
A co kdyby se vytvořila přímo na místě? Bavím se samozřejmě o hypotetickém případě, kdy by neplatilo to, co Kvakor hodnotí slovem "bohužel".
A pokud by někdo disponoval technologiemi umožnujícímy vytvoření černé minidíry, automaticky musí zároveň disponovat technologiemy, které mohou zničit Zemi kompletně i bez minidíry.
Už před několika desítkami let dva státy disponovaly arzenálem schopným vyhladit jakékoli vyšší formy života na celé planetě a přesto to pro ně nebyl důvod, proč přestat vyvíjet nové (ještě účinnější) zbraně nebo aspoň přestat navyšovat počet těch stávajících…
Uvědomte si milý pane, že při hustotě protonů ve svazku a hustotě běžné hmoty na zemi je pro vzniklou černou díru další potrava stejně blízko jako pro vás sendvič ve vedlejší galaxii. Pro ČD této velikosti je v centru země hlubší vakuum než pro vás v mezigalaktickém prostoru.
Ano, fůzním elektrárnám fandím také. Vidím v nich budoucnost a tak nějak se na ně těším. Ale to bude asi za dlouho :(
Nejsem si jistý, kde všude by to muselo sbírat materiál. Když se "podívám" po sluneční soustavě zdá se mi že je v ní materiálu stěží na stavbu tisíciny takové koule. Snad jen kdyby se rozebraly i ostatní planety... což by asi vedlo k destabilizaci celé soustavy. Tuší někdo, kolik je materiálu v asteroidech, které jsou "po ruce"? :)
Jelikož by se soustava rozpadla dřív než by to někdo dostavěl, tak je to myslím nepodstatný detail :D
Ano, fůzním elektrárnám fandím také. Vidím v nich budoucnost a tak nějak se na ně těším. Ale to bude asi za dlouho :(
Jestli se nepletu, má to být hotové za nějakých 10-20 let. Na tomto odhadu se odborníci shodují už asi čtyřicet let. :-)
To není overkill, to je předvídavost a péče o budoucí generace. Dysonova sféra by totiž kromě zdroje energie poskytla také místo pro život. A to opravdu mnoho místa. Lidí je čím dál více a tak vytvořit místo pro život přímo při stavbě zdroje energie by bylo jistě jednodušší než řešit nejdřív zdroj energie (který bude vyžadovat po pár stovkách let výrazný upgrade) a pak kolonizaci jiných planet (které by potřebovaly svoje zdroje).
Ty drobné problémy s dopravoou, stavbou a materiálem řešit nebudu... to stejně asi tady nevyřešíme :D
Zatím jako nejvýhodnější řešení vychazí postavit na Měsící továrnu, co by vyráběla potřebné díly (suroviny tam jsou, energie je tam taky dost, navíc je tam vakuum zdarmaJen by nesměli ten katapult obrátit proti Zemi) a posílat je do L1 elektromagnetickým katapultem, jenže to zas naráží na problém s postavením oné základny a jejím trvalým provozem. I když by to bylo velmi, velmi drahé, je velmi pravděpodobné, že by se trvalá měsíční základna během několika desítek let zaplatila (pokud by se do té doby netrhla a nevyhlásila samostatnost
), už jen kdyby se postavily menší verze orbitálních solarních elektráren na geostacionární orbitě.
ono není třeba vymýšlet skoroperpetuum. Jsou jednodušší metody jak manipulovat s teplem. Už před několika lety jsem četl o klimatizačním systému v nějaké škole. Normálně tyhle věci fungují tak že to někudy nasává vzduch, upraví to jeho teplotu a pak to s ním proluftuje budovu. V létě to nasaje vzduch o teplotě 30 stupňů a ochladí ho to na 20. V zimě nasaje vzduch který má dejme tomu -5 stupňů a ohřeje ho to na příjemných 22. A tu energii na to samozřejmě musíme někde vzít. Buď koupit či vyrobit anebo to teplo nějak vyhandlovat. Jde to třeba složitou a drahou rekuperací ze vzduchu který odchází z větrání ven. Anebo to teplo skoro zadarmo vyhandlovat s přírodou. V tomhle případě bylo sání vzduchu napojené na síť úplně obyčejných plastových hajzltrubek zakopaných dva metry hluboko pod hřištěm. Princip funkce snad netřeba vysvětlovat.
jakákoliv lidská činnost přírodě neprospívá. Navíc tohle asi nikdy nikdo hromadně dělat nebude. Proč? protože je to levné a bezporuchové. Kdyby se to požilo jen na ochlazování v létě tak to potřebuje jen ventilátor, levnou, jednoduchou vrtuli nebo radiální buben s celkem malým motorem. Tohle není žádoucí, taková prostá věc. z čeho by žily všecky ty komise které schvalují všecky ty vehementy jestli jsou dostatečně ekohomobio? Které vymýšlí limity a předpisy aby se staré funkční věci musely zlikvidivat aby se nahradily šmejdem který je v důsledku horší.
jakákoliv lidská činnost přírodě neprospívá.Ale o to nejde. Jde o to, že nejprve se nikdo nestaral o to, co se děje se sajrajtem vypouštěným do vzduchu nebo do vody. A dělalo se to tak dlouho, dokud nevidíme opravdu názorně, že takový sajrat nemizí, ale ve vodě i ve vzduchu se s ním něco děje dál. Ovšem zdá se, že totéž budeme znova opakovat s větrníky, slunečními elektrárnami, tepelnými čerpadly, v budoucnosti s fúzními elektrárnami. Bylo by fajn přemýšlet už teď rovnou o tom, jestli třeba energie odebraná větru ve větrných parcích někde nebude chybět, nebo jestli je i když máme energii tak levnou, je opravdu rozumné neustále s ní někde plýtvat a přeměňovat ji na teplo.
no že by zrovna energie větru někde chyběla mi nepřijde moc pravděpodobné. To proudění v atmosféře je tak chaotické a proměnlivé a jde o tak obrovské masy vzduchu že vrtule které by to nějak ovlivnily asi nikdy nepostavíme. Energiemi se samozřejmě plýtvá, jde jen o to dohodnout se na tom co je a co není plýtvání. a tady už nastupuje politika. Udržování ledu na stovkách "zimních" stadionech je nehorázné plýtvání. Ale zkus říct něco proti, padesát procent národa tě bude chtít utlouct půllitrem a třicet procent se o to pokusí. Klimatizace v autech, kancelářích a obchodech, většinou nastavené kdoví proč na nepříjemně a nezdravě nízkou teplotu. No jo ale být zpocený jinde než v posilovně je fuj. a takhle bych mohl pokračovat do nekonečna.
Nešlo by to vlnění zachytit něčím jako dipólem na vlnové délce tepelného záření a pak jako anténa v krystalce přeměnit na elektrické napětí?Šlo - pomocí tzv. optické rekt!ény. Jenže ne pro vlnovou délku tepleného záření okolí. Rekténa je odvozena od slov rectifying antenna a je to vlasně obyčejná anténa (většinou běžný diól) plus usměrňovač (většinou Shottkyho dioda). Běžné rektény v pásmu mikrovln se používají jako přijímač při mikrovlném přenou energie. Jednduchou rekténu, např. na vyhledávání míst, kde mikrovlnka "prosakuje", si můžete udělat připájením červené nízkopříkonové LED diody antiparalelně k "nožičkám" Shottkyho diody, zkrácených na polovinu vlnové délky (61,3 mm pro 2,54GHz). Pokud by se použil dipól srovnatelný s vlnovou délkou světla, tak by bylo možné vytvořit fotovoltaické články s mnohem vyšší účinností než ty klasické (zatím se to ale moc nedaří). Jenže rekténa nastavená na vlnovou délku tepelného záření okolí by nefungovala - aby v anténě nastal nějaký energetický zisk, je třeba, aby získávala z okolí víc energie, než stihne vyzářit zpět (při teplotě okolí je to 1:1) a to jde zařídit jen tehdy, když je okolí teplejší (zrcadla a pod. nepomůžou). Takže celá rekténa by musela být chlazená hluboko pod teplotu okolí (stejně jako např. infračervené detektory), na což by se spotřebovalo mnohonásobně víc energie, než by se tím získalo, protože intenzita tepelného záření při pokojovýh telotách je velmi, velmi nízká. A mimo toho, porušovalo by to termodynamické zákony ...
Tiskni
Sdílej: