Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
Cha, cha, asi si budu sypat popel na hlavu, ale ted jsem koukal, ze jsem si kdysi do .vimrc na nejake "doporuceni" z roota nastavil:
set langmap=ě2,š3,č4,ř5,ž6,ý7,á8,í9,é0,\":,-/,_?
Po odsrtraneni to jede jak ma
. Myslim si, ze jsem se stal obeti nejakeho oskliveho Murphyho zakona, ale i tak je jEdit dobrej.
Ja mám tú istú zostavu (ale distro používam Arch linux) a jEdit sa mi správa normálne. To čo popisuješ mi kedysi robilo, keď som mal zapnutý skin (alebo ako to nazvať) GTK. jEdit je program ktorý ma presvädčil že java programy niesú iba pomalé a padavé.
Jeden problém som s ním ale mal. Nedali sa písať niektoré znaky s diakritikou. Stačilo ale prehodiť klávesnice (prvá anglická, a slovenská až druhá) v xorg.conf, a bolo po probléme.
Jano
Ctrl+N je nepouzitelne, vedi? Nabizi totiz i veci, ktere se v danem kontextu nemuzou vyskytnout.Proč nepoužitelné? Nabízí prostě doplnění řetězce. Třeba v LaTeXu s těmi jeho \begin{flushleft} a podobnými stručnostmi je to hodně užitečné (a při obvyklých dlouhých názvech funkcí a proměnných v C platí to samé).
Dale nenabizi veci z knihoven a podobne. Takovou vec snad ani nemuzou pouzivat.Ctrl+P určitě nabízí věci z vložených hlavičkových souborů (#include "xyz.h"), když je najde. A kde se mají hledat, to se snad dá nastavit. A nekritizujou hned něco, o čem sami až tolik nevědí, ano?
.
)
Ale pro lidi s alergií na KDE ten editor pravda není
A to přitom základní věci jako uložit soubor nebo ukončit VIM bez killu z jiné konzole umim
Chápu že pro někoho může být VIM uplně úžasná věc a může být s ním děsně produktivní, ale já o něj opravdu nestojím... Co mě ovšem strašně štve je, že někteří se snaží všudemožně prosazovat že VIM je absolutní základ a musí být v každé distribuci, to je uplná blbost, ať si každý používá jaký editor chce... Např. to že v Gentoo není ve standardní instalaci VIM (nýbrž je tam Nano) považuju za obrovskou přednost
Tiskni
Sdílej: