Systémy pro správu verzí – příručka pro začátečníky (diskuse)

[alfonz]

Jen jsem to rychle prolétl, ale asi mi tam chybí trošku detailněji popsané jednotlivé programy (2 stránky na jeden program by mělo být akorát) a dále pokud jsem dobře viděl chybí zmínění bzr a také webových služeb pro správu verzí jako je Google Code, Github a Launchpad pokud se budeme bavit o otevřeném sw, pokud ne tak stále bych předpokládal, že by praktické části měli být více detailnější.

[stativ]

Jen jsem to rychle prolétl, ale asi mi tam chybí trošku detailněji popsané jednotlivé programy (2 stránky na jeden program by mělo být akorát)

To už by zavánělo manuálem. Tohle je jen shrnutí jejich nejvýznačnějších vlastností a případných výhod/nevýhod. Nerad bych začátečníka ubil detailními popisy funkcí, které si snadno dohledá.

a dále pokud jsem dobře viděl chybí zmínění bzr

Nejen toho. Konkrétně dost rád bych tam viděl Perforce a Rational Jazz. Protože jsem s ale žádným z nich nepracoval, netroufám si psát o jejich silných a slabých stránkách. S Bazaarem jsem přišel letmo do styku, ale za prvé ho neznám tak dobře abych o něm psal a za druhé není příliš rozšířený (mimo Launchpad skoro nevidno).

a také webových služeb pro správu verzí jako je Google Code, Github a Launchpad

To už je krapet mimo téma. Nicméně díky za příspěvek!

[alfonz]

Minimálně doporučuji se podívat zde bzr

No a jinak myslím, že je to vcelku zdařilé.

[kotyz]

jj, taky mi to prislo nejaky kratky - sotva to rozectu tak je konec

[kolcon]

tak nebylo to spatny, ale jeden dva prakticky priklady by tomu jeste prospely...

[SPM]

Nejsem si jist, po druhé jsem to po sobě nečetl, abych se ujistil, ale připadá mi, že se tam trochu zaměňují významově stejné pojmy, ale může to trochu mást... teda zvlášť "distributivní" - vyloženě mě to bylo do očí na 17. stránce, kde je nadpis distribuované systémy a hned první věta začíná slovem decentralizované... ale je to jenom taková blbůstka :)

[stativ]

Díky, opraveno.

[Nicky726]

Dobré. I když jsem se s verzovacími systémy už setkal, něco nového jsem se dozvěděl a ujasnil sem si terminologii.

Použil bych české uvozovky 99 66, str. 13: Commitovat nesouvisejících změny..., str. 15: ...do té doby, než odhalíme..., str. 18: ...opravdu rozšířeným [systémem?] pro správu...

[stativ]

Použil bych české uvozovky 99 66

To by vysvětlovalo výraznou připomínku uvozovky. Vůbec jsem si to neuvědomil.

Jinak díky, vše opraveno.

[Shadow]

Dobrá práce, na semestrálku je to super. Za sebe bych uvítal, kdyby byla práce trošku obsažnější (nechcete na toto téma třeba udělat baklářku/diplomku, nebo třeba napsat nějaký seriál na Abíčko nebo nějaký jiný odborný server?).

Jinak by se možná také hodila nějaká jednoduchá přehledová tabulka, která by shrnovala hlavní charakteristiky jednotlivých SCM (něco jako toto, akorát asi podstatně zjednodušené).

[stativ]

Dobrá práce, na semestrálku je to super.

Díky.

nechcete na toto téma třeba udělat baklářku/diplomku

To by asi nevyšlo. Požadavky jsou AFAIK poměrně tvrdé, takže napsat knihu o existujících systémech by jako diplomku nevzali (možná tak někomu, kdo studuje něco humanitního). S trochou štěstí by se jako bakalářka/diplomka dala uhájit tvorba nového průlomového VCS, ale na bakalářku už mám vybráno něco jiného a rád bych v tom pokračoval.

nebo třeba napsat nějaký seriál na Abíčko nebo nějaký jiný odborný server?

V ToDo už takových seriálů mám několik. Nejdále pokročil slíbený seriál o Huginu, ale ve chvíli, kdy jsem měl napsán jeden a půl dílu, došlo k výrazné změně GUI. Musel jsem všechno zahodit a jaksi už se nenašla chuť začít od znova.

Jinak by se možná také hodila nějaká jednoduchá přehledová tabulka, která by shrnovala hlavní charakteristiky jednotlivých SCM (něco jako toto, akorát asi podstatně zjednodušené).

To je docela dobrý nápad, nechám si to projít hlavou.

[Josef Kufner]

Potřeba hlídat změny v souborech a ukládat jednotlivé verze souborů je potřeba už od dob prvních počítačů.

Kdyby to aspoň nebyla hned první věta.

[stativ]

Díky, opraveno.

[krotitelODS]

- nevi nekdo nahodou proc se mi na te strance "STAZENI" zobrazi a s carkou jako a s vlnovkou s naslednym i? ( v textu s kurzivou to tak neni ??)

- je to dnes bezne, ze se v odbornych textech vyskytuji vety 'protze programator je tvor liny ...'. Jako starsi obcan bych rad samozrejme vysilal signaly , ze jsem na vysi doby a jestlize se to dnes pozaduje, budu takove kraviny samozrejme take rikat, ono pracovni misto je prece jen lepsi nez zadne ...

- jako priklad nevyhod CVS je uvedena zmena nejakeho uctu na dokumentech spravovanych pomoci CVS. Je tento nesmysl myslen vazne a nebo se nenasel nejaky smysluplnejsi priklad. (nebo dokonce neexisttuje??)

- v diskuzi nekdo pise, ze jako semestralka je to dobre. V tom pripade skutecne doporucuji si silne priplacet na duchod. Na druhe strane , jestli jsem to spravne cetl, tak se jedna o 'vysokou' skolu v Plzni. Mozna to celorepublikove nebude tak hrozne.

[SPM]

<rejp>na to, že pořádně ani neovládáte mezery okolo interpunkce, jste s tím hodnocením nějak příliš kritický :) </rejp>

[xsubway]

[stativ]

- je to dnes bezne, ze se v odbornych textech vyskytuji vety 'protze programator je tvor liny ...'. Jako starsi obcan bych rad samozrejme vysilal signaly , ze jsem na vysi doby a jestlize se to dnes pozaduje, budu takove kraviny samozrejme take rikat, ono pracovni misto je prece jen lepsi nez zadne ...

Tohle nemá být odborný text. Kdyby měl, tak je to (minimálně) 300 stránková kniha, od které by každý začátečník s hrůzou utekl.

- jako priklad nevyhod CVS je uvedena zmena nejakeho uctu na dokumentech spravovanych pomoci CVS. Je tento nesmysl myslen vazne a nebo se nenasel nejaky smysluplnejsi priklad. (nebo dokonce neexisttuje??)

Tak mi nějaký řekněte, když jste tak chytrý, Vaše Milosti.

- v diskuzi nekdo pise, ze jako semestralka je to dobre. V tom pripade skutecne doporucuji si silne priplacet na duchod. Na druhe strane , jestli jsem to spravne cetl, tak se jedna o 'vysokou' skolu v Plzni. Mozna to celorepublikove nebude tak hrozne.

Až ji vystudujete, tak dejte vědět. A není to celá semestrálka, je to jen jedna ze 4 částí (zbytek byla akcidenční sazba v Indesignu).

[default]

- nevi nekdo nahodou proc se mi na te strance "STAZENI" zobrazi a s carkou jako a s vlnovkou s naslednym i? ( v textu s kurzivou to tak neni ??)

Protože nepoužíváš PDF prohlížeč. Neříkám, že to PDF je skvělý, já bych ho do tisku nepustil , ale jinak je OK. Vyžaduje Acrobat/Reader 5 — PDF 1.4.

[stativ]

Po pravdě to PDF je nehorázná prasárna. Obal jsem spatlal narychlo v sK1 (těsně před odevzdáním, nebyl čas vymýšlet kraviny). Ten jsem nyní pro pohodlnost narouboval k textu pomocí \includegraphics (kromě obalu je to celé v TeXu). Mám dokonce pocit, že to includované pdf s obalem je verze 1.5.

[Michal Wirth]

v dokumentu u Subversion pisete, ze vetveni je draha operace kvuli kopirovani repozitare ... IMHO to neni pravda (viz. wiki), svn copy samozrejme pracuje inteligentne

dale pisete, ze pri prejmenovani u Subversion dochazi ke ztrate historie ... to je take spatne ... nic se neztrati (!), jen zustanou v historii zachovana stara jmena

[Josef Kufner]

S tím přejmenováním to není až tak hezké – pokud je po přejmenování či smazání přejmenován jiný soubor na původní název, dělá to ošklivé věci (ztráta historie).

[stativ]

v dokumentu u Subversion pisete, ze vetveni je draha operace kvuli kopirovani repozitare ... IMHO to neni pravda (viz. wiki), svn copy samozrejme pracuje inteligentne

Co si pamatuji, tak mi branche v svn zabíraly víc místa než v Mercurialu. Je fakt, že by to mělo používat hardlinky, ale nevím, co to udělá na FS, který je nepodporuje. Abych řekl, krapet jsem znejistěl.

dale pisete, ze pri prejmenovani u Subversion dochazi ke ztrate historie ... to je take spatne ... nic se neztrati (!), jen zustanou v historii zachovana stara jmena

No právě. Přejmenovaný soubor sebou svoji historii IIRC netáhne.

[podlesh]

Ale fuj, takhle dezinformovat. Přejmenovaný soubor s sebou svoji historii samozřejmě táhne - stejně jako při kopírování je na začátku odkaz na ten původní zdroj. Jak už bylo zmíněno, má to svoje omezení - není podporováno slučování historií, takže při "překřížení" se může skutečně historie ztratit (např. pokud soubor s cílovým jménem již existoval).

[stativ]

Ale o tom presne mluvim.

[podlesh]

Tak to asi došlo k nějaké zásadní poruše komunikace.

[stativ]

Asi jsem se také nevyjadřoval zrovna pochopitelně. Aneb nikdo mě nechápe, jsem totiž nepochopitelný .

[podlesh]

Výrok

Přejmenovaný soubor sebou svoji historii IIRC netáhne.

zní naprosto jasně a pochopitelně. Jak mám tušit, že správný význam je nasprosto opačný?

[stativ]

Tak už to vůbec nechápu. Prostě když udělám

svn mv foo bar
svn ci -m "foo -> bar"
svn log bar

tak uvidím jenom revizi "foo -> bar", tj. nic z „předchozího života“ foo.

[podlesh]

To právě není pravda! Uvidím samozřejmě i veškerou předchozí historii toho souboru foo.

Pokud to někde nefunguje, tak to tam máte nějak rozbité a asi by bylo vhodné zjistit jak (nic mě nenapadá).

[stativ]

Na sourceforge mi to nikdy tak nefungovalo a mám pocit, že na lokálním serveru také ne.

[Michal Wirth]

mne to tak funguje, pro jistotu jsem to ted jeste zkousel

[stativ]

Zajímavý. Možná to bude záviset i na verzi svn. Sourceforge používalo (a možná stále používá) svn 1.4.

[podlesh]

Toto fungovalo i v 1.1

To už spíš bych viděl že na sourceforge mají zadarmo jenom demoverzi a na takovéto věci si člověk musi připlatit.

[stativ]

Hmm, to se mi nějak nezdá. Nicméně už to mám v ToDo. Časem, až to trochu vyzkouším, to nějak přepíšu.

[mimi.vx]

SCM .. software configuration managment ... v tomto pripade spis Source Code Management jde o celkem dost rozdilne veci

Roku 1982 vnikla na Purdue University Open Source alternativa SCCS zvostě „Revision Control System,” RCS. Tento systém se stal záhy velmi oblm i přes náskok, který měl SCCS. ??

[stativ]

Díky, obojí opraveno.

[J. M.]

Jenom taková drobnost (je to i v tom PDF): „Proto si tato příručka si neklade za cíl“...

[stativ]

Díky, opraveno.

[RapMan]

Super, diky. V praci zrovna zaciname pouzivat subversion, tak aspon kolegum muzu poslat popis, jak to zhruba funguje.

[Josef Kufner]

Radši nastuduj git a přejděte dokud to nebude moc bolet.

[stativ]

Ve firemním prostředí bych řekl, že je subversion (a obecně centralizované VCS) docela dobře použitelné. Pokud to nebude někomu vyhovovat, může použít např. hgsvn nebo git-svn.

[Josef Kufner]

Centralizovanost SVN lze Gitem lehce zařídit také. Co se SVN ale nejde je využívat ten kopec výhod Gitu (už jen lehkost větvení a mergování za to stojí).

[stativ]

Centralizovanost SVN lze Gitem lehce zařídit také. Co se SVN ale nejde je využívat ten kopec výhod Gitu (už jen lehkost větvení a mergování za to stojí).

S většinou věcí souhlasím. Dovolil bych si nesouhlasit jen s mergováním. Sice při merge nevidím pěkně historii, nicméně subversion umí merge taky docela slušně.

[podlesh]

Pokud je pojmem merge míněno třícestné (nebo, nedejbože, dvoucestné) slučování textových souborů, tak to skutečně svn i git umí v podstatě stejně (stejně mizerně). A jakmile dojde ke konfliktu, tak nastává ruční práce.

Opěvované výhody gitu (příp. jiných systému) ve skutečnosti spočívají v tom, že takové textové slučování je použito mnohem vzácněji. A to je vcelku logickým důsledkem toho, že je histori zaznamenána kompletně po jednotlivých změnách. Subversion, se svými velmi omezenými informacemi, se musí k textovému slučování uchylovat a příliš často.

[stativ]

Ja si uzil sveho dost v obou.

[Ladicek]

Mergování v SVN je utrpení srovnatelné s čtením Hala Duncana A to i od verze 1.5 výš, tzn. s merge trackingem. Kouzlo Gitu totiž je, že při vhodném používání větví prakticky není potřeba mergovat jednotlivé revize, úplně stačí jen mergování na úrovni celých větví. To samozřejmě předpokládá velmi rychlé vytváření a mazání větví a přepínání mezi nimi, čehož v SVN dosáhnout zkrátka nelze (porovnejte si svn switch a git checkout, to je prostě nebe a dudy).

[podlesh]

No, když už dojde na mergování revizí, tak to je úplně stejné utrpení. Pointa je, jak jsem napsal výše, že se to nestane tak často. Tady má ještě git docela mezeru, chtělo by to pořádné zpracování cherry-picking.

[|🇵🇸]

Je tam někde vykání jako v dopise (velké "V") a "by jste" nebo podobná hrůznost.

[stativ]

„By jste“ tam rozhodně není. A nevím co máte proti velkému „V.“

[|🇵🇸]

Že se používá pouze a výhradně v soukromé korespondenci. To "by jste" si možná s něčím pletu, ale rozhodně tam byla nějaká nepěkná hrubka -- shoda podmětu s přísudkem? Nevím. Jo a na straně 14 je "kofliktu" a na str. 18 "sytémů", str. 21 "funkcinalitu". Měl jsem si dělat poznámky už při čtení. No nic, každopádně je to hezký textík.

[stativ]

Že se používá pouze a výhradně v soukromé korespondenci.

Já bych řekl, že je povoleno jak velké, tak malé. Koukal jsem se do poradny ÚJČ AV ČR a i z jejich popisu mi přijde, že povoleno je obojí.

To "by jste" si možná s něčím pletu, ale rozhodně tam byla nějaká nepěkná hrubka -- shoda podmětu s přísudkem? Nevím. Jo a na straně 14 je "kofliktu" a na str. 18 "sytémů", str. 21 "funkcinalitu". Měl jsem si dělat poznámky už při čtení. No nic, každopádně je to hezký textík.

Díky, zítra to opravím. Člověk používá spell checker a stejně nakonec něco pronikne.

[|🇵🇸]

Existuje řada typů textů, jimiž se na někoho obracíme, ale které nemají formu klasického dopisu (s datem, oslovením, pozdravem, podpisem), např. otevřený dopis, pamflet, reklamní leták, nabídka služeb, nápis na klientské kartě ap.

Nějak mi to tam nepasuje. Na základě zkušeností i s jinými jazykovými příručkami si troufám tvrdit, že velké písmeno má místo výhradně v korespondenci a reklamě, tedy v osobní komunikaci.

[stativ]

Nějak mi to tam nepasuje. Na základě zkušeností i s jinými jazykovými příručkami si troufám tvrdit, že velké písmeno má místo výhradně v korespondenci a reklamě, tedy v osobní komunikaci.

OK, zkusím ještě pohledat.

[J. M.]

Velké V (nebo T) patří do dopisů pro vyjádření úcty, a to ještě jenom jako volitelná, formální varianta (např. úřad píše někomu, firma píše zákazníkovi – z toho se to v 90.letech rozmohlo do reklam, jako podlézání potenciálním zákazníkům, a z těch reklam se pak rozšířil mýtus, že to patří všude), nikoli neformální (kamarád píše kamarádovi atp.) Obecně do textů s dopisovou formou (což dnes může být i e-mail).

Mimochodem, to vysvětlení ÚJČ nedává moc smysl. Říká, že podle pravidel pravopisu patří do dopisů pro vyjádření úcty. Což je pravda. Z toho prý vyplývá, že to jinde není určeno. No logicky to určeno je. Když to patří do dopisů, tak logicky ne jinam. Samozřejmě volitelně to může někdo použít i jinde, ale zase – je potřeba vědět, že v takovém případě je to „literární záměr“, cíleně formální, uctivá varianta, která je v moderní češtině spíše archaická. A rozhodně to v žádném případě nepatří do běžného textu, např. do neformálních diskusí (nejlepší jsou diskuse typu „no Ty jsi ale vůl!“, tam si pisatelé evidentně vůbec neuvědomují význam velkého T), ani do běžných textů jako knihy, titulky, počítačové programy, webové stránky nebo příručky o správě verzí, kde se oslovují čtenáři obecně, v množném čísle, nikoli nějaký konkrétní člověk.

[J. M.]

Mimochodem, nejlepším vodítkem je všímat si, jak to píšou jinde. Zájmena s velkými písmeny jsou téměř vždy známkou pokleslého stylu a nízké úrovně. Čím větší amatéři, tím vyšší zastoupení zájmen s velkými písmeny. Amatérské weby, amatérské překlady programů, amatérské titulky, amatérské texty. Čím profesionálnější úroveň, tím víc se výskyt blíží nule. V žádné knize od profesionálního autora (nebo překladatele), která prošla profesionální korekturou, se to nevyskytuje. V žádných profesionálně udělaných titulcích a podobně. Např. v softwaru, na webech a v textech Microsoftu (který má profesionální překladatele a ještě to konzultuje s jazykovými ústavy) se nikdy uživatelé neoslovují velkými písmeny. Naproti tomu lze celkem snadno narazit na nějaký maličký open-source prográmek, který po nocích přeložil Franta Houstička, se spoustou pravopisných a gramatických chyb, a s „překlady“ typu „Dejte Vaší aplikaci do Vaší nabídky“.

[Jirka Keresteš]

S tou profesionalitou prekladu bych byl zrovna u MS opatrny. Takovy "Analyzátor lidského rozhraní", "Vyčíslovač sériového portu", "Řadič otevřeného hostitele" nebo "Hlasitost disku" mi moc profesionalni neprijdou.

[Ladicek]

Archer:

Že se používá pouze a výhradně v soukromé korespondenci.

Kecy.

velké písmeno má místo výhradně v korespondenci a reklamě, tedy v osobní komunikaci.

Kecy.

J.M.:

Mimochodem, to vysvětlení ÚJČ nedává moc smysl. Říká, že podle pravidel pravopisu patří do dopisů pro vyjádření úcty. Což je pravda. Z toho prý vyplývá, že to jinde není určeno. No logicky to určeno je. Když to patří do dopisů, tak logicky ne jinam.

Kecy.

Zájmena s velkými písmeny jsou téměř vždy známkou pokleslého stylu a nízké úrovně. Čím větší amatéři, tím vyšší zastoupení zájmen s velkými písmeny.

Kecy.

Malé počáteční písmeno má smysl pouze v neformálním kontaktu, typicky ve chvíli, kdy se pisatel s adresátem znají a důvěrné oslovení je mezi nimi běžné. Velké počáteční písmeno naznačuje úctu/zdvořilost/distingovanost (v tom lepším slova smyslu), která by měla být automatická.

Čímž jsem sice jenom parafrázoval vyjádření ÚJČ AV, ale ona tohle vlastně vůbec není věc pravopisu, syntaxe, sémantiky ani ničeho podobného. Význam velkých počátečních písmen u zájmen je dán čistě zvyklostmi jejich používání (vulgo pragmatikou), a já tak cítím potřebu dát najevo, že k prezentovaným názorům existuje opozice a nelze je tedy brát za berou minci.

Dobrou noc.

[J. M.]

Velké počáteční písmeno naznačuje úctu/zdvořilost/distingovanost (v tom lepším slova smyslu), která by měla být automatická.

...

Čímž jsem sice jenom parafrázoval vyjádření ÚJČ AV

Kecy. ÚJČ nikde nic takového nepíše. Velké písmeno je volitelná, formální varianta, což ÚJČ jasně píše, stačí si to přečíst (a pochopit). Nic automatického. Je to věc stylu a vhodné příležitosti. A v běžném textu to vůbec nemá co dělat. Je jasně dané, že to patří do dopisů, případně textů s dopisovou formou. Což ÚJČ nikde nepopírá. Navíc o tom, kam to patří, nerozhoduje internetová poradna ÚJČ (která píše pouze svoji interpretaci, výklad, který je evidentně náchylný na nepochopení), ale Pravidla českého pravopisu, a ta jednoznačně říkají, že to patří do dopisů. A znovu opakuji, že do běžného textu, jako jsou knihy, webové stránky atd., to nepatří, a taky se to v žádných takových profesionálních textech nevyskytuje. V žádné profesionální knize nebo podobném textu se čtenář neoslovuje velkým písmenem.

[Ladicek]

Je jasně dané, že to patří do dopisů, případně textů s dopisovou formou.

Kecy. Nic takového jasně dané není, je to věc zvyklostí (hlavně když poslední revize PČP je z doby, kdy u nás o internetu nikdo nevěděl). Internetová jazyková příručka např. tvrdí, že velká písmena lze v češtině zvolit i pro vyjádření úcty; že by měla být automatická jsem si, pochopitelně, doplnil podle vlastního názoru (zvyku). Chápu, že někteří lidi na takových poklescích nemají zájem, ale to je čistě jejich problém. Argumentace jakýmisi profesionálními texty to nezachrání.

[J. M.]

že by měla být automatická jsem si, pochopitelně, doplnil podle vlastního názoru (zvyku).

Který jsi pak lživě vydával za názor ÚJČ.

Mimo dopisů si velkým písmenem může oslovovat kdo chce koho chce, ale:

1) Je to volitelná varianta, která má stylový význam (v dopisech je to slušnost podobně jako vykání cizím lidem, mimo dopisů už pak extra speciální vyjádření úcty někomu, které musí mít nějaký důvod, tedy ne oslovování nějakých neznámých čtenářů nějakého článku apod.)

2) V profesionálně vydaných (nedopisových) textech se nikdy nevyskytuje. Kdo nevěří, ať si znovu projde třeba povinnou četbu ze školy. Nikdo tam nikoho neoslovuje velkým písmenem (leda by to byla citace dopisu).

Argumentace profesionálními texty je naprosto v pořádku, protože profesionálové, na rozdíl od tebe, vědí jak se to má psát, a jak se to taky celé desítky let píše. Amatéři to neví, proto je oslovování čtenářů velkými písmeny výhradně doménou amatérských, nekorigovaných textů.

A pokud je ještě někdo stále na pochybách, zde je výtah přímo z České státní normy:

Poznámky k heslu „vy“:

„Grafická úprava dopisu: tvary osobních a přivlastňovacích zájmen Vy, Vám, Váš píšeme jako vyjádření úcty a zdvořilosti vždy s velkým počátečním písmenem, ať píšeme jednotlivci, několika osobám, nebo kolektivu (malé písmeno u těchto zájmen naopak naznačuje, že jde o dopis soukromý, důvěrný; v dopisech přátelům a rodině si můžeme vybrat mezi zdvořilejším Ty, Tobě, Tvůj a neformálním ty, tobě, tvůj; vy, vám, váš)“

A co se týče nových Pravidel českého pravopisu, ať už to definitivně ukončíme:

„A. V kapitole o psaní velkých písmen jako výrazu úcty společenské a náboženské opravují nová Pravidla nedopatření Pravidel dosud platných, která (v abecedním seznamu slov) omezují psaní osobního zájmena 2. osoby množné Vy — s velkým počátečním písmenem — pouze na písemné oslovení jedné osoby; nová Pravidla uvádějí v odst. 1 výslovně, že velké písmeno v zájmenech vy …, váš je možno napsat v dopisech vždy, ať píšeme jedné osobě nebo několika osobám či kolektivu. Na druhé straně uvolňují však strohý předpis Pravidel starých o psaní velkého písmene u osobních a přivlastňovacích zájmen 2. osoby Ty, Tebe …, Tvůj …, Vy, Vás …, Váš … v dopisech s velkým písmenem v tom smyslu, že psaní s velkým písmenem nevyžadují v dopisech soukromých (zejména v dopisech důvěrných by formální dodržování zásady o psaní velkého písmene na vyjádření úcty mohlo někdy působit strojeně, a tedy vzhledem k celkovému slohovému zaměření a rázu takových osobních projevů neústrojně).“

Ve shodě s dosavadními Pravidly vyžadují i nová Pravidla psaní velkého počátečního písmene z důvodů společenské úcty i u titulů povahy historické a u zájmen s nimi spojených (jako Excelence, Vaše Magnificence, Jeho Milost, Mistr — jako titul umělců, zejména v oslovení).

Psaní velkých písmen v nových Pravidlech českého pravopisu, Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR

Vy, Váš. Ty, Tvůj je záležitost dopisů (podle ČSN se to vztahuje i na e-maily). Tam to norma stanovuje. K tomu byla zájmena s velkými písmeny odjakživa určena. K psaní dopisů. Pokud si někdo myslí, že se to musí psát i jinde, ať si přečte tak 100, 1000 nebo 10000 profesionálně vydaných knih, a pak přijde zpátky a řekne, v kolika z nich se to vyskytuje. Pravděpodobnost, že počet bude větší než 0, je prakticky 0.

[stativ]

Konečně někdo s pádnými argumety (aspoň si to nemusím hledat sám ). Díky, brzo to opravím.

[stativ]

Opraveno.

[Ladicek]

Sory voe eror. Trochu jsme se zasekli, dopisy snad nikdo nerozporuje Negativní vyjádření "autorit" (v jakých situacích se velké písmeno nepoužívá) jsi nedodal, měníš vyznění textu změnou zvýraznění… hele, mně to je jedno. Omlouvám se za blbé použití slova parafráze.